Tagy Příspěvky otagované jako "recyklace"

recyklace

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2016 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 7 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 4-5 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

Voda společně se vzduchem tvoří základní podmínky pro život na Zemi. Hospodaření s vodou a zejména riziko nedostatku vody pitné a závlahové, která je nezbytná pro zemědělskou produkci a zajištění udržitelné produkce potravin, se stalo jedním z hlavních témat posledních let. Nedostatek vody souvisí nejen s globálními klimatickými změnami, ale také s nehospodárných zacházením s vodními zdroji. V této souvislosti je často skloňováno zadržování vod v krajině, recyklace vod, znovuvyužívání vod odpadních a taktéž využití energie, která vzniká při jejich čištění. Do povědomí široké veřejejnosti se paradoxně téma zadržování vod, například formou instalací záchytných nádrží pro vodu dešťovou vodu, neboť na ně v současnosti Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace. Ale správný přístup není řešit správné hospodaření s vodou jen ve chvíli, kdy nám na něj stát poskytne dotace. Správný hospodář, majitel nemovitosti nebo podniku se na nedostatek vody může připravit a i přes menší investiční náklady si tak v budoucnu může zajistit stálý příjem vody a hlavně dosáhnout toho, co je často hlavním stimulem – ušetřit.

A jak téma vody souvisí s cirkulární ekonomikou?

Cirkulární ekonomika je nejen o odpadech, recyklaci, znovupoužívání věcí. Cirkulovat nemusí totiž jen materiály. Často opomíjíme právě na vodu, kterou můžeme znovupoužívat, zadržovat, recyklovat, šetřit s ní. Stala se tak běžnou komoditou, že si často neuvědomujeme jejíhodnotu. A v legislativním ukotvení nakládání s odpady, kterým je věnována významná pozornost, často zapomínáme například na odpadní vody. A proto se i my v INCIEN snažíme na téma vody a cirkulární ekonomiky upozorňovat. V této oblasti úzce spolupracujeme s firmou ASIO, která je jedničkou v oblasti vývoje technologií s recyklací vod souvisejících. A nejen těmi. O aktivitách firmy nedávno psaly i Hospodářské noviny.

Přečtěte si: Brněnská firma ukazuje, jak využít vodu ze sprch či praní k topení v domě. 

Jednatel firmy ASIO, pan Karel Plotěný nám také často reportuje o aktivitách a projektech, na kterých firma pracuje a společně vymýšlíme, jak smysluplné vize a technologie dostat blíže ke starostům i průmyslovým podnikům. Na veletrhu URBIS, který se konal v minulém týdnu v Brně měl možnost se s panem Ministrem životního prostření, panem Richardem Brabcem setkat a to u příležitosti vyhlášení program “Dešťovka”, když si pan ministr ověřoval dopady vyhlášení tohoto dotačního titulu.

A o čem že si to povídali a kde jsou příležitosti ke změně?

“Nezávidím ministrům taková setkání jako bylo to naše na výstavě URBIS, které proběhlo ve stylu Nohavicovy písničky „Pane prezidente“. Na druhé straně, kdy se vám naskytne příležitost si pobrečet ministrovi nad problémy, nebo ne úplně šťastně formulovanou legislativou nebo dokonce koncepčními otázkami, které nás trápí… jako např. to, že recyklace vod není v podstatě legislativně řešená (pokud pomineme naše partyzánské pokusy), že prohlášení o udržitelnosti a praktická legislativa a chování úředníků jsou často v rozporu,  že orientace na jímky na vyvážení je nešťastná a nedomyšlená a vedoucí k nejdražšímu a nejméně ekologickému způsobu likvidace odpadních vod, že základem by mělo být pořádné územní plánování a PRVKy, atd. a že se spoustu času zbytečně všichni stráví proto, že není pořádný územní podklad.

