Dnešní doba je charakteristická digitální revolucí, robotizací, průmyslem 4.0 a dalšími oblastmi, ve kterých hrají hlavní roli inovativní technologie. Žádné systémy však nefungují bez znalosti základních souvislostí, které jsou v mnoha případech odrazem přírodních procesů.

Jinak tomu není ani v případě cirkulární ekonomiky, která je ekvivalentem pro udržitelné nakládání se zdroji a její vizí je systém, ve kterém se společnost snaží o minimalizaci produkce odpadů. Celý systém si tak vyžaduje zcela nový pohled na věc a zejména znalost souvislostí napříč obory. I přesto se tento nový koncept jeví jako univerzální odpověď na klimatické i průmyslové výzvy dneška. Možná právě proto, že se prakticky jedná o evoluci současného rychloobrátkového systému, poutá tolik pozornosti.


Registrujte se do kurzu a přidejte se k řadě úspěšných absolventů.

Mnoho profesionálů si uvědomuje, že podobné tempo nemůže náš ekosystém dlouhodobě zvládat. A právě proto znovu vyhledávají příležitosti pro rozšíření obzorů. Mnozí z nich míří do pomyslných školních lavic pro nové informace postavené na akademických znalostech propojených s praxí. V Praze tak do lavic kurzu oběhového hospodářství usedá pravidelně každé září nová vlna manažerů či dalších profesionálů, pro které se cirkulární ekonomika stává velmi aktuálním tématem a zejména příležitostí.

Každý účastník může kromě mnoha aktuálních informací z praxe pracovat na vlastním projektu a to jak samostatně, tak ve skupině. V rámci kurzu tak častokrát vznikají zajímavé synergie mezi podnikatelskými záměry účastníků a bývalí absolventi svoje zkušenosti uplatňují v praxi téměř okamžitě. Jejich projekty se zabývají všemi oblastmi života na různých úrovních. Od zelpšení odpadového hospodářství věznice, přes chemickou recyklaci plastů po organizaci konferencí.

Letošní ročník přinesl další vlnu nových nápadů, u kterých v mnohých případech dochází k realizaci v praxi. Pro představu nabízíme nahlédnutí “pod pokličku“ některých z nich.

Vratné obaly pro e-shopy nebo snaha o zavedení zálohování PET lahví

Absolvent Richard Bystřický stojí za novým start-upem REPETE box, který přináší revoluci do doručování zboží z e-shopů. Díky opětovně použitelným obalům dochází k nulové produkci odpadů. Absolventka Klára Hálová zase v rámci svého zaměstnání ve společnosti Karlovarské minerální vody dala vzniknout projektu Zálohujme, jež v České republice opět otevřel otázku možnosti zálohování nápojových obalů.

Třídění stavebních a demoličních odpadů v obci Klabava 

V roce 2017 bylo v České republice produkováno 34 milionů tun odpadů a z toho 20 milionů tun tvořil stavební a demoliční odpad (SDO). Kromě správného třídění je nutné zajistit i jejich reálnou recyklaci a opětovné využití v projektech. V obcích dnes však sběr SDO probíhá v naprosté většině systémem přistavení velkokapacitních objemových kontejnerů. Většina materiálů však končí na skládce, a to i v obci Klabava, kde je skládka jen jeden kilometr od recyklačního centra AZS 98 Rokycany. Cílem projektu bylo navázat spolupráci s obcí, pracovat na osvětě občanů a zároveň vytřídit SDO z velkoobjemového odpadu a následně je využít v praxi.

Motivací pro obce je nejen konec skládkování využitelných odpadů a zdražení skládkování, ale také příležitost zapojení se do recyklace, kdy využití recyklovaného materiálu ve vlastních stavbách často znamená finanční úspory a zejména úspory produkce CO2. A to nejen vzhledem k limitaci těžby primárních surovin, ale i CO2 produkovaného při převozu na delší vzdálenosti. 

Na projektu bude spolupracovat obec Klabava a firma AZS 98. Zajímavostí je, že ukládka na recyklační střediska je levnější než ukládka na skládku. Skládkování jedné tuny v regionu stojí 1578 Kč/t (doprava a uložení na skládku) a uložení na recyklační centrum jen 810 Kč/t. Což je asi polovina ceny jeho uložení na skládce.

