Institut cirkulární ekonomiky bedlivě sleduje, jak se pomalu v naší republice rozbíhá výroba biometanu – obnovitelného zemního plynu z lokálních surovin, biologicky rozložitelných odpadů a biomasy. První biometanová stanice, která využívá bioplyn původem ze zemědělské produkce, vzniká v těchto dnech v Litomyšli v místním zemědělském družstvu. Přinášíme vám rozhovor s ředitelem panem Janem Pechancem. Za INCIEN se ptal Petr Novotný.
Můžete na začátek čtenářům přiblížit Vaše zemědělské družstvo? Na co se specializuje, čím se můžete pochlubit?
Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl je součástí Zemědělského družstva Dolní Újezd, které dohromady obdělává přibližně 10 tis. ha polností a chová přes 2000 krav s tržní produkcí mléka. Když se budeme bavit konkrétně o družstvu v Litomyšli, tak to obdělává přibližně 700 ha polností, chová 500 kusů hovězího dobytka a provozuje bioplynovou stanici.
V Litomyšli provozujete bioplynovou stanici, jaký má výkon a co používáte jako vstupní surovinu?
Bioplynová stanice v Litomyšli má elektrický výkon 1 000 kWel, který zajišťují 4 kogenerační jednotky. Jako surovina do bioplynové stanice slouží každý den 60 m3 kejdy a přibližně 35 tun siláže a senáže. Siláž a senáž je prioritně využita pro krmení dobytka a jakkoli znehodnocená, nebo nevhodná siláž ke krmení je právě zpracována jako palivo do bioplynové stanice. Z energetického hlediska získáme z kejdy a fugatu přibližně 30 % celkové energie, zbytek pochází ze siláže, senáže a ostatních zemědělských komodit.
Jaký byl váš hlavní motiv k výstavbě bioplynové stanice?
Důvodů jsme pro to měli více. Bioplynová stanice je koncovkou živočišné výroby. Naše zemědělské družstvo se nachází na kopci nad městem Litomyšl. Výroba bioplynu je fermentační proces bez přístupu vzduchu, tedy dochází k minimalizaci pachových emisí při chovu hospodářských zvířat oproti skladování kejdy a hnoje na otevřeném prostranství. Navíc z těchto surovin ještě dokážeme získat užitek v podobě energie.
Důležitá byla také diverzifikace rizik zemědělského podnikání – ekonomický úspěch zemědělské výroby je ovlivněn vnějšími vlivy, jako jsou úroda v daném roce a výkupní ceny zemědělských komodit. Bioplynová stanice přináší pro zemědělské družstvo jistou míru diverzifikace činností a tím pádem i ekonomické stability – je to vedle rostlinné a živočišné výroby 3. ekonomický pilíř našeho podnikání. Pro zemědělce je provoz bioplynové stanice výhodný i z hlediska cash flow, protože za energii dostávají zaplaceno každý měsíc.
Rozhodli jste se přejít z výroby elektrické energie a tepla z bioplynu k produkci biometanu a jeho vtláčení do plynové rozvodné sítě. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Dlouho jsme uvažovali o tom, jak smysluplně využít teplo. Výroba elektrické energie má účinnost cca 35 %. Vedle elektrické energie však zároveň vzniká i teplo, které je v podobném objemu jako elektrická energie a pro ně jsme se snažili najít využití. Bylo zvažováno několik různých projektů, které ale nakonec zůstaly ve fázi projektové přípravy. Nevyužívat teplo znamená mařit velkou část energie obsažené v bioplynu. Počkali jsme si na příležitost dělat biometan a teplo vůbec nevyrábět. Vyčištění bioplynu na biometan znamená, že dokážeme využít téměř veškerou energii obsaženou v bioplynu. Projekt jsme začali řešit v roce 2019, kdy podmínky pro výrobu biometanu nebyly vůbec jasné, přesto jsme se do přípravy pustili a dnes těsně před spuštěním jsme za toto rozhodnutí velmi rádi.
Kolik biometanu budete do sítě dodávat a jaké jsou investiční náklady na technologii výroby biometanu?