Doufejme, že v tom pláči nezaniklo to, co bylo řečeno na konci a bylo  možná i to nejpodstatnější – není řešením zpřísňovat požadavky, ale důležité je, aby ty požadavky byly reálné a byly důsledně vyžadovány. Nereálné požadavky a následně chápavý přístup kontrolujících a matoucí zpětná vazba, kdy se všichni domnívají,  jsou typicky českou specialitou – tady bychom se měli učit od Němců, kde je reálnost požadavků základ.

… Jinak obdivuji ministrovu výdrž – vydržel celou hodinu a zdálo se, že ho většina témat zajímala.  Také je mi jasné, že v celé problematice ŽP je to, o čem jsme se bavili jen kapka.  Děkujeme pane ministře a věříme, že alespoň pár kapek ukápne a posuneme se o kousek dál. Nemusí pršet…”

Věříme, že velmi brzy budou vznikat projekty čitíren odpadních vod, které budou napříkla využívat maximální potenciál energie odpadních vod nebo nutrientů, které obsahují. Nebo že čistírny oděvů budou využívat recyklační technologie, díky kterým budou moci recyklovat většinu své vody (a my v současností víme, že i na českém trhu ASIO nabízí technologii s návratností tři roky). A nebo odpadní vyčištěné vody z wellness center využijeme na závlahy, i když se nyní jedná o velmi ožehavé téma. Těší nás i fakt, že sám pan ministr si při své časové vytíženosti udělá čas a k tématu diskutuje i s lidmi z praxe. Právě propojení zkušeností lidí z oborů s možnostmi zákonodárců nás může dostat tam, kam potřebujeme. Do prostředí, ve kterém zákony budou pomáhat rozvíjet smysluplné aktivity a zároveň budou skutečně pro lidi.

V našem “Cirkulárním Desateru” věnujeme vodě bod desátý:

Podpořit znovupoužívání, recyklaci a uvědomělé nakládání s vodou. Díky tomuto kroku dosáhneme jak finančních úspor, tak prevence před suchem.

Zajímá vás téma vody a rádi byste se ohlédli za prezentacemi z bloku VODA konference ODPAD ZDROJEM? Podívejte se na záznamy z akce, které jsou volně přístupné na webových stránkách MotivP. Pan Plotěný ve své přednášce na téma Prezentace technologií a konceptu ostrovních domů včetně recyklace vody shrnuje aktuální problematiku a poukazuje i na technologie, které jsou dostupné široké veřejnosti.

snimek-obrazovky-2017-04-30-v-10-51-02

Rádi byste více informací o konkrétním tématu? Ozvěte se do komentářů.

Česká společnost Arancia představuje unikátní řešení zaměřené na eliminaci vzniku odpadu v maloobchodu, domácnostech a celém dodavatelském řetězci. Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

MIWA poskytuje unikátní řešení obchodům s potravinami, umožňující spotřebiteli pohodný způsob nakupování bez obalu.  Zároveň tento systém minimalizuje vznik obalového a transportního odpadu v celém dodavatelském řetězci vytvořením uceleného obchodního ekosystému, který zajišťuje dopravu zboží v opakovaně použitelných transportních kapslích.

„Jedinečný přínos našeho ekosystému spočívá v jeho komplexnosti, neboť zahrnuje skutečně všechny články dodavatelského řetězce. Je to velká změna stávajícího způsobu obchodování s obrovským společenským dopadem „ říká ředitel společnosti Arancia Petr Báča, který projekt zahájil už v roce 2014.

Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

V úterý 4. dubna spustila společnost Arancia web miwa.eu, v němž detailně představuje fungování celého systému. Základní myšlenka je jednoduchá: výrobci potravin své zboží místo do klasických plastových obalů a kartonových krabic nasypou či nalijí do speciálně vyvinutých kapslí, jež je možné opětovně plnit. Kapsle budou na prodejní ploše obchodů umístěné ve speciálních stojanech tak, aby se z nich dalo odsypávat, nebo odlévat. Zákazník si pomocí aplikace v chytrém telefonu nebo scanneru na vozíku navolí, jaké zboží a v jakém množství chce koupit a obsluha mu jej obratem připraví do vratných nebo znovupoužitelných obalů. Nákup je možné také přímo z aplikace zaplatit, což ušetří čas strávený vykládáním zboží na pás a čekáním ve frontách u pokladen.