Zelená tramvajová trať – absorbéry hluku z recyklátu

Celý projekt spočívá ve využití recyklovaných materiálů z automobilového průmyslu – pryže a textilu – pro výrobu absorbérů hluku pro kolejové tratě. Kromě toho, že jsou z recyklátu, jsou přínosné i pro místní mikroklima. Dá se v nich pěstovat zeleň se schopností vázat vodu, čímž se zvyšuje koeficient ozelenění území. Metr čtvereční váže asi 80 litrů vody bez zvýšení objemu.

Z každého automobilu zůstává při výrobě asi 3,5 kilogramu odpadu a právě tento velmi kvalitní materiál bez znečištění je pro výrobu použit. Recyklací 230 tisíc pneumatik je získáno 1600 tun pryže. Celková hmotnost spolu s využitými textilními materiály dnes činí 2 585 tun a finanční zhodnocení odpadních materiálů jako suroviny je odhadováno ve výši 13,7 milionů Euro. Jednotková cena přepracovaného materiálu je 5,43 Euro/kg.


Zelená trať s kolejovým absorbérem hluku s funkcí retence vody

Využití nachází recyklát při aplikacích ve městech, kde kromě snížení hluku a zadržení vody také snižuje prašnost a zároveň tvoří estetický prvek zeleně ve městě. Pomáhá tak k uzavírání malých vodních cyklů. Pro produkty se měří kompletní schopnost zadržovat vláhu, hledají se nové cesty využití i pro balkony a terasy a možnost pěstovat zeleň v domácnostech.

Cirkulární veřejné zadávání 

I přesto, že dnes zadavatelé veřejných zakázek využívají cenový aspekt jako jeden z nejčastějších parametrů, dochází dnes i k uplatňování trendů tzv. cirkulárního veřejného zadávání. To umožňuje zadavatelům požadovat zcela nové principy a navíc podpořit ekologické aspekty bez toho, aniž by měly obavy z nových formulací v zaběhlých postupech.

Cílem zadávání dle cirkulárních principů je prostřednictvím veřejných institucí podpořit nákup z recyklovatelných či recyklovaných materiálů, opustit vlastnictví a nahradit je formami pronájmu nebo nastavit využití vysoutěžených materiálů tak, aby na konci životního cyklu bylo dosaženo jejich navrácení zpět do oběhu. Příležitost tak dostávají recyklované, repasované, opravitelné, servisovatelné, recyklovatelné produkty, které navíc třeba splňují pravidla ekodesignu. Hlavní motivací je využít plný potenciál trhu a získat maximální hodnotu. Tlak na změnu trhu přináší také inovace a nové technologie.

Velmi zajímavé jsou i konkrétní cesty, které pomáhají zadavatelům. Mohou jimi být například předběžné tržní konzultace, kdy si zadavatel může pozvat potenciální budoucí dodavatele a v rámci dialogu mohou diskutovat správné nastavení řízení či usměrnění představ zadavatelů. Vždy je vhodné diskutovat i specifika týkající se kritérií jak požadavku na produkty, tak například na balení či nakládání s materiálem na konci životního cyklu. V rámci podpory udržitelného rozvoje je však dobré vždy kombinovat jak právě ekologické, tak sociální aspekty a hledat mezi těmito oblastmi synergie. Ty tak samozřejmě přináší i úspory ekonomické a to v mnoha případech. 

Školení týkající se cirkulárního zadávání a informace o trendech je možné nalézt na webových stránkách SOVZ, kde jsou navíc i kompletní příklady dobré praxe jak z cirkulárního, tak odpovědného zadávání. MPSV dnes spolupracuje i třeba se SMO ČR, tak je pravděpodobné, že brzy se tato praxe dostane brzy do praxe českých měst a obcí a stane se samozřejmou součástí veřejného zadávání.

