Tagy Příspěvky otagované jako "skládky"

skládky

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

od -
0 75

I když je většina evropských skládek v současnosti zabezpečena tak, aby docházelo k minimálnímu úniku škodlivin do vod, půdy či ovzduší, tak je kolem nás ještě velká spousta takových, které bohužel vypadají “trošku” jinak. Málokdo z nás do dnešního dne věděl o tom, že ve Španělsku permanentně některé skládky hoří či znečišťují životní prostředí takovou měrou, že jsou neustálou hrozbou pro lidské zdraví obyvatel v jejich okolí. Díky našem externímu španělskému kolegovi, kterým je Gerardo González Martin, Vám dnes přinášíme čerstvé informace o tom, jak by i u nás vypadala krajina, pokud bychom skládkovali veškerý náš odpad bez třídění či předchozí recyklace.

(Celý text je v anglickém jazyce. Brzy bude však bude přeložen, jen Vás prosíme o chvilku strpení!)

What if all your waste would end up in the landfill without any previous treatment or separation?

Although the vast majority of landfills in Spain are nowadays operated and maintained in a controlled manner and within legal frames, this has not always been the most common scenario. Now we can learn from the past, where waste generated from cities did not undergo an appropriate separation or treatment before entering the landfill.

We can take a few examples from the south-east region of Spain:

  • Sierra Escalona, Orihuela (Alicante)

A well-known example is a semi-closed landfill of Campoamor, located in the municipality of Orihuela (Alicante) near the Natural Park of Sierra Escalona. Having no use or maintenance for over 15 years now, this landfill still shows an important level of “activity”. How is this possible?

The landfill is currently under a combustion process – which started many years ago – and it is very dangerous to walk nearby as the ground is not stable. Moreover, all the waste under decomposition is releasing great amounts of greenhouse gas emissions and bad odours, polluting the atmosphere.

Burning landfil

Burning landfill. Source: Documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

Up to the 90s, waste trucks used to bring all types of waste from the region, with no previous treatment, and when all European regulations on waste management came into force, the waste disposal entities simply decided to leave and move to another different landfill.

With no maintenance at all, the main Administrations are not controlling the landfill any more, it is simply abandoned. And what is more, unless all waste will eventually be removed, the landfill will continue burning.

 

  • Sierra Abanilla (Murcia/Alicante)

Another example of uncontrolled landfilling takes place in Sierra Abanilla, located in between two Spanish autonomous regions (Murcia and Alicante) and therefore in a no-man’s land with regards to waste management. Consequently, this protected area – due to its natural value – has been turned into a large rotten mountain.

For many years, up to one million tonnes of non separated waste (i.e. organic, electronic, sanitary waste, etc.) was landfilled in this area. Although the European Union ordered to close it down, the truth is the landfill has been receiving waste for many years. But why?

Created in the 90s, the corresponding Administrations, involved City councils and waste management companies collaborated together with no authorisations, and illegally took over all surroundings lands. After 2011, a change in the local government in Alicante made possible the closure of the facilities within that region, but the government across the border (in Murcia) still allows the use of the landfill.

The decomposition of buried garbage is releasing toxic landfill leachates containing heavy metals (e.g. mercury, cadmium, lead, etc.) among other contaminants. This is polluting the soil, aquifers and rivers. Moreover, the smell from polluted water streams is also affecting citizens living just a few kilometres away.

Landfil leachate

Landfill leachate from landfill located in a private property. Source: Diario Información

landfil leachate polluting

Landfill leachate polluting ground and surface water. Source: Activa Orihuela-Vega Baja

In the past, waste trucks from this region but also from other areas of Spain and even from some parts of Europe, used to dump all type of mixed waste, as there was no control and the waste did not have to go through an exhaustive treatment beforehand. These trucks used to dump the garbage and cover it with soil so trees could be planted and waste would be hidden underneath.

  • Fontcalent (Alicante)

The Autonomous Region of Valencia is reaching the capacity limit of its landfills. The solution proposed by Environmental organisations in order to decrease the amount of waste disposed in landfills is to necessarily separate waste at source.

In our last example, a landfill located in Fontcalent (Alicante), the responsible institutions have opted for landfilling instead of separating at source. Why?

Because it is cheaper and – as there is no recovery of materials – the largest fraction of waste can be easily dumped. It is a great business. Moreover, the waste management company is still gaining benefits per tonne of waste entering the treatment plant but the treatment is, in most cases, either insufficient or non-existing and the earnings per tonne of waste are never used for recycling practices.

Consequently citizens are being cheated as they pay for a certain waste treatment which is not taking place in most of the cases. On top of that, only 15% of the generated municipal waste in Alicante is separated and collected.

