Tagy Příspěvky otagované jako "životní prostředí"

životní prostředí

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Poslední úklidovou akcí v Havířově skončila o uplynulém víkendu jarní etapa dobrovolnické akce
Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Zúčastnilo se jí přes 83 000 dobrovolníků, což je bezmála
tolik, jako za celý loňský rok. Podzimní termín úklidů 23. září bude generálkou na dlouho
připravovaný celosvětový World Cleanup Day, který proběhne příští rok ve více než 100 zemích na
všech kontinentech.

Jaká jsou konkrétní čísla z letošních jarních úklidů?
• 2215 úklidových akcí
• Odpadu sesbíráno: 1 331 t
• Z toho vytříděno: 281 t
• Dobrovolníků: 83 491
• Dětí: 45 848

„Počet uskutečněných akcí je zhruba o čtvrtinu vyšší, než za stejné období loňského roku,
předpokládáme tak, že na podzim přivítáme symbolicky letošního stotisícího účastníka“, sdělil nám
organizátor akce Radek Janoušek. „Před koncem školního roku ještě plníme závazky – probíhají
přírodovědné exkurze pro vítězné školní kolektivy, které se zapojily do úklidů a uspěly ve výtvarné
soutěži, v průběhu prázdnin však již budeme intenzivně připravovat podzimní vlnu úklidů, kdy zeleň
ustoupí a odpadky opět vykouknou“, dodává.
Zářijový termín je tradičně ve znamení akce Clean Up The World (vznik v Austrálii) souvisí ale i s
iniciativou LetsDoIt (vznik v Evropě), ke které se organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko také
hlásí. Ta totiž chystá historicky největší, dluho připravovaný celosvětový úklid právě v podzimním
termínu roku 2018. „Rádi bychom v předstihu motivovali účastníky k uklízení i na podzim. Na jednu
stranu bychom organizátory akcí neradi přetěžovali, na druhou stranu je tu jedinečná šance připojit se k
akci světového formátu a ukázat, že na to máme. A co si budeme povídat, řada lokalit si úklid 2x v roce
také zaslouží“, řekl k tomu další z organizátorů akce Miroslav Kubásek.


Ve stejném termínu jako úklidy, proběhne v září i druhý ročník osvětové akce nazvané Recykliště v
Brně-Pisárkách. Kromě předávání cen vítězům letošní úklidové fotosoutěže se mohou návštěvníci této
populárně-vzdělávací akce pro malé i větší děti těšit na bohatý kulturní program s řadou soutěží na téma
odpadů a jejich recyklace.
„Hlavní podzimní termín akce Ukliďme svět, ukliďme Česko je pro letošek stanoven na sobotu
23.září. Uklízet se ale dá i mimo hromadný termín, každá akce se počítá. A díky partnerům, především
pak Nadačnímu fondu Veolia, budeme opět připraveni pomoci s pytli a rukavicemi“, dodává Kateřina
Landová z pořádajícího Českého svazu ochránců přírody. Dobrovolníci se mohou registrovat již nyní na
stránkách www.UklidmeCesko.cz a nalákat tak co nejvíce dobrovolníků z okolí ke společnému dílu pro
dobrou věc a radost z čistého a zdravého životní prostředí.

infografika-stat2017jaro

Kristýna Pavlíčková

E-mail: 2017@uklidmecesko.cz

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Americký prezident Donald Trump oznamuje odstoupení od dohody o ochraně klimatu foto: Kevin Lamarque, Reuters.

Americký prezident Donald Trump plní svoje antienvironmentální předsevzetí a 1. června oznámil odstup Spojených států od Pařížské klimatické dohody. Tu v roce 2015 podepsalo 195 států a poprvé v dějinách lidstva se tématu klimatických změn dostalo takové pozornosti. USA se bude pokoušet vyjednávat “spravedlivější” dohodu s Evropskou unií, ta však vyjednávání razantně odmítá.

Trump sklidil tvrou kritiku.

Z poradního týmu Donalda Trumpa po tomto rozhodnutí odstoupil i Elon Musk, vizionář, jehož spolupráci s Trumpem mnozí environmentalisté označovali jako naději.  Kritiku obdržel Trump i od bývalého prezidenta Baracka Obamy, který věří, že se firmy a města tomuto rozhodnutí postaví a naopak vyinou ještě větší úsilí pro ochranu klimatu. Mezi evropské reprezentanty, kteří zareagovali mezi prvními, patří i eurokomisař Miguel Arias Cañete, který uvedl, že Evropská unie rozhodnutí Trumpa hluboce lituje. Podpořil také tvrzení, že i přes odstup USA se EU i nadále bude věnovat všem patřičným opatřením vedoucím ke snižování klimatických změn. Ohradila se i britská premiérka Theresa Mayová, která v telefonu Trampovi po jeho výstupu vyjádřila zklamání. Přidal se i kanadský premiér Justin Trudeau a desítky dalších.

