Tagy Příspěvky otagované jako "udržitelnost"

udržitelnost

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

od -
0 46
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Praha, 18. července 2017 – Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo na 35 %. Lidé považují za nejdůležitější Cíle Zdraví a kvalitní život, Ekonomický růst a Život na souši.

Jsou to téměř dva roky, co všechny členské státy OSN přijaly tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs = Sustainable Development Goals). V těchto dnech 44 zemí světa včetně České republiky prezentuje aktuální pokrok v naplňování SDGs na zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF), které probíhá v OSN v New Yorku. Během tohoto setkání byla zveřejněna celosvětová studie SDG Index, která posuzuje pokrok jednotlivých zemích s ohledem na dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Ze 157 hodnocených zemí je Česko na 5. místě hned za skandinávskými zeměmi. ČR dosáhla indexu 81.9, což je nadprůměr celosvětově i v rámci regionu, kde je průměr 77.7. Studie ocenila posun Česka především v otázce chudoby (SDG 1), zdraví a kvalitního života (SDG 3), přístupu k pitné vodě (SDG 6), ekonomického růstu (SDG 8) a života na souši (SDG 15). Naopak prostor pro zlepšení identifikoval v partnerství mezi sektory (SDG 17) a inovacích (SDG 9).

Česká republika se aktivně staví k implementaci SDGs, gesce pro implementaci je zakotvena na Úřadu vlády. Hlavní platformou pro přenos Cílů udržitelného rozvoje je strategický rámec ČR 2030. Jedná se o dokument, který udává směr rozvoje naší země na příští desetiletí. Jeho naplnění zvýší kvalitu života ve všech regionech a nasměřuje Česko k rozvoji, který je udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce.

Výzkum SDGs v ČR: Češi přikládají největší význam Zdraví a kvalitnímu životu, Ekonomickému růstu a Životu na souši

Smyslem výzkumu od agentury Ipsos bylo zjistit názory české populace právě na SDGs a odhalit, které Cíle považuje česká veřejnost za nejdůležitější, včetně toho, jakou by v jejich řešení měla hrát česká vláda, soukromé firmy, nebo jednotlivci. Výzkum navazuje na studii z dubna 2016. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo na 35 %. „Je vidět, že se o udržitelnost zajímají stále více mladí lidé. Oproti roku 2016 významně narostlo povědomí o Cílech i ve věkové skupině mezi 35 a 44 lety, konkrétně z 18 % na 31 %,“ dodává Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. O SDGs slyšeli oproti průměru významně častěji mladí lidé mezi 18 a 24 lety (50 %) spolu s lidmi s vyšším vzděláním (46 %). Mezi hlavní zdroje informací o Cílech patří internet (68 %), 31 % lidí se o SDGs dočetlo v tisku. Celkem 40 % lidí zaznamenalo i komunikaci veřejné správy k tomuto tématu.

35104425233_185f8a8cc3_o

Češi přikládají největší význam SDG 3 = Zdraví a kvalitní život (42 %), poté SDG 8 = Důstojná práce a ekonomický růst (39 %), a jako třetí SDG 15 = Život na souši (38 %). „Přestože už lidé oceňují aktivity i v ČR, které se věnují těmto tématům, tak zároveň mají vysoká očekávání nadále. Je to logické, pro každého člověka je nejdůležitější zdraví, práce a životní prostředí kolem sebe. Nejvíce by se podle lidí měla do naplňování SDGs zapojit vláda a mezinárodní organizace“, dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos.

Richard Brabec, ministr životního prostředí, výsledky výzkumu komentuje: „Určitě osobně vnímám jako pozitivní trend vzrůstajícího zájmu veřejnosti o udržitelný rozvoj naší společnosti. Zároveň je jasné, že tři roky trvající sucho, se kterým se v České republice potýkáme, reálně stojí za vzrůstem povědomí o zdrojích pitné vody i o tématu klimatické změny. Není pochyb, že téma dostupnosti a kvality vody je aktuální a ještě bude.“

Z hlediska vnímání významu jednotlivých SDGs je v porovnání s rokem 2016 možné nalézt dva rozdíly: posílení významu SDG 6 = Pitná voda a kanalizace narostly o 8 p. b. a SDG 8 = Důstojná práce a ekonomický růst narostly o 6 p. b. Obě tato témata jsou v ČR velmi aktuální – jednak díky nízké úrovni českých mezd, a také v důsledku zavádějících opatření proti suchu, která by měla pomoci chránit vodní zdroje.