Snímek obrazovky 2016-08-16 v 12.01.06

References:

Video documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

ENVIRONMENTAL DATA CENTRE ON WASTE (http://ec.europa.eu/eurostat/web/waste)

 

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Globální souvislosti: 

Odpady vznikají na celém světě. Na Zemi se v současné době (2013) podle odhadů vyprodukuje více než 1,3 miliardy tun odpadů. Podle předpovědí vědců by se tato hodnota mohla vyšplhat do roku 2025 až na 2,6 miliardy tun. Největšími producenty odpadu jsou nejbohatší světové státy v čele s USA, kde každý den vznikne okolo 620 tisíc tun odpadů, na druhém místě je Čína s produkcí 520 tisíc tun. V porovnání s tím vznikne v ČR denně průměrně 84 tisíc tun odpadů.

Množství vyprodukovaného odpadu není dáno jen velikostí daného státu a počtem jeho obyvatel, ale také vyspělostí států a tím, jak si umí poradit při nakládání s odpady. Vyspělé státy jsou na tom v odpadovém hospodářství daleko lépe. Mají zpracované postupy nakládání s odpady a možnosti jejich financování. Bez toho by doslova zaplavily svět svými odpadky. V tomto ohledu je spojitost vyspělosti ekonomiky a vysoké úrovně života s vyšší spotřebou a produkcí odpadů mínusem a plusem zároveň (Vítejte na Zemi).

CirCOOLární výzva pro nás: Některým z Vás se může zdát jako klišé třídit odpad. My Vám ale velmi jednoduše řekneme proč by se tak mělo dít dnes a denně.

CirCOOLární hrdinové: Našimi hrdin jsou zaměstananci firmy JRK BioWaste Management. Před šesti lety se rozhodli, že s množstvím odpadu, které vzniká na území obcí zatočí. Začali analýzami komunálního odpadu a zjistili, že 40 % z něj tvoří bioodpady, které rozhodně nepatří na skládky ani do spaloven, ale do půdy. A co s tím začali dělat? Zahájili velké osvětové akce a spolupráce s obcemi na systémech předcházení vzniku bioodpadů. Dnes jich jejich kompostéry mají tisíce obyvatel na svých zahradách a v současnosti vyvíjejí inteligentní systém, který obyvatele díky slevám na poplatcích za odpady, motivují k zvyšování míry třídění. Přečtěte si celý článek o našem hlavním hrdinovi – jednom ze tří zakladetelů firmy, Mojmíru Jiřikovském. 

CirCOOLární aktivity INCIEN: Máme za sebou více než 70 přednášek na českých obcích. Lidem povídáme o tom, proč má smysl třídit odpad a jak správně kompostovat. Díky eliminaci bioodpadů z komunálního odpadu každým dnem přispíváme k zastavení rapidního oteplování planety Země. Skládky totiž produkují metan, plyn 21 x silnější než oxid uhličitý, který je skleníkovým plynem. Zároveň pořádáme konferenci ODPAD ZDROJEM pro obce, kde starostům a zastupitelům obce ukazujeme proč a jak nastavit systém třídění odpadu a jak šetřit finance i životní prostředí a zapojovat do systému obyvatele.

V cirkulární ekonomice odlišujeme dva základní cykly materiálů. Technické a biologické. Dnes se zaměříme na ty biologické, protože význam uzavírání biologických cyklů je nesmírný a jednoduchý zároveň. Bioodpady bychom měli navracet tam, kde vznikly a to do PŮDY. 

Globální souvislosti: Lineární systém výroby a produkce natolik narušil ekosystém životního prostředí, že na jedné straně trpíme povodněmi a na straně druhé katastrofálními suchy. A to i v oblastech, kde tyto jevy nebyly nikdy pozorovány. Příčinou je nejen nedostatek organické hmoty v půdě, která je schopná zadržovat vodu, vázat živiny a poskytovat tak ideální podmínky pro pěstování plodin, ale také globální oteplování. A jak bioodpady souvisí s globálním oteplováním? Například tak, že pokud je netřídímě a ony následně končí na skládkách, tak při jejich rozkladu za nepřístupu vzduchu vzniká metan. Plyn 21x horší než CO2 a zároveň skleníkový plyn způsobující oteplování naší planety.

CirCOOLární výzva pro nás: Třiďmě bioodpady. Někteří z nás bydlí ve městě či obci, kde je systém třídění bioodpadů již zaveden. Ostatní si jej však mohou zavést sami a to velmi jednoduchou a zároveň přínosnou formou. Kompostováním! A jak na kompostování v bytě nebo na zahradě? Podívejte se na články, které Vám ukáží, že ani kompostování v bytě není překážka.

Nemůžete třídit bioodpad, protože k tomu nemáte podmínky? Tak si je udělejte. 

Elektrické kompostéry: kompletní řešení otázky gastroodpadů. 