“Zvolením Trumpa ztrácíme čas nás všech,” říká uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs.

K tématu Donaldovy vlády se vyjádřil i uznávaý světový ekonom, který se mimo jiné úzce věnuje i otázkám udržitelného rozvoje a před týdnem vystoupil na Právnické fakultě  Univerzitě Karlově v Praze. Trumpovy kroky, které stihl za svoji krátkou aktivitu v čele USA uskutečnit, označil za plýtvání časem všech, kteří dlouhodobě pracují na udržitelném rozvoji. Apeloval na účastníky, aby svými silami přispívali ke komunikaci s lokálními vládami a jednotlivými politiky, kteří svojí činností ovlivňují globální aktivity a směřování společnosti. Za stejně důležité však považuje diskuzi se zástupci byznysu, kteří jsou hnacím motorem společnosti a jejich investice určují směr udržitelného nebo naopak zcela neudržitelného rozvoje. V této souvislosti s povzdechem komentoval situaci, která se odehrává v USA v souvislosti s otázkou těžby ropy a budováním nové sítě pro transport ropy v oblastech, které budou těmito aktivitami nevratně poškozeny. Donald Trump totiž zpochybňuje celou otázku změny klimatu a aktivně podporuje čerpání fosilních paliv. Právě fosilní paliva a jejich spalování je ale největšími producentem CO2. Uhlí označil za skvělý pohon pro průmyslovou revoluci. Ne však pro moderní společnost 21. století. Před týdnem ještě ani Jeffrey Sachs neměl ponětí o tom, co přijde nyní.

„Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl Trump.

Ministr Brabec říká, že to půjde i bez Trumpa. 

Podle nejnovějšího vyjdáření ministra životního prostředí Richarda Brabce však bude docházet ke snižování závislosti na fosilních palivech a celkovému snižování produkce CO2 i bez USA. Odstoupení by mělo začít platit až za čtyři roky a ze signálů, které Trump vysílal již po svém nástupu prý bylo zřejmé, že k něčemu obdobnému dojde. Brabec však dodal, že předpokládá, že firmy i tak budou tlačit na snižování emisní zátěže a to i bez Trumpa. Ochrana nejen klimatu, ale i lokálního životního prostředí, se v posledních letech stává stále ožehavějším tématem a nelze předpokládat, že by se i firmy, stejně jako zpátečnický prezident, při volení směru svého rozvoje, ohlížely zpět do minulosti.

snimek-obrazovky-2017-06-02-v-7-24-06

Klaus ke změně klimatu přistupoval podobně skepticky.

Obdobný postoj měl ke klimatickým změnám i náš bývalý prezident Václav Klaus. V době, kdy však technologie a inovace jsou na špici a následky klimatických změn jsou nejen měřitelné, ale zejména zcela zřejmé, však není pochybování na místě. Odstup USA od Pařížské dohody je velký krok vedle a obrovská ztráta času, který byl vynaložen při jednáních týkajcích se ochrany klimatu. USA se tak posunuje na chvost a může očekávat tvrdou reakci od všech států, které dohodu podpořily a ratifikovaly. Právě USA by mělo být v čele a postavit se tak enormní zátěži, kterou vyvíjí místní těžký a těžební průmysl na životní prostředí.

Den po odstoupení Donalda Trumpa od Pařížské dohody a čas, kdy se zpráva rozšířila do celého světa tak můžeme označit jako černý pátek pro ochranu klimatu.

 

 

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

od -
0 78

I když je většina evropských skládek v současnosti zabezpečena tak, aby docházelo k minimálnímu úniku škodlivin do vod, půdy či ovzduší, tak je kolem nás ještě velká spousta takových, které bohužel vypadají “trošku” jinak. Málokdo z nás do dnešního dne věděl o tom, že ve Španělsku permanentně některé skládky hoří či znečišťují životní prostředí takovou měrou, že jsou neustálou hrozbou pro lidské zdraví obyvatel v jejich okolí. Díky našem externímu španělskému kolegovi, kterým je Gerardo González Martin, Vám dnes přinášíme čerstvé informace o tom, jak by i u nás vypadala krajina, pokud bychom skládkovali veškerý náš odpad bez třídění či předchozí recyklace.

