Soňa Klepek JonášováSedím uprostřed zasněžené Vysočiny, kolem mě poletuje junior a instruuje prababičku jak si přeje mít servírovanou polévku. V jaké teplotě, v jaké mističce a v jakém množství. Všechno musí sedět. Ví přesně, co chce. A tak si říkám, jak neuvěřitelnou inspiraci nám děti přináší v každodennosti. Víme my sami, co právě teď chceme? Nebo už mnoho toho, co děláme, děláme ze zvyku, z rutiny, z neschopnosti nebo nechuti přehodnotit svoje každodenní fungování? Ona totiž ochota ke změně v maličkostech, schopnost aklimatizovat se na nové příležitosti a podmínky (jak klimatické, tak technologické) totiž velmi úzce souvisí právě se schopností být tady a teď sám v sobě. Vědět, co chci a jak to chci. A pak se na svět můžeme koukat perspektivou otevřené hlavy i srdce a využívat příležitosti, které se nám nabízí naplno. Děti to umí. Neustále objevují svět s nadšením, nové vjemy, schopnosti a nástroje zapojují okamžitě a bez ptaní. Spojují si nové body v neuronové síti a tvoří nové mapy, po kterých okamžitě jdou. Ale současně přesně ví, jestli jim je v tom dobře nebo špatně a přesně také ví, jak se ozvat a zorganizovat svoje okolí ku své spokojenosti. A to je i první krok aplikace tzv. IDGs aneb cílů vnitřního rozvoje. Souboru prvků, kterými můžeme odstartovat vlastní schopnost posílení svých kompetencí a síly k tomu, abychom mohli pomoci naplnit i globální cíle udržitelného rozvoje. A světe div se, první pilíř a dovednost IDGs je “Being”. Bytí v sobě. Tady a teď. Znalost toho, jak nám je a síla k tomu změnit to, co nám nevyhovuje. A tím roste odolnost, spokojenost a hlavně – síla k akci měnit i svět kolem nás k naší radosti.
Dnešní Za zraky budou jiné. Víc osobní. Příběhové. V posledních týdnech mi totiž dochází, že žiju v nejkrásnější době svého života a to i díky tomu, že toho mohu dělat mnohem méně než prvních osm let v čele INCIEN. Najednou je to ale mnohem ostřejší, výživnější, přesnější, naplněnější. A tak Vás vezmu na výlet svými projekty a zastaveními, které jsou právě to, co někdy v rychlosti každodennosti a konferencí za zraky uniká. Nebo ani nikdy není spatřeno, poznáno. Kéž jsou Vám dnešní Za zraky momentem zastavení, snění a třeba i mírnou kontemplací nad tím, jaký by svět byl, kdybychom všichni byli spokojení a měli sílu k jeho proměně k lepšímu přispět i vlastní silou.
A vyberte si třeba jen jednu z kapitol, která se Vás týká – s úctou k Vašemu času je píšu jako seznam dopředu:
1) Co nového v byznysu a udržitelnosti
2) Co podporuji, na čem pracuji a zvu Vás k účasti
3) Co číst a poslouchat
4) Závěrečné zamyšlení nad tím, co nás čeká v roce 2025… možná.
👁️ 👁️ Co nového v byznysu a udržitelnosti
Priority pro letošek nastavuje globální diskuze vedená na úrovni World Economic Forum. Dvacátá edice Světového ekonomického fora přináší opět přehled nejvýznamnějších risků. A bez zbytečného rozboru stačí kouknout na číslo dvě. Války nastavily riziko konfliktu na první příčku, ale tu druhou doporučuji nepodceňovat. Zejména pokud sedíte na křesle risk managerů. Nečekané změny počasí a dopady na firmy a regiony může podpořit i znalost klimatických souvislostí (na což odkazuju kurzem na konci newsletteru).
Výlet do budoucnosti staveb se nepodaří bez revizí mateirálů, které už tu máme.
