Soňa Klepek JonášováVánoce odfoukly, jedno PFko ve mě ale rezonuje.
Tedy konkrétně to od Pravidla se změnila. Namísto táty s dcerou v legendární reklamě na Kofolu namluvili prasata a nutno dodat, že se fakt těším, kam nás AI posune v dalším roce. Už teď je jasné, že to bude kreativní po všech stránkách. A proto prst nahoru pro dezinformace, které letos zaplaví naprosto věrohodnými fotkami a videy celý internet. Pobavte se o tom se svými rodiči či prarodiči. Tohle nebude žádná sranda. Stejně tak, jak AI používám při své práci a firmám říkám, že na většinu otázek, které jim odpovídám jim už brzy odpoví ona (mnohdy už teď, jen to pak chce kritické oko někoho, kdo tématu rozumí), dodávám, že je třeba ověřovat ověřovat ověřovat. Umí si vymýšlet a umí se dostat do rukou těch, kterým neleží na srdci blaho lidstva. Stay safe!
Mořské dno pod palbou těžbychtivých. Bohatství přitom leží v šuplíku.
Představte si, že chceme zachránit planetu tím, že budeme těžit vzácné kovy z nejtemnějších koutů oceánu. Zní to jako sci-fi, ale realita je, že hlubinná těžba je horkým tématem – kvůli bateriím do elektromobilů, solárním panelům a dalším “zeleným” technologiím. Jenže co když řešení neleží tisíce metrů pod hladinou, ale ve vašem starém mobilu nebo notebooku? Tady si dovolím přihřát polívku přátelům z projektu Remobil. Ti se v Česku snaží už pěkných pár let vyklepávat mobily z našich šuplíků a byť zájem roste, pořád je to bída. Nemáte v tom svém i takových pěkných pár historických kousků pro případ, že je jednou použijete (ne.) I Vy?
Report, který v roce 2024 vydali američtí environmentalisté tvrdí (a zjednodušené výsledky přinesl WIRED), že klíčem je opravit, recyklovat a přemýšlet o tom, co už máme. Nejen, že tím ušetříme ekosystémy, které se z hlubinné těžby možná nikdy nevzpamatují, ale můžeme změnit způsob, jakým přemýšlíme o odpadu a zdrojích. Tak na tom se shodneme. Ale proč to píšu? Věci, které na první pohled nesouvisí – hlubiny oceánů a váš šuplík s elektronikou – spolu najednou tvoří docela jasný příběh. Možná už máme všechno, co potřebujeme, jen je na čase to vidět jinak.
Právě na tento report jsem si vzpomněla, když jsem četla o návrhu konvice, kterou si dokáže opravit každý.
Když je oprava hračka. Nebo konvička.
Student z Británie vynalezl rychlovarnou konvici, kterou může opravit úplně každý. Zní to jako drobnost, ale přemýšlejte – kolik věcí končí na skládce jen proto, že je nejde snadno opravit? Tato konvice není jen praktická, je i symbolická: ukazuje, že pokud budeme designovat věci s myšlenkou na opravy a dlouhou životnost, můžeme změnit náš vztah k věcem, odpadu i planetě.
Hraji si s myšlenkou ukončit v Česku velký pátek.
A ráda bych k tomu přizvala největší retailové značky. Jestli Vás téma zajímá, dejte mi vědět. Protože se podle mě v době reportů ESG a pyšnění se o to, kdo je tady top strop naprostý bullshit. Jedná se o brutální marketingovou kampaň cílící na masivní konzumaci zejména zbytných nebo rychleobrátkových kousků. Prakticky se tak Vánoce protahují z černého pátku přes Vánoce až do novoročních výprodejů a to je bez nadsázky snad třetina roku v masírce obchodníků. Jestli někdo fakt ctí pilíř G a snaží se být odpovědný, měl by od černého svátku (zejména pro udržitelnost) v Česku odstoupit. Co si o tom myslíte?
Když pak ještě Lidl otevře svůj outlet, prakticky se tak černým pátkem pro nesmyslný konzum stává celý rok. A jsme doma. Takhle fungujeme jako společnost. Lákavé ceny ať už to je Lidl nebo SHEIN jsou mor. A my se tím necháváme nakazit. Nicméně když se bavíme o pákových efektech, než převzdělat společnost o tom, co je v životě podstatné, jak dlouho jim vydrží pocit štěstí z nákupu… to raději budu pracovat s firmami. Patříte mezi ty, které to zajímá? Dejte mi vědět.
Recyklace staveb má být top priorita. Na beton!
Představte si stavbu, kde každý kousek betonu dostane nový život. Právě to ukazuje nový projekt zaměřený na cirkulární ekonomiku ve stavebnictví. Recyklace betonu může snížit emise až o 75 % a přinést revoluci do toho, jak stavíme. To, co by dřív skončilo na skládce, se teď stává klíčovým prvkem udržitelných řešení. Ukázka toho, že i beton může být součástí většího příběhu cirkularity.
A proč sem tahám beton?