(Celý text je v anglickém jazyce. Brzy bude však bude přeložen, jen Vás prosíme o chvilku strpení!)

What if all your waste would end up in the landfill without any previous treatment or separation?

Although the vast majority of landfills in Spain are nowadays operated and maintained in a controlled manner and within legal frames, this has not always been the most common scenario. Now we can learn from the past, where waste generated from cities did not undergo an appropriate separation or treatment before entering the landfill.

We can take a few examples from the south-east region of Spain:

  • Sierra Escalona, Orihuela (Alicante)

A well-known example is a semi-closed landfill of Campoamor, located in the municipality of Orihuela (Alicante) near the Natural Park of Sierra Escalona. Having no use or maintenance for over 15 years now, this landfill still shows an important level of “activity”. How is this possible?

The landfill is currently under a combustion process – which started many years ago – and it is very dangerous to walk nearby as the ground is not stable. Moreover, all the waste under decomposition is releasing great amounts of greenhouse gas emissions and bad odours, polluting the atmosphere.

Burning landfil

Burning landfill. Source: Documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

Up to the 90s, waste trucks used to bring all types of waste from the region, with no previous treatment, and when all European regulations on waste management came into force, the waste disposal entities simply decided to leave and move to another different landfill.

With no maintenance at all, the main Administrations are not controlling the landfill any more, it is simply abandoned. And what is more, unless all waste will eventually be removed, the landfill will continue burning.

 

  • Sierra Abanilla (Murcia/Alicante)

Another example of uncontrolled landfilling takes place in Sierra Abanilla, located in between two Spanish autonomous regions (Murcia and Alicante) and therefore in a no-man’s land with regards to waste management. Consequently, this protected area – due to its natural value – has been turned into a large rotten mountain.

For many years, up to one million tonnes of non separated waste (i.e. organic, electronic, sanitary waste, etc.) was landfilled in this area. Although the European Union ordered to close it down, the truth is the landfill has been receiving waste for many years. But why?

Created in the 90s, the corresponding Administrations, involved City councils and waste management companies collaborated together with no authorisations, and illegally took over all surroundings lands. After 2011, a change in the local government in Alicante made possible the closure of the facilities within that region, but the government across the border (in Murcia) still allows the use of the landfill.

The decomposition of buried garbage is releasing toxic landfill leachates containing heavy metals (e.g. mercury, cadmium, lead, etc.) among other contaminants. This is polluting the soil, aquifers and rivers. Moreover, the smell from polluted water streams is also affecting citizens living just a few kilometres away.

Landfil leachate

Landfill leachate from landfill located in a private property. Source: Diario Información

landfil leachate polluting

Landfill leachate polluting ground and surface water. Source: Activa Orihuela-Vega Baja

In the past, waste trucks from this region but also from other areas of Spain and even from some parts of Europe, used to dump all type of mixed waste, as there was no control and the waste did not have to go through an exhaustive treatment beforehand. These trucks used to dump the garbage and cover it with soil so trees could be planted and waste would be hidden underneath.

  • Fontcalent (Alicante)

The Autonomous Region of Valencia is reaching the capacity limit of its landfills. The solution proposed by Environmental organisations in order to decrease the amount of waste disposed in landfills is to necessarily separate waste at source.

In our last example, a landfill located in Fontcalent (Alicante), the responsible institutions have opted for landfilling instead of separating at source. Why?

Because it is cheaper and – as there is no recovery of materials – the largest fraction of waste can be easily dumped. It is a great business. Moreover, the waste management company is still gaining benefits per tonne of waste entering the treatment plant but the treatment is, in most cases, either insufficient or non-existing and the earnings per tonne of waste are never used for recycling practices.

Consequently citizens are being cheated as they pay for a certain waste treatment which is not taking place in most of the cases. On top of that, only 15% of the generated municipal waste in Alicante is separated and collected.

Snímek obrazovky 2016-08-16 v 12.01.06

References:

Video documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

ENVIRONMENTAL DATA CENTRE ON WASTE (http://ec.europa.eu/eurostat/web/waste)

 

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Na letošním Designbloku v Praze jsme narazili na firmu, o které si troufáme říci, že krok po kroku implementuje principy cirkulární ekonomiky do svého business modelu a to nás moc těší. Takových průkopníků je na českém trhu sice v poslední době více, ale aby filozofie výroby i distribuce byla hnána vnitřní  vizí skutečně dělat věci jinak – šetrněji k životnímu prostředí i lidem – to se vidí málokdy.