Aktuální výkon je 1 000 kW v elektřině, když odstavíme 3 ze 4 kogeneračních jednotek, můžeme přibližně 360 m3 bioplynu za hodinu zpracovat na biometanové stanici, přičemž získáme 200 m3 biometanu, ekvivalentu zemního plynu. Můžeme si ale vybrat, zda vyrábět elektrickou energii nebo plyn – můžeme se flexibilně přizpůsobovat aktuálním potřebám.
Co se týče investičních nákladů, máme štěstí, že nedaleko areálu vede plynové potrubí a stačilo nám tak vybudovat pouze přibližně 120 m těžebního plynovodu. Celkově investice vyjde přibližně na 55 mil. Kč, přičemž součástí projektu je i CNG stanice, která vznikla v Dolním Újezdě.
Plánujete část biometanu použít třeba v rámci Vašeho družstva, třeba k pohonu automobilů či zemědělské techniky?
CNG stanice je od biometanové stanice vzdálena několik kilometrů. Jsou sice obě napojené na veřejný plynovod, ale pokud bychom chtěli odebírat biometan vyrobený v Litomyšli na CNG stanici v Dolním Újezdě, bylo by to realizovatelné pouze bilančně. Aktuální situace na trhu s plynem ale moc nenahrává využití CNG, proto v nejbližší době plánujeme biometan především dodávat do sítě.
Budete i na dále do nějaké míry využívat současné kogenerační jednotky k výrobě elektrické energie a tepla?
Vždy pojede minimálně jedna kogenerační jednotka, která pokryje potřeby samotného provozu bioplynové stanice a následně se budou připojovat další podle toho, jaká bude aktuální potřeba dodávky elektrické energie do sítě. Takto nastavený systém má velkou míru flexibility v tom používat energii zrovna tam, kde je nejvíce potřeba – a tudíž s největší efektivitou.
Jak ekonomicky vychází výroba biometanu oproti dotované dodávce elektrické energie?
Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá a jednoznačná. Nyní se ale zdá, že by to mohlo vycházet o něco lépe než výroba elektrické energie. Roli bude hrát certifikace biometanu a tedy výše „zelené“ složky. Vědět bychom měli více na konci roku.
Doposud nebyla zavedená dlouho očekávaná provozní podpora na výrobu biometanu. Vychází Vám ekonomika i bez slibované provozní podpory a jak ekonomiku ovlivnily aktuálně vysoké ceny zemního plynu na energetické burze?
My na poskytnutí provozní podpory na výrobu biometanu nespoléháme. Projekt by měl ekonomicky vycházet i bez provozní podpory – při současných cenách zemního plynu a vzhledem k faktu, že na výstavbu biometanové stanice jsme získali investiční dotaci.
Biometanová stanice ve Vašem zemědělském družstvu bude první v republice na zemědělské bioplynové stanici. Našli jste pro tuto technologii českého dodavatele nebo jste museli hledat v zahraničí?
Generálním dodavatelem projektu biometanové stanice je česká společnost HUTIRA, která zároveň dodává i technologii vtláčení biometanu do plynové distribuční sítě. Samotná membránová technologie úpravy bioplynu na biometan pochází ze zahraničí, dodavatelem je holandská společnost DMT.
Jak jste doposud s průběhem realizace výstavby spokojený, jde vše podle plánu?
Komplikace, se kterými jsme se potýkali, byly spojené s problémy na světovém trhu v souvislosti s pandemií, které se projevily v nedostupnosti různých komponent a delších čekacích lhůt. Ta realizace však už funguje velmi dobře. Věci spojené s přípravou a řešením výběrových řízení na zhotovitele, tam byly takové komplikace, které bych už nemusel znovu zažít – zhotovitele jsme vybírali na 3 krát. Co se ale týče vlastní stavby, tak si to spíše užívám. Realizace projektu jde zatím podle plánu a předem stanoveného harmonogramu. Když vše půjde dobře, zkolaudováno by mohlo být do konce listopadu. Nicméně se jedná o první projekt svého druhu, tak jsme plní očekávání, jak vše dopadne.
Máte do budoucna nějaké další pionýrské plány? Co třeba agrivoltaika či jiné investice z oblasti obnovitelné energetiky?
Osobně jsem příznivcem fotovoltaických elektráren na střechách, spíše než na polích. Aktuálně máme připravené 2 projekty fotovoltaických elektráren na střechy v areálech našich zemědělských podniků.