Revoluční technologie pro chemickou recyklaci odpadů

Nízká recyklace plastů, pokud tedy nemluvíme o třídění, ale o skutečné recyklaci, kdy dochází ke zpracování vytříděných surovin na suroviny použitelné při výrobě nových výrobků, je dnes způsobena zejména tržní situací. Plasty mají na trhu nízkou hodnotu a dochází k jejich častému skládkování. Volatilita trhu znemožňuje dlouhodobé zafixování cen a tak se situace mění velmi rychle. Nízké ceny ropy také recyklaci významně omezují. Technologická omezení spočívají v nedostatečnosti mechanické recyklace, kdy je často nemožné recyklovat velkou šíři druhů plastů s různými barvami, příměsemi, vlastnostmi. Prakticky se tak jedná o downcykling a kvalita recyklátu, pokud nejde o recyklaci jen jednoho materiálu, klesá. Legislativní situace nepomáhá už vůbec, a to zejména v souvislosti s neustálým odsunováním konce doby skládkování.

Řešením by mohla být chemická recyklace, která plastový odpad mění na olej, který se dá využít v petrochemii, rafinérii, energetice. Reziduum se využívá ve stavebním průmyslu, chemickém průmyslu, plyn je pak možné využívat energeticky. V Česku se chemickou recyklací zabývá firma PlastOil, která vytvořila zařízení kontejnerového typu, který umožňuje modulárnost, mobilní převoz a manipulaci.  Také spolupracuje na pilotních projektech například s firmou UNIPETROL, která by mohla využívat čisté recyklované suroviny pro výrobu nových produktů. Chemická recyklace také pomáhá modulárně nastavit využití surovin i v oblastech, kde třeba není možné zajistit recyklaci, ale je možné suroviny využít jako palivo pro výrobu energie.

Uhlíková stopa oleje z recyklovaných plastů je 23 gramů ekvivalentu CO2, což je ve srovnání s naftou, která se pohybuje okolo 80 – 90 gramů, velmi dobrá hodnota. Pro produkci jednoho litru oleje je třeba jeden kilogram vstupního materiálů a 1 kWh elektrické energie. 

Materiálové toky z věznice

Město ve městě. Tak by se dal popsat projekt zaměřený na měření materiálových toků a produkci odpadů ve Vazební věznici Praha Pankrác dle dat z roku 2018. Ten má překvapivě zajímavé výsledky. Věznice platí za odvoz stavebních sutí a směsných stavebních a demoličních odpadů 755 Kč / tunu, přičemž by cena při vytřídění a využití surovin mohla být poloviční. Rovněž by se dalo ušetřit odvozem objemného odpadu na třídící linku. Jelikož jsou ve věznici nemocnice s poliklinikou a zubní ordinace, je největší část produkce nebezpečných odpadů zastoupena infekčními odpady, u nichž je těžké zajistit snížení vzhledem k jejich povaze. Ve věznici je možné zaměřit se na mnoho aktivit v oblasti zajištění zpětného odběru pneumatik, žárovek, zářivek, baterií, akumulátorů a elektroodpadu.

Jaké kroky by šly realizovat v roce 2019? Patří mezi ně upuštění od skládkování již zmíněných odpadů ze stavebnictví a objemného odpadu a také snížení současné produkce směsného komunálního odpadu (SKO) včetně analýzy důvodu jeho vzniku, vážení a evidence pytlů, revize formou analýzy obsahu a případná dohoda s odpadářskou firmou na lepších cenách za odvoz SKO, pokud se prokáže, že je cena za kontejner nastavena příliš vysoko.

Při této činnosti se zdá být největší výzvou nastavení změn procesů v rámci funkčního nakládání s odpadem a motivace cílových skupin – vězňů, ale i zaměstnanců věznice – k třídění SKO. 

Zvýšení zhodnocení odpadů ve výrobním závodě

Výzvou projektu, který vyrábí součástky pro automotive průmysl byl fakt, že podnik v současnosti nemá vlastního průmyslového ekologa či odborníka na odpadového hospodářství. Cílem bylo zlepšení současného stavu, prevence vzniku odpadů a zejména úspora. V podniku vzniká dnes 3500 tun odpadů a z celkového množství ostatního odpadu (mimo nebezpečného) se skládkuje 15 %. Zbylý odpad se prodává, recykluje nebo energeticky využívá. Výhodou je vlastní mlýn, ve kterém se polypropylenové části melou a prodávají ve formě regranulátu, který tvoří celých 53 %.

