Několik stovek aktérů z byznysu, nevládní nebo akademické sféry se ve čtvrtek 7. 11. sešlo na konferenci Vyspělé Česko, aby společně diskutovali, jak má Česko čelit aktuálním výzvám. Hlavním výstupem konference je dokument Cesty k vyspělému Česku, který definuje konkrétní kroky, které je třeba podniknout, aby se z České republiky stala země připravená na výzvy současné doby. Výstup nabízí řadu doporučení v oblasti moderní energetiky, zdravé krajiny jako podmínky pro funkční ekonomiku, šetrného hospodaření se zdroji, podpory výzkumu, vývoje a inovací nebo nových byznys modelů a většího zapojení regionů. Celý text prohlášení je k dispozici na www.vyspelecesko.cz/cesty.

„Měnící se světová i evropská ekonomika představuje pro Česko výzvu a nabízí velkou šanci pro transformaci.  Nesmíme ale okno příležitosti promarnit. Je třeba spolupracovat na odstraňování překážek a vytvářet předvídatelné podmínky pro investory. Soukromé finance jsou připraveny podpořit ekonomickou transformaci naší země, stejně tak je ale třeba i podpora politická,“ uvedl Jenda Perla, výkonný ředitel byznysové platformy Změna k lepšímu, která akci pořádala. „Vyspělé Česko nechtělo být jen řadovou konferencí, ale akcí s dopadem. Za přispění řady expertů z desítek různých organizací společně vznikl materiál s širokou podporou,” dodává Perla. 

Vzhledem k dlouhodobému horizontu představených ambic a nutnosti široké shody byl výstup autory adresován politikům napříč politickým spektrem. Pro naplnění ambice dostat Českou republiku do čela transformačního pelotonu doporučují zaměřit se na implementaci několika kroků, které vycházejí z respektovaných studií.

Dokument pokrývá nutnou modernizaci energetiky, návrhy na změnu v přístupu ve vzdělávání, výzkumu a vývoji nebo definováním nového ekonomického modelu pro naši zemi.

„Posilování konkurenceschopnosti českých firem a celé naší ekonomiky vnímá Česká spořitelna jako svoji dlouhodobou misi. Podporujeme odvahu a odhodlání firem k investicím do digitalizace, vyspělých technologií, výzkumu, vývoje i akvizic, aby v mnohem větším měřítku nabízely finální výrobky pod vlastní značkou a s vysokou přidanou hodnotou. Konferenci Vyspělé Česko vnímáme jako platformu, kde můžeme modernizaci ekonomiky také podpořit,“ říká Pavel Kráčmar, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za korporátní bankovnictví.  Výstup také navrhuje řešení regionálních rozdílů mezi jednotlivými částmi Česka, i v tom se jedná o unikátní materiál.

Aby navrhované kroky bylo možné úspěšně implementovat, je třeba dlouhodobá politická podpora.

„Inovace, dekarbonizace, cirkularita či biodiverzita jsou hlavními tématy této konference, ale také hlavními tématy Ministerstva životního prostředí. Pro mě osobně je důležitým tématem také spolupráce, jelikož není možné oddělit stát, občany a firmy jako nesouvisející jednotky. Naopak je důležité se na problémy dívat komplexně a vzájemně spolupracovat, protože jen tak zůstane Česká republika silná a české firmy a podnikatelé konkurenceschopní. Uvědomuji si, že stát musí být firmám a podnikatelům oporou. Proto také pravidelně jezdím každý týden do regionů a potkávám se s místními firmami a podnikateli tak, abych vyslechl, co potřebují a jak jim může stát pomoci. Proto poskytujeme finanční podporu firmám a podnikatelům, například na energetickou úsporu budov či provozu nebo investice do uhelných regionů, které jsou nejvíce ohrožené dekarbonizací. Tam díky evropským financím z Operačního programu spravedlivá transformace vzniknou strategické projekty, které poskytnou nové pracovní příležitosti a přinesou významný rozvoj pro region,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Posun Česka je také podmíněn cílenou strategickou podporou a tvorbou podnikatelských příležitostí pro uhlíkově neutrální odvětví, ale také férovou pomocí s dekarbonizací pro emisně náročný průmysl jako je stavebnictví, petrochemie nebo ocelářství. To musí jít ruku v ruce s vytvářením předvídatelného podnikatelského prostředí. 