„Systém je vhodný pro všechny formáty obchodů s potravinami, pro velké sítě supermarketů, malé lokální obchody, kavárny, nebo třeba farmářské prodejny. Jednoduše propojí malé a velké výrobce s globálními i malými maloobchodníky. “ popisuje Báča.

Technologie MIWA pracuje se sypkými trvanlivými potravinami, jako jsou těstoviny nebo luštěniny, trvanlivými tekutinami, jako med či olej a nepotravinovým zbožím, například s krmivem pro domácí zvířata, nebo drogistickým zbožím. Právě toto zboží bývá prakticky vždy balené v jednorázových plastových obalech.

Prodej zboží odvažovaného zákazníkům do vlastních, nebo vratných obalů navazuje na způsob obchodování a zákaznickou zkušenost, která zde již existovala před nástupem samoobslužných prodejen. „Výzvou ale je zachovat a ideálně vylepšit, při prodeji zboží bez obalu, moderní nákupní zážitek pro spotřebitele a zároveň dodržet všechny předepsané standardy distribuce a skladování z pohledu obchodníka a výrobce. S pomocí MIWA dokážeme vyřešit všechny těžkosti ohledně logistiky a pohodlí nákupu a přitom dodržet to, co slibujeme – tedy odstranit plastový odpad z celého dodavatelského řetěze,“ shrnuje Báča.

Arancia Europa, a.s. byla založena v roce 2015 za účelem vývoje a výroby technologických inovací, které pomáhají překonávat překážky k zavedení koncepce precyklace jako standardu pro spotřebitele, obchodníky a výrobce. V centru pozornosti systému MIWA je řešení pro maloobchod, neboť právě maloobchod má přímý vliv na chování výrobců a spotřebitelů i ostatních článků dodavatelského řetězce.

Mezinárodní tým profesionálů z oblasti retailu, technologií a designu je nyní, po třech letech intenzivní práce, zkoumání, testování a vývoje, připraven představit projekt MIWA světu. Projekt, který během několika let změní zavedený způsob obchodování, podobu obchodů i samotné nakupování.

 

CIRKULÁRNÍ BYZNYS NOVINKY Z DOMOVA

Do intenzivního přesunu od linárního k cirkulárnímu systému podnikání, rozvoje a inovací se v měsíci lednu v České republice opřela firma IKEA. Oznámila nejen zahájení projektu Druhá šance pro nábytek, kdy v rámci pilotního projektu na pražském Zličíně testuje systém opětovného prodeje použitého nábytku od zákazníků, ale i zahájení prodeje produktů z recyklovaných materiálů. O obou inovacích si můžete přečíst kompletní informace v článcích, které jsme na Zajímej.se prezentovali v průběhu měsíce.

V Hospodářských novinách se objevil článek o nových stavebních materiálech z odpadních materiálů od redaktorky Zuzany Kemenyové, od které jste možná četli rozhovor o Institutu “Je na čase myslet jinak: vidět odpady jako cenný zdroj”, který vyšel v měsíci lednu. V novém článku se dozvíte, jak česká firma Flexibau vyrábí alternativu pro sádrokarton či OSB desky z nápojových kartonů a firma Ekopanely využívá odpadní slámu. Obě firmy tak ukazují, že nové stavební materiály jsou nejen trendy, ale i ekologické. V článku nechyběl ani názor INCIEN:

„Důsledná recyklace, znovu používání stavebních materiálů a hledání alternativních zdrojů právě například z odpadů je a bude aktuálním tématem i vzhledem k měnící se legislativě využívání odpadů. Příklady českých firem jsou pro nás ukázkou toho, že je toto téma zajímavé i pro české podnikatele,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

CIRKULÁRNÍ NOVINKY ZE SVĚTA

The Ellen MacArthur Foundation (dále jen EMF) a IDEO oficiálně představili nového průvodce cirkulárním designem, tzv.  “Circular Design Guide.  Cílem online průvodce je (nejen designérům) pomoci pochopit, definovat, vyrobit a rozvinout kreativní myšlení vedoucí k inovacím v cirkulární ekonomice.