Projekt se zaměřil na odpadový plast a ostatní odpady. U odpadového plastu se jedná o odřezky, regranulát ve formě smetků, poškozené palety, plastové tácky od senzorů či motorové výztuhy. V sekci ostatní se jedná o gumové části, kovy, kabely a další odpad z demontáže.

Jedním z řešení je výkonnější mlýn, který by mohl zpracovat větší části odpadů, a to i těch, které se dnes skládkují. Navíc jakýkoliv regranulát znamená větší možnost prodeje. Z cca 320 tun směsných komunálních odpadů je dnes tento plast asi na úrovni jedné třetiny, což může přivést zvýšení příjmů v sekci prodeje materiálů o deset procent.

Výhodou je fakt, že dnes již existuje i odběratel na nové regranulované materiály a dostupné prostory pro rozšíření mlecích technologií. Navíc je možné na projekty podobného typu nalézt finanční podpory, neboť se jedná o cesty snižování množství odpadů a zvyšování konkurenceschopnosti. 

Koleje pod Palackého vrchem 

Jak mohou vypadat cirkulární koleje? V první řadě je třeba zaměřit se na nastavení odpadového hospodářství. Ale nejen na dokonalý systém třídění odpadů, ale i systém prevence vzniku odpadu. Další finální projekt kurzu řešil možnost zavedení banky věcí či otevřené lednice. Tyto kroky by měly vést k prevenci vzniku odpadů, kdy by nepotřebné věci a vybavení na konci semestru dostaly druhou šanci. Pokud ale již odpad vznikne, tak není lepší varianty, než zajistit dokonalý systém sběru tříděného a následný efektivní svoz přímo ke zpracovatelům. Zde mohou pomoci technologie evidence produkce množství. 

V rámci projektu však vznikl návrh aplikace, která by mohla nejen evidovat osobní statistiky osob zapojených do ekologických projektů, ale navíc by mohla sloužit jako platforma pro hlášení poruch, což není možná na první pohled cirkulární, ale zcela jistě praktické. Podobně by mohla fungovat aplikace jako platforma pro sdílenou ekonomiku – půjčování kol, sdílení jízd, půjčování specifického vybavení – třeba grilů. Financování by mohlo být jednoduché a využívající současně fungující systém ISIC karet, na které si studenti nahrávají finanční prostředky. Aplikace by mohla navíc integrovat burzu pro prodej nepotřebného materiálu nebo produktů. 

A jaké prvky cirkulární ekonomiky by mohla aplikace, jejíž jméno je liveKaM (zkratka KaM znamená Koleje a Menza), skutečně zahrnovat? Jsou jimi: důraz na vzdělání, preference obnovitelných zdrojů, podpora sdílení věcí a předcházení vzniku odpadu, poznatky behaviorální ekonomie či zahrnutí digitálních technologií. 

Cirkulární kancelář v nevýrobním podniku 

I kanceláře mohou fungovat cirkulárně. Společnost KPMG v České republice se o podobné projekty snaží a navíc jsou jednotlivými aktivitami a změnami ovlivňovány každodenní aktivity tisíce lidí. Zajímavé cesty, jak se k zaměstnancům dostat jsou pilíře Péče o zaměstnance a Odpovědné fungování. V neposlední řadě firma v pilířích udržitelnosti má i oblast Etiky a transparentnosti, kdy právě i ekologické chování souvisí s širším pojmem, kterým etika a její dopady na každodenní chování lidí má. Oblastí změn bylo v rámci projektu zvoleno hned několik: prevence vzniku odpadů, spotřeba energie, vody či papíru, doprava, dodavatelské řetězce či vzdělávání. 