„Do roku 2040 se chceme zařadit mezi deset nejúspěšnějších ekonomik v Evropské unii. V Hospodářské strategii: Česko do top 10, na jejímž vzniku jsem se posledních půl roku spolu s odborníky intenzivně podílel, máme přes 150 opatření zaměřených na inovace, modernizaci, konkurenceschopnost, udržitelnost a rozvoj kvalifikované pracovní síly. Zaměřujeme se na polovodiče, umělou inteligenci, elektromobilitu, energetiku nebo bezpečnostní průmysl. Chceme být atraktivním partnerem pro strategické investory s vysokou přidanou hodnotou. Aby strategie reagovala na aktuální potřeby a neskončila jako řada podobných dokumentů v šuplíku, budeme ji průběžně vyhodnocovat. Plán implementace, o kterém jednáme se všemi partnery od mého nástupu do funkce, představíme příští rok v březnu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Pořádající platforma Změna k lepšímu dlouhodobě se svými partnery mapuje kritické pákové body, které jsou nutné pro udržitelnou transformaci ekonomiky. Dalším krokem vpřed, který v této snaze podniká, a který byl představen na Vyspělém Česku, je spojení ZKL s  Českým cirkulárním hotspotem Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). Tato největší česká cirkulární platforma, jejímž cílem je podpora cirkulární ekonomiky, bude nadále rozvíjena pod organizačním zajištěním Změny k lepšímu a pokračující odbornou garancí INCIEN.

„Prioritně se zaměříme na rozšířenou odpovědnost výrobců, nové cirkulární byznys modely z nich vycházející, a dekarbonizaci průmyslu a výroby emisně nejnáročnějších materiálů jako je ocel nebo cement. A to formou expertních skupin a pilotování nových forem dobrovolných dohod, které skvěle fungují v Holandsku,” dodává Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka INCIEN.

„Na letošní konferenci jsme si odpracovali definici Cest k vyspělému Česku. Nyní je na nás a našich partnerech, abychom nepropásli možnost využít mandátu všech spoluautorů a signatářů a jasně tento dokument komunikovali politikům a úředníkům. Jak jsme uspěli se upřímně pochlubíme na příštím ročníku Vyspělého Česka 20. listopadu 2025,” uzavírá Perla.

Konkrétní doporučení přehledně:

Racionální a moderní energie pro Česko

Podpora rozvoje moderního a udržitelného energetického mixu dle evropských a mezinárodních závazků ČR, který zajistí spolehlivé dodávky elektřiny pro konkurenceschopnost české ekonomiky pomocí snížení nákladů a umožnění investic v souladu s ESG kritérii. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména sluneční a větrné energie, na celkové spotřebě by měl činit 30 % do roku 2030 podle aktuální verze Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP)[3]. Pro takovýto rozvoj je třeba odbourat zejména následující překážky:

• Modernizace přenosové a distribuční soustavy a její příprava na moderní energetický systém je klíčová nejen pro další rozvoj obnovitelných zdrojů.
• Urychlení povolovacích procesů pro větrné a solární elektrárny[4] a výstavbu přenosové a distribuční soustavy, včetně schválení a využívání akceleračních zón.
• ​Rozvoj chytrých sítí, urychlení roll-outu chytrého měření, efektivního řízení elektrizační soustavy, dotažení klíčové legislativy pro rozvoj a investice do technologií akumulace a agregace flexibility.
• Vhodné nastavení investičních a provozních podpor (PPA, Contracts for Difference, kapacitní platby, a jiné), aby podpořily modernizaci české energetiky.