Unilever oznámil, že do roku 2025 budou jeho výrobky obaleny ve 100% recyklovatelných plastových obalechFirma tak opět ukázala, že svoje závazky týkající se cirkulární ekonomiky myslí vážně. Tento krok je zcela v souladu s cíly, které jsou součástí Akčního plánu pro zavádění cirkulární ekonomiky, který vydala Evropské komise a v jehož souvislosti se hodně diskutují cíle týkající se právě recyklování obalových materiálů. Do roku 2030 bychom měli recyklovat až 70 % obalů. K tomuto číslu se v posledním lednovém týdnu naklonil Evropský parlament. Podle EMF jen 14% z plastových obalů používaných po celém světě si skutečně najde cestu do recyklačních zařízení, zatímco 40% končí na skládkách a třetina v přírodních ekosystémech. Problém plastového odpadu je v současnosti často skloňován v souvislosti se znečištěním oceánů.

Jeden z největších evropských maloobchodníků v oblasti online obchodování testuje přínosy přechodu z prodeje k pronájmu produktů a služeb ve velkém měřítku. Jedná se o projekt, který testuje principy sdílené ekonomiky.

Koncept, který je srdcem podnikání firmy Patagonia, je jedinečný tím, že začíná u výroby, pokračuje u oprav a recyklace vlastních výrobků s cílem, aby vydržely co nejdéle. To je také jeden z důvodů, proč firma prezentovala svůj přístup v rámci Accenture Strategy Award for Circular Economy Multinational na Evropském Ekonomickém Foru v Davosu ve Švýcarsku na konci ledna. U příležitosti udělení ocenění společnost oznamuje spuštění online platformy, kde bude prodávat použité oblečení a vybavení Patagonia pocházejících od jejich zákazníků. Přečtěte si článek, kde Rose Marcario, ředitel firmy Patagonia vysvětluje firemní cirkulární strategii.

KAM ZA CIRKULÁRNÍMI TÉMATY?

Ať už jste zastupitel obce či stratég ve velkém korporátu, neměli byste si nechat ujít nakouknout pod pokličku cirkulární ekonomiky díky konferenci ODPAD ZDROJEM. Už druhým rokem přinášíme do České republiky téma, které se v posledních letech stalo megatrendem na globální úrovni a pomalu a jistě se dostává i mezi samosprávy. Jaké výhody přináší zavádění principů cirkulární ekonomiky na komunální úrovni? Jak obce díky úsporám a využíváním druhotných surovin šetří obecní kasu i životní prostředí? A jak do toho všeho zapojují obyvatele tak, aby byly výsledky co nejlepší? Přijďte na konferenci, která klade důraz na osobní navazování kontaktů, kvalitní informace a v letošním roce také prestižně představí projekt CIRCLE CITY SCAN, pro který vybírá INCIEN ve spolupráci s Circle Economy Amsterdam pilotní město v České republice. Buďte i vy o krok napřed a přihlaste se na konferenci ODPAD ZDROJEM za zvýhodněnou cenu a včas! 

 

IKEA v únoru uvede na trh nová kuchyňská dvířka a čela zásuvek KUNGSBACKA, která doplňují sortiment dvířek pro kuchyně METOD. Skrývají v sobě více, než se na první pohled může zdát. Prozradíme vám, že moderní design není jejich jedinou předností. Tak jako u lidí, i u této kolekce platí pravidlo – tu pravou krásu najdete uvnitř. KUNGSBACKA jsou totiž dvířka vyrobená z recyklovaného dřeva a recyklovaného plastu. IKEA společně s italskými dodavateli přinesla na trh nový materiál – plastovou fólii z recyklovaných PET lahví.

Nový výrobek bude k dispozici od únoru.