Zahradní termokompostéry vyrobené ze recyklovaných plastů. 

Novinkou na českém trhu je také vermikompostér UrbaLIve, který je produkován českou firmou Plastia a díky svému nadčasovému designu konečně dává vermikompostérům šanci dostat se do českých domácností. Konečně může být kompostování krásnou a samozřejmou součástí našeho každodenního života. Dalším cirkulárním produktem, o kterém si u nás na webu brzy přečtete mnohem více, je kompostér Premium firmy JRK, který je vyrobený ze 100 % recyklovaného plastu – z přepravek od piva.

ManhartCirCOOLární hrdinové: Představujeme Vám Jaromíra Manharta. Pro mnohé známý člověk, ředitel sekce odpadů Ministerstva životního prostředí. I přes tlaky různých zainteresovaných stran aktivně prosazuje zvyšování skládkovacích poplatků, které jsou nezbytnou cestou pro uzavření skládek v roce 2024. A jelikož právě bioodpady v současnosti tvoří až 40 % všech odpadů, které putují na skládky, tak se společně snažíme najít cestu, jak jejich separaci udělat jednodušší pro lidi. Také společně pracujeme na vizi systému, ve kterém se bioodpady vrací tam, kam patří – do půdy. MŽP jako jedna z prvních institucí přišla s aktivní podporou zavádění cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v ČR a to v oblasti odpadového hospodářství.
CirCOOLární aktivity INCIEN: Laura si dnes tématicky vyrazila rozšířit obzory na kompostárnu do Písku. Právě kompostáren máme v České republice více než 200, ale jen málokteré mají skutečně dobře navázanou spolupráci s lokálními zemědělci. Společně s Zemědělskou ekologickou regionální agenturou ZERA z Náměště nad Oslavou dlouhodobě spolupracujeme na vytvoření pilotních projektů spolupráce obcí a zemědělců a to formou seminářů, workshopů a konferencí. V INCIEN jsme také za dobu naší existence uskutečnili více než 70 osvětových akcí, v obcích a městech ČR, na téma Kompostování jako cesta navracení bioodpadů zpět do půdy.
A také se snažíme jít sami příkladem a vermikompostujeme v bytě!
https://www.youtube.com/watch?v=0C0trkoUQdw
Zapojte se! Jste firma, která nabízí produkty usnadňující třídění bioodpadů? Zajímáte se o toto téma či témata s ním související? Chcete nám pomoci tuto výzvu šířit a realizovat? Nebo jen máte dotaz a neznáte odpověď? V INCIEN pro Vás máme míst! Ozvěte se Soni na email sona@incien.org. 

od -
1 125

Dnes v České republice končí na skládkách více než polovina našich komunálních odpadů. V roce 2024 by měl být skládkován jen dále nevyužitelný odpad. A to je například odpad, který projde mechanicko biologickou úpravou, velmi laicky řečeno třídičkou komunálního odpadu, na jejímž konci je část odpadu vytřízena a zbytek, který již nejde dále využít, může putovat na skládku. Ale kolik odpadů tedy na skládce pořád může končit a má systém třídění komunálního odpadu smysl? 

Snímek obrazovky 2016-05-22 v 9.42.18
Česká republika stále skládkuje více než polovinu svého odpadu. Zdroj: Eurostat 2016

Dotřiďování komunálního odpadu může znít na první dojem jako dobrá varianta. Pojďme se ale na komunální odpad podívat zblízka. Víme vůbec, co končí v nádobách na komunální odpad? Následující fotografie jsou fotografie komunálního odpadu z obce A v Jihočeském kraji s 1800 obyvateli. Obsahuje velkou část popela a jelikož je odpad svážen jedenkrát za 14 dní, tak zde v naprosté většině případů probíhají rozkladné procesy biologicky rozložitelných odpadů. A takový odpad je obdobný i v dalších obcích. Z našich zkušeností můžeme nadneseně říci: Ukažte nám váš odpad a my Vám řekneme, odkud jste. Je skutečně velký rozdíl mezi odpadem z měst, obcí či dalších regionů na základě místních zvyklostí.

Podíváme-li se na obsah černých nádob výše zmíněné obce trošku podrobněji, zjistíme následující: téměř polovina obsahu je komunální odpad, který nelze již dále využít. Jedná se o jednorázové nebo jinak kontaminované odpady. Velkou část tvoří i popel, kterého je více než 11 %. PET lahve, které by mohly mít zajímavou výkupní hodnotu, jsou zde zastoupeny zcela minimálně a ostatní plast tvoří zhruba 5 %. Počítáme-li i folie, tak celkové množství lehce překročí hranici 10 %. Gastroodpad a odpad ze zeleně již však není možné nikterak dále využít (pokud skončí v nádobě na SKO), neboť to evropská legislativa neumožňuje. Papíru je v komunálním odpadu z obcí minimálně, většina obyvatel jej pálí nebo je díky rozkladným procesům bioodpadu v takovém stavu, že jej již není možné dále vytřídit. Zajímavé může být vytřídit kovy, ale ani toto procento není nijak významné. Vyplatí se tedy konkrétně tento odpad dotřiďovat?

