Polovina veškerých zdrojů, které jsou na světě spotřebovány, jsou využívány jako stavební materiál. A budovy spotřebovávají asi 40 % celkové produkce energie. To už jsou velká čísla. Cirkulární ekonomika proto přináší způsob, jak budovy od teď navrhovat takovým způsobem, aby byly co nejméně energeticky i materiálově náročné. Při zvyšujícímu se tlaku na zdroje totiž musíme hledat cesty, které jsou udržitelnější alternativou dnešní produkce. Příklad praxe přináší budova CIRCL v Amsterdamu, za jejímž vznikem stojí nizozemská banka ABN AMBRO, která se zavázala k podpoře takových projektů, které podporují aplikaci cirkulární ekonomiky v praxi a ukazují, že je to skutečně směr, kterým se vydává celá společnost včetně finančního sektoru.

ABN AMBRO ve svých dlouhodobých vizích uvádí, že systém, který je založen na systému vytěžit – vyrobit – vyhodit není směrem, do kterého by se mělo investovat. A to ani čas a už vůbec ne peníze. Udržitelnou, funkční a zejména ekonomicky zajímavou alternativu přináší cirkulární ekonomika. Klíčem ale není recyklace materiálů. Ta je až na třetím stupni po „refuse“ (odmítnout to, co nepotřebujeme) a „reduce“ (zredukovat množství materiálu). Tyto tři kroky jsou i základními přístupy, které architekti použili při realizaci budovy CIRCL, tedy stavby, která stojí na principech cirkulární ekonomiky od A do Z a je považována i za „cirkulární laboratoř“ dneška, kde jsou zkoušeny různé principy a přístupy v praxi. A to od použití odpadních materiálů, po počítání skutečné ceny, která by měla být účtována za pronájem různých dílčích celků budov. Třeba světla.

Džíny jako těsnění.

Konkrétním příkladem je v budově CIRCL strop. Při pohledu vzhůru návštěvník nevidí klasické obklady, ale nahlédne do odhalené střešní konstrukce, kde je k vidění zateplovací materiál vyrobený z odpadních látek. K zateplení byly použity staré džíny, které byly částečně vysbírány od zaměstnanců banky. Milým příběhem z přípravy této stavby jsou i džíny jednoho ze zaměstnanců, který je do sbírky přinesl se slovy, že jsou jeho nejoblíbenější i přes to, že jsou roztrhané, ale že když vidí, že budou zrecyklované a dostanou druhou šanci, tak že je odevzdá rád. Jaké bylo jeho překvapení, když mu je za pár týdnů přinesla organizátorka sbírky opravené zpět s tím, že mu ještě mohou posloužit. Opravou ho prý velmi překvapila. „Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že by se oblečení mohlo opravit. Je tak levné, dostupné a pokud k němu nemáme citový vztah, tak prakticky bezcenné. Prakticky jsem už tuto myšlenku opustil,“ tlumočil slova zaměstnance expert na cirkulární ekonomiku ze studie De Gebouwengids, který zajišťuje odborný výklad o budově pro zvídavé návštěvníky.

Od vlastnictví k pronájmu. Třeba světla.

I v CIRCL jsou cítit myšlenky, se kterými přišla před poradenská firma METABOLIC ve spolupráci s Philips. Ti před lety představili koncept pronájmu světla. Od nákupu tisíců zářivek do nových administrativních budov si tak mohou nájemci pronajmout komplexní službu, u které pronajímatel zajišťuje komplexní servis, který je zároveň koncipován takovým způsobem, aby měl co nejnižší spotřebu energie a odpovídal všem aspektům a potřebám práce v kancelářských budovách. Od intenzity světla, po aplikaci chytrých systémů, které se zhasínají ve chvíli, kdy není evidován žádný pohyb. Firma pronajímající světlo také neustále hledají cesty, jak spořit energii, neboť je to i v jejich zájmu. Trendem dneška je totiž takové veřejné zadávání, které nespecifikuje to, jaké technologie mají být použity, ale jaká je energetická náročnost. V Česku se takové principy nazývají zkráceně EPC – energy performance contracting.

Budovy jako banky materiálů.

Moderní architektura se na budovy dívá z pohledu celého jejich životního cyklu. V Nizozemí se dnes postaví 57 000 budov ročně a 17 000 je jich každoročně demolováno nebo v lepším případě dekonstruováno. Nizozemí se zároveň zavázalo, že do roku 2030 sníží import stavebních materiálů do země o 50 %. Do roku 2050 se chce stát 100% cirkulární zemí a stavět jen z materiálů, které má na vlastním území. Otázkou tedy je, kolik budov můžeme v dalších letech stavět a také jakým způsobem. Významnou roli tak zastává otázka spojování materiálů ve stavbách. V budově CIRCL je konstrukci možné kompletně rozmontovat a využít v maximální míře dál. Základní pilíře, které jsou vyrobeny z lokálního modřínového dřeva jsou například vyrobeny mnohem bytelnější než by měly dle stavebního hlediska být a to z jednoduchého důvodu – aby se v budoucnu mohly obrousit v případě poničení a použít  v nových budovách znovu. Architekti se totiž na budovu dívali již ve fázi návrhu jako na banku materiálů, a to do nejmenších detailů. Důležitým aspektem je totiž nejen fakt, že se dají materiály zrecyklovat, ale opět se klade důraz na znovupoužití a zachování kvality.

Šedá a dešťová voda jako cenný zdroj.

Překvapením není ani dnes už běžné využití šedých nebo dešťových vod. Dešťová voda je sbírána do rezervoáru a využívána pro splachování záchodů. Problémem jsou však období sucha, kdy není šedé vody dostatek a splachuje se vodou pitnou. Ta je sice dnes relativně levnou komoditou a při mnoha stavebních plánech se s ní počítá jako se základním zdrojem, ale nastupující výkyvy počasí, zvětšující se tlak na její spotřebu začínají být také prostorem pro hledání cest využívání vod jiných než pitných.

Zelená střecha pro všechny.

Kromě schopnosti zachytit a udržet dešťovou vodu, ochlazování budovy či zajištění prostoru pro pěstování rostlin, které se stávají domovem pro široké spektrum hmyzu a jiných živočichů, po nichž není v centrech betonových byznys parků často ani památka, má zelená střecha další velkou výhodu. Stává se možností úniku od každodenních pracovních starostí pro zaměstnance i další návštěvníky. Oproti některým zeleným střechám, které jsou na administrativních budovách komerčních firem v Česku, na které často nemohou ani jejich zaměstnanci, je tato Amsterdamská otevřená pro všechny. Budova je otevřená pro všechny kolemjdoucí a je nejen skvělým důkazem toho, že principy cirkulární ekonomiky mohou být skloubeny s moderními designovými prvky, ale navíc je i živým ostrovem uprostřed rozpálené džungle skleněných a betonových budov.

Opusť to, co nepotřebuješ. Třeba E z názvu.

Úsměvným znázorněním myšlenky minimalismu a preference méně kvalitních věcí nad mnoha nekvalitními je i název samotné budovy. Z původního názvu CIRCLE totiž tvůrci vypustili E. A víte proč? Protože při vyslovování slova „circle“ je poslední písmeno E tak či tak vypuštěno, tak proč jej psát?

Soňa Jonášová

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here