Je řepky moc?
Podle statistik bylo v roce 2018 řepkou oseto 412 tisíc hektarů, což je 17 % ze zemědělských plodin. V České republice je tak druhou nejčastější plodinou po pšenici, která je vyseta na 34 % polí. Názorně to můžeme vidět na grafu srovnání zemědělských plodin níže. Řepka září do krajiny a tak má o trochu více pozornosti. Malou část (3 %) žlutých ploch zabírá hořčice, která vypadá na první pohled stejně. Jsou to příbuzné rostliny a trpí podobnými problémy, například co se ochrany jedovatými pesticidy týče. Co je ale důležité, Česko má se svými 17 % absolutní prvenství v pěstování řepky v evropském měřítku. Na druhém místě je Slovensko s 11 %, průměr všech členských států se ale pohybuje až někde mezi 7-8 %. Na otázku, jestli je v České republice řepky moc, tak musíme odpovědět jednoznačně ano.
Srovnání hlavních zemědělských plodin na plochu (hektary), ČSÚ
S řepkou se navíc pojí ještě jeden významný problém. Velmi často se stává, že na jednom konkrétním poli je osévána příliš často. Podle doporučených postupů pro ochranu rostlin vydaných Ministerstvem zemědělství by se neměla na poli vyskytovat častěji než jednou za 4 roky. To se ovšem neděje. Velké zemědělské podniky typu Agrofert (hospodařící na 65 % českých polí) osevní postupy nedodržují a s řepkou se tak v některých krajích bohužel setkáváme i několik let po sobě.
Škodí řepka přírodě ?
Hlavním problémem této žluté aromatické plodiny je, že chutná hmyzu. To se nelíbí zemědělcům, kteří kvůli tomu musejí používat relativně velké množství pesticidů. Pesticidy jsou jedovaté látky, které zabíjí i prospěšný hmyz jako například včely a mikroorganismy, které chrání a zúrodňují půdu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vykazuje až 90 % spodních vod při rozborech nadlimitní množství pesticidů. Dalším velkým problémem je, že tyto jedy spásá lesní zvěř, která se pokouší na polích najít přes zimu obživu. Až 10 % srn každý rok uhyne na otravu vlivem spásání řepky.
Česká půda je více než z 50 % ohrožena vodní erozí, nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. Během jedné erozní události může být smyto až několik centimetrů půdy a dojít tak k její nenávratné ztrátě. Dle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, který zajišťuje monitoring eroze (https://me.vumop.cz) patří mezi nejrizikovější plodiny kukuřice a řepka. Z celkového počtu zaznamenaných případů tzv. erozních událostí jich na kukuřici připadla polovina. Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístila řepka s více než 14,3 %, následovaly jarní i ozimé obilniny a brambory.
Co se pěstuje na polích zasažených erozí? (v %)
Na druhou stranu je důležité říci, že řepka olejná je v osevních postupech zlepšující plodinou. Její hluboké kořeny provrtávají zhutnělé vrstvy půdy, podporují tak v půdě vzdušné i tepelné režimy a vynášejí živiny na povrch. Při správném a včasném zaorání posklizňových zbytků navíc dochází také k obohacování půdy o organickou hmotu a tvorbu humusu.
Je řepka potravina ?
Lidé se ptají, k čemu nám řepka je, když není k jídlu. Hodně se hovoří o soběstačnosti České republiky v pěstování potravin. Řepka je sice zdrojem rostlinného oleje, ale je především průmyslovou plodinou, většina produkce se přimíchává do biopaliv. Nejedná se totiž jen o pohonné látky, ale také různá mazadla, např. motorové oleje.
Přimíchávání do biopaliv je sporné. Evropská unie povinné kvóty pro podíl rostlinné složky v naftě a benzínu stále snižuje a vybízí členské státy k využívání biopaliv II. generace, což jsou odpadní materiály ze zemědělského průmyslu jako např. kafilérní tuk, sláma a rostlinné zbytky. Stát ale stále razí politiku biopaliv I. generace, tedy nadměrné pěstování řepky pro tyto účely. Existují i názory, že za tento vlažný postoj našeho státu k doporučením EU může lobby některých velkých zemědělských podniků.
Závěrem se můžeme podívat na graf vývoje ploch zemědělských plodin za posledních téměř 40 let. Od roku 1990 pozorujeme markantní nárůst ploch řepky a zároveň také úbytek ploch brambor. A zeptat bychom se měli i sami sebe, koncových uživatelů, zda častěji kupujeme levnější brambory dovážené z Polska, nebo ty od českých farmářů.
My všichni jsme součástí konzumního řetězce, a tak máme i možnost ovlivnit to, jak naše česká krajina může vypadat. Více se zajímat, ptát se po původu, podporovat místní zemědělce a prodej českého ovoce a zeleniny z trhů nebo přímo ze dvora. To vše bude mít pozitivní dopad na naše české zemědělství a potažmo i na krajinu kolem nás.
Vývoj ploch zemědělských plodin od roku 1980 do roku 2018, ČSÚ.
