Tagy Příspěvky otagované jako "zero waste"

zero waste

Odpady jsou palčivé téma, se kterým se potýkáme v každodenním životě, a s každým dnem získává tato problematika na vážnosti. I z tohoto důvodu se ve světě rozmáhá trend směřující k nulovému odpadu. Jakkoliv zní tato představa ambiciózně, není zase tak obtížné se k ní alespoň přiblížit. V praxi to znamená jediné. Změnit vnímání odpadů z materiálů, kterých se potřebujeme co nejelegantněji a nejlevněji zbavit, na zdroje. Tak mohou být materiály recyklovány a dlouhodobě je snižována spotřeba primárních zdrojů. Pojďme se ale podívat na téma, které vzniku odpadů předchází – tedy na cesty, jak snižovat vlastní produkci odpadů v domácnosti. Na toto téma jsme diskutovali s autorky blogu Czech Zero Waste, což je první český blog o životě s nulovým odpadem.

czw
Jana Karasová, Helena Škrdlíková a Michaela Ondráčková (Zdroj: Facebook Czech Zero Waste)

Kterým odpadům se skutečně nedá vyhnout?

Samozřejmě si uvědomujeme, že zero waste, tedy nulový odpad, je trošku vysoký cíl. Bereme to spíš jako ideál, kterého se snažíme dosáhnout. Někteří říkají, že je to utopie, protože i ty věci, které si nakoupíme bez obalu, se přece musely do bezobalového obchodu nějak dostat. Toho jsme si vědomy, spousta odpadů vzniká před tím, než si zboží vůbec můžeme koupit. Při výrobě, při přepravě. To jsou odpady, kterým se vlastním snažením asi nevyhneme.

Jak vypadá den slavné zero waste blogerky?

Asi jako každý jiný. Jen s tím rozdílem, že nemusím vynášet koš.

Máte vlastní vizi proměny odpadového hospodářství?

Bylo by skvělé, kdyby se změnil celý systém výroby. Nejlepším řešením odpadů je jim předcházet. Máme na mysli hlavně design výrobků, aby se dělaly tak, aby vydržely co nejdéle, a po tom, co doslouží, aby se daly jednoduše zpracovat na další, stejně kvalitní výrobky. K tomu patří i sen, že každý obchod s potravinami bude fungovat tak, jak fungují ty bezobalové.

Život bez odpadu je tak trochu výzva, ale zvládáte to perfektně. Mohly byste čtenářům dát několik tipů na to, jak žít s menším množstvím odpadu?

  1. Plánujte

Pokud chcete snížit svůj odpad, plánujte. Pokud si naplánujete nákup potravin, nezkazí se vám v ledničce ty tři sýry, co jste koupili ve slevě. Pokud si pořádně promyslíte nákup všeho ostatního od bot a oblečení po rychlovarnou konvici, nenecháte se strhnout slevami a líbivými marketingovými slogany a nakoupíte opravdu jen to, co potřebujete. A o tom, nakolik to prospěje vaší peněžence, ani nemluvme.

  1. Vždy připraven

I sebelepší plánování může člověka překvapit nepřipraveného. Noste s sebou v kabelce pořád síťovku a nějaký látkový pytlík na spontánní nákupy. Nebudete si tak muset pokaždé kupovat novou igelitovou tašku a doma se vám pak nebudou válet stovky mikrotenových sáčků. Pokud máte rádi rychlé občerstvení, nezapomeňte s sebou krabičku a příbor – taková hezká krabička a vidlička dodá šmrnc i obyčejným hranolkům z bufetu na rohu.

  1. Vyhněte se balené vodě

Odpad hodně snížíte, pokud se vyhnete produktům na jedno použití. Mluvíme hlavně o balené vodě v PET lahvích, která nejenom, že není zdravější, ale zanechává za sebou tuny plastového odpadu. Kohoutková je stejně lepší, protože podléhá pravidelným kontrolám, navíc má tu správnou teplotu a je vždy čerstvá. A pokud máte rádi sladké nápoje, vsaďte na domácí sirupy nebo alespoň ty ve skle. A buďte připraveni – mějte s sebou vždy láhev na vodu, kterou lehce doplníte. Nejenomže omezíte odpad, ale také hodně ušetříte.

