Tagy Příspěvky otagované jako "technologie"

technologie

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

od -
0 32
© Hans Elbers, Flickr, 2013, CC BY 2.0

Průměrná teplota na Zemi roste, pitná voda je na některých místech nedostupná, ceny energií se zvyšují, dodávky jídla jsou v jistých částech světa nepravidelné a rozdíl mezi bohatou a chudou vrstvou obyvatelstva se neustále zvětšuje. Těmito slovy se nás nadnárodní spotřebitelský gigant Unilever snaží přesvědčit, že ví, jaké výzvy před námi stojí. V České republice jsou nejznámější jeho značky Rama, Knorr, Algida, Hellmann’s, Flora, Savo, Domestos, Dove, Radox a další.

A co má společnost, dodávají své produkty do více než 190 zemí světa v plánu pro zlepšení naší životní úrovně? Unilever se chce do budoucna snažit zdvojnásobit svůj obrat, ale také posilovat zdraví a zvyšovat životní úroveň obyvatelstva a snížit negativní dopad na životní prostředí. To je přístup, na který si u dalších nadnárodních značek můžeme nechat jenom zdát.

Pojďme se teď podívat na pár konkrétních kroků, které již Unilever učinil na cestě za lepším světem pro všechny.

  • Knorr pomohl investicemi ze svých fondů zefektivnit produkci rajčat španělské společnosti Agraz. Ta dnes spotřebuje k pěstování rajčat mnohem méně vody než dříve.
  • Pět značek ze stáje Unileveru se snaží obyvatelstvo Argentiny, Uruguaye a Chile naučit, jak lépe prát. Pomocí svých produktů své zákazníky přesvědčují, proč je lepší prát při menších teplotách, používat kratší prací programy a používat koncentrované prací prášky.
  • Deodoranty značek Dove, Sure a Vaseline jsou dostupné i v menších, zhuštěných plechovkách. Tyto zmenšené nádoby obsahují o polovinu méně plynu, než jejich větší předchůdci a přitom vydrží stejně dlouho! K výrobě těchto plechovek je potřeba o 25% méně hliníku a jejich přeprava vyjde levněji. Zákazníci pak ocení zejména jejich velikost – snadno se přepravují a bez problému si je můžete vzít i do letadla (obsahují 100 ml produktu). Je nutno připomenout, že zhuštěné deodoranty jsou o trochu dražší, než ty klasické.
  • 75% výrobních hal patřících Unileveru (186 pracovišť ve 38 zemích) nevyváží žádný běžný odpad na skládky. Výrobní proces byl zeeftivněn tak, že nyní během výroby vzniká mnohem méně odpadu než dříve. Zbylý odpad je pak zpracován přímo na místě.

To jsou asi nejvýznamnější změny, kterých Unilever docílil do roku 2013. V druhém článku si povíme něco o tom, co má tato korporace v plánu dosáhnout do roku 2020.

Zdroj: prospekt ‚Unilever Sustainable Living Plan 2013: Making Progress, Driving Change‘

Titulní fotografie: Hans Elbers, Flickr, 2013, CC BY 2.0

od -
0 22
© Antonio Vallejo Chanal, Flickr, 2014, CC BY 2.0

Každý den vyhodíme milióny zastaralých elektronických zařízení. A důvodem je většinou pouze jediná vadná součástka (stará baterie, rozbitý konektor, malá paměť), která nás donutí k výměně telefonu, fotoaparátu, notebooku a dalších elektronických zařízení denní potřeby. Zbylé součástky ovšem putují do koše zbytečně. Spotřebitelské technologie totiž nejsou navržené tak, aby vydržely. Vždyť například přední výrobci smartphonů nám servírují nové modely zhruba jednou za rok a dávají nám tak najevo, že nový telefon bychom měli pořizovat každých 12 měsíců. Tento trend však způsobuje, že elektronický odpad představuje čím dál tím větší zátěž pro naši planetu. A telefony na tom mají největší podíl.

Naštěstí se už rodí alternativy. Tou první je tzv. Phoneblocks, jehož prezentaci můžete shlédnout zde. Video, kterým jsou inspirovány tyto řádky, představuje nový typ telefonu, který je sestaven z několika součástek, jež může jejich uživatel libovolně měnit. Takže pokud vás zlobí baterka, můžete si jednoduše koupit novou a bez profesionální pomoci ji vyměnit. Nebo byste chtěli lepší wi-fi připojení či výkonnější fotoaparát? Tyto součástky stačí jednoduše vyměnit za větší. Už tedy nebude potřeba vyhazovat celý telefon a pořizovat si nový, Phoneblocks si prostě vyladíte tak, aby vám maximálně vyhovoval.

Je nutno podotknout, že Phoneblocks je zatím jen koncept, který se zrodil v hlavě Davea Hakkense, vysokoškolského absolventa z Německa. Dave pracuje i na jiných projektech, jeho stránky si můžete prohlédnout zde. Nápadu se však chytila Motorola a vyvíjí podobný koncept pod názvem ‚Project Ara‘. Ačkoliv Google prodal Motorolu čínskému Lenovu, tým pracující na Project Ara si však ponechal a zařízení by tak mělo běžet na Androidu. Pokud všechno půjde podle plánu, měl by se první modulární (skládací) chytrý telefon objevit na trhu v lednu 2015. Cena by se měla pohybovat okolo 50 dolarů (wiki).

Myslí to Google opravdu vážně a plánuje vyrukovat s telefonem, který by mohl vážně ohrozit příjmy společností, jako jsou Samsung, HTC, LG a dalších, které používají Android? Snad se to brzy dozvíme. Projekty jako Phoneblocks nebo Ara by zároveň výrazně pomohly snížit zátěž na životní prostředí.

Titulní fotografie: Antonio Vallejo Chanal, Flickr, 2014, CC BY 2.0

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...