Snímek obrazovky 2016-05-21 v 20.42.09
Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce.

Tento odpad lze však energeticky využít. Než aby skončil nevyužitý na skládce, může se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, spalovny,  jsou však něco, co přímo škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou tak přísné, že například pražská ZEVO Malešice ročně vyprodukuje méně dioxinů než novoroční pražský ohňostroj.

Pro srovnání ale uvádíme výsledky analýzy z další obce B Moravskoslezském kraji (dále jen obec B). Zde bylo provedeno vzorkování komunálního odpadu, aby zastupitelé obce zjistili, zda-li je místo pro zlepšení a zvýšení míry třídění odpadu.

Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.
Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.

Z analýzy odpadu, která byla provedena v obci B je jasně patrné, že nejvyšší potenciál pro snížení množství odpadu představuje důsledná separace a případné vylepšení systému sběru bioodpadu. Tato složka je v případě předcházení jejího vzniku (např. díky domácímu či komunitnímu kompostování) jednoduše řešitelná na území obce a není nutné za její svoz platit finanční prostředky z obecního rozpočtu. Bioodpady jsou zároveň cennou surovinou a díky kompostování jsou lehce navratitelné do půdy. Naopak při jejich odkládání do nádob na svoz se lidé zbavují cenné složky, která se může vrátit do půdy. Obec systém svozu stojí nemalé prostředky a vhodné je také zjistit, jaké je koncové zařízení pro jeho využívání, zda-li obec neplatí vysokou finanční částku za svoz na velkou vzdálenost a zda-li je bioodpad dále využíván v kompostárnách či bioplynových stanicích.

Dále je ve vzorku relativně vysoká míra textilií. Otázkou však je, jestli je v obci v současnosti fungující sběr textilií a jestli zde není prostor pro navýšení množství kontejnerů na sběr textilií. Množství skla, které končí v nádobách na SKO je sice stejné jako průměr v České republice, je však škoda, když právě sklo, které je velmi snadno recyklovatelná a hodnotná surovina, končí na skládkách či spalovnách a není dále využíváno. Množství plastů a papíru je nižší než průměr, avšak i tak se jedná o suroviny, které jsou dále recyklovatelné a současně se jejich separací může obci podařit získat část prostředků vynaložených na odpadové hospodářství zpět. Případně pokud je v obci pytlový sběr, je zde vhodná důkladná osvěta a zdůraznění významu separace třídění, které může mít při nedodržení vliv na zvyšování poplatků za komunální odpad.

Od roku 2015 jsou obce taktéž povinny zajistit systém pro sběr kovů. Ve vzorku z obce B je množství kovů a hliníku cca 4,6 % a to je již zajímavé číslo, které svědčí o tom, že je i zde prostor pro zvýšení množství třídění. Není nutné nádobu umístit na několik míst, ale vždy je vhodnější mít nádobu umístěnou např. u nákupního střediska než jen dát občanům příležitost odkládat kovy na sběrný dvůr.

Srovnání s průměrem v České republice

Ekokom
Obrázek č. 3 Obsah nádoby na směsný komunální odpad dle údajů společnosti EKO-KOM, a.s.

Při porovnání s běžným obsahem nádoby na komunální odpad, dle údajů poskytovaných společností EKO-KOM, a.s., lze konstatovat, že odpad ze vzorků z obce B je svým složením zcela odlišný. Největším rozdílem je podíl biologicky rozložitelných odpadů (komentář výše) a komunálního odpadu.

Celkové množství komunálního odpadu, tedy obsahové složky, která již nejde dále vyseparovat a žádným způsobem využít bylo celkem 14,8 %, což znamená potenciál pro vyšší míru třídění odpadu v dané oblasti. Laicky řečeno, nádoby na komunální odpad by měly být ve zcela ideálním případě naplněny skutečně jen komunálním odpadem, kterého je v našem případě jen velmi nízké procento.

V oblasti obce B doporučujeme zahájit osvětovou kampaň, jejíž hlavním cílem bude motivovat občany k předcházení vzniku komunálního odpadu a důsledné separaci (tedy třídění) odpadu. Osvěta je tedy vhodným doplňkem k jakýmkoliv změnám v systému sběru odpadu v dané oblasti. Z výsledků je patrné, že největší potenciál pro změnu a snížení množství odpadu, které v současnosti končí v nádobách na komunální odpad, je začít s důslednou separací biologicky rozložitelných odpadů, textilu, plastů a skla.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...