Říká se, že za války lidé recyklovali i podrážky od bot. Jsem příliš mladý na to, abych si pamatoval, jak to tehdy skutečně bylo, tu dobu zažili mí prarodiče. Bylo to hodně dávno a dnešní doba je těm časům na hony vzdálena. Žijeme v době, vědy, techniky a pokroku. Zdá se nám, že jsme ovládly všechny stránky lidské existence a přírodu nevjímaje. Jedním ze znaků vyspělého druhu je tzv. preservation, jednání ve smyslu zachování se. Každý vyspělejší druh nebo společenství funguje tak, aby zachoval rovnováhu svého druhu, i okolí, ve kterém žije. Ať už vědomě, či spontánně se chovající tak, jak byl stvořen. Mravenci fungují v koloniích, predátoři v českých lesích požírají jen slabé kusy, a stromy, když umírají, předávají své živiny dále do kořenového systému dalším stromům s kterými jsou propojeny.
Všechno je to o kooperaci, vzájemné spolupráci a vědomí toho, co potřebuje celek a okolní prostředí, v kterém žijeme, aby zůstali zachovaní a zůstalo zachované. Z hlediska našeho chování, jakožto spotřebitele, je možné toto chování shrnout pod zásadu tří er. Reduce-reuse-recycle. Redukuj spotřebu, znovupoužívej věci, a pokud je musíš vyhodit, tak recykluj.
Co se týká redukce spotřeby, je mnoho cest, nemusím koupit auto, mohu dělat carsharing, např. již v Brně funguje tento systém, kde si rodiny vzájemně sdílí auta. Dále pak další projekty, pokud někam cestujete, tak se můžete přidat k někomu, kdo už má naplánovanou cestu. Dále pak je možné stopovat. Pokud cestujete a ubytováváte se, je možné použít Bed and BreakFast, CouchSurfing nebo ten starší Hospitality Club. A také někteří spí prostě při svých cestách ve stanu v kempech nebo v lesích. Pokud kupujeme jídlo, je možné sáhnout po tzv. freeganství, kde použijeme jídlo ze supermarketu z kontejneru. Pozor, je rozdíl mezi odpaďákem a kontejnerem, kde byste měli najít opravdu jen jídlo. A častokráte někdy i vyšší kvality než v samotném supermarketu. Další způsobem je KPZ, systém, kde si předobjednáte u zemědělce půdu a necháte si vypěstovat jen to, co opravdu chcete. Také je možné si rozmyslet, co opravdu potřebujete k životu a jestli to není možné třeba půjčit od kamaráda.
Znovupoužívání je krásná věc. Můžete kupovat věci po bazarech, secondhandech. Také existuje nový systém votoč vohoz, kde si zejména mladí vyměňují různé oblečení, které se jim okoukalo, tak zkrátka otočí “vohoz”. Samotné znovupoužívání se může týkat i přírodních zdrojů, kde existují domy, kde nasbíráte dešťovou vodu, kterou pak spláchnete. Něco, co by jinak napršelo a odteklo do řeky, využijete nějakým způsobem. Znovupoužívání se netýká jen našeho antropocentrického světa, ale vpodstatě se jedná o vítr, vodu a sluneční záření, které by se jinak rozplynulo do prázdna bez většího efektu.
A co se týká recyklace, tak zde máme mnoho zajímavých hledisek, jak na to. Na začátek zmíním, co vše se dá recyklovat, sklo, plast, hliník, nebezpečný odpad, použitý fritovací olej, papír, kov, elektro, baterie, bioodpad. Vše tohle se dá recyklovat. Takže, když se zbavujeme věcí, můžeme použít odpadní nádoby v blízkosti našeho domu nebo sběrné dvory, které jsou již určené na další specializované druhy odpadu. Každopádně recyklace se týká také kupování recyklovaných věcí. Polartec v mikinách pochází z recyklovaného plastu, recyklovaný papír do tiskáren, rozličné sportovní vybavení, a tak dále.
A nakonec bych rád zmínil další kategorie zboží, které se svým způsobem také týkají 3R a lepší kooperaci nás jako druhu. U Fairtrade lidé pracuji ve férových podmínkách. U vegan a dalších podobných značek nejsou výrobky testovány na zvířatech. U FSC značky dřevěných výrobků není les kácen neudržitelným způsobem. A u BIO výrobků není rostlinná a živočišná produkce neekologická.
Toto je jen krátký vhled do toho, co můžeme udělat pro nás jako druh udržitelným způsobem a pro naše okolí, aby zůstalo pokud možno, nejlépe zachováno pro nás jako lidi a samozřejmě ty další, kteří lidi nejsou, jako rostliny a zvířata. Někdo jednou řekl, příroda si vždy poradí. A umí si poradit i bez nás. Pokud nezapomeneme na ni, nezapomene ani ona na nás. Nedělejme z naší existence vládu nad zemí, ale oboustranné partnerství, z kterého budou těžit obě strany a ne jenom jedna, jak to doposud bylo.
Autorem textu je: Tomáš Sedláček
Titulní fotografie: Kevin Dooley, Flickr, 2013, CC BY 2.0.