 

img_4419

  1. Nakupujte bez obalu nebo ve velkém

Velká část odpadů, které nám končí v koši, jsou obaly od jídla. Můžete se jim vyhnout tak, že nakoupíte tzv. bez obalu. (Mapa bezobalových obchodů tady.) Pokud máte štěstí a ve vašem okolí se nějaký takový obchod nachází, máte vyhráno. Pokud takové štěstí nemáte, nezoufejte. Spoustě obalů se dá předejít i v běžném supermarketu. Na nákup pečiva, ovoce a zeleniny můžete použít vlastní látkové pytlíčky, a než nějaké seženete, můžete dopoužívat sáčky, které máte z minulých nákupů. Trvanlivé potraviny můžete nakoupit ve větším balení (tedy ve výsledku s menším počtem obalů) nebo se domluvit s kamarády a potraviny nakupovat ve velkém přímo od dodavatelů a následně si je rozdělit. Existuje také bezobalový eshop a některé bezobalové obchody nabízí rozvoz. Věci, které bez obalu neseženete, zkuste kupovat v recyklovatelných obalech (nezapomeňte je pak vytřídit do správného koše).

  1. Objevte krásu slow fashion

Znáte to, sezónní slevy, akce a už si nesete domů tři trička, která jste si ani nezkusili, protože prostě byla tak levná a nemohli jste je tam nechat. A pak vám leží ve skříni, nikdy je nenosíte a za pár let je vyhodíte či pošlete dál. Tady mluvíme o fast fashion (rychlé módě), která vytváří víc odpadu, než se na první pohled může zdát. Vyhněte se impulzivním nákupům (plánujte), nebojte se bazarů(vyzkoušet můžete třeba web Vinted) a pošlete dál oblečení, které už nenosíte. To, co by už nikdo nechtěl, zaneste do kontejneru na textil. Existuje jich více druhů, některé berou jen hezké, ještě nositelné oblečení, jiné zpracují dál i nenositelné “hadry”. Proto pečlivě sledujte informace na kontejnerech.

  1. Krabička a ubrousek na zabalení svačiny

Když už jste vynaložili všechnu tu snahu při nakupování bez obalu, nekažte to při vaření, skladování a třeba nošení svačiny. Nemusíte balit každý rohlík do papírového ubrousku a následně sáčku. Skvěle vystačí obyčejná krabička na svačinu, a pokud potřebujete něco zabalit, místo potravinové fólie či alobalu můžete použít povoskovaný ubrousek. Návod na jeho výrobu si můžete přečíst tady.

  1. Méně je více

Minimalismus v současné době nabírá obraty. Proč? Takový životní styl přináší řád a preciznost do každodenního života. I když se to nezdá, redukce věcí na základní minimum může působit jako očista a vysvobodit čas a zdroje na to, co opravdu máte rádi. Jak na to? Preferujte kvalitu nad kvantitou a před každým nákupem přemýšlejte, jestli danou věc opravdu potřebujete. Jestli ano, zkuste se nejprve poptat sousedů a příbuzných, jestli jim třeba nepřekáží ve skříni, pak hledejte v různých bazarech (jestli ta věc přežila jednoho majitele, máte docela velkou šanci, že přežije i vás). Pokud ji takhle neseženete a budete ji kupovat novou, nebojte se připlatit za kvalitu (nemusí nutně znamenat za značku) a preferujte věci lokální, z přírodních nebo recyklovatelných materiálů a vyrobenou ve férových podmínkách.

  1. Sdílejte

Ne všechno potřebujete mít doma. Jedná se hlavně o věci, které používáte jen občas, jako je vrtačka, vařič na kempování nebo různé specializované nástroje. Zkuste je radši sdílet s rodinou a sousedy nebo navštivte tzv.  knihovnu věcí.

