Tagy Příspěvky otagované jako "Praha"

Praha

Znáte to, chystáte se na víkend pod stan a už teď je vám jasné, že na první pohled levná dovolená se pěkně prodraží. Starý stan už nefunguje tak jak má, do batohu se nevejde vše potřebné a navíc byste třeba večer ugrilovali něco dobrého, ale jednoduše nemáte gril. Nová platforma SharyGo pro sdílení věcí je dalším kouskem do skládačky, které se říká sdílená ekonomika.

Češi už jsou na sdílení věcí zvyklí. 

V posledních letech se s platformami pro sdílení roztrhl pytel. Pro příklad uvádíme platformu REKOLA. Díky ní si můžete při cestě z práce nechat vlasy profouknout při jízdě na kole. Nemusíte si ho kvůli blaženému pocitu kupovat, ale stačí si jej vypůjčit. To vše jen ve čtyřech krocích:

1) prvně kolo NAJDETE a to za pomocí SMS, webu či brzy mobilní aplikace,
2) ODEMKNETE díky kódu, který Vám přijde na telefon,
3) JEDETE a to kam jen chcete a nakonc kolo
4) VRÁTÍTE a o tom kam informujete pomocí SMS.

Projekt REKOLA se rozšířil již do pěti měst České republiky a právě teď můžete Rekola používat v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a Teplicích. Není ale vyloučeno, že se brzy objeví v některých dalších městech. Rozumná města po celém světě zlepšují infrastrukturu pro cyklisty, podporují bikesharingové systémy a vedou živé debaty o rozumném zapojení kol do života města. A projekt jako Rekola tak dává lidem možnost půjčit si kolo kdykoliv potřebují bez toho, aniž by investovali do nového, které je ve městech často těžké někde uskladnit a často se také můžeme obávat krádeže.

Nedávno také v Praze vznikla Knihovna věcí, za kterou stojí Goethe Institut. Půjčit si zde můžete netradiční předměty, které nepotřebujete každý den, ale když už ano, tak stojí nemalý peníz. A o jaké věci se jedná? Může to být například gramofon, disko kouse nebo branky na fotbalový zápas s kamarády.

Půjčujeme si i banánové krabice

O častém stěhování nesní nikdo z nás. Balení, převážení, vynášení, vybalování, vyhazování použitých krabic… A právě samotné banánové krabice v dnešní době superrychlých doplňovačů v supermarketech není vždy lehké sehnat. V Brně si dokonce krabice od banánů můžete půjčit. Vyhnete se zbytečné produkci odpadů a jistě budete souhlasit s tím, že právě kvalitní “banánovka” toho vydrží tolik, že je škoda ji po první použití vyhodit.

Místo výletu do nákupního centra využijte chytrou aplikaci. Ušetříte peníze, čas i životní prostředí. 

Stan, vrtačka, videokamera, gril, snowboard nebo třeba žebřík se stává v době sdílené ekonomiky dostupnější věcí, kterou si nemusíme kupovat. Stačí tuto věc najít v našem okolí a jednoduše si ji půjčit, levněji a od prověřených uživatelů. Šetříme tak peníze a pomáháme si navzájem. Je to jednoduché, na SharyGo jsou denně desítky nových věcí, využijte je.

SharyGo je místem, kde si již stovky registrovaných uživatelů půjčují věci, které potřebují, protože kupovat si je je nevýhodné, zároveň platforma dává prostor lidem, kteří mají skvělé věci, které ale leží ladem a vy je někomu můžete půjčit a vydělat si tak peníze. Každý den pracujeme na nových nabídkách a skvělém procesu služby.

”Pomáháme vám zajistit to, co potřebujete, šetříme vaše peníze a čas. Klademe důraz na perfektní servis, SharyGo je pro nás služba, která denně pomáhá stovkám lidí, bereme to vážně.” Dan Erlebach, Zakladatel SharyGo.

Podobné projekty šíří myšlenku sdílené ekonomiky. Ta je součástí ekonomiky cirkulární, ve které materiály i věci kolují v oběhu po co nejdelší dobu. Často totiž vlastníme věci, které používáme skutečně málo. Důkazem je například i holandský projekt 12 minutes, který funguje podobně jako platforma SharyGo. Název vznikl z inspirace vrtačky. Tu vlastní téměř každá domácnost, ale bylo spočítáno, že během celého životního cyklu je v provozu jen 12 minut. Není tedy lepší si ji půjčit od souseda nebo na sdílecí platformě než ji kupovat novou?

evoluce-sdilene-ekonomiky

Zdroj: https://blog.udemy.com/

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

IKEA spustila v České republice novou službu Druhý život nábytku, jež zákazníkům umožňuje prodat nevyužitý či nepotřebný nábytek IKEA. Významnou součástí strategie IKEA je usilovat o minimalizaci odpadu a co nejvíce vzniku odpadu ve svém podnikání na každodenní bázi předcházet. Nyní k tomu mohou přispět i zákazníci, kteří mají od ledna možnost nabídnout nepotřebný nábytek k prodeji v koutku se zlevněným zbožím.

Nábytek, který by jinak skončil nevyužitý, tak může sloužit někomu dalšímu a prodlouží se jeho životnost. Zatím je tato služba dostupná v pilotním režimu pouze v obchodním domě IKEA Praha-Zličín. V případě, že o ni bude ze strany zákazníků zájem, rozšíří se i do dalších obchodních domů v České republice.

„Již dlouhou řadu let se snažíme využívat odpad jako nový zdroj surovin, vyhledávat a využívat nové zdroje materiálů tak, abychom přitom chránili přírodní zdroje a postupovali odpovědně vůči životnímu prostředí i lidem,“ přibližuje strategii Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko. „Podnikáme řadu kroků, abychom předcházeli vzniku odpadu, a služba Druhý život nábytku je jedním z nich.“

Svůj nevyužívaný nábytek mohou zákazníci nabídnout prostřednictvím webové stránky www.druhyzivotnabytku.cz, kam nahrají fotografie, popis produktu a požadovanou cenu. Cenu navrhovanou zákazníkem obchodní dům buď přijme, nebo na základě zkušeností s prodejem použitého nábytku navrhne cenu nižší