Každý, komu záleží na životním prostředí a budoucích generacích, se v současnosti zaobírá tématem trvalé udržitelnosti. V posledních letech se toto téma čím dál častěji skloňuje i v nábytkářském průmyslu. Propojit funkčnost, kvalitu, design a trvalou udržitelnost je pro mnohé velkou výzvou. Najít cenově dostupné a trvale udržitelné řešení, které zároveň vypadá dobře, však může být v dnešní době stále poměrně náročné.

V souladu se svým přesvědčením, že udržitelný způsob života by měl být dostupný každému, spojila IKEA své síly s italským dodavatelem 3B, aby společně vyvinuli nový udržitelný materiál – plastovou fólii z recyklovaných PET lahví. Při výrobě kuchyňských dvířek KUNGSBACKA šetří tato fólie životní prostředí ve stejné míře jako recyklované dřevo s certifikátem FSC®, které tvoří jejich jádro.

„Největší výzvou bylo vytvořit fólii z recyklovaného materiálu, která splní stejné požadavky na kvalitu jako fólie vyrobené z přírodních materiálů. Pracovali jsme opravdu tvrdě, aby nebyla ohrožena kvalita ani cena. Podařilo se nám najít způsob, jak vyrobit fólii přímo z recyklovaných PET lahví, kterou jsou kuchyňská dvířka a čela KUNGSBACKA laminována,“ vysvětluje Marco Bergamo, vedoucí vývoje společnosti 3B, italského dodavatele IKEA. Dvířka a čela zásuvek KUNGSBACKA jsou téměř celá (z 99,9 %) vyrobená z recyklovaného dřeva
a plastové fólie z recyklovaných PET lahví. Doplní 25 typů dvířek, která nabízí IKEA ve svém sortimentu kuchyní METOD.

ph141498

K potažení černého povrchu dvířek KUNGSBACKA o velikosti 40 × 80 cm je potřeba 25 půllitrových PET lahví. Toto je důležitý krok pro IKEA na cestě k cirkulární ekonomice. KUNGSBACKA dává recyklovaným petkám a recyklovanému dřevu nejen nový život, ale také podstatně delší životnost. Stejně jako další kuchyňská dvířka IKEA, také dvířka KUNGSBACKA se mohou pochlubit 25letou zárukou kvality.

IKEA chce i prostřednictvím těchto výrobků poukázat na to, že i nepotřebné plastové PET lahve se můžou stát plnohodnotným materiálem. Díky jejich využití dochází ve výrobním procesu k výrazné úspoře klasické plastové fólie vyráběné z přírodních materiálů.

„Uvědomujeme si, že to, co tvoříme v IKEA, má velký dopad na životní prostředí, protože vždy pracujeme s velkým objemem výrobků. Při použití recyklovaných materiálů můžeme vyrábět věci udržitelnějším způsobem a výrazně tak tento dopad snižovat,“ říká Anna Granath, vývojářka produktů IKEA, která se podílela na vývoji výrobků KUNGSBACKA. „Snažíme se nacházet nové způsoby, jak opakovaně využít materiály, jako je papír, vlákna, pěna a plasty, abychom jim mohli dopřát nový život v novém výrobku,” dodává Anna.

 

Zajímají Vás environmentální souvislosti, které dělají produkt KUNGSBACKA tak výjimečným? Pro kompletní náhled infografiky nahlédněte SEM. snimek-obrazovky-2017-02-01-v-12-39-49

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

od -
0 75

I když je většina evropských skládek v současnosti zabezpečena tak, aby docházelo k minimálnímu úniku škodlivin do vod, půdy či ovzduší, tak je kolem nás ještě velká spousta takových, které bohužel vypadají “trošku” jinak. Málokdo z nás do dnešního dne věděl o tom, že ve Španělsku permanentně některé skládky hoří či znečišťují životní prostředí takovou měrou, že jsou neustálou hrozbou pro lidské zdraví obyvatel v jejich okolí. Díky našem externímu španělskému kolegovi, kterým je Gerardo González Martin, Vám dnes přinášíme čerstvé informace o tom, jak by i u nás vypadala krajina, pokud bychom skládkovali veškerý náš odpad bez třídění či předchozí recyklace.