  1. Zredukujte kosmetickou taštičku

Kosmetika zanechává nejenom spoustu odpadu v podobě prázdných tub od zubní pasty či nedopotřebovaných a už prošlých krémů, ale pokud má nevhodné složení, můžou se chemikálie z ní dostat do vody, nemluvě pak o vlastním těle. Ke snížení odpadu nemusíte začít vyrábět kosmetiku doma, či se vrátit “na stromy” a nepoužívat kosmetiku vůbec. Stačí si rozmyslet, kolik různých krémů potřebujeme (proč mít jiný krém na ruce a jiný na tělo, když se jedná o péči o stejnou kůži?), koupit si nový šampuk nebo stáčený šampon, až ten starý dopotřebujeme, a místo sprchového gelu používat obyčejné mýdlo, místo deodorantu můžete používat kamenec, který vám vydrží nadosmrti, anebo si vyrobit tuhý deodorant podle našeho návodu.

  1. Soda, ocet a kyselina citronová – silnější trojka na úklid než ty známe z reklam

Co platilo u kosmetiky, platí i o uklízecích prostředcích. Takže, dopotřebujte ty, které máte, a už další nekupujte! Se vší špínou si totiž nejlépe poradí silná trojka – ocet, soda a kyselina citrónová. Váš dům bude zářit čistotou, koš zet prázdnotou a nemusíte se bát nebezpečných chemikálií, které běžné čisticí prostředky obsahují.

  1. Řekněte ne věcem na jedno použití

Jednorázové věci, jako je plastové nádobí, žiletky či papírové ubrousky, se můžou zdát levnými teď, ale pokud je používáte častěji, pěkně se prodraží. Investujte do holicího strojku, ze šuplíku vytáhněte látkové kapesníky a při úklidu se vraťte ke starým dobrým utěrkám a hadrům z roztrhaného oblečení.

  1. Kompostujte

Po tom, co se vám podaří aplikovat všechny předchozí tipy, zjistíte, že vám toho v koši moc nezbývá. Kromě bioodpadu, kterého při vaření vzniká opravdu hodně. Naše rada? Kompostujte! A nebojte, kompostování je opravdu pro každého. Pokud máte vlastní zahradu, založte si svůj kompost. Pokud zahradu nevlastníte, existuje několik možností, jak kompostovat. První a nejjednodušší je bioodpad odevzdat do nádob, které poskytuje město. Pokud takové koše vaše město ještě neposkytuje, existují sběrná místa. Další možností je komunitní kompostování. Mapu komunitních kompostů a spoustu dalších tipů ohledně kompostování najdete tady. A pokud jste trochu dobrodruzi a máte rádi zvířátka, vyzkoušejte vermikompostér. Můžete ho mít v bytě, vypadá stylově a se správným rozkladem vašich zbytků vám pomůžou žížaly.

img_4394
Nádoby na biologicky rozložitelné odpady doporučujeme volit perforované. Zamezíte tak tlení. Navíc můžete použít i kompostovatelné sáčky, ty ale často nejsou potřeba – máte-li kompostér po ruce, můžete do něj odpad odložit rovnou. (Zdroj: JRK)

Mohlo by se zdát, že bezodpadový život spotřebitelů vlastně odebírá práci klasickým odpadovým firmám, které s odpadem dále nakládají. Vždyť když žádné odpady nevznikají, není třeba ani odpadových firem. Jak trendy předcházení vzniku odpadů a zero waste vnímá firma Pražské služby, která poskytuje odpadový management našemu hlavnímu městu a navíc provozuje zařízení na energetické využívání odpadů v Malešicích, jsme se zeptali tiskového mluvčího firmy, pana Radima Many.

