V České republice se recykluje pětina domovního odpadu a přes dvě třetiny všech obalů. Ve Švédsku se recykluje 99 %.  Švédská situace je často označována jako “recyklační revoluce” a země směřuje k vizi nulového odpadu rychleji než kdokoliv jiný.  Skutečně, méně než jedno procento švédského odpadu končí ve spalovnách.

Vzhledem k tomu, že v zemi je 32 zařízení na energetické využití odpadu, ale k dispozici je jen jedno procento vešekrého odpadu, je nutné odpad dovážet. Významnými dovozci jsou země jako Velká Británie, Itálie, Norsko a Irsko. Anna-Carin Gripwellová, ředitelka odboru komunikací pro švédské odpadové hospodářství říká, že “odpad je v současnosti komoditou v jiném slova smyslu, než tomu bylo dříve. Není to již odpad, ale byznys”.

Každý rok vyprodukuje jeden obyvatel Švédska 461 kilogramů odpadu, což je mírně pod evropským půltunovým průměrem. Ale co skutečně činí Švédsko tak unikání zemí, je kontroverzní program, díky němuž je spaováno více než dva miliony tun odpadu každý rok. Je to také proces, díky němuž je polovina odpadů z celé země přeměněna na energii.

“Pokud je odpad skládkován, uniká z něj methan a další skleníkové plny, což samozřejmě není dobré pro životní prostředí,” říká Gripwellová o klasických skládkách. Proto se Švédsko orientuje na vývoj alternativních systémů k redukci množství toxinů vypouštěných do půdy a ovzduší.

Důkaz o tom, jak vypadá separace odpadu ve Švédsku nám poslal kolega Andreas Rieastra, který je ve Švédsku na studijní cestě.

Zdroj: Huffington Post

NIKDO ZATÍM NEPŘIDAL KOMENTÁŘ

Leave a Reply