Žiju cirkularitou ve stavebnictví a proto mě ohromně potěšilo, že se na LinkedIn mezi architektury mluví čím dál víc o cirkularitě ve stavbách. Konkrétně super post od Mirek Vodak přebírám celý, není na něm co změnit a moc za něj děkuju: “Tohle je paráda. Zajímavý příklad udržitelné a recyklované architektury od dánského studia Lendager. Mateřská školka na předměstí Kodaně byla částečně postavená z materiálů, které zbyly z demolice předchozí stavby. Díky tomu bylo znovu použito 100 % střešních tašek, 60 000 cihel, šest dřevěných střešních vazníků, ocelové fasádní prvky a staré školní hodiny. Venku slouží dvacet betonových sloupů jako lavičky a 6000 tun betonu bylo rozdrceno pro použití jako kamenivo do základů. Foto: Rasmus Hjortshøj”
Pro plastové fajnšmekry
Evropská unie stanovila, že veškeré plastové obaly musí být do roku 2030 100% recyklovatelné, což představuje výzvu zejména pro obaly určené pro styk s potravinami. V rámci projektu BOTTLE4FLEX se AIMPLAS · Technological Institute of Plastics , COVINIL a EROSKI CONSUMER – Consumidores bien informados snaží tuto výzvu překonat vývojem plně recyklovatelného flexibilního obalu typu skinpack na bázi recyklovaného PET (rPET), který ve Španělsku zůstává jediným schváleným materiálem pro potravinové obaly z recyklátu. Hlavní překážkou je složení z více vrstev, což komplikuje recyklaci. Projekt se proto zaměřuje na inovativní technologie chemické recyklace a polymerizace, včetně solvolýzy a částečné depolymerizace, s cílem vytvořit jednovrstvý film na bázi rPET. K dosažení flexibility materiálu se využívají procesy jako reaktivní extruze a úprava monomerů a aditiv.
👁️ 👁️ Co podporuji, na čem pracuji a zvu Vás k účasti
Remolice budov namísto jejich demolice a skládkování
Jsem nadšená z toho, co se děje v budově SAZKA, kterou dekonstruuje tým Cyrkl pod taktovkou Martina Škvorová ve spolupráci s hlavní personou projektu Karel Fronk z KKCG Real Estate Group. Když člověk vidí postupné odstrojování budovy v procesu, tak si říká, že to je naprosto přirozené. A přitom je to teprve druhý projekt svého druhu po projektu MERKURIA, kterou dekonstruovala Eva Nykodymová ze Skanska. Do oběhu se tak dostávají doslova tisíce tun mateirálů, které jinak v naprosté většině končí na skládkách. Jak to vypadá v praxi? Namísto demolice přijde tým expertů, celou budovu zmapuje, popíše seznam materiálů a jejich množství a pak hledá partnery, kteří by mohli využít co jde. Konkrétně tady se do Francie přes Tarkett dostaly desítky tun koberců k recyklaci, které budou v nové budově. Přes pražský projekt ART REUSE se další materiály rozdistribuovaly po celém Česku do galerií a výstavních sítí a … takových příběhů jsou desítky. Na budově jsou stále cenné materiály k odprodeji a pokud Vás zajímají, můžete se přidat 3. března k návštěvnímu dni (zájemci napište Martina Škvorová, oslovíme Vás pak plošně s informacemi).
CYRKL spustil novou službu. Umí ušetřit až 30 % nákladů na odpady.
Management odpadů by měl ve firmách mít stejnou pozornost jako nákup materiálů. Ono to totiž dává velmi zajímavý ekonomický smysl. Stejně jako drahne nákup, získávají materiály a druhotné suroviny vyšší cenu. Tak si zkuste udělat malé cvičení a poohlédnout se po cenách, za které se dnes vykupuje to, co vy produkujete. Tým CYRKL právě z důvodu úspor, transparentnosti a hlavně ekonomických úspor spustil služby Copilot. Jde o službu kombinující oblíbené a reportovatelné dashboardy, monitoring dat a plnou správu odpadového hospodářství. Už dnes se ukazuje, že u některých klientů je možné dosáhnout až (!!!) 30% procentních úspor. Navíc je to naprosto v souladu s ESG standardy a vy tak uvidíte, co znamená nefinanční reporting v číslech, když se dělá tam, kde to má reálné výsledky.
Dřevo do zakázek. Díky dohodám, které fungují v Holandsku.
Dřevo je láska. Moje i celého týmu INCIEN. Jako stavební materiál nabízí obrovský potenciál pro udržitelné stavebnictví – nižší uhlíkovou stopu, rychlejší výstavbu a možnost efektivního využití zdrojů v souladu s principy cirkulární ekonomiky. A proto jsme se rozhodli v rámci dalšího z našich projektů zaměřit pozornost na pomoc s jeho prosazením například ve veřejných zakázkách. Jak? Po letech opět oživuji nápad dostat do Česka systém konsenzuálních a naprosto praktických a konkrétních dohod, které fungují i v Holandsku. Tam již od roku 2011 existuje systém zelených dohod (daleko před tou Evropskou a jen to potvrzuje, že tento směr dává smysl) a firmy ve spolupráci s vládou pracují na pilotech, jejichž cílem je snížit legislativní nebo jiné bariéry. My proto v na konci března opět uvítáme v Česku Joan Prummel, který
- 24. března na Ministerstvo zemědělství ČR odpoledne představí jak fungují Holandské zelené dohody , které vedou ke konsenzu mezi byznysem a vládou ve věci prosazování funkčních ekoinovačních procesů. To díky Pavel Broum, se kterým sdílíme nadšení pro téma dřeva v zakázkách. Kdyby Vás to zajímalo, jste vítaní, brzy dám dohromady program a detaily, zatím save the date.
