Agentura STEM provedla průzkum týkající se vnímání klimatických změn mezi lidmi. Podle něj berou Češi klimatické změny vážně. V dění, které se jich týká, ale jasno moc nemají. Podle průzkumu se 53 % dospělých nikdy nesetkalo s termínem uhlíková neutralita, v průzkumu, který jej vysvětloval, ale 79 % z nich chce, aby jí bylo dosaženo co nejrychleji.
„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat,“ uvedl Nikola Hořejš, analytik STEM.
Podle provedeného průzkumu 84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost. Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Tu lze podle většiny (87 %) respondentů zachránit hlavně snižováním emisí.
Zabránit klimatické změně nás vyjde draho
Polovina Čechů se bojí, že opatření zavedená proti klimatickým změnám budou pro českou ekonomiku zátěží s trvalými negativními následky. Tyto obavy sdílejí hlavně lidé, kteří jsou k EU naladěni negativně, a ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Respondenti se také bojí zdražování, a to i ti, kteří s opatřeními snižujícími emise souhlasí. Když už na investice dojde, těsná většina lidí, zejména mladých, by raději investovala do modernizace průmyslu než do ochrany pracovních míst.
Z průzkumu je patrné, že si lidé nedovedou představit, že lze na nové ekonomice vydělat. Pouze každý čtvrtý respondent věří, že snižování emisí může být profitabilní. Je to pochopitelné, když vezmeme v potaz, že jsme podle poslední zprávy EU největším producentem skleníkových plynů v Evropské unii, které navíc z většiny plynou z energetiky, která je u nás závislá na uhlí.
„Podle doporučení Evropské komise pro Českou republiku se mluví například o 3 českých uhelných regionech (moravskoslezský, karlovarský, ústecký), kam již sice teď míří peníze v rámci projektu RE:START na podporu, modernizaci a restrukturalizaci zejména pracovních míst, nicméně právě zde očekáváme, že další nemalé peníze budou tamtéž směřovat z Fondu spravedlivé transformace EU,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.
Lidé v Česku obecně podle dlouhodobých časových měření STEMu pociťují zhoršování životního prostředí, což ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.
„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.
Klima sice českou společnost zajímá, ale zároveň nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako tomu je například ve Švédsku, Francii a Velké Británii, kde se k uhlíkové neutralitě zavázali zákonem.
