Tagy Příspěvky otagované jako "Pražské služby"

Pražské služby

Pohledová deska PACKWALL Design pro obklady stěn a finální povrchy.

Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh asi 18 000 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může třeba vzniknout stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce.  Desky z nápojových kartonů tak v udržitelném stavebnictví je možné najít například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Důležité je však zmínit, že malé množství zbytku potravin nevadí. Není třeba je tedy důkladně vymývat, jen důkladně vyprázdnit.  „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

K vyšší míře třídění přispívá i dostatek kontejnerů. Praha jejich počet meziročně zvyšuje.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony. 

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění energetické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren jako palivo. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot (> 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.

“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil. Za těžko recyklovatelný materiál jsou nápojové kartony považovány kvůli svému vícevrstvému obalu. Díky moderním technologiím, které si poradí i s kombinovanými obaly, však k jejich recyklaci dochází a tyto druhy odpadů jsou dále využívány.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane přes 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca  1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země. 

Věděli jste, že…

  • … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru?
  • … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?
  • … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®?

This slideshow requires JavaScript.

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2017 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 4 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 3-4 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy. Jednotlivci mohou zdarma do kompostárny přivézt odpad do objemu 250 kilogramů za měsíc. Mohou odevzdat například listí, posekanou trávu, piliny a odřezky nebo kuchyňské zbytky rostlinného původu. Lidé při odevzdání odpadu dostanou lístečky, na které si budou moci v dalším roce odebrat kompost – dostanou ho kilogram za pět kilo odevzdané hmoty.

V Praze již svážejí bioodpad Pražské služby, které lidem a firmám nabízejí speciální hnědé kontejnery. Firma eviduje asi deset tisíc zájemců o svoz bioodpadu a ročně ho odveze zhruba 6500 tun. Pražané mohou zahradní odpad odevzdávat i ve sběrných dvorech nebo do velkoobjemových kontejnerů.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

Nejnovější články

0 18
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...