Racionální exit od uhlí a odmítnutí dotací či jiných netržních forem podpory na provoz starých, emisně náročných elektráren; využití dostupných veřejných i soukromých financí na modernizaci energetiky, částečnou konverzi uhelných elektráren na plynové nebo na rozvoj obnovitelných zdrojů a chytrých sítí.

Modernizace teplárenství a zajištění udržitelné ekonomické transformace vytápění budov pomocí: 

• rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET, kogenerace)
• podpora výzkumu, výroby a instalací technologie tepelných čerpadel[5]
• podpora obnovitelných zdrojů vytápění
• výzkum dalších potenciálních řešení v oblasti teplárenství,  např. akumulace tepla, solární termika, geotermální technologie.

Investice do snižování energetické náročnosti domácností i firem s důrazem na pomoc s cenami energií ohroženým subjektům.

Umožnění maximálního využití benefitů sdílení elektřiny díky měkké i investiční podpoře, dostupnosti infrastruktury a nastavení tarifních poplatků. Zapojení nových hráčů —domácností, malých firem a samospráv – do energetiky[6].

Rozvoj výroby a využití zeleného vodíku s ohledem na poptávku, analýza potřeb průmyslu a zajištění částečné domácí výroby zeleného vodíku (vodíkové „alleys“) s prioritou na bezpečný import z geopoliticky stabilních zemí, zaměření na využití vodíku pro průmysl a akumulaci, s pragmatickým přístupem.

Krajina jako indikátor zdravé ekonomiky

Zajištění zdravého fungování přírodních ekosystémů, jelikož jsou nezbytné i pro ekonomiku. Podpořme analýzu dopadů nabourávání přírodních ekosystémů na českou ekonomiku, jelikož nemáme k dispozici dostatek lokálních analýz a dat.

Cílevědomá a plánovitá obnova biodiverzity promyšleným systémem rozptýlených drobných biotopů, jako jsou např. krajinné prvky v produkční zemědělské a lesní krajině.

Zastavení finančně i materiálně náročné eroze půdy, vytvoření krajiny odolné na zvyšující se extrémy počasí.

Prioritizace poskytování veřejných služeb (zadržování vody aj.) především na státních pozemcích a nové modely podpory těchto cílů na soukromé půdě.

Rozvoj moderních způsobů hospodaření na zemědělské půdě a v lesích, včetně poradenské a jiné podpory, podpora inovativních hospodářských postupů zaměřených na udržitelnost a získání konkurenční výhody (certifikace lesů FSC, regenerativní zemědělství, precision farming, ekologické zemědělství, digitalizace, data, AI).

Podpora zemědělců a lesníků v přechodu k udržitelnějšímu hospodaření a lepší využití dostupných finančních zdrojů (např. ze Společné zemědělské politiky), včetně poradenství a zapojení kapitálových investic.

Vytvoření odolného potravinového systému skrze diverzifikaci zemědělské produkce, která zajistí stabilitu dodávek a odolnost vůči klimatickým rizikům.

Optimalizace zdrojů prostřednictvím lepšího využití půdy a vody a snižování zátěže na ekosystémy, čímž se posiluje dlouhodobá produktivita krajiny.

Změna paradigmatu, aby byla zdravá krajina a příroda chápána jako dlouhodobý zdroj prosperity.

Šetrné hospodaření se zdroji

Podpora zavádění cirkulárních obchodních modelů ve zpracovatelském průmyslu, které zmírňují dopady během celého životního cyklu (LCA) výrobků, uplatňují principy ekodesignu a konceptů “produkt jako služba”, využívají recyklované nebo obnovitelné zdroje a snižují emise výrobních vstupů.

Snižování materiálové náročnosti stavebnictví podporou rekonstrukcí stávajícího stavebního fondu, aktivací neobydlených nebo nevyužívaných budov[7] a politikami a nástroji umožňujícími uplatnění cirkulárního designu staveb v praxi (modularita, opětovné použití, digitalizace, materiálové katastry)[8].