(Celý text je v anglickém jazyce. Brzy bude však bude přeložen, jen Vás prosíme o chvilku strpení!)

What if all your waste would end up in the landfill without any previous treatment or separation?

Although the vast majority of landfills in Spain are nowadays operated and maintained in a controlled manner and within legal frames, this has not always been the most common scenario. Now we can learn from the past, where waste generated from cities did not undergo an appropriate separation or treatment before entering the landfill.

We can take a few examples from the south-east region of Spain:

  • Sierra Escalona, Orihuela (Alicante)

A well-known example is a semi-closed landfill of Campoamor, located in the municipality of Orihuela (Alicante) near the Natural Park of Sierra Escalona. Having no use or maintenance for over 15 years now, this landfill still shows an important level of “activity”. How is this possible?

The landfill is currently under a combustion process – which started many years ago – and it is very dangerous to walk nearby as the ground is not stable. Moreover, all the waste under decomposition is releasing great amounts of greenhouse gas emissions and bad odours, polluting the atmosphere.

Burning landfil

Burning landfill. Source: Documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

Up to the 90s, waste trucks used to bring all types of waste from the region, with no previous treatment, and when all European regulations on waste management came into force, the waste disposal entities simply decided to leave and move to another different landfill.

With no maintenance at all, the main Administrations are not controlling the landfill any more, it is simply abandoned. And what is more, unless all waste will eventually be removed, the landfill will continue burning.

 

  • Sierra Abanilla (Murcia/Alicante)

Another example of uncontrolled landfilling takes place in Sierra Abanilla, located in between two Spanish autonomous regions (Murcia and Alicante) and therefore in a no-man’s land with regards to waste management. Consequently, this protected area – due to its natural value – has been turned into a large rotten mountain.

For many years, up to one million tonnes of non separated waste (i.e. organic, electronic, sanitary waste, etc.) was landfilled in this area. Although the European Union ordered to close it down, the truth is the landfill has been receiving waste for many years. But why?

Created in the 90s, the corresponding Administrations, involved City councils and waste management companies collaborated together with no authorisations, and illegally took over all surroundings lands. After 2011, a change in the local government in Alicante made possible the closure of the facilities within that region, but the government across the border (in Murcia) still allows the use of the landfill.

The decomposition of buried garbage is releasing toxic landfill leachates containing heavy metals (e.g. mercury, cadmium, lead, etc.) among other contaminants. This is polluting the soil, aquifers and rivers. Moreover, the smell from polluted water streams is also affecting citizens living just a few kilometres away.

Landfil leachate

Landfill leachate from landfill located in a private property. Source: Diario Información

landfil leachate polluting

Landfill leachate polluting ground and surface water. Source: Activa Orihuela-Vega Baja

In the past, waste trucks from this region but also from other areas of Spain and even from some parts of Europe, used to dump all type of mixed waste, as there was no control and the waste did not have to go through an exhaustive treatment beforehand. These trucks used to dump the garbage and cover it with soil so trees could be planted and waste would be hidden underneath.

  • Fontcalent (Alicante)

The Autonomous Region of Valencia is reaching the capacity limit of its landfills. The solution proposed by Environmental organisations in order to decrease the amount of waste disposed in landfills is to necessarily separate waste at source.

In our last example, a landfill located in Fontcalent (Alicante), the responsible institutions have opted for landfilling instead of separating at source. Why?

Because it is cheaper and – as there is no recovery of materials – the largest fraction of waste can be easily dumped. It is a great business. Moreover, the waste management company is still gaining benefits per tonne of waste entering the treatment plant but the treatment is, in most cases, either insufficient or non-existing and the earnings per tonne of waste are never used for recycling practices.

Consequently citizens are being cheated as they pay for a certain waste treatment which is not taking place in most of the cases. On top of that, only 15% of the generated municipal waste in Alicante is separated and collected.