Podobné projekty však kromě zaměstnanců ovlivňují i klienty, dodavatelé a i vedení firmy. Malé změny, pro které jsou typické třeba různá nová nastavení hospodaření s odpady, jsou často impulsem k větším změnám. Při analýzách odpadů bylo zjištěno, že se netřídí bioodpady, krabice od mléka a další obaly a ve směsném odpadu končí i krabičky od obědů či jiných jídel, které si zaměstnanci nechávají přivést v jednorázových obalech. A tak byly na základě analýzy nastaveny konkrétní kroky pro snížení množství odpadů. Workshopy o třídění a recyklaci, bezobalovém nakupování, došlo k promítání edukačních videí a zahájena byla i kampaň Destination: zero waste. Ve firmě byly zavedeny i erární krabičky na take away jídlo, kdy by při současné míře produkce mohly nahradit asi 15 000 jednorázových obalů, které jsou dnes zaměstnanci produkovány. Do aktivity byly zapojeny externí společnosti a organizace jako je Frusack nebo Saaczech. V budoucnu firma plánuje ukončit používání všech jednorázových plastových výrobků na akcích, které pořádá, organizovat swap akce nebo zajistit dokonalou recyklaci produkovaných bioodpadů a dalších složek odpadů. V oblasti spotřeby energie je příležitostí přechod na obnovitelné zdroje energie či zvážení vlastních energetických zdrojů či recirkulace tepla nebo sběr dešťové vody. Vždy ale v synergii s podmínkami, které se váží na firmu jako nájemce prostor, které obývá. V oblasti prezentace je možné přejít na udržitelné reklamní předměty, cirkulární dodavatele kávy či potravin. 

Zajímavá příležitost je například i zvyšování atraktivity pro nové zaměstnance z řad mladých lidí, kterým je ekologie velmi blízkým tématem. Při současném stavu nízké nezaměstnanosti je tento faktor velmi významný. 

(Ne)zálohujme? Aneb co přináší koncept zálohování jednorázových nápojových obalů na Slovensku z pohledu OZV

Rozšířená zodpovědnost výrobců vychází ze směrnic EU a zároveň ze správného směřování společnosti zejména v oblastech nakládání s přírodními zdroji. Slovensko se rozhodlo cíle EU dosáhnout zálohováním jednorázových obalů z plastu společně s obaly kovovými. Konkrétně je totiž třeba v roce 2029 sbírat 90 % jednorázových plastových nápojových obalů uvedených na trh. V roce 2030 je navíc třeba 30 % materiálů při výrobě nových obalů recyklátem. Je tedy zřejmé, že poptávka po recyklátech poroste, cíle jsou již nastaveny a je třeba zanalyzovat všechny příležitosti i rizika tak, aby finální podoba byla co nejefektivnější, ale i ekonomicky únosná. 

Jedním z výsledků projektu, který hodnotil příležitosti i rizika zálohových systémů je i fakt, že dnes je jak v České republice, tak na Slovensku, velmi těžké vymáhat plnění práva v oblasti odpadového hospodářství. Rizikem je také nastavení legislativy, které je potřeba změnit tak, aby zálohový systém negativně neovlivnil fungování stávajícího systému. Na systém je nutné se dívat jako na jeden celek, který je však diverzifikován způsoby, kterými jsou jednotlivé materiály zpětně odebírány a vráceny do oběhu. Finanční rizika zahrnují například výpadek finančních příspěvků od výrobce či plynoucích z prodeje druhotných surovin. Systém se bude řešit zřejmě navýšením poplatků výrobců jiných obalů. Dnes totiž dochází k tomu, že výrobci materiálů, které nemají uplatnění na trhu a při další recyklaci, tak platí stejné částky jako výrobci materiálů, u kterých uplatnění není problém. Systém tak není nastaven zcela férově a dochází ke křížovému financování v systému. Výrobci ale mohou začít hledat nové, levné cesty, které však nebudou naplňovat všechna potřebná opatření, pravidla a v konečném důsledku i plnění přesně nastavených cílů. Jedná se o velmi komplexní téma a je třeba je řešit se všemi souvislostmi. 

Na druhou stranu má však zálohový systém velkou spoustu pozitiv. Zavedení zálohování PET lahví a obalů může přinést i výhody související se změnou logistiky. Nižší objem odpadů znamená i snížení frekvence svozu či pokrytí většího množství kontejnerů při jednom svozu. Při správné komunikaci a nastavení to může být příležitost pro lepší nastavení systému tříděného sběru komunálních odpadů. Strategickou výhodou je pro výrobce stát se lídrem v designu obalů. Zaměření se na recyklovatelnost či spolupráce na výrobě nových obalů přináší budoucí možnost opětovného použití materiálu ve výrobě. Tento krok je však nezbytné realizovat ve spolupráci se zpracovateli plastů či dalších materiálů, aby byla recyklovatelnost potvrzena. Design výrobků by mohl být zohledněn i při nastavení poplatků výrobců do systému. Tomuto kroku se říká ekomodulace a může motivovat výrobce k lepšímu designu a převzetí zodpovědnost za vlastní výrobek již na začátku výrobního a životního cyklu. 