Jiří Marján je člověk, který chtěj prodávat takový výrobek, který bude dělat lidem radost, bude ohleduplný k přírodě a zároveň bude tak kvalitní, že se k němu budou zákazníci vracet. Doufáme, že se mu to povedlo. V současnosti také zvažuje i pozáruční servis vlastní výrobků či znovupoužívání jednotlivých částí, které jsou téměř nezničitelné. Zajímavé jsou i úvahy o “second hand” shopu, ale na více informací se můžeme těšit až postupně. Nyní je výroba v začátcích a tak je opětovné používání a druh opotřebovaných odrážedel, které mohou ještě posloužit dalšímu dítěti, neaktuální.

Tisková zpráva Re pello

Repello_celoodpruzene_odrazedlo_detske kolo (14)Re pello® Model J je odrážedlo pro vaše dítě – jeho první kolo, které je obzvláště šetrné a přívětivé pro jeho malé tělíčko. Je to první dětské kolo tohoto typu v historii.Je totiž celo-odpružené! Model J je novým počinem z dílny české značky Re pello®.

Re pello® je mladá značka, která vznikla v roce 2015. Její jádro tvoří dvojice Jiří Marján, zodpovědný za vývoj a konstrukci, a Pavol Mikuláš, dvorní designére značky. Ing. Jiří Marján, Ph.D. má za sebou řadu projektů pro přední české producenty a výrobce jízdních kol Author a Race Bike, výrobní a designové společnosti Škoda Auto, Lasvit a AV Engineering. Ing. Pavol Mikuláš, Art.D., je zkušený designér, který působil např. ve studiu Olgoj Chorchoj a Koncern a který má za sebou úspěšné projekty pro Škoda Auto a Prim.

Jiří Marján k tomu říká: „Nápad udělat dětské celo-odpružené odrážedlo mě napadl zhruba před 2 lety. Byli jsme tehdy na dovolené v Lednici na jižníMoravě. Samozřejmě to bylo během projížďky na kole.“

Co přesně Vás napadlo? „Již zhruba 10 let se věnuji problematice celo-odpruženého jízdního kola. Řešil jsem několik velice zajímavých konstrukčních a analytických projektů pro české cyklistické značky. Také mám z kol doktorát, takže se považuji za specialistu na tuto problematiku. A jako specialistovi mi je jasné, že nejvhodnější jízdní kolo pro člověka je kolo celo-odpružené. Tato koncepce tlumí vibrace, které vznikají při jízdě po nerovnostech, a které jsou samozřejmě pro člověka a jeho pohybový aparát škodlivé. Kola mě prostě baví. Jsem fanatik.Jelikož jsme v té době s přítelkyní čekali první miminko, logicky mě nemohlo napadnout nic jiného, než postavit našemu prckovi jedinečný bajk. Koncepce byla jasná. Celo-odpružené odrážedlo. Materiál? Vzhledem k tomu, že můj táta je truhlář a já mám dřevo velmi rád, byla volba materiálu jasná. Odrážedlo je vyrobeno z březové překližky, která splňuje nejpřísnější hygienické předpisy. Vlastní odpružení, je realizováno pomocí našeho unikátního patentovaného řešení. Systém zajišťující odpružení je navíc nastavitelný podle hmotnosti dítěte, což znamená jeho 100% funkčnost pro děti od cca 1,5 do 4 let.“

Repello_celoodpruzene_odrazedlo_detske kolo (9)Co má odpružení v tomto případě tedy vlastně za výhody? „ Odpružení zajišťuje tlumení vibrací, které vznikají při jízdě přes nerovnosti a které působí škodlivě na lidský organismus. A nemusí to být jen kořeny v lese. Stačí kostky na chodníku ve městě. Tím, že jsou odpružena obě kola nezávisle, se minimalizují tzv. neodpružené hmoty – ty tak tvoří pouze přední a zadní kyvná vidlice obě kola. Toto je ale na delší povídání, obecně lze říci, že takováto koncepce je z pohledu zákonitostí dynamiky nejvýhodnější a poskytuje jezdci nejvyšší míru pohodlí. Možná si někdo řekne, že je to pro malé děti zbytečné, ale opak je pravdou. Děti jsou to nejdražší, co máme a to je přeci dobrý důvod se o ně starat!“

