- Zpětnou míru vysbíraného PET obalového materiálu v míře 77 % (s navýšením na 90 %) v roce 2030.
- Recyklaci (ne jen třídění, jak je tomu dnes) plastů v míře 55 %, kdy se bude bod evidence měřit při vstupu do recyklačního zařízení.
- Výrobci budou muset do obalů přidávat 25 % recyklátu.
Třídění není to samé, co recyklace
Rozhodla jsem se, jak jen to bude v mých silách, vyvracet nepravdy o odpadech, kterými se to teď jen hemží. První je ten, že TŘÍDĚNÍ rovná se RECYKLACE. Udělali jsme ze sebe národ třídičů, ale v recyklaci totálně selháváme. Dnes ze všech plastů, které poctivě vytřídíme, polovina skončí na skládkách. Proč? Protože systém tak, jak je, prý dokonale FUNGUJE, prý dokonale plní cíle RECYKLACE. To je ale lež. Recyklace je technologický proces, kdy se materiály odevzdají ke zpracování, ne pouze jejich vytřídění do žlutého kontejneru. Zde selháváme a ještě na mazání medu kolem úst nás všech doplatíme.
Zálohování PET lahví očima (nejen) spotřebitele
Je těžké vést rovnou diskuzi, když jeden mluví o voze a druhý o koze. Když si přečtu zprávu z kulatého stolu organizovaného Spotřebitelským fórem, kde se diskutovalo o zálohování PET lahví, tak trošku postrádám i hlas, který byl odpůrcům zálohování velmi vyrovnaný. Byl to hlas nás a ostatních, kteří upozorňovali, že je NEPRAVDA, že dnešní systém funguje dobře.
Dnešní systém třídění nefunguje dobře: proč?
♻️ Vybudovali jsme systém, ve kterém sice třídíme, ale polovina plastů končí na skládkách. Takhle v žádném případě neplníme cíle, které na rok 2025 připadají. Nebude nám totiž stačit třídit, ale bude třeba RECYKLOVAT. Na to tady zapomínáme. Nově se bude třeba dívat i na “materiál odevzdaný ke skutečné recyklaci” ne jen na tabulky o váze vytříděných plastů v barevných kontejnerech.
💸 Nakládání s PET je velký byznys. Z několika stran se mi dnes potvrdilo, že jedna z největších odpadářských firem oslovila reklamní agenturu, aby společně spustili kampaň proti zálohování. Odpadářská firma, která by teoreticky neměla mít s daným systémem žádný problém, jej bojkotuje. Proč? Celý systém recyklace je minimálně transparentní, protože v prodeji PET jsou obrovské finance. Vyjmutí PET z kontejnerů by o tyto peníze odpadářské firmy připravilo. Oficiálně jde ale o to, že zálohování by prý “destabilizovalo” systém nakládání s plastem. Dle mého názoru je podobná kampaň velkým krokem vedle, poukáže jen na to, kdo dnes na našem nefunkčním systému vydělává a dodá “náboje” těm, kterým se netransparentnost nelíbí.
♻️Máme málo recyklovaného PET. Výrobci mají obavy o to, jak v budoucnu seženou materiál do svých vlastních PET lahví, když mají plnit cíle obsahu 25% recyklátu v nových lahvích.
🌿 Nikdo z diskutujících ani nezmínil, jak vyřešit problém litteringu, tedy znečištění přírody, což je jedna z největších přidaných hodnot záloh. Současný systém v něm selhává.
Jaké jsou názory ostatních zájmových skupin?
Dle návrhu EKO-KOM by se místo zálohování měl zintenzifikovat systém a … pozor… přetřídit 20 % všech směsných odpadů, tedy odpadů Z ČERNÝCH popelnic a petky z nich vybrat. Přitom “vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém.” uvedl pan Mužík, ředitel firmy AVE v jednom rozhovoru. To samé tvrdili všichni odpůrci obcházení zákona v podobě dotřiďování na MBÚ (Mechanicko biologická úprava), které dlouhodobě prosazuje Česká asociace odpadového hospodářství. Najednou je to asi jediná cesta, jak se vyrovnat zálohám – přebírat směsný odpad.
Coca-Cola v zastoupení pana Janáka navíc ohlásila 100% cíle zpětného odběru a recyklace a oznámila, že se zálohám nebrání, když bude systém dobře nastaven.
Nestlé má postoj neutrální. V Česku na trh PET lahve neuvádí.
Potravinářská komora zastupující 120 výrobců nejen PETu uznala, že je třeba řádně zhodnotit současný systém a zvážit, jestli cíle naplníme intenzifikací.
Recyklátoři v zastoupení Alpla uvedli, že PETu je málo a jakékoliv navýšení sběru pomůže. Očekávat můžeme i raketový nárůst recyklátu až začnou platit cíle na obsah recyklátu ve výrobcích. Z PETu tak bude druhé zlato.
Opravdu jsou ZÁLOHY tak špatné, nebo jen šlapeme do vod, kde se perou velké peníze a není žádané je udělat transparentní?
Fakta, která je dobré vědět:
- V roce 2017 bylo třídění na 69 %. Nejedná se ale o RECYKLACI. Ta je dle informací ze třídících linek sotva na půlce.
- EKO-KOM navyšuje počty kontejnerů o desítky tisíc. Meziročně se třídění plastů ale zvedá řádově jen o procento.
Opět se budeme jako INCIEN ptát – nevidíme, že by stávající systém dosahoval jakýchkoliv cílů, tak tedy znova… opravdu jsou ZÁLOHY tak špatné, nebo jen šlapeme do vod, kde se perou velké peníze a není žádané je udělat transparentní?
Věřím, že se posuneme k diskuzi, kde budeme mluvit o technologii blockchainu jako jedné z cest, jak v datech jednou pro vždy udělat pořádek. Aby se nám nestávalo, že se budeme přít o data, která mají být dostupná zejména těm, kteří s nimi potřebují pracovat.
Bude to ještě zajímavý boj. A za nás zůstává jedno jisté – ať už se shodneme na zálohách nebo ne, tak tu něco významně nehraje. Cirkulární ekonomika totiž může fungovat férově, když je cyklus uzavřen. Dnes končí za třídícími linkami a dál je těžké jej ohlídat a vědět, co se s materiálem děje. My se tak dále budeme účastnit diskuzí, kde se zodpoví i dotazy obcí a malých prodejen a pokusíme se směřovat názory všech zúčastněných ne jen k obhajobě vlastních postojů, ale i konkrétního řešení.
Přesít pětinu všech českých odpadů a ze smrduté, často téměř rozložené masy odpadů vybírat PETky Mi moc pokrokové nepřijde.
Klíčem jsou pro nás environmentální dopady a ty pro zálohy hrají pozitivně: dopady na životní prostředí by se zlepšily o třetinu. I proto zálohování podporují české neziskové organizace.
Diskuze je ale jen na začátku. Už víme, jaké mají jednotlivé strany postoje a kdo pracuje s jakými “pravdami” včetně obav obcí. Věříme, že se přestaneme konejšit snahami a silnými slovy končícími ve slepé uličce přetřiďování černých popelnice a vydáme se mírně ambicioznějším směrem. Ale o tom zase příště.
Soňa Jonášová
