Rada hl. m. Prahy na konci března oznámila o záměru postavit na území hlavního města bioplynovou stanici. Ta by měla pomoci kvalitně zpracovat a využít biologicky rozložitelné odpady pocházející od soukromníků, živnostníků i průmyslu. Ty v současné době končí ve spalovně či na skládce, v horším případě často i v kanalizaci. Bioplynová stanice může dodávat biopalivo vhodné pro nákladní vozy v městském provozu, či může doplňovat bioplyn do městské sítě.
„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a doplňuje:
„Tento typ zařízení plně zapadá do konceptu oběhového hospodářství, který je v 21. století cestou k udržitelné ekonomice. Cirkulární ekonomiku proto chceme dále rozvíjet, velký prostor nabízí odpadové hospodářství. Praha je již nyní v této oblasti leadrem. Na skládce zde končí méně než 10% odpadů.“
Kompostárny produkující cenné organické hnojivo jsou vhodné pouze pro zpracování jen hygienicky nezávadného bioodpadu, jako je například odpad z údržby zeleně nebo ze zahrad a kuchyňské odpady rostlinného původu od občanů. Biologické odpady, které jsou pro kompostování nevhodné, je možné zpracovat pomocí anaerobní fermentace právě v bioplynové stanici. Jsou to především odpady z restaurací a jídelen, prošlé potraviny ze supermarketů a vytříděný bioodpad od občanů. Dalšími producenty těchto odpadů mohou být pekárny, jatka, pivovary, výrobci cukrovinek apod. Bioplynová stanice pak může být významným zdrojem biopaliva BioCNG pro nákladní dopravu ve městě či městskou hromadnou dopravu. Digestát jako produkt fermentace je cenným biohnojivem.
„Bioodpad je jednou z dosud méně běžně tříděných komodit. Může přitom tvořit až 40% hmotnosti směsného komunálního odpadu. Právě na podporu třídění tohoto druhu odpadu se nyní v Praze chceme zaměřit tak, aby bylo dostupné pro všechny a zároveň jsme využili i odpad od živnostníků,“ říká náměstek Hlubuček. Z výsledků vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství hl. m. Prahy za rok 2017 vyplývá, že z celkového množství cca 430 tisíc tun odpadu bylo 56 procent energeticky využito prostřednictvím spalování a 27 procent bylo materiálově využito tedy recyklováno. Do roku 2025 potřebujeme podíl recyklace přibližně zdvojnásobit. Odhadovaná efektivní kapacita bioplynové stanice pro Prahu tak začíná na 50 000 tun. Záleží pak na dobrém zavedení svozu bioodpadů.
Výstavba bioplynové stanice na území Hlavního města Prahy je legislativně, technicky a finančně náročný záměr. Městská společnost Pražské služby a.s. ve spolupráci s organizací Institut cirkulární ekonomiky proto nyní nechá zpracovat studii proveditelnosti včetně upřesňujících průzkumů vstupních surovin, odbytu výstupních surovin, infrastruktury, svozu a transportu, synergických efektů atd. pro rozhodnutí o dalším postupu záměru bioplynovou stanici vybudovat.
K rozšíření využití bioodpadu směřuje také v roce 2018 schválený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který stanoví zvyšující se cíle recyklace do roku 2035, varuje před skládkováním a podporuje třídění dalších komodit včetně bioodpadu. Vybudování nových kapacit na produkci biometanu, je zároveň i jednou z priorit státu, protože je to jedna z cest, jakou lze splnit cíle v oblasti obnovitelné energie v dopravě a cíle v oblasti snižování emisí CO2 z paliv pro dopravu. Očekává se proto možnost získat provozní podporu od státu na zařízení produkující biometan, a také možnost získat dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí.
Nevhodné nakládání s bioodpady navíc způsobuje problémy. V Praze jde například o zanášení a přetěžování kanalizační sítě jako důsledek likvidace bioodpadu pomocí drtičů odpadu s odvodem do kanalizace. Bioodpad uložený na skládky odpadu způsobuje emise skleníkového plynu metanu a průsaky znečisťujících látek do podzemních vod. Vlhký bioodpad likvidovaný ve spalovně odpadu zase snižuje výhřevnost směsného komunálního odpadu.
Městské odpadové bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku či Vídni. Energie v podobě biometanu (BioCNG) je zde často využívána jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb.