- 26. března uděláme se zástupci klíčových organizací, které prosazují funkční nástroje pro naplnění zelené transformace a vlády na rezidenci Daan Huisinga, který je skvělým ambasadorem a podporovatelem těchto kroků a v červnu to oficiálně sestavíme.
Považujete-li se jako instituce či organizace jako důležitý hráč v tématu, který je navíc ochoten přiložit ruku k dílu – napište mi. O našich plánech si můžete přečíst i v novém článku od Jana Vítková z INCIEN | Institut Cirkulární Ekonomiky , se kterou téma rozvíjíme.
👁️ 👁️ Co číst a poslouchat
KlimaReady budou ti, kteří zainvestují to nejcennější – svůj čas – a pověnují se v pár velmi nosných a kontextu plných hodinách přípravě na klimatickou změnu. Není už o ní třeba diskutovat, proto doporučuji z pohledu risk managementu, zajištění investic a zpevnění dodavatelských řetězců kurz, který vznikl díky spolupráci Změna k lepšímu s experty a expertkami z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a české pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a spustili nový videokurz KlimaReady.
A jestli potřebujete ještě vizuální kopanec k tomu proč se o něco takového zajímat, skvěle poslouží práce Dominika Musila, která provedl novou klasifikaci klimatologických oblastí v Česku. Navázal na práci E. Quitta z roku 1971, jehož původní klasifikace byla dlouho uznávaným standardem. Díky Musilově analýze máme nyní aktuální a neveselý pohled na klimatické oblasti v kontextu současného vývoje.
Zdroje tu jsou. Fakt?
Díky Jan Smeták za pozvání do podcastu Zdroje tu jsou. Také za výbornou přípravu, péči a atmosféru. Probrali jsme automotive sektor a proč se musí drasticky změnit. O tom, co mi vadí na komunikaci ESG ve firmách i pár návodech na to, jaké otázky si klást, než něco pustím v udržitelnosti ven. Jo a taky o tom, co považuji za největší český greenwashingový počin moderní historie. Bylo to výživné a díky za příležitost.
Venku je i přepis našeho rozhovoru s Tomáš Prouza, kde jsme pro Česky rozhlas hodnotili Vánoční nákupní horečku v Česku. Pro mě to byl jeden z impulsů pověnovat se v letošním roce slevové masírce v podobě Black Friday. Tak třeba Vás téma retailu, trendů a udržitelných alternativ zajímá a proto sdílím i debatu o tom, že Češi utrácí čím dál víc, ale začínají přemýšlet o kvalitě. Snad.
Závěrečné zamyšlení nad tím, co nás čeká v roce 2025… možná.
Při návštěvě Národní galerie Praha a výstavy École de Paris jsem se v sekci pro unavené rodiče a divoké děti v prvním patře (díky za ni!) zamýšlela nad tím, co přednesu na akci Predictions, kam mě pozvala má božsky schopná, chytrá a krásná Petra Stupková z Legitas advokátní kancelář. Predikce se v dnešní době neobejdou bez věštecké koule a karet, no ne? Protože doba je tak rychlá, mění se tak dynamicky, že je třeba si pomoci.
A co nám karty říkají? Rok 2025 bude v oblasti udržitelnosti přelomový. Eso pohárů symbolizuje nový začátek, citlivost na autentická řešení a příliv inovací, zatímco Císař představuje řád, strukturu a mistrovství. To přesně vystihuje to, co udržitelnost v následujícím roce potřebujeme my všichni – jasná pravidla hry, odbornost a systematický přístup místo nahodilých iniciativ a greenwashingu. Firmy a organizace, které chtějí hrát první ligu, musí přestat dělat symbolické kroky a začít opravdu rozumět cirkulární ekonomice, ESG a udržitelnému byznysu. Odbornost se stane konkurenční výhodou a kdo nebude mít čísla, nebude brán vážně. Komunikace postavená na datech a faktech bude klíčem k důvěryhodnosti. Regulace jako CSRD přinutí firmy přestat se tvářit, že něco dělají, a skutečně konat. Lidé i investoři budou stále méně tolerantní k prázdným slibům. Nestačí jen nadšení a vize, musí přijít řád a disciplína, jinak se z udržitelnosti stane jen další vyprázdněný pojem. Rok 2025 bude zlomem, kdy se udržitelnost přesune od idealismu k tvrdé realitě. Kdo ji dělá poctivě a strategicky, posílí svou pozici, kdo ne, zůstane pozadu.
Tak si řekneme za rok, jak to vlastně dopadlo. Do té doby bude lepší víc dělat než mluvit a přestat natírat na zeleno to, co zelené není a vytáhnout na světlo světa projekty, které si málo věří, ale inspirovat mohou masy. I to si kladu za cíl a těším se na Vás při čtení dalšího vydání.
Soňa Klepek Jonášová
