Tagy Příspěvky otagované jako "třídění odpadu"

třídění odpadu

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2017 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 4 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 3-4 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy. Jednotlivci mohou zdarma do kompostárny přivézt odpad do objemu 250 kilogramů za měsíc. Mohou odevzdat například listí, posekanou trávu, piliny a odřezky nebo kuchyňské zbytky rostlinného původu. Lidé při odevzdání odpadu dostanou lístečky, na které si budou moci v dalším roce odebrat kompost – dostanou ho kilogram za pět kilo odevzdané hmoty.

V Praze již svážejí bioodpad Pražské služby, které lidem a firmám nabízejí speciální hnědé kontejnery. Firma eviduje asi deset tisíc zájemců o svoz bioodpadu a ročně ho odveze zhruba 6500 tun. Pražané mohou zahradní odpad odevzdávat i ve sběrných dvorech nebo do velkoobjemových kontejnerů.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat vaše odpady s vědomím, že budou znova využity nebo zrecyklovány. A to není vše – odevzdáním odpadů byste také přispívali na charitu. Zní to jako cirkulární sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost.

Začalo to v roce 2008 s dotazníky, jedním malým Twingem a pár kartonovými krabicemi. Dnes je Cirkle firma s osmi zaměstnanci, propracovanými webovými stránkami a především vyladěným konceptem služeb.

Cirkle spolupracuje s místními farmáři a nabízí službu doručování nákupů do domu v Bruselu a okolí. Cílem je aby alespoň 80 % výrobků pocházelo od belgických farmářů. Pokud vás zajímá, odkud pochází například vajíčka, jednoduše si to najdete na webu. Veškeré ovoce a zelenina je v bio kvalitě, stejně jako řada dalších potravin. Nakoupit můžete vše od sezónní ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků či pečiva až po sypké surovin na váhu ve znovupoužitelných obalech. V nabídce jsou také sady přísad pro konkrétní recepty, které obsahují přesné množství surovin pro daný počet porcí. Obalové materiály jsou používány jen pokud je to nezbytné pro přepravu či hygienu a chytrý systém objednávek na míru předchází vzniku potravinových odpadů.

Cirkle ale dostává svému názvu a zde rozhodně nekončí! Kruh uzavírá tím, že od svých zákazníků odebírá asi 20 druhů odpadů nebo lépe řečeno materiálů k recyklaci a opětovnému použití. Vedle těch vcelku běžných jako drobné elektroniky či textilu odebírají také ty netradiční jako CD, brýle, korkové špunty, náplně do tiskárny nebo použitý potravinový olej.

Kouzlo konceptu není jen ve spojení pohodlnosti a efektivity pro spotřebitele, má navíc sociální i environmentální přínosy. Podpora lokálních producentů a zodpovědného nákupu bez zbytečných obalů je tím nejjasnějším. Veškerý zisk, který pochází z prodeje materiálů k recyklaci je darován charitám, stejně jako věci k opětovnému využití, například textil. Promyšlený logistický systém šetří emise CO2, které byly vyprodukovány, pokud by jel každý na nákup individuálně. Dodávky nejezdí tam plné a zpět prázdné ale rozvoz je plánován tak, aby byly objednávky seskupeny a po cestě se vyzvedává zboží či právě odpady.

Na závěr jeden krásný příklad oběhového hospodářství v rámci Cirkle: Sesbíraný potravinový olej je prodán výrobcům biodieselu a zisk je darován na charitu. Tento biodiesel je potom využíván pro pohon dodávek Cirkle.

Pokud je cirkulární ekonomika pro většinu lidí stále jen abstraktním termínem, podobné projekty konkrétně ukazují jak je možné se na ní podílet a jaký ekonomický i společenský potenciál se v ní skrývá.

 

Zdroj obrázků: www.cirkle.be

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Globální souvislosti: 

Odpady vznikají na celém světě. Na Zemi se v současné době (2013) podle odhadů vyprodukuje více než 1,3 miliardy tun odpadů. Podle předpovědí vědců by se tato hodnota mohla vyšplhat do roku 2025 až na 2,6 miliardy tun. Největšími producenty odpadu jsou nejbohatší světové státy v čele s USA, kde každý den vznikne okolo 620 tisíc tun odpadů, na druhém místě je Čína s produkcí 520 tisíc tun. V porovnání s tím vznikne v ČR denně průměrně 84 tisíc tun odpadů.

Množství vyprodukovaného odpadu není dáno jen velikostí daného státu a počtem jeho obyvatel, ale také vyspělostí států a tím, jak si umí poradit při nakládání s odpady. Vyspělé státy jsou na tom v odpadovém hospodářství daleko lépe. Mají zpracované postupy nakládání s odpady a možnosti jejich financování. Bez toho by doslova zaplavily svět svými odpadky. V tomto ohledu je spojitost vyspělosti ekonomiky a vysoké úrovně života s vyšší spotřebou a produkcí odpadů mínusem a plusem zároveň (Vítejte na Zemi).