“Odpadové hospodářství je sektor, který se v posledních letech velmi dynamicky vyvíjí zejména na evropské úrovni. V současnosti jsou nastavovány ambiciózní cíle recyklace, snižování skládkování a i podpora prevence. A my s těmito cíli aktivně pracujeme a dynamicky upravujeme i naše aktivity tak, abychom trendy směřující k maximálnímu využití odpadů mohli naplňovat. Maximálně využíváme kapacity třídicích linek, navazujeme spolupráci se zpracovateli a snažíme se, aby co nejméně odpadů končilo nevyužitých. Proto ty, které se recyklovat nedají, neboť je občané nevytřídili, využíváme alespoň energeticky. V současnosti tak můžeme poskytnout teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností, aniž bychom využili fosilní paliva.” Je ale zřejmé, že bez aktivní práce s obyvateli není možné zvyšovat míru třídění, proto dále pan Mana dodává, že: “Navíc osvětovými kampaněmi a neustálým zlepšováním infrastruktury pro třídění odpadů meziročně zvyšujeme míru třídění odpadů. Odpady už nyní vnímáme jako zdroj a děláme maximum pro to, abychom v tom nebyli sami.”

 

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Tadeáš: Tento set by som už nevymenil ani za nič :D, jedine ak tú plastovú misku za kovovú :)

Tadeáš je studentem Univerzity Palackého v Olomouci. Je jedním ze zakladatelů spolku Udržitelný Palacký a se svými spolužáky aktivně propagauje principy trvalé udržitelnosti na půdě univerzity. V rámci aktivit spolku realizují diskuzní večery, exkurze po stopách olomouckých popelářů či happeningy jejichž cílem je poukázat na množství odpadu a nízkou míru jeho třídění právě na půdě univerzity. Sám se snaží jít vzorem a principy zero waste (nulového odpadu) implementovat i do svého každodenního života. V říjnu se rozhodl žít celý měsíc bez produkce odpadu tak, aby veškerý svůj odpad, který vyprodukuje a nebude mu moci předejít, mohl zavřít do malé zavařovací sklenice. A jak se mu to povedlo?

14639827_10208546773007005_7269564047903670393_n

Tadeáš na svých Facebookových stránkách uvedl: 

“Zero-waste mesačnú výzvu mám za sebou!
Podarilo sa mi znížiť svoj odpad na úplné minimum a vyprodukovať len malý pohár odpadkov. Po mesiaci sa v pohári nachádzali hlavne lístky na vlak či MHD a aj tým sa dá už v dnešnej dobe vyhnúť (len potrebujete plánovať trochu viac dopredu a kúpiť si lístok online, čo sa mi za ten mesiac podarilo len raz :DD).

Čo som sa naučil:
1. Základ úspechu je vyhnúť sa jednorázovým produktom ako plastové sáčky, plastové fľaše, slamky, či vreckovky.
2. Ku všetkému existujú alternatívy – kovová fľaša (voda z nej chutí naozaj lepšie), bavlnené sáčky, klasický príbor, kovová slamka, látková vreckovka… Je dôležité mať ich VŽDY pri sebe! Tieto veci zaberú minimálnu časť vašeho batohu a ste s nimi pripravený na akýkoľvek nákup či situáciu.
3. Nie je trápne pýtať si veci bez zbytočných servítkov či plastových slamiek. Predávajúcich to často poteší a zaujme.
4. Kompostovanie je jednoduché a naviac sexi (bioodpad tvorí väčšinu vašeho odpadu (okolo 40%) a môže byť použitý na navrátenie živin do pôdy). 
5. Jesť bez obalu = jesť nespracované potraviny = jesť zdravo.
6. Bezobalové obchody sú najlepšie na svete a mali by byť minimálne v každom krajskom meste!
7. Hypermarkety k životu nepotrebujeme.
8. Zero-waste = minimalismus = sloboda a šťastie.

Naozaj každému odporúčam tento pokus. Po malých krôčikoch prídete k veľkým zmenám nielen v odpade, ktorý vyprodukujete, ale aj v prístupe k životu či životnom štýle, ktorý vediete. Je to ľahšie ako sa zdá, len treba začať. Prvý krokom môže byť kúpa kvalitnej fľaše, ktorá vám vydrží niekoľko rokov.

