Tagy Příspěvky otagované jako "vermikompostování"

vermikompostování

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2016 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 7 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 4-5 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

od -
1 276
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Na českém trhu jsou k mání desítky typu kompostérů. Liší se váhou, materiálem, objemem, systémem průduchů, náročností složení, jiným typem plnění i vyprazdňování či barvou. A vybrat si z nich ten nejlepší dá každému starostovi neznalému problematiky dost práce. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je mít na paměti vždy fakt, že investujete do vybavení, které vám má pomoci snižovat množství odpadu. Není jistě ve vašem zájmu pořídit občanům kompostéry, který nevydrží ani po dobu trvání projektu, na zahradě se za pár let rozpadnou a nemají záruku na náhradní díly. Věřte, že u některých nekvalitních kusů se budete o možnostech reklamace informovat již velmi brzy. Tenkostěnné kompostéry totiž vlivem počasí křehnou, praskají a často se po pár letech užívání stanou nefunkčními. Proto vždy obcím radíme:

1) Vyberte si kompostér se stěnou o tloušťce alespoň 0,6 – 0,7 cm. Můžete si být jistí, že je dostatečně těžký, vydrží třeba i dvacet let, na zahradě ho neodfoukne vítr a nezkřehne.

2) Volte takové výrobky, u kterých můžete vyměnit jednotlivé části za nové bez toho, aniž byste museli vyměnit celý výrobek. Volte modulární kompostéry s pevnými díly.

3) Pozorně zvažte, jaký má kompostér systém vyprazdňování. Pokud jediný otvor na odebrání kompostu je malé okénko ve spodním prostoru, tak si můžete být jisti, že budete muset stejně celý kompostér rozebrat. Proto volte takový, který jednoduše rozložíte či rozevřete.

4) Hledejte například kompostéry recyklovatelné nebo vyrobené z již recyklovaných plastů. Ty mají stejnou kvalitu jako kompostéry z primárních plastů a vy pomůžete vytvořit poptávku na trhu, kde jsou využívány druhotné suroviny.

Klíčovou roli hraje osvěta.

Setkali jsme se s obcemi, které i když měli v ceně dodávky zahrnuto školení pro občany, tak odmítli se slovy: „Však u nás lidi kompostují roky, žádné školení není potřeba.“ Jenže ono kompostování v rohu zahrady, kam lidé roky vozí trávu a všechen bioodpad a jednou za tři roky kompost přehodí, je něco jiného, než kompostování v termokompostérech. O ty je třeba pečovat, dbát na správnou vlhkost, prokopávat jejich obsah, správně kombinovat vstupní suroviny a promyslet i jejich umístění tak, aby kompostování bylo pohodlné. Množství dotazů, které se na konci přednášek hromadilo, nás přesvědčilo o tom, že lidé zapomněli na co všechno je nutné myslet před tím, než s kompostováním začnou. Doporučujeme tedy všem obcím, které o kompostování přemýšlí, aby nezapomněly na důslednou osvětu. Bez osvěty s totiž velmi často stává, že kompost začne lidem tlít a zapáchat, nebo je naopak moc suchý a celý systém je pak mnohdy milně považovaný za nefunkční. Při tomto neproškolení a neodborném zacházení s kompostéry pak nádobách na komunální odpad končí biologicky rozložitelný odpad, který mohl být navracen zpět do půdy.

picture5

A jak vlastně vykázat odpad, který nevznikne?

Součástí každé dotační výzvy či správného plánu odpadového hospodářství je analýza potenciálu vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. A právě ta je podkladem pro množství odpadu, kterému lze předejít, pokud je využit systém prevence například domácím kompostováním. V případě kontroly se tak obec může prokázat analýzou, kde bylo určeno množství odpadu, které je kompostováno a nevstupuje tak do režimu odpadů. A když odpad nevznikne, tak se ani neeviduje. Obdobně je to například s kontejnery na textil či s tzv. Re-use centry, což jsou místa, kde lidé mohou odložit nepotřebný nábytek či vybavení domácností. Tato místa (i když jsou často součástí sběrných dvorů) jsou prostory, které slouží k předcházení vzniku odpadu a opět není nutné množství odložených věcí nijak vykazovat.

Jak často říkáme, nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Za ten totiž obec nemusí platit a šetří tak finance, které může například vložit do osvěty obyvatel či nových, chytrých systémů adresného svozu odpadu, které pomáhají zvyšovat míru třídění odpadů a snižovat náklady obce.

 



Přednáška o kompostování ve městě Lázně Bělohrad.

Příprava na prokopávání kompostu. Právě tehdy oceníme, když se s kompostérem lehce manipuluje.

 

 

V cirkulární ekonomice odlišujeme dva základní cykly materiálů. Technické a biologické. Dnes se zaměříme na ty biologické, protože význam uzavírání biologických cyklů je nesmírný a jednoduchý zároveň. Bioodpady bychom měli navracet tam, kde vznikly a to do PŮDY. 

Globální souvislosti: Lineární systém výroby a produkce natolik narušil ekosystém životního prostředí, že na jedné straně trpíme povodněmi a na straně druhé katastrofálními suchy. A to i v oblastech, kde tyto jevy nebyly nikdy pozorovány. Příčinou je nejen nedostatek organické hmoty v půdě, která je schopná zadržovat vodu, vázat živiny a poskytovat tak ideální podmínky pro pěstování plodin, ale také globální oteplování. A jak bioodpady souvisí s globálním oteplováním? Například tak, že pokud je netřídímě a ony následně končí na skládkách, tak při jejich rozkladu za nepřístupu vzduchu vzniká metan. Plyn 21x horší než CO2 a zároveň skleníkový plyn způsobující oteplování naší planety.

CirCOOLární výzva pro nás: Třiďmě bioodpady. Někteří z nás bydlí ve městě či obci, kde je systém třídění bioodpadů již zaveden. Ostatní si jej však mohou zavést sami a to velmi jednoduchou a zároveň přínosnou formou. Kompostováním! A jak na kompostování v bytě nebo na zahradě? Podívejte se na články, které Vám ukáží, že ani kompostování v bytě není překážka.

Nemůžete třídit bioodpad, protože k tomu nemáte podmínky? Tak si je udělejte. 

Elektrické kompostéry: kompletní řešení otázky gastroodpadů. 

Zahradní termokompostéry vyrobené ze recyklovaných plastů. 

Novinkou na českém trhu je také vermikompostér UrbaLIve, který je produkován českou firmou Plastia a díky svému nadčasovému designu konečně dává vermikompostérům šanci dostat se do českých domácností. Konečně může být kompostování krásnou a samozřejmou součástí našeho každodenního života. Dalším cirkulárním produktem, o kterém si u nás na webu brzy přečtete mnohem více, je kompostér Premium firmy JRK, který je vyrobený ze 100 % recyklovaného plastu – z přepravek od piva.

ManhartCirCOOLární hrdinové: Představujeme Vám Jaromíra Manharta. Pro mnohé známý člověk, ředitel sekce odpadů Ministerstva životního prostředí. I přes tlaky různých zainteresovaných stran aktivně prosazuje zvyšování skládkovacích poplatků, které jsou nezbytnou cestou pro uzavření skládek v roce 2024. A jelikož právě bioodpady v současnosti tvoří až 40 % všech odpadů, které putují na skládky, tak se společně snažíme najít cestu, jak jejich separaci udělat jednodušší pro lidi. Také společně pracujeme na vizi systému, ve kterém se bioodpady vrací tam, kam patří – do půdy. MŽP jako jedna z prvních institucí přišla s aktivní podporou zavádění cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v ČR a to v oblasti odpadového hospodářství.
CirCOOLární aktivity INCIEN: Laura si dnes tématicky vyrazila rozšířit obzory na kompostárnu do Písku. Právě kompostáren máme v České republice více než 200, ale jen málokteré mají skutečně dobře navázanou spolupráci s lokálními zemědělci. Společně s Zemědělskou ekologickou regionální agenturou ZERA z Náměště nad Oslavou dlouhodobě spolupracujeme na vytvoření pilotních projektů spolupráce obcí a zemědělců a to formou seminářů, workshopů a konferencí. V INCIEN jsme také za dobu naší existence uskutečnili více než 70 osvětových akcí, v obcích a městech ČR, na téma Kompostování jako cesta navracení bioodpadů zpět do půdy.
A také se snažíme jít sami příkladem a vermikompostujeme v bytě!
https://www.youtube.com/watch?v=0C0trkoUQdw
Zapojte se! Jste firma, která nabízí produkty usnadňující třídění bioodpadů? Zajímáte se o toto téma či témata s ním související? Chcete nám pomoci tuto výzvu šířit a realizovat? Nebo jen máte dotaz a neznáte odpověď? V INCIEN pro Vás máme míst! Ozvěte se Soni na email sona@incien.org. 

Sklizeno!

Praha se v poslední době pyšní desítkami komunitních projektů. Jednotlivé městské části svoje obyvatele v minulých letech začaly zásobit stovkami kompostérů a v pražských kavárnách se začíná mluvit o kompostování, vermikompostování nebo zelených balkonech. Jedná se o trend, který je populární jen mezi hipstry nebo začíná být pěstování a zahradničení v metropolích nevyhnutelným trendem celé společnosti?

Mnozí z nás považují pěstování ve městě jako výzvu, která se teprve pomalu dostává do povědomí obyvatel. Praha je ale městem, které se může pyšnit hned několika komunitními projekty, které byly zrealizovány neziskovými organizacemi, dobrovlnými skupinami obyvatel či jednotlivými městskými částmi. V Holešovicích se velmi dobře daří aktivitě Prazelenina, na Chodově se pěstuje v Kulturním centru Zahrada, nad pražským magistrátem se vznáší tisíce včel díky úlům, které jsou umístěné na střeše a stovky domů mají vlastní kompostéry. Je tedy kompostování a vermikompostování stále jen záležitostí zapálených jedinců nebo se jedná o trend, který se dostává do běžné denní rutiny tisíců obyvatel?

Už v půlce dubna se Studio ALTA rozdiskutuje na zelená témata. Ale pozor jasně, stručně a k věci. 

Další přednáškově diskusní večer ze sekce BUZZ Talks: Tentokrát se můžete těšit na zajímavé téma týkající se možností pěstování a kompostování ve městě a tipy na to, jak žít ještě udržitelněji v této oblasti. Nevyhneme se ani tématu nakládání s bioodpadem v Praze.

Řečníky události jsou: 

Ing. Aleš Hanč, Ph.D., přednáší problematiku odpadů a vede výzkum v oblasti kompostování a vermikompostování na České zemědělské univerzitě v Praze
Radka Pokorná, organizace KOKOZA, možnosti pěstování ve městech
Alena Wranová, CooLAND, komunitou podporované zemědělství
Mojmír Jiřikovský, JRK Biowaste Management s.r.o., dodavatel technologií a produktů pro funkční odpadové hospodářství samospráv.
Soňa Jonášová, INCIEN, možnosti nakládání s bioodpady v Praze

Akce je ZDARMA a více informací o ní najdete na síti Facebook. 

Snímek obrazovky 2016-05-11 v 12.07.30

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...