Zálohování přináší množství existenciálních rizik pro OZV. Při správném nastavení však poskytuje velké příležitosti. Zejména se jedná o jediný systém, který napomáhá dosahovat míry zpětného odběru v požadované míře. Nabízí i větší transparentnost a možné synergie mezi výrobci, systémy zpětného odběru a zejména reálnými recyklátory. 

Sketch the change! 

Před sto lety měl designér k dispozici asi 40 druhů materiálů. Dnes jich je 160 000 a jejich počet každým dnem stoupá. A teď si představme, kolik druhů technologií by bylo třeba, aby byla zajištěna dokonalá recyklace. Knihovna materiálů matériO Prague nabízí příležitost k ponoření se do světa inspirace a nových možností. Navíc pomáhá klientům zorientovat se v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Označit jakýkoliv materiál za ekologický v podstatě není možné, vždy záleží na mnoha faktorech a proto je cílem matériO Prague pohlížet na materiály z pohledu celého životního cyklu a hledat vždy ta nejvhodnější řešení s co nejmenším environmentálním dopadem. Knihovna si klade za cíl nejen vzdělávat, inspirovat, ale v budoucnu i propojovat a zejména držet krok se světem. 

Výstupem finálního projektu Sketch the Change! Je organizace konference, která si klade za cíl podnítit rozvoj „cirkulárního“ uvažování mezi českými a zahraničními designéry. Kapacita akce je 150 osob a je určena zejména kreativním zástupcům z oblasti designu, architektury a dalších souvisejících oblastí. Hlavními tematickými okruhy jsou úvod do cirkulární ekonomiky, materiálové inovace, cirkularita a módní průmysl, high-tech a low-tech přístupy v architektuře a dojde i ke křestu nové publikace Material Times.

Opětovné využití přístřešků zastávek MHD ve městě Jihlava

Při pohledu na cestující na zastávkách, kde chybí přístřešek, přiměl účastníky Kurzu oběhového hospodářství zamyslet se nad rychlým, cirkulárním a funkčním řešením. Některé zastávky, které jsou nejvytíženější, se v současné době odívají do „nového kabátu“, který je navíc třeba osazen digitálními technologiemi a souvisí s ochytřením města v rámci konceptu Smart City. Staré zastávky jsou v některých lokalitách obměňovány a staré kusy se mohou stát přístřeškem na méně vytížená místa. Stačí je repasovat, rekonstruovat a opětovně použít. Navíc znovupoužití nevytváří žádný nový problém, ale navíc řeší současný stav. V Jihlavě vznikají nová pracovní místa, tisíce lidí dojíždějí do Jihlavy a například do fabrik firmy BOSCH právě hromadnou dopravou, kde jsou nové přístřešky významným zlepšením současného komfortu.

Nutno je však dodat, že i tento projekt má svá rizika a nejen výhody. Je třeba zastávky prověřit z pohledu bezpečnosti a ujistit se, že nedošlo k výraznému poškození během jejich životního cyklu. Na druhou stranu právě i vzhledem k volatilitě cen na trhu je třeba zmínit, že cena železa meziměsíčně v poslední době klesla asi o 600 Kč za tunu a tak je vhodné materiály opětovně použít a nespoléhat se jen na odevzdání do sběren. 

Podobné kroky však, pokud jsou dobře vykomunikovány, zvyšují i informovanost obyvatel města o ekologických projektech. Navíc v nových zastávkách mohou být umístěny knihobudky, takže při čekání na další spoj si v Jihlavě budou moci již brzy čekající přečíst knihy, které je možné zase v jakékoliv další knihobudce nejen v Jihlavě po přečtení vrátit. I tak může fungovat cirkulární ekonomika v praxi! 

Rádi byste se zapojili do kurzu? Registrovat se můžete zde do konce července.