Tak do toho!”

S povídáním o Tadeášovi nekončíme. V současnosti připravujeme i rozhovor, kde se dozvíte více o tématu dumpsterdivingu. 

Nejedná se jen o praktickou, ale i designovou záležitost

Nikdy není nadšený ze defektu pneumatik při jízdě na kole. Oprava a použití pumpičky je sice rychlá záležitost, ale pokud s sebou nemáte dostatek správných nástrojů, tak může následovat dlouhá procházka domů. Firma v Utahu se rozhodla jít řešení tohoto problému naprosti a vytvořila pneumatiky bez duší a dokonce i bez vzduchu. Může se zdát o snahu “znovu objevit Ameriku”, protože původní pokusy o bezvzduché pneumatiky selhaly kvůli špatné tuhosti a tlumení nárazů, ale zakladatelé firmy jsou optimističtí a poukazují zejména na rapidní snížení odapdu z ojetých pneumatik.

Nexo_Airless_Tires_3

Zakladatelé myšlenky jsou majitelé cyklistického obchodu, jejichž prací je, mimo jiné, měnit tisíce prasklých či ojetých pneumatik kol. Jejich nápad se tak zrodil při jejich každodenní činnosti. Oprava jedné pneumatiky stojí od 15 do 30 dolarů a tak ve snaze ušetřit zákazníky nechtěných situací s prasklou pneumatikou (stejně tak jako ušetřit peníze za opravu) přišli s novým řešením. Zakladatel Dave Ballard říká: “Věříme, že jednou naše pneumatiky Nexo Tires and Ever Tires budou nezbytným doplňkem cyklistické výbavy každého, kdo o nich uslyší.” Kromě úspory peněz za opravu jde ale mimo jiné o předejití vzniku odpadu z 10 000 000 pneumatik a duší v USA každý rok. Úspory jsou znatelné i při výrobě. Proces výroby totiž spočívá ve vstřikování hmoty do formy, která je oproti klasickému 8 až 9-ti hodinovému procesu skutečně mnohem rychlejší.

bikethumb1

Pneumatiky se budou vyrábět na konci jejich Kickstarter kampaně ve dvou typech. Pvní (Nexo Tires) typ je určený pro montáž na stávající kola a druhý nahradí celou sadu kol (Ever Tires). Zkoušky trvanlivosti potvrdily výdrž 3100 mil pro model Nexo Tires a dokonce 5000 mil pro Ever Tires. Váha se neliší od klasických pneumatik a pneumatiky jsou dokonce k dispozici v několika barvách.

170436_01_NEXO_Micro_cell_tech._tyre

První produkce by měla být vyrobena v lednu 2017 v DIY (do it yourself) balíčku, díky kterému si každý cyklista může pneumatiky namontovat sám. Set bude k dispozici od 75 do 105 dolarů v závislosti na velikost pneumatik. Již brzy vám tak připínáčky, hřebíky či střepy na cestě nebudou činit nejmenší potíže, které by vás uvedly mimo provoz.

output_uTCuOa

 

Cirkulární ekonomika není jen o hledání cest, jak co nejlépe využít odpady, ale naopak jde o změnu myšlení, kdy už od začátku – tedy od návrhu výrobků – myslíme na to, jak je dlouhý je životní cyklus produktu a co se s ním stane na jeho konci.

Věděli jste, že…
  • S rostoucím počtem vozidel ve společnosti výrazně narůstá též množství opotřebovaných pneumatik. Některé odhady hovoří o tom, že roční produkce “ojetin” v ČR dnes tvoří 10 miliónů kusů.
  • 60-70 % celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik. Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.
  • Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.
  • V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti).
  • Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků.
  • V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.
  • Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

Zdroje: My modern metTřídění odpaduOdpady

 

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Nákup ovoce, zeleniny a dalších potravin se v současnosti téměř neobejde bez toho, aniž bychom domů z obchodu odcházeli ověšení plastovými taškami a sáčky. Jednak jsou často zdarma a zároveň nám zvyšují komfort nákupu. Často jsou ale téměř nerecyklovatelné a pokud nekupujeme a nepoužíváme sáčky kompostovatelné, často je účel, ke kterému byly vyrobeny – tedy přepravit potraviny z obchodu do domu – první a poslední aktivita, ke které je použijeme. Následně končí, v lepším případě, v koši na plasty. 

