S každým nastupujícím trendem se vždy otevírá otázka, zda-li je vhodný pro malá či velká města a firmy, nebo jde o prvky aplikovatelné plošně. Podobně je to s cirkulární ekonomikou. U té je však odpověď jasná a je třeba ji zdůrazňovat neustále: cirkulární ekonomika je pro všechny. Nejde totiž o trend, ale o změnu myšlení, které se týká jednotlivců, firem všeho rozsahu i států. Stačí začít číst ve starých knihách a používat selský rozum.

Co bude pro české firmy při přechodu na cirkulární ekonomiku nejtěžší?

Pro většinu firem je nejtěžší pochopit, že cirkulární ekonomika není změna o 360 stupňů, která nutně vyžaduje investice, ale jde o systémovou změnu myšlení, kdy se jen vracíme k selskému rozumu a odpovědnému nakládání se zdroji.

Firmy často považují přechod na cirkulární ekonomiku pouze za změnu odpadového hospodářství. Přitom se jedná o komplexní pohled, který hledá příležitosti i v nových byznys modelech (kdy prodej nahrazuje pronájem) či nových cestách spolupráce, v nichž můžeme odpadní teplo, vodu či materiály vhodně napojit na jiné firmy, pro které se mohou stát zdrojem. Těmto principům se říká průmyslová symbióza.

U malých firem bývá překážkou doba návratnosti investic, která v některých případech převyšuje délku 57 let. Například pokud přechod vyžaduje pořízení technologií pro recirkulaci či recyklaci vod. Naštěstí mohou firmy zajistit financování z grantů MPO, které budou nově využívání recyklovaných vod podporovat. 

Institut cirkulární ekonomiky je tu od toho, aby se na nás firmy mohly obracet nehledě na to, jak velké jsou a jaké oblasti chtějí řešit. A to od odpadového hospodářství, vodohospodářství, platforem pro sdílení, prevence vzniku odpadů či cesty, jak svoje započaté cirkulární aktivity dobře komunikovat. 

Je přechod na cirkulární ekonomiku lehčí pro malé firmy nebo nadnárodní společnosti?

Na první pohled by se mohlo zdát, že malé firmy jsou znevýhodněny, protože musí vycházet ze situace na globálním trhu, který mají v rukou nadnárodní společnosti. Ať už je to dostupnost výrobků či technologií. 

Většinou je tomu naopak. Ze zkušenosti mohu říci, že nadnárodní korporace jsou často mnohem méně flexibilní než malé a střední firmy. Většinu projektů je totiž třeba schvalovat na globální úrovni. To prodlužuje aplikaci cirkulárních inovací o rok či dva a firmám tak ujíždí vlak.

Naopak menší firmy mají s myšlením cirkulárním způsobem zkušenosti. S veškerými zdroji (ať už jsou materiálové nebo třeba lidské) zacházeli totiž s opatrností vždy. U rodinných firem je navíc motorem zachovat podnikání i pro další generace, a tak je otázka investice do čistší produkce a výroby s ohledem na ekologičnost často samozřejmou součástí strategického rozvoje.

V dnešní době také nastupuje trend, kdy zákazníci dobře reagují na příběhy firem a produktů a ty jsou často mnohem výraznější a lépe komunikovatelné u menších firem než u nadnárodních kolosů.

Vyplatí se firmám zavádět prvky cirkulární ekonomiky již nyní, nebo je lepší počkat na nastavení legislativy?

Ať je váš pohled na klimatickou změnu jakýkoliv, určitě vnímáte, že se zcela zřejmě “něco děje.” Například výkyvy počasí jsou stále hůře predikovatelné a mnohem výraznější, než na jaké jsme byli dříve zvyklí.

Cirkulární ekonomika nám může pomoci se na tyto změny připravit. Prvky cirkulární ekonomiky stojí na zvyšování soběstačnosti. Ať už je to částečný přechod na obnovitelné zdroje nebo úsporné technologie, které nepotřebují tolik vody nebo vodu recyklují v rámci výrobního procesu. Tak se také připravujeme na vyšší zdanění fosilních paliv či primárních zdrojů, což zatím legislativa jen diskutuje, ale je to prakticky neodvratitelné. Uzavřené cykly nám umožní vodu používat vícekrát a tak šetřit její čerpání. V dobách sucha to může být jedna z nejvýznamnějších náskokových investic zejména pro podnikatelský a výrobní sektor.

Odpadová legislativa je pro firmy zbytečná, protože ve chvíli, kdy si uvědomí, že to, co produkují nemusejí být odpady, ale suroviny, které umí některé jiné firmy zpracovat, tak není třeba důvod čekat na změnu a mohou hledat cesty pro využití těchto vedlejších výrobků vznikajících při vlastní výrobě už nyní.

Jedním z klíčových aspektů cirkulární ekonomiky je i ekodesign výrobků, kdy už dnes můžeme začít navrhovat výrobky tak, aby se daly opravit, a tak není ani nejmenší důvod čekat na legislativu.

Vyrábět opravitelné výrobky je trend. Důkazem je například firma Groupe SEB, která bez jakékoliv změny legislativy přivedla na český trh projekt 10 let opravitelný výrobek, který si získává popularitu zejména mezi zákazníky, kteří jsou již unaveni nákupem výrobků s kazítky. A je jen na čase, kdy tato kazítka budou skutečně zakázána, tak proč čekat na něco, co může posloužit jako náskok a navíc skvělý příběh pro komunikaci a marketing? Ten je navíc zelený bez toho, aniž by se firmy na zeleno musely jen “natírat”. 

Soňa Jonášová

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here