Snímek obrazovky 2016-08-16 v 12.01.06

References:

Video documentary “Basurero para rato” (El Escarabajo Verde, RTVE.es, 2015)

ENVIRONMENTAL DATA CENTRE ON WASTE (http://ec.europa.eu/eurostat/web/waste)

 

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Upcyklace je téma, které v poslední době rezonuje. Setkáváme se s ním na sociálních sítích, kde si uživatelé sdílejí inspiraci znovuvyužívání předmětů, které by se lehce mohly stát odpadem. V České republice se dokonce upcyklace stala hlavní činnosti ostravské firmy RESPIRO, která ze starých nepotřebných věcí tvoří nejen velmi zajímavé reklamní předměty, ale i umělecká díla. O nových projektech, díky kterým nepotřebná elektronika získává nové využití nám popovídal ředitel společnosti, pan Jakub Mastík.

Ze starých myší nová lavička 

Většina z nás to zná. Doma se nám válí pár nefunkčních kusů hardwaru a ne a ne se ho zbavit. Ať už se jedná o starou klávesnici, PC myš nebo počítačovou skříň, zabírá to prostě místo. V tom přichází společný nápad IT společnosti Tieto a RESPIRa: „Uskutečnili jsme společně sběr takového nefunkčního hardwaru u zaměstnanců a použili jsme jej pro výrobu objektu, který je součástí Tieto projektu Wanna Connect!,“ uvádí Jakub Mastík, obchodní ředitel RESPIRO. Společně s Davidem Žylou vznikl v RESPIRu tým, který dnem i nocí pracoval na návrzích. Originální, umělecká up-cycled lavička, která díky tomuto projektu vznikla, má svou tvář a příběh jako my.

Posuďte sami.

This slideshow requires JavaScript.

Společnost Tieto je nadnárodní, úspěšná IT firma, která se nebála jít vlastní cestou. „Nejen, že se odlišila od konkurence a ukázala, že to se svou odpovědností k životnímu prostředí myslí vážně, ale navíc tím komunikovala příjemně uvolněnou atmosféru uvnitř firmy. Děkujeme společnosti Tieto a všem našim partnerům za odvahu a perfektní spolupráci,“ dodává Jakub Mastík. Zaměstnanci společnosti Tieto mají široké portfolio benefitů a vzniklý objekt je symbolem jejich neotřelého přístupu v této oblasti.

RESPIRO se rozhodlo seznámit firmy a širokou veřejnost s up-cyclingem a přidanými hodnotami nejen prostřednictvím svých výrobků na e-shopu (zde), ale také prostřednictvím marketingových aktivit svých partnerů. Zdaleka se již nejedná pouze o reklamní předměty, ale aktuálně v RESPIRu vznikají další up-cycled umělecká díla.

Nábytek pro základní školu Otická ze starých počítačových komponent. 

Jakub a jeho firma RESPIRO ale nezahálí a projekt Wanna Connect! je jen jedním z mnoha: “Rozhodli jsme se dětem udělat život krásným. Naučili jsme je, že starý je dobrý. Umíte si představit stůl z gramodesek? Stůl z nefunkčních počítačových komponent a desek plošných spojů? Kuchyňské doplňky z kalkulaček? Neumíte, že? Děti ze Základní školy Otická si to díky naší práci představit umí. 3 nejúspěšnější třídy ve sběru si prošlyRESPIRO od sklepení až po půdní prostory. Samy si vyráběly přívěsky z gramodesek a navíc si mohly odnést tričko RESPIRO.”

This slideshow requires JavaScript.


Zajímá Vás, jaké výrobky by mohla firma RESPIRO vyrobit i pro Vás? Mohou to být například reklamní předměty či dárky pro Vaše partnery na Vánoce. Můžete si být jisti, že dáte novou šanci věcem, které již nemají svoje uplatnění a zároveň se odlišíte od jiných firem.

Doporučujeme navštívit webové stránky firmy, které jsou plné realizovaných projektů a inspirace! 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...