Frusack

Studentkám Karlovy univerzity, Haně Němcové a Tereze Dvořákové, ale současná situace nevyhovuje. Snažily se najít alternativu k plastovým sáčkům a přišly se sáčky Frusack, které jsou vyrobeny z tkaniny z kyseliny polymléčné (PLA). PLA je biologicky odbouratelný materiál, který se vyrábí z běžných zemědělských plodin, nejčastěji kukuřice, cukrové řepy a cukrové třtiny. Barevnou látku, která je zároveň průsvitná, takže při nákupu v supermarketu obsluha může lehce zkontrolovat obsah sáčku, do České republiky dodává firma, která jako jediná na světě zpracovává PLA na tkaninu. Sáčky i přesto, že jsou zcela kompostovatelné, tak na mají dlouhou životnost a na první pohled člověk nerozezná, že se nejedná o plast.

 

Frusack

 

Aby se mohly frusacky v Česku vyrábět ve velkém, Němcová s Dvořákovou vytvořily kampaň na crowdfundingovém portálu HitHit.cz, pomocí které si na rozšíření výroby vydělaly už během čtyř dnů. Brzy by se tak měly ekologické pytlíky za necelou pětistovku prodávat na speciálním e-shopu a jeho autorky plánují nabídnout ekosáčky i zájemcům v dalších evropských zemích.

Zdroj: Hospodářské noviny. 

Zdroj: pixabay.com, Autor: jackmac34

Vlivem nebývalého rozvoje industrializace, modernizace, globalizace, westernizace a dalších “-zací” ve 20. století, dochází k mnohem viditelnějším rozdílům mezi jednotlivými generacemi. Pravděpodobně jste se již setkali s označením Generace X, Ztracená generace, Baby Boom generace a dalšími. Otázkou zůstává, zda-li je takové rozdělení generací a tvoření mnohdy až propastních rozdílů správné. V současnosti nám ale, ať již chceme či nechceme “generalizovat generace”, roste pod rukama Generace Z. Teď to jsou ještě děti, ale za 20 let budou lídry světových hnutí, národních aktivit a budou určovat, jaký bude svět kolem nás. Pojďme je tedy vychovat. 

Čím je tedy Generace Z specifická? 

Sebastian Chum píše, že Generace Z jsou: “Lidé narození zhruba v letech 1995 až 2010. Jejich formativní roky budou trvat až 30 let. Definováni internetem a multikulturalismem, válkami a finančí krizí, rozpadem rodiny a v podstatě kompletní ztrátou jistot, obracejí se Z k sobě sama a individuální specializaci. Jejich prioritou je vzdělání a rozvoj svých schopností, takže pokračují v individualistickém vývoji nastoleném předchozími generacemi.” V jakém prostředí ale Generace Z skutečně vyrůstá?

Po nas příjde potopa

Za rodiče Generace Z se nepřekvapivě považuje Generace Y.  Bez ohledu na další specifika, po kterých se můžete pídit v článku Sebastiana Chluma, je Generace Y, ať už chceme či nechceme ta, která připravuje (nebo ničí) půdu, na které budou vyrůstat jejich děti. Je jen na nás, jaká tedy bude půda, kterou pro naše děti připravíme, jak se o ni v součastnosti staráme a v jakém blahobytu budou vyrůstat dašlí generace.