CirCOOLární výzva pro nás: Některým z Vás se může zdát jako klišé třídit odpad. My Vám ale velmi jednoduše řekneme proč by se tak mělo dít dnes a denně.

CirCOOLární hrdinové: Našimi hrdin jsou zaměstananci firmy JRK BioWaste Management. Před šesti lety se rozhodli, že s množstvím odpadu, které vzniká na území obcí zatočí. Začali analýzami komunálního odpadu a zjistili, že 40 % z něj tvoří bioodpady, které rozhodně nepatří na skládky ani do spaloven, ale do půdy. A co s tím začali dělat? Zahájili velké osvětové akce a spolupráce s obcemi na systémech předcházení vzniku bioodpadů. Dnes jich jejich kompostéry mají tisíce obyvatel na svých zahradách a v současnosti vyvíjejí inteligentní systém, který obyvatele díky slevám na poplatcích za odpady, motivují k zvyšování míry třídění. Přečtěte si celý článek o našem hlavním hrdinovi – jednom ze tří zakladetelů firmy, Mojmíru Jiřikovském. 

CirCOOLární aktivity INCIEN: Máme za sebou více než 70 přednášek na českých obcích. Lidem povídáme o tom, proč má smysl třídit odpad a jak správně kompostovat. Díky eliminaci bioodpadů z komunálního odpadu každým dnem přispíváme k zastavení rapidního oteplování planety Země. Skládky totiž produkují metan, plyn 21 x silnější než oxid uhličitý, který je skleníkovým plynem. Zároveň pořádáme konferenci ODPAD ZDROJEM pro obce, kde starostům a zastupitelům obce ukazujeme proč a jak nastavit systém třídění odpadu a jak šetřit finance i životní prostředí a zapojovat do systému obyvatele.

od -
0 32
© Hans Elbers, Flickr, 2013, CC BY 2.0

Průměrná teplota na Zemi roste, pitná voda je na některých místech nedostupná, ceny energií se zvyšují, dodávky jídla jsou v jistých částech světa nepravidelné a rozdíl mezi bohatou a chudou vrstvou obyvatelstva se neustále zvětšuje. Těmito slovy se nás nadnárodní spotřebitelský gigant Unilever snaží přesvědčit, že ví, jaké výzvy před námi stojí. V České republice jsou nejznámější jeho značky Rama, Knorr, Algida, Hellmann’s, Flora, Savo, Domestos, Dove, Radox a další.

A co má společnost, dodávají své produkty do více než 190 zemí světa v plánu pro zlepšení naší životní úrovně? Unilever se chce do budoucna snažit zdvojnásobit svůj obrat, ale také posilovat zdraví a zvyšovat životní úroveň obyvatelstva a snížit negativní dopad na životní prostředí. To je přístup, na který si u dalších nadnárodních značek můžeme nechat jenom zdát.

Pojďme se teď podívat na pár konkrétních kroků, které již Unilever učinil na cestě za lepším světem pro všechny.

  • Knorr pomohl investicemi ze svých fondů zefektivnit produkci rajčat španělské společnosti Agraz. Ta dnes spotřebuje k pěstování rajčat mnohem méně vody než dříve.
  • Pět značek ze stáje Unileveru se snaží obyvatelstvo Argentiny, Uruguaye a Chile naučit, jak lépe prát. Pomocí svých produktů své zákazníky přesvědčují, proč je lepší prát při menších teplotách, používat kratší prací programy a používat koncentrované prací prášky.
  • Deodoranty značek Dove, Sure a Vaseline jsou dostupné i v menších, zhuštěných plechovkách. Tyto zmenšené nádoby obsahují o polovinu méně plynu, než jejich větší předchůdci a přitom vydrží stejně dlouho! K výrobě těchto plechovek je potřeba o 25% méně hliníku a jejich přeprava vyjde levněji. Zákazníci pak ocení zejména jejich velikost – snadno se přepravují a bez problému si je můžete vzít i do letadla (obsahují 100 ml produktu). Je nutno připomenout, že zhuštěné deodoranty jsou o trochu dražší, než ty klasické.
  • 75% výrobních hal patřících Unileveru (186 pracovišť ve 38 zemích) nevyváží žádný běžný odpad na skládky. Výrobní proces byl zeeftivněn tak, že nyní během výroby vzniká mnohem méně odpadu než dříve. Zbylý odpad je pak zpracován přímo na místě.

To jsou asi nejvýznamnější změny, kterých Unilever docílil do roku 2013. V druhém článku si povíme něco o tom, co má tato korporace v plánu dosáhnout do roku 2020.

Zdroj: prospekt ‚Unilever Sustainable Living Plan 2013: Making Progress, Driving Change‘

Titulní fotografie: Hans Elbers, Flickr, 2013, CC BY 2.0

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...