Velkou radost totiž mám z pokračující spolupráce právě s českým zastoupením firmy Holcim, se kterou se shodneme na potřebě prosadit nízkoemisní materiály ve stavebnictví, což naprosto ladí s vizí INCIEN. Nízkoemisní jsou totiž jak recyklované materiály a beton na prvním místě z důvodu potřeby vysoce emisně náročného cementu, ale například i dřevo. To je naším dlouhodobým a stále konkrétněji pojatým foukáním materiálem. V roce 2025 tak slibujeme sestavit silnou skupinu úzce spolupracujících organizací, od čehož si slibujeme sladění aktivit, které jsou dnes vysoce roztříštěné, ale i konkrétní pilotní projekty, kde se například ve veřejných zakázkách podaří takové materiály dostat do zadávací dokumentace. Rezonuje Vám to? Napište mi. Dáme to dohromady.
A u cirkularity zůstanů – pište si, že data budou hrát prim.
Moc ráda sleduji příspěvky Denis Bede z Cyrkl. Jsou praktické, jdou k jádru a dávají přehled. Jeden z posledních jasně ukazuje, jaká data firmy budou muset vykazovat. Já dodávám, že přesně tahle data jsou také klíč k tomu, jak z odpadů udělat cenné zdroje. Peněz. Protože co v nich začnete měřit, začne Vám v naprosté většině případů spořit peníze. A co začnete sledovat až do finální stanice, to definuje CO2 stopu. Protože odpady, které Vám odpadové firmy ještě dnes (21. století, au…) odváží na skládku jsou prostě průšvih. A ve finále z datových toků můžete mít solidní dashboard a rok od roku dělat malé změny, ale s velkým dopadem. Vypadat to může třeba takhle.
Takový portál tu ještě nebyl. Nebo o něm nevím.
Aneb klobouk dolů před Jáchym Brzezina. Na Silvestra Vás od něj dost zaujaly grafy, který tak trochu mluví za vše. Doporučuji ho použít na obecním zastupitelstvu až budete jednat o zrušení novoročního ohňostroje. Silvestrovské dioxiny ve vzduchu už odfoukly, kéž na desky stolů zastupitelů. Na portál zajímej.se jsem sdílela skvělý text o vlivu pyrotechniky na životní prostředí a zdraví člověka. Tímto posílám virtuální mrknutí na svého starostujícího bratra, protože pod lampu je největší tma!
No a nyní Jáchym představil upgradovanou verzi portálu Envidata a já fakt smekám. Dostat miliony malých čísel do přehledných grafů, kterým porozumí i laik je mistrovství. Mrknout se tak můžete třeba do svého regionu a jak je na tom vzduch a polétavý prach PM 2.5 a dost pravděpodobně i Vám dojde, že třeba kousek od nás to je v zimě nic moc i přesto, že je Vysočina celkem čistá. Čím to, asi, že?
Konkrétní projekt pro Ukrajinu s konkrétními výsledky ve znalostech (i o udržitelnosti!)
Když už dávám kudos konkrétním projektům, ještě mi tu visí jeden děkovací rest. A to pro projekt Partnerství pro udržitelnou obnovu Ukrajiny (P4UA), jehož srdcem je Miroslav Kundrata. Ten si od svého zahájení v roce 2022 klade za cíl propojit 200 místních lídrů a společně obnovit válkou zasažené komunity s důrazem na udržitelná řešení. Tato vize se již promítá do konkrétních výsledků: v Berežanech byl zaveden inovativní systém třídění a zpracování odpadu, ve Lvově vznikne terapeutická zahrada Rozsadnyk inspirovaná brněnskou Otevřenou zahradou a ukrajinští akademici ze Sumské univerzity si odvezli z Brna technologie pro udržitelnou péči o městskou zeleň. Projekt tak nejen obnovuje infrastrukturu, ale také buduje pevnější základy pro ekologickou a odolnou budoucnost Ukrajiny. Během osmi stáží projektem prošlo už 117 účastníků z 22 ukrajinských regionů. Vize, která se díky inspiraci a spolupráci stává realitou.
Smutné ale silné kafe na závěr.
A na závěr si dovolím tentokrát silnější kafe. Stále ve mě rezonuje rozhovor s odcházející umělkyní Veronikou Lukášovou. Setkání s tématem smrti je i mým letošním a nutno dodat, že stejně jak je třeba žít život, tak podobně je třeba vnímat jeho konečnost. Jedno posiluje druhé.
“Už jsem to zmínila v textu: život je to, čím se zabýváte každý den. Odkládáte to, co je pro vás nejdůležitější, až bude čas? Možná nikdy nebude. Jsme vlastně jen shrnutí momentů našeho života. Takže uvažte, co s těmi momenty, co s těmi dny děláte. Nikdy nevíte, co je za rohem. Naše touha ovlivnit budoucnost je jenom touha. Snaha ovlivnit minulost je plýtváním času. Jediné, co máme, je teď.”
Soňa Klepek Jonášová