Jak je kolo těžké? „To je dobrá otázka. Nízká hmotnost je pro děti velice důležitý faktor. Dospělému člověku s průměrnou hmotností 80 kg, připadá 10 kg vážící kolo jako lehké. Řekněme, že tedy pro pocit lehkého kola, musí být váha přibližně na desetině hmotnosti člověka. Podobně pak dítěti, vážícímu 15 kg, přijde jako lehké kolo to, o váze 1,5 kg. To je skutečně velice nízká hodnota. Nejlehčí ne-odpružená odrážedla na trhu přitom začínají hmotností cca 3,3kg. Model J má i přes dvojí odpružení, velice solidní váhu, která činí pouhých 3,5kg.“

O odpružení jsme toho již řekli dost, řekněte nám o dalších funkcích vašeho produktu. „To je pravda. Odpružení je srdce celého systému a dalo by se o něm hovořit mnohem déle. Další zajímavou funkcí našeho odrážedla je omezení pohybu řidítek. Ta mají po pootočení o +/-25° zabráněno dalšímu pohybu. Toto je realizováno pomocí zarážky, kterou lze pro větší dítě demntovat a docílit tak možnosti pootočení až o +/-40°.

Dítěti se pak při jízdě nemůže tak snadno stát, že najede na kámen nebo jinou překážku přes cestu a podvrtnou se mu řídítka…a spadne. Za zmínku stojí také nastavitelná výška sedla ve třech stpních. Změna polohy sedlase mění pouze pomocí 1 šroubu, je proto otázkou malé chvilky. Sedlovka je navíc k dostání ve dvou různých délkách. Můžete tak nastavit vzdálenost sedla od země v rozmezí 280mm až 420mm.“

A co bezpečnost? „Bezpečnost je jedním z hlavních pilířů značky Re pello®. Odrážedlo je certifikováno nezávislou zkušebnou jako hračka. To prakticky znamená splnit velice přísné požadavky konkrétních částí evropské normy EN 71. Pro certifikaci dle této normy musí odrážedlo splňovat nejen bezpečnost z hlediska mechanické odolnosti, ale jednotlivé části konstrukce jsou testovány na obsah těžkých kovů, migraci určitých látek, atd. Pořízením takto certifikovaného produktu máte 100% jistotu o jeho nezávadnosti pro vaše dítě.“

Zmínil jste pilíře značky Re pello®. Které další to jsou? „Je jich celkem 6: Důmyslná technická řešení, špičkový design, kvalita zpracování, zdravý vývoj dítěte, respekt k přírodě a radost z jízdy. To je to, co nás motivuje, to nám dává jasnou vizi, co a jak vytvořit.“

Co si pod těmito pilíři může váš zákazník představit konkrétně? “Pilíře pro nás nejsou pouze prázdné fráze, ale skutečné hodnoty, kterými se řídíme při vývoji. Důmyslná technická řešení stála na úplném začátku. Jedině díky nim mohlo vzniknout celo-odpružené odrážedlo, které je unikátní, de facto velice jednoduché a přesto plně funkční. Špičkový design je z našeho pohledu velice důležitý. Je to něco, co dává myšlenkám konkrétní tvary a promlouvá tím k našemu zákazníkovi. Kvalita zpracování. To je kapitola sama pro sebe. Náš výrobek vyrábíme v České republice a vyrábějí ho české ruce. Jsme tvůrci a zároveň výrobci. Stojíme si za tím, co prodáváme od A do Z. Každé odrážedlo prochází důkladnou kontrolou kvality a splňuje požadavky příslušných norem a platné legislativy. Jsme si vědomi toho, že náš výrobek je určen pro to nejcennější co máte, pro vaše dítě. Zdravý vývoj dítěte pro nás znamená několik věcí. Především to je eliminace vibrací, které jsme dosáhli použitím odpružení Modelu J. Také jsme pracovali na ergonomii posedu. Na Modelu J sedí dítě ve vzpřímené pozici a nijak se nehrbí. Tyto dva aspekty pomáhají při zdravém rozvoji pohybového aparátu dítěte. Respektem k přírodě máme na mysli to, že materiály a výrobní technologie používané pro výrobu jsou ekologické a tudíž šetrné k životnímu prostředí. Také tím, že pořídíte naše odrážedlo vašemu dítěti, v něm pěstujete pozitivní vztah k přírodě. Protože není ekologičtější a zdravější způsob dopravy než je jízda na kole. A na závěr radost z jízdy. Já osobně kolo miluji. Je to pro mě životní vášeň, kterou jsem při vývoji otiskl do Modelu J jako svoje geny. Výsledek je perfektní.”