Stojíme na začátku 21. století a ohlédneme-li se za sebe, můžeme být pyšní. Na první pohled ano. Považujeme se za vyspělou civlizaci, inovujeme, zvyšujeme HDP států, jsme schopni převážet potraviny z jedné strany světa na druhou, cestujeme vesmírem… Na ten druhý pohled ale, bez kapky ostychu, devastujeme naši planetu Zemi a čerpáme neobnovitelné zdroje takovým tempem, že již nyní je jisté, že mnoho z nich bude vyplýtváno již v průběhu pár let. Mohla bych zde zmínit nekonečnou řadu globálních problémů, které se týkají nás všech. Žijeme totiž na jedné planetě, v jednom ekosystému. Takže pokud na jedné straně absolutně zničíme životní prostředí a schopnost příprody revitalizovat a ozdravovat sebe samou, zákonitě se to projeví, dříve či později, všude.

Záchrana Generace Z?

Není zase až tak důležité, jak budeme označovat generaci, která příjde po nás respektive tu, která tu s námi již vyrůstá. Ale je důležité, jaké hodnoty jí předáme a jak ji naučíme vnímat svět kolem nás. Vyrůstají nám zde děti, které jsou “malí dospělí”, přejímají intelektuální názory svých rodičů jako pravdu, ale současně se předčasně dostávají k přemíře lehce dostupných a nekvalitních informací na sociálních sítích. Možná jim prostředí, ve kterém vyrůstají připadne správné a zdravé. Nemají totiž z čím srovnávat. A dost možná ani nebudou mít tak úzkou vazbu na přírodu a prostředí, ve kterém žijí, protože kdykoliv mohou odejít, odcestovat. Nikdo jim v tom nebrání tak, jak tomu bylo v některých historických etapách.

Právě v tento moment je ale velmi důležité se zastavit a zamyslet se nad tím, jak můžeme dětem a mladým lidem pomoci vnímat sebe samé jako součást prostředí kolem sebe. Jak je můžeme naučit být přirozeně zodpovědné za svoje chování, a za to, jaké následky jejich chování má na prostředí kolem nich.

Generace Z… Zero Waste? 

Cirkulární ekonomika je směr, který lidem ukazuje, že stejně jako ve všech přírodních ekosystémech, tak i v systému, kde žijí oni, je třeba uzavírat materiálové a energetické toky. Že je třeba předcházet vzniku opadu na všech stupních. A že odpad je vlastně zdroj. Tak proč jím plýtvat? Generace Z má potenciál stát se generací bez odpadu. Bez odpadu, co to vlastně znamená?

“Zero Waste je cíl, který je pragmatický i vizionářský a vede společnost k napodobování udržitelných přírodních cyklů, v nichž jsou všechny vyřazené materiály zdrojem pro další využití. Zero Waste znamená takové návrhy produktů a procesů, které vedou ke snížení objemu odpadu a jejich toxicity a zároveň zachovávání a obnovování všech materiálů. Vyhýbá se skládkování nebo spalování. Tato strategie zamezuje vypouštění jakýchkoli toxických látek, které by mohly být hrozbou pro zdraví rostlin, zvířat, lidí či planety, do vzduchu, půdy či vody.” (Definice Zero Waste dle Zero Waste International Alliance)

Ať už se některým z nás může zdát vize Zero Waste jakkoliv idylická, v praxi se bez její aplikace ale nemůžeme obejít. Udržitelnost naší společnosti je neoddělitelně spjata právě s předcházení vzniku odpadu a právě Generace Z je ta, která po této cestě musí jít. Musí… tedy v případě, že po ní chce jít dlouho.

A co můžeme udělat my… Generace Y? 

Můžeme se chovat tak, abychom byli pro naše děti a vlastně i lidi kolem nás příkladem. Aby vnímali, že chovat se ohleduplně není trend, životní styl nebo přesvědčení, ale že je to správné. A jelikož máme možnost srovnat svět a přírodu z dob, kdy jsme byli ještě děti s prostředím, které je kolem nás teď, tak je naší povinností začít jednat. My v Institutu Cirkulární Ekonomiky pomýšlíme i na vzdělávání nejmenších. Připravujeme workshopy pro děti ve školkách, přednášíme o tom, co víme, že je správné a jsme nadšení z toho, že pro nás naše práce má smysl, který ale přesahuje zvyšování blahobytu nás samých.

Naše chování je totiž ohleduplné nejen k nám samým, ale i k lidem okolo nás. Jestli jste dočetli tento článek a minimálně máte pocit, že i ve Vašem okolí by bylo potřeba něco změnit a cítíte, že potřebujete pomoc a inspiraci, ozvěte se nám. Spolu totiž dokážeme být změnou, kterou chceme vidět kolem nás. A společně také budeme silnějšími a lepšími lídry pro ty, kteří nastoupí na naši cestu po nás. Pojďme pro ně připravit takovou půdu, která bude živá a kvalitní a semínka nápadů a snů, které do ní zasadí, budou růst a prospívat.

Sledujte nas na Facebooku a buďte s námi v kontaktu.

 

 

Adcuz © Probably..., Flickr, May 30, 2009, CC BY 2.0

Carlsberg představil nejnovější iniciativu Carlsberg Circular Community na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Společnost zároveň uveřejnila partnery projektu. Jedná se o projekt, jehož cílem je zcela biologicky rozložitelná lahev na nápoje! 

DAVOS, 22 ledna 2015 – Carlsberg ve své prezentaci v panelu zvaném “Wasteless Supply”, což by se dalo volně přeložit jako bezodpadový dodavatel, oznámil uzavření dohody o prukopnickém projektu, který si klade za cíl vynalézt první plně biologicky rozložitelnou dřevovláknitou lahev na nápoje.

Green fiber bottle - infographic
Green Fiber Bottle od Carlsbergu. Jak by měla vypadat? Zdroj: www.carlsberggroup.com

Carlsberg zahájil tříletý projekt s obalovou společností ecoXpac, za spolupráce inovačního fondu Dánska a Technical University of Denmark. Cílem je vyvinutí biologicky odbouratelné a z organických materiálů vyrobené lahve. Podmínkou je, že bude vyrobená z dřeva jež bude vytěženo udržitelnými metodami. Láhev bude známá pod názvem “Green Fiber Bottle”. 

Veškeré materiály, které budou na láhev použity musí být vyrobeny za využití biopaliv a na základě biologicky rozložitelných materiálů. Důraz bude kladen na dřevo, u kterého musí být garance udržitelnosti těžby a celá lahev musí být 1OO% odbouratelná v přírodě.

Andraea Dawson, Senior Vice President pro korporátní záležitosti firmy Carslberg se k projektu vyjádřila následovně: “Carlsberg je firma věřící v důležitost cirkulární ekonomiky a zajištění udržitelného růstu a rozvoje na naší planetě v budoucnu. Dnešní oznámení o vzniku projektu je skvělá zpráva. V případě, že se projekt uskuteční, a my věříme, že tomu tak bude, bude to znamenat zásadní změnu v našich možnostech, které jsou dostupné v oblasti balení tekutin. Jedná se o další důležitý krok k naší cestě ke cirkulárnímu hospodářství s nulovým odpadem.”

Osm partnerů Carlsberg Circular Community a jejich role. Zdroj: www.carlsberggroup.com
Osm partnerů Carlsberg Circular Community a jejich role. Zdroj: www.carlsberggroup.com

Tato nejnovější iniciativa je součástí Carlsberg Circular Community (CCC) a jejími partnery, jejichž cílem je usilovat o cirkulární ekonomiku s nulovým odpadem pomocí Cradle to Cradle® (C2C®) rámce při vývoji a uvádění nových produktů na trh. CCC se v současné době skládá z šesti zakládajících partnerů a dvou nových: ecoXpac a 1HQ. Cílem CCC je mít do roku 2016 15 partnerů.

Zdroj informací: Carlsberg and Partners to Develop Biodegradable Wood-Fiber Bottle

Více informací o konceptu Cradle to Cradle zde.

Nejnovější články

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...