Posílení systému cirkulární ekonomiky, s důrazem na předcházení vzniku odpadu napříč sektory, včetně recyklace a zodpovědnosti výrobců za své produkty v dalších kategoriích výrobků a nastavení fungujícího trhu s druhotnými surovinami.

Snižování dovozní závislosti na Číně, a to jak v oblasti surovin, tak v oblasti klíčových technologií.

Výzkum, vývoj a inovace jako motor vyspělé ekonomiky

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v Česku a reforma řízení výzkumných institucí, zejména univerzit, s přehodnocením role peer reviews, financování renomovaných zahraničních chairs a zapojením multidisciplinárních přístupů. Cílem politiky podpory VaVaI by měl být vznik inovací a jejich komercializace v Evropě a Česku, abychom zvýšili svoji konkurenceschopnost na globálních trzích.

Důraz na aplikovatelnost výzkumu, včetně bonifikace a vytvoření specifických nástrojů podpory pro jeho převedení do praxe, za současné podpory výzkumu základního, jako nutného předpokladu pro aplikovaný výzkum.

Efektivní vynakládání veřejných financí na dopadové, disruptivní typy inovací a na výzkum na úrovni globální špičky, zaměření grantů na excelenci a konkrétní společenské výzvy, a snížení administrativní zátěže spojené s financováním VaVaI.

Podpořit vyšší zapojení soukromého sektoru a kapitálových investorů, zlepšit propojení inovativní firem a startupů s výzkumnými organizacemi, včetně univerzit, například formou inovačních klastrů, za účelem zrychlení zavádění inovativních nápadů do české ekonomiky a zachování její konkurenceschopnost na evropském a světovém trhu. Další příklady iniciativ na navýšení soukromého kapitálu pro výzkum a vývoj uvádí i Draghiho zpráva.

Podpora budování disruptivních a inovativních firem a startupů formou cílené podpory projektů v jasně definovaných sektorech, kde existuje potenciál velkého rozvoje po vzoru projektu Technologická inkubace. Zaměřit se na oblasti, ve kterých můžeme Česko nabídnout přidanou hodnotu, a kde tato podpora bude mít největší dopad (např. AI, EkoTech, ekodesign, GreenTech, HealthTech, Space industry, pokročilé materiály, nanomateriály, DeepTech, …)

Zvyšování úrovně vzdělání a intenzivní reskilling a upskilling dospělých, zajištění efektivní realokace pracovních sil do perspektivních oborů.

Podpora mobility výzkumníků a interdisciplinárních řešení prostřednictvím profesních doktorátů a sabbaticalů, harmonizace pracovně-právních procesů napříč institucemi.

Tvorba politik na základě aktuálních vědeckých poznatků.

Nové byznys modely pro Česko

Schválení, dosahování a pravidelná evaluace jasného a dlouhodobého politického rámce včetně racionálních průmyslových, energetických a klimatických strategií (včetně NKEP, Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu) s ohledem na mezinárodní a evropské závazky, zajištění efektivní implementace politik ekonomické transformace tím, že budou jednotlivé rezorty úzce spolupracovat a postupovat v souladu s jednotným plánem[9,10]. 

Dodržovat a aktivně naplňovat evropský závazek k dosažení klimatické neutrality pro zajištění dlouhodobé stability české i světové ekonomiky, snižování energetické, materiálové a emisní náročnosti HDP při udržení nebo růstu HDP.

Podpora byznysu zaměřeného na výrobu net-zero technologií, včetně identifikace relevantních průmyslových odvětví[11] včetně strojírenství, vytváření podnikatelských příležitostí pro inovativní a ekologicky šetrné firmy v hodnotových řetězcích velkých podniků. Podpora vývoje a výroby pokročilých technologií, jako jsou baterie, tepelná čerpadla a komponenty pro obnovitelné zdroje energie.

Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu:

• Cementárny a ocelářství: Elektrifikace, využití geologického ukládání CO2, zajištění dovozu zeleného vodíku, a podpora investic, inovací a vývoje infrastruktury pro sběr a kvalitní zpracování druhotných surovin[12] (ocelového šrotu, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších produktů z průmyslu)
• Stavebnictví: Podpora recyklovaných a jiných klimaticky šetrných stavebních materiálů (např. dřeva a dalších obnovitelných stavebních materiálů z udržitelných zdrojů, nízkoemisního betonu atd.), včetně odstranění regulačních bariér k využívání ve velkém měřítku a jejich upřednostnění v kritériích stavebních veřejných  zakázek. Zaměření na hodnocení celého životního cyklu staveb a uplatnění principů cirkulárního stavebnictví[13].
• Petrochemie: Snižování energetické náročnosti, využití kogenerace a přechod na obnovitelné zdroje, recyklace plastů a přechod na pokročilá biopaliva, podpora vodíku, zmapovat potenciál pro využití vytěžených naftových dolů pro ukládání CO2.

Zdraví zákazníků jako priorita při přechodu na udržitelnější a bezpečnější výrobky a služby.

Podpora podnikání a zajištění spravedlivého přínosu zahraničních investic vytvářením daňového a podnikatelského prostředí, které motivuje k zakládání nových inovativních firem v Česku, nikoliv v zahraničí (např. takzvané ESOP), a zároveň láká zahraniční investory do Česka a k odvádění daní v něm. Nastavení prostředí k reinvesticím zisků na našem území.

Podpora firem ve shromažďování dat o jejich dopadech na životní prostředí a společnost, aby dosáhly na výhodnější úrokové sazby a byly konkurenceschopné pro zahraniční investory a B2B partnery s vysokými CSR standardy.

Pilotování technologií zachytávání a ukládání CO₂ (CCS), vytipování vhodných lokalit a nastavení podpůrných opatření, aby se CCS stalo ekonomicky výhodným sektorem, za současného důrazu na prevenci emisí jako primárního nástroje dekarbonizace.

Na základě doporučení Maria Draghiho podporujeme politiky směřující k využití soukromého kapitálu v rámci EU pro výrazné zvýšení objemu investic do strategických oblastí jako je zelená tranzice nebo dekarbonizovaná infrastruktura. To souvisí i se snížením nákladů pro investory a diverzifikací zdrojů financování podniků mimo tradiční bankovní sektor.

Důraz na rovnost pohlaví v přístupu k novým pracovním příležitostem spojeným s přechodem k udržitelným technologiím, využití vysoké vzdělanost žen v ČR a podpora jejich vyššího zapojení do ekonomiky.

Zapojení regionů do nové ekonomické reality

Transformace venkova a investice do regionální infrastruktury, komplexní transformace a správní konsolidace venkovských oblastí se zaměřením na veřejné služby (lékařská péče, školství), dopravu a infrastrukturu. Rozvoj účinných sítí veřejné dopravy v malých obcích s cílem řešit dopravní chudobu a zlepšit dostupnost. Zajištění spravedlivé distribuce výstupů ze zelené transformace, včetně spravedlivějšího a motivačního rozpočtového určení daní.

Vybudování vysokorychlostní železnice (VRT), rozvoj moderní dopravní infrastruktury, která podpoří ekonomický růst, propojení regionů a snižování emisí.

Výstavba a modernizace dálniční sítě, investice do rozšíření a zkvalitnění dálniční infrastruktury pro zlepšení dopravní dostupnosti mezi regiony, podporu ekonomického růstu a snížení dopravních kongescí.

Podpora udržitelné městské mobility prostřednictvím rozvoje veřejné dopravy, cyklistických tras a pěších zón. Zlepšení infrastruktury v příměstských oblastech pro snížení dopravního zatížení a zvýšení kvality života obyvatel.

Podpora rozvoje infrastruktury nezbytné pro rozvoj moderní a digitální ekonomiky, např. optických sítí.

Vyspělé Česko je konference platformy Změna k lepšímu, ke které se v listopadu 2024 přidružil i Český cirkulární hotspot.