Kdo vám s realizací nápadu pomáhal? „Dokážu vymyslet systém odpružení a udělat potřebné výpočty, ale aby to nějak vypadalo, na to moc nejsem. S touto rozsáhlou kapitolou mi pomohl můj kamarád, skvělý designér, Pavol Mikuláš. Musím říct, že Pavol má se mnou svatou trpělivost. Přece jen mozek strojaře se občas tvrdošíjně brání vzletným myšlenkám designéra. ”

Nakonec to ale dopadlo, ne? „Ano. Spolupráce byla skvělá. Probíhalo to způsobem „ping pong“, kdy já nakreslil něco brutálně techno a Pavol to následně převedl do ladných křivek. A výsledek můžete vidět zde! Myslím, že se nám to moc povedlo. Mám radost, že se podařilo vytvořit něco výjimečného. Nebál bych se použít slovo dokonalého. Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří tento projekt podpořili a především svojí rodině.“

Kontakt na pana Ing. Jiřího Marjána, Ph.D. : jiri.marjan@repello.cz +420 608 973 616

Koncept cirkulární ekonomiky vznikl jako odpověď na touhu po změně běžného systému fungování společnosti směrem k udržitelnému rozvoji. Odráží tlak, který současný způsob produkce a konzumace vytváří na přírodní zdroje. Ty jsou čerpány takovým způsobem, který nedává prostor pro obnovu a udržování jejich kvality. A to jak v případě zdrojů organických, tak neorganických. Čerpání zdrojů v dnešní době je typické svým lineárním modelem „vzít – vyrobit – použít – vyhodit“, přičemž významným nedostatkem je skutečnost, že v poslední části životního cyklu se předměty stávají odpadem a běžně končí na skládkách nebo spalovnách, kde automaticky ztrácí svoji hodnotu.

Přestože zatím neexistuje učebnicová definice, cirkulární ekonomika je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. S inspirací v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin, cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí. V dnešní době už se běžně recyklují plasty, papír, sklo a kovy, ale podstatná část jiných materiálů je nenávratně ztracena U některých výrobků je recyklace velmi náročná, avšak stále možná. Velká část předmětů denní potřeby prošla tak komplexním procesem zpracování, že přímý návrat do přírody je v mnoha případech nemožný. Proto je nutný dokonalý recyklační systém, který se postará o to, abychom ze systému, kdy jsme zvyklí věc koupit, použít a vyhodit, přešli na systém uzavřeného koloběhu materiálů.

V EU se skládkuje nebo spaluje více než 50 % z veškerého odpadu, který produkujeme. Tento proces generuje toxické a klima zcela zásadně narušující emise, které ruinují hodnotné zdroje. Výsledkem je promarněná příležitost pro tvorbu nových pracovních míst a udržitelný rozvoj životního prostředí, které nás obklopuje. Odpad je ukládán a postupně se dostává do každého nevyužitého koutu přírody a to od hlubokých vod oceánů až po jídlo, které konzumujeme. Styl našeho udržitelného či naopak bezohledného zacházení s přírodními zdroji je tedy kritický pro budoucí generace, jež jsou závislé na zdrojích, které jim právě naše generace zanechá. Přitom právě bioodpad, jež je hlavním tématem této práce, je jeden z materiálových toků, které jsou v případě skládkování či spalování zcela degradovány a je jimi výslovně plýtváno.

Jedním z nejjednodušeji recyklovatelným druhem odpadu jsou právě bioodpady. Díky kompostování je možné vytvářet uzavřené cykly cenných živin, které jsou navraceny zpět do půdy. Významnou výhodou jsou v tomto případě nízké náklady a fakt, že samotným kompostováním v domácích podmínkách lze jednoduše předcházet vzniku odpadu v místě jeho vzniku. Důležitost řešení problematiky bioodpadů v České republice významně vzrostla začátkem roku 2015, kdy vstoupila v platnosti novela zákona o odpadech ukládající obcím povinnost zajistit občanům oddělený sběr právě bioodpadů. Tuto povinnost lze vnímat jako významnou výzvu na cestě k implementaci systému, kde se odpady stanou zdrojem.

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...