O SDGs

Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje bylo přijato v roce 2015 na summitu OSN v New Yorku v rámci Agendy 2030. Ta představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015–2030), která vede k vymýcení extrémní chudoby, boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně naší planety. Zaměřují se na nejdůležitější ekonomické, společenské a environmentální výzvy naší doby a jasně definují svět, ve kterém chceme žít. Na jejich formulaci se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Více informací o SDGs na osn.cz/hlavni-temata/sdgs.

O Asociaci společenské odpovědnosti

Asociace společenské odpovědnosti rozvíjí společenskou odpovědnost (CSR) a udržitelné podnikání. V rámci své unikátní vize tvoří s téměř 200 členy největší CSR platformu v ČR, která sdružuje a propojuje organizace z korporátního, neziskového, vzdělávacího i veřejného sektoru s cílem zvýšit jejich potenciál a kompetence v oblasti CSR a udržitelného podnikání. Aktivně rozvíjí Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) ve vztahu k udržitelnému byznysu. Jako hostitelská organizace Národní sítě Global Compact Česká republika do ČR přináší jedinečné globální know-how United Nations Global Compact, největší platformy udržitelného podnikání na světě pod OSN. V roce 2016 se stala národním ambasadorem celosvětové kampaně GivingTuesday a zastřešuje tento významný celosvětový svátek dárcovství a dobrovolnictví v ČR. Více na http://www.spolecenskaodpovednost.cz/.

O agentuře Ipsos

Ipsos poskytuje komplexní služby v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 88 zemích světa. Disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá také know-how specializovaných divizí. Je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Ipsos je členem Asociace společenské odpovědnosti, UN Global Compact Česká republika a CBCSD. Více na http://www.ipsos.cz/

O výzkumu
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace ČR ve věku 18 až 65 let (reprezentativní dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost výběrového souboru byla 1000 respondentů, sběr dat probíhal od 13. do 19. 6. 2017.

Kontakt pro média:

Karolína Gumulcová

E-mail: gumulcova@a-csr.cz

Tel.: +420 723 771 507

http://www.spolecenskaodpovednost.cz/

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V sídle OSN dne 18. července v rámci konání politického fora na nejvyšší úrovni proběhla konference SDG Business forum.

Nejvýznamnější body z uvítacích proslovů Business fora: 

Lise Kingo (CEO and Executive Director of the United Nations Global Compact): “Jsme první generace, která má prostředky na boj s chudou, avšak dvě miliardy lidí žije v zemích, které trpí nedostatkem vody a statisíce lidí žijí pod hranicí příjmů o výši dvou dolarů denně. Potřebujeme radikálním způsobem aktivizovat náš zájem o naplňování cílů s důrazem na měření skutečného dopadu.”

Wu Hongbo (Under-Secretary-General for Economic and Social Affairs, United Natiions): Dnešní setkání, které se koná na půdě OSN, přímo v prostředí General Assembly Hall vyjadřuje dramatickou potřebu vzbudit zájem byznysu o participaci na naplňování cílů. V rámci Partnership Exchange jsme v prvním dni setkání slyšeli o důležitosti mezisektorové spolupráce, která zahrnuje byznys. Dnes se však dozvíme, jak přeměnit strategi v konkrétní akci. Naše očekávání od byznysu a průmyslu jsou následující:

  1.  Propojení sociálních, ekologických a ekonomických aspektů.
  2.  Jako největší uživatelé zdrojů, očekáváme, že se byznys stane lídrem v oblasti plnění cíle udržitelné produkce a spotřeby.
  3. SDG jsou o koherenci, propojení a integraci. Tyto oblasti vyžadují přeměnu vnímání cesty, jak děláme byznys.
  4. Péče o ženy, děti a pořebné není jen morální povinnost, ale i ukázka moudrosti a chytrosti při nastavení dlouhodobě udržitelných byznys modelů.

SDG jsou o lidech, proto musím pracovat společně, abychom si byli jisti, že každý jedinec může naplnit svůj potenciál v rámci limitů prostředí. SDG’s jsou o naší planetě a o její ochraně s cílem zachovat současné hodnoty pro budoucí generace. Pracujme společně s cílem zapojit každého do procesu využívání blahobytu, který máme k dispozici. SDG’s jsou o partnerství. Pracujme společně a mobilizujme prostředky k našich cílů.”

Silným tématem celého fora je i Indie, které i v současnosti patří mezi rozvojové země čelící mnoha environmentálním, sociálním a zejména ekonomickým výzvám. Hlavním bodem pro naplňování SDG’s v Indii je zabezpečit hospodářského růstu, který je nutný pro přesun od chudoby k prosperitě. Následujícím bodem je podpora přístupu ke vzdělání. Nezbytným bodem pro rozvoj je však, oproti cílům rozvinutých zemí, zajištění bydlení pro každého, které je zároveň propojeno s tématem zajištění dostatečného zdroje elektřiny.

Obecným cílem byznysu je zajistit byznys pro vlastníky. V posledních letech ale vnímáme posun od prostého vytváření zisku k zajištění zodpovědné produkce. “Důležité je si uvědomit, že naplnění SDG’s neproběhne v New Yorku, ale v jednotlivých zemích. Příkladem je recyklace PET lahví umožnila vytvořit zaměstnaní pro 20 000 lidí, ze kterých je většina žen. Tato spolupráce mezi byznysem,  komunitou a vládou je skvělám příkladem, jak může podnik plnit cíle SDG’s a současně produkovat. zisk.” doplnila jedna z panelistek hlavního fora.

Kristian Jensen (Minister of Finanance, Denmark). “Svět potřebuje snílky, ale také ty, kteří tyto sny změní v realitu. Dánský penzijní fond má v současnosti lepší výsledky v plnění závazků svých věřitelů než banky. Já osobně bych byl raději, kdyby se mi o moje finance staral fond.”

Frans Lindelow (CEO, Skandia). “Pomalu se posunujeme z pojmu “shareholders value” k “shared value”. 

Gavin Wilson (CEO, IFC Asset Management Company). “Je třeba změnit vnímání ředitelů společností, kteří stále rozdělují způsob, jakým se rozhodují v souvislosti s naplňování SDG’s v jejich soukromém životě a v práci.” 

Nick Chrism (Deputy Head of Global Sales and Markets / Global Chair of Infrastructure, Govenment and Healthcare, KPMG): “Progres je nezbytností pro naplňování cílů, které hovoří o investicích potřebných ze strany byznysu. Nezapomínejme ale na to, že není možné být zaměřen jen na dlouhodobé strategie. Ty jsou v současnosti narušeny disruptivními technologiemi, o kterých jsme do teď neměli ani ponětí.”

Laura Palmerio (Sustainable Integration Director, Danone): “Aqua spolupracuje se 700 farmáři s cílem změnit konvenčního na organické zemědělství. Aqua zároveň zajišťuje zajištění funkčnosti dodavatelského řetězce, který i malým farmářů umožňuje prodávat rýži, kterou pěstují. A jak tato spolupráce přináší byznys pro Danone (vlastníka společnosti Aqua)? Danone se zavázalo zajišťovat péči o vodní zdroje a konvenční zemědělství s využíváním minerálních hnojiv je jedním z největších zdrojů znečištění v dané oblasti. Díky dlouhodobé spolupráci, vzdělávání a nastavení oboustranně výhodných podmínek šetříme přírodní zdroje a vytváříme oboustranně výhodné partnerství. Voda, kterou společnost Aqua prodává je zároveň uvědomělá v oblasti produkce plastů – voda není prodávaná v nádobách menších než 20 litrů.”

Máte zájem o více informací? Čtěte:

V New Yorku odstartovalo politické forum na vysoké úrovni o plnění cílů udržitelného rozvoje

 

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat vaše odpady s vědomím, že budou znova využity nebo zrecyklovány. A to není vše – odevzdáním odpadů byste také přispívali na charitu. Zní to jako cirkulární sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost.

Začalo to v roce 2008 s dotazníky, jedním malým Twingem a pár kartonovými krabicemi. Dnes je Cirkle firma s osmi zaměstnanci, propracovanými webovými stránkami a především vyladěným konceptem služeb.

Cirkle spolupracuje s místními farmáři a nabízí službu doručování nákupů do domu v Bruselu a okolí. Cílem je aby alespoň 80 % výrobků pocházelo od belgických farmářů. Pokud vás zajímá, odkud pochází například vajíčka, jednoduše si to najdete na webu. Veškeré ovoce a zelenina je v bio kvalitě, stejně jako řada dalších potravin. Nakoupit můžete vše od sezónní ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků či pečiva až po sypké surovin na váhu ve znovupoužitelných obalech. V nabídce jsou také sady přísad pro konkrétní recepty, které obsahují přesné množství surovin pro daný počet porcí. Obalové materiály jsou používány jen pokud je to nezbytné pro přepravu či hygienu a chytrý systém objednávek na míru předchází vzniku potravinových odpadů.

Cirkle ale dostává svému názvu a zde rozhodně nekončí! Kruh uzavírá tím, že od svých zákazníků odebírá asi 20 druhů odpadů nebo lépe řečeno materiálů k recyklaci a opětovnému použití. Vedle těch vcelku běžných jako drobné elektroniky či textilu odebírají také ty netradiční jako CD, brýle, korkové špunty, náplně do tiskárny nebo použitý potravinový olej.

Kouzlo konceptu není jen ve spojení pohodlnosti a efektivity pro spotřebitele, má navíc sociální i environmentální přínosy. Podpora lokálních producentů a zodpovědného nákupu bez zbytečných obalů je tím nejjasnějším. Veškerý zisk, který pochází z prodeje materiálů k recyklaci je darován charitám, stejně jako věci k opětovnému využití, například textil. Promyšlený logistický systém šetří emise CO2, které byly vyprodukovány, pokud by jel každý na nákup individuálně. Dodávky nejezdí tam plné a zpět prázdné ale rozvoz je plánován tak, aby byly objednávky seskupeny a po cestě se vyzvedává zboží či právě odpady.

Na závěr jeden krásný příklad oběhového hospodářství v rámci Cirkle: Sesbíraný potravinový olej je prodán výrobcům biodieselu a zisk je darován na charitu. Tento biodiesel je potom využíván pro pohon dodávek Cirkle.

Pokud je cirkulární ekonomika pro většinu lidí stále jen abstraktním termínem, podobné projekty konkrétně ukazují jak je možné se na ní podílet a jaký ekonomický i společenský potenciál se v ní skrývá.

 

Zdroj obrázků: www.cirkle.be

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Ve světě jednorázových obalů je potřeba zamyslet se nad tím, co se s danou položkou dál děje. Přemýšlíme-li o tzv. „zero waste“ (bez odpadu) konceptu, je důležité si uvědomit, že bychom měli z našich zlozvyků vyčlenit vše nerecyklovatelné. Nejčastěji používáme plastové výrobky, které skončí – po jednom použití – na skládce, v lepším případě se vytřídí.

Období horkých dnů je v plném proudu a my se rádi osvěžujeme ledovými nápoji, které jsou vesměs ozdobeny brčkem. A ne jedním. Co všechno o brčkách nevíte?

  • Ve Spojených státech amerických se denně spotřebuje 500 milionů jednorázových brček. Což vychází na 1,5 brčka denně na obyvatele. Jak je to možné? (poznámka: USA má 319 milionů obyvatel, zdroj: US Census Bureau, 2014).
  • Většina brček je vyráběna z plastů č. 3 (PVC) anebo z plastů č. 5 (PP). V případě plastů č. 5 se jedná o plasty nízké kvality, které známe i jako jogurtové kelímky, vaničky od margarínů, atd.
Které plasty jsou bezpečné? zdroj: http://agroweb.org/tjera/fo/u/20150821152628756.png
  • 90% odpadu v našich oceánech jsou plasty. Některé výrobky z plastu jsou designovány tak, aby vydržely téměř navždy, ale my je použijeme jen jedenkrát a pak vyhodíme. Brčka, dle světových výzkumů, patří mezi TOP 10 odpadů, které znečišťují naše oceány.

O problematice plastů a potenciálního řešení jsme vás informovali v článku o mladíkovi, který se chystá vyčistit všechen plast z oceánu.  Další iniciativy jsou například projekt SeaBin:

Ale najdou se i jiné aktivity, které jsou iniciovány lidmi na sociálních sítích. V ČR například Ukliďme Česko anebo Keep it Clean Czech Republic. Další inspirující aktivity můžete najít na Instagramu pod hashtagem #grabbits (http://www.grabbits.org/). I naše poklady z Kunratického lesa byly zveřejněny:

justgrabbits

  • Nápoje jako takové chutnají úplně stejně i bez brček. Používáte doma brčka? Jste zastánci názoru, že brčko je nejhygieničtější řešení? Nevěřte tomu. Když už brčko, tak nerezové. Inspiraci nabízí stránky Econea.cz. Firma Econea je součástí platformy GIVT.CZ přes kterou můžete přímo podporovat neziskové organizace jako např. Institut Cirkulární Ekonomiky.
  • Pokud máte doma zásobu plastových brček, můžete je tzv. upcyklovat. Podívejte se na různé nápady, které nabízí stránka Pinterest nebo inspirativní videa na Youtube (zjistíte, že vytvořit dárek z brček není zas až tak složité).

    zdroj: http://www.fastcasual.com/photos/burgerville-promotes-sustainability-with-its-menu/
    Fresh. Local. Sustainable. Vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu.
  • Brčka nemusí být jen jednorázová a téměř nerecyklovatelná. Najdou se i takové řetězce, které mají brčka rozložitelná (a nejen brčka, ale i jiné obaly). Je řeč o potravinovém řetězci BurgerVille, který ve svém udržitelném programu podporuje recyklování, kompostování, ale také spolupráci s místními farmáři a využívání obnovitelných zdrojů.  Vše je možné! Kéž by se každý nadnárodní řetězec inspiroval.

 

 

 

 

 

Podklady pro vznik článku: The Good Man Project

 

 

PRAHA, (24. listopadu 2015) – V České republice dosáhla míra recyklace nápojových kartonů 21,3 %, uvádí se ve zprávě o udržitelném rozvoji za rok 2014 společnosti Tetra Pak. Firma v ní poukazuje na úspěchy na poli ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti.

Kromě toho, že se Tetra Pak zaměřuje na vývoj udržitelných produktů a snižování dopadů svého podnikání na životní prostředí, se společnost zavázala i ke zvyšování sběru a recyklace nápojových kartonů v České republice. „Naším cílem z globálního hlediska je zdvojnásobit objem recyklace z 20 % v roce 2010 na 40 % v roce 2020,“ zdůrazňuje Pavel Němeček, Key Account Director pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Tetra Pak. Použité nápojové kartony nejsou odpadem. Všechny vrstvy aseptického kartonu – papírová vlákna, polymery i hliník – je možné recyklovat za pomoci relativně jednoduchých metod a vyrobit z nich kvalitní materiál pro další papírové výrobky. „Mezi lety 2011 a 2014 se v České republice zvedla míra recyklace nápojových kartonů z 19 % na 21,3 %, což představuje 3 700 tun těchto obalů,“ dodává Němeček.

Tetra Rex® Bio
Tetra Rex® Bio (zdroj: tetrapak.com)

Příklady trvalé udržitelnosti:

• V lednu 2015 byl na trh uveden obal Tetra Rex® Bio jako první plně obnovitelný obalový materiál, vyrobený výhradně z rostlinných materiálů.
• V červnu byl uveden na trh revoluční plnicí stroj Tetra Pak® E3, který ke sterilizaci obalového materiálu využívá paprsek elektronů místo peroxidu vodíku, což podstatně snižuje spotřebu elektrické energie a dopad na životní prostředí.
• Společnost dosáhla významného pokroku při zavádění globálního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Cílem je získat certifikaci podle normy OHSAS 18001 pro všechny výrobní podniky společnosti Tetra Pak do konce roku 2016. Dosud jich byla certifikována polovina.
• Společnost Tetra Pak nadále podporuje zavádění školních programů výživy. V roce 2014 dostával rekordní počet 66 milionů dětí ve školách mléko a jiné nutriční nápoje v obalech Tetra Pak.

„Náš přístup k udržitelnému rozvoji vychází z motta naší značky: CHRÁNÍME DOBRÉ. To znamená chránit potraviny pomocí našich technologií na zpracování a balení. Znamená také chránit lidi uvnitř společnosti i mimo ni. A znamená to chránit budoucnost – budoucnost naší planety, našich zákazníků a naši vlastní,“ říká Dennis Jönsson, prezident a generální ředitel Tetra Pak Group.

„Po vyhlášení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 se trvalá udržitelnost stane ještě důležitějším aspektem činnosti podniků na celém světě. Jsme připraveni spolupracovat s našimi zákazníky na dosažení náročných cílů, které organizace OSN vytyčila,“ dodává Jönsson. Zpráva společnosti Tetra Pak o trvalé udržitelnosti je k dispozici online na stránkách TetraPack.

O SPOLEČNOSTI TETRA PAK:

logo
“Chrání, co je dobré” aneb příslib značky, že chrání lidi, jídlo a budoucnost (zdroj: tetrapak.com)

Tetra Pak je světovým lídrem v oblasti zpracování a balení potravin. V úzké spolupráci s našimi zákazníky a dodavateli poskytujeme bezpečné, inovativní a ekologicky šetrné produkty, které každý den uspokojují potřeby stovek milionů lidí ve více než 170 zemích celého světa. Společně s více než 23 000 zaměstnanců ve více než 80 zemích se jako lídr v odvětví zavazujeme k odpovědnému a trvale udržitelnému přístupu k podnikání. Naše motto CHRÁNÍME DOBRÉ (PROTECTS WHAT´S GOOD™) odráží naši vizi zajišťovat bezpečnost a dostupnost potravin po celém světě. Další informace o společnosti Tetra Pak jsou k dispozici na adrese www.tetrapak.com

„Tetra Pak“ a „PROTECTS WHAT’S GOOD“ jsou ochranné známky společnosti Tetra Pak Group.

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...