9 z 10 Čechů se snaží žít udržitelně, mění se postoj k plastům

Zdroj: Replastuj.cz

Z aktuálního průzkumu* společnosti Perfect Crowd, který mapuje postoj společnosti k plastům, vyplývá, že Češi vnímají zálohování PET lahví jako společensky prospěšné a mají chuť se o plastech a jejich efektivní recyklaci dozvědět více. Negativní mýty v oblasti plastů ale u Čechů stále přetrvávají, byť v menší míře, než tomu bylo před třemi lety.

Vratné PET lahve již klepou na dveře a Češi se pomalu připravují na jejich povinné zálohování, jež by mohlo začít fungovat systémově v polovině příštího roku. Novelu příslušného zákona připravuje ministerstvo životního prostředí, a jak ukazuje nejnovější průzkum, ačkoliv postoj k tomuto kroku vnímají Češi převážně pozitivně, stále v naší společnosti o plastech dominují negativní mýty. Za velmi kladné lze ale považovat to, že většina respondentů se chce dozvědět o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů více informací, přičemž o něco vyšší zájem je u mladší věkové kategorie 15-24 let. Z průzkumu také vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací týkající se plastů je pro respondenty jednoznačně internet. Ten je přirozeně více užívaný mezi mladými, kteří častěji čerpají informace také z obalů produktů či ze školy a zaměstnání. Starší lidé již informace hledají v menším měřítku.

Problematika plastového obalu není jen o materiálu, ale také o tom, jak se s ním nakládá

• 9 z 10 Čechů se snaží žít udržitelně, ekologické organizace a projekty jich ale podporuje minimum

Lidé přisuzují odpovědnost za znečištění prostředí častěji firmám a jejich rozhodnutím o produktech uváděných na trh (38 %) než samotným spotřebitelům, kteří produkty kupují (18 %). Podstatná část se však shoduje, že odpovědnost nesou obě skupiny stejně (42 %). V případě regulace plastů je situace podobná, a i zde jsou v očích lidí důležitějšími aktéry firmy a stát, který může trh a společnost regulovat skrze zákony.
Ve společnosti převládá názor, že veřejný sektor by měl finančně podporovat firmy a jedince, kteří vyvíjejí produkty a služby šetrnější k životnímu prostředí (64 %).

Ačkoliv lidé častěji přisuzují odpovědnost firmám nebo státu než sami sobě, 9 z 10 alespoň občas dělá něco pro to, aby snížili dopad odpadu z plastů na životní prostředí. Nejčastěji se jedná o třídění plastového odpadu a recyklaci (74 %). Téměř polovina respondentů dále využívá papírové tašky nebo sáčky namísto plastových (49 %), nosí znovupoužitelnou láhev a minimalizují používání jednorázových plastových výrobků (shodně 46 %). Naopak mezi nejméně časté aktivity patří finanční příspěvky ekologické organizaci nebo aktivní angažovanost v nějakém pro-environmentálním spolku (shodně 4 %).

⮕ 82 % dotazovaných souhlasí s tím, že by rodiče měli vést své děti k třídění odpadu. 66 % souhlasí s tím, že třídění a recyklace jsou kolektivním problémem a absence těchto činností na individuální úrovni ukazuje snížený respekt k planetě.
⮕ 67 % by uvítalo více informací o zpracování odpadu a jeho využití po recyklaci.
Většina lidí (72 %) souhlasí s tím, že se v dnešní době vyrábí až moc výrobků z plastů, přičemž 65 % si myslí, že se vždy dá použít ekologičtější alternativa. A to stále i přes to, že veřejně dostupné výsledky LCA analýz hodnotící dopad produktů na životní prostředí během celého životního cyklu, potvrzují nižší ekologickou zátěž způsobenou plastovými obaly oproti skleněným alternativám.
⮕ 6 z 10 pak souhlasí s tím, že plast sám o sobě není problém, ale potíž je především v tom, jak s ním lidé a společnost nakládají.

Nedostatek informací a slabé environmentální vzdělávání vede k důvěře v mýty o plastech

• Přestože v české společnosti o plastech panuje řada mýtů,
  stále více lidí jim přestává věřit

Všechna negativní tvrzení o plastech jsou většinovou částí populace považována za pravdivá. Například 9 z 10 lidí věří tomu, že většina obalového odpadu je z plastů, přestože jeho podíl tvoří 19 %, ve srovnání s papírem a kartonem, které se na celkovém odpadu podílí 40 %. Řada respondentů si také mylně myslí, že oceány jsou zamořeny obaly pocházejícími z Evropy. I když dle dostupných a ověřených zdrojů je již známo, že plast, který se likviduje v zemích s fungujícím systémem nakládání s odpady, se do oceánu nedostane a 80 % odpadu ve světových oceánech pochází z pevniny, především z rozvojových zemí.

⮕ Pro 8 z 10 lidí jsou plasty i nadále tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Oproti stejnému průzkumu v roce 2021 přesto došlo k 7% snížení počtu lidí, kteří tento názor sdílí.
⮕ Za druhý nejškodlivější materiál je považován kov, kdy jde o jediný materiál, který vnímají škodlivěji ženy než muži. Za nejekologičtější materiál ze všech jmenovaných je ve společnosti považován papír.
⮕ Dopad produktu na životní prostředí během jeho celého životního cyklu měří tzv. LCA analýza, která potvrzuje, že zejména díky nižším energetickým výdajům při výrobě je plastová lahev např. 3x šetrnější k přírodě než lahev vyrobená ze skla.

Data z uvedeného průzkumu překvapivě poukazují na skutečnost, že mladší i starší generace se v pohledu na plasty obecně moc neliší. Což ukazuje na nedostatečný vliv environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). 3 z 10 respondentů nikdy ve škole nepřišli do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána institucemi výrazně více než v minulosti, přesto mladí lidé ve věku 15-24 let vnímají výrazně častěji odpad z plastů jako reálnou hrozbu pro životní prostředí.

Pozitivním zjištěním je, že tři čtvrtiny všech dotázaných by se chtěly dozvědět více o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů. Konkrétně by je nejčastěji zajímaly informace zejména o recyklaci plastů, vlivu plastů na zdraví člověka a likvidaci plastového odpadu. To podporuje ideu větší edukace společnosti ať už články v médiích, či videi. K tomuto účelu vznikla také metodická příručka Ekoabeceda, kterou pro učitele a pedagogy na základních a středních školách připravil školní recyklační program Recyklohraní a vzdělávací iniciativa Replastuj. Ucelené informace a inspiraci zde ale najde každý, kdo chce o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí získat kompletní informace. Výrazněji patrné generační rozdíly jsou naopak v případě znalosti pojmu „greenwashing“, kdy 52 % dotazovaných ve věku 25 a 55 let neví, co tento pojem přesně znamená.

Zákaz prodeje jednorázových plastů je ve společnosti přijímán pozitivně

• Většina dotázaných zaregistrovala zákaz prodeje jednorázových plastů, který kvitují. Stejně tak zálohování.

56 % respondentů v průzkumu uvedlo, že je zákaz prodeje jednorázových plastů nijak neomezil a nadpoloviční většina zastává pozitivní názor toto opatření, přičemž v mladší generaci (15-24 let) je častější. 6 z 10 respondentů navíc deklaruje, že je dobře informováno o zákonu o zákazu prodeje vybraných jednorázových plastů. V mladší generaci (15-24 let) si na tento fakt muselo více lidí chvíli zvykat a přibližně každý osmý respondent uvedl, že si na zákaz stále nezvykl, protože mu alternativy nevyhovují.

Zavedení zálohového systému na PET lahve Češi přijímají pozitivně, komunikace by ale mohla být lepší

⮕ 84 % lidí má nějaké povědomí o chystaném zálohovém systému, třebaže pouze 38 % o něm ví dobře. Postoj k jeho zavedení se tedy z celkového průzkumu jeví pozitivně. Navíc 76 % lidí zavedení podporuje a stejný počet jej považuje za prospěšný. 73 % pak souhlasí s tím, že by takový zálohový systém byl ekologický.
⮕ Jako hlavní pozitivum zavedení zálohového systému na PET lahve označují Češi to, že na ulicích a v přírodě ubude odpadků (66 %) a že více lidí bude díky tomu třídit plastový odpad (62 %). Pouze 6 % respondentů se domnívá, že zavedení zálohového systému na PET lahve nemá žádná pozitiva.
⮕ Většina lidí není schopna sama formulovat nějaká negativa zálohového systému, a pokud už nějaká negativa formulují, jedná se především o obavu ze zdražení produktu. Z nabízeného seznamu pak nejčastěji označují nutnost doma skladovat plastové lahve a že některé menší obchody nemusí lahve zpět vykupovat. 8 z 10 lidí považuje zálohový systém za srozumitelný a myslí si, že chápe, jak bude fungovat. Ostatní by uvítali především informace o tom, v jakém stavu musí lahve být, aby jim byla vrácena záloha, kteří prodejci a obchody budou mít povinnost lahve zpět vykupovat a také jakých plastových lahví se bude zálohový systém týkat.
⮕ Nadpoloviční většina se vyjadřuje tak, že by zálohový systém nijak negativně neovlivnil jejich ochotu nakupovat nápoje v plastových lahvích. Čtvrtina deklaruje, že by tento krok výrazně omezil jejich nákup či by dokonce plastové lahve přestali kupovat úplně. Zavedení zálohového systému tak především v počátcích může být trochu omezující, avšak pro většinu nikterak zásadní. Průzkum potvrdil, že v samotné komunikaci zálohového systému je ještě prostor pro zlepšení, hlavně co se týče jejího dosahu. Komunikace je pro většinu považována za srozumitelnou a v tomto ohledu funkční, ale pouze každý třetí člověk si je jistý tím, že ji zaznamenal.

*Celá verze výzkumu je k dispozici zde.
Výzkum byl realizován na vzorku 30 000 respondentů ve věku 15–55 let.

Kontakt pro více informací:
Lucie Pavlásková, Impact_ (e-mail: lucie.pavlaskova@impact.cz,
tel.: 775 755 066)

Foto: Zoe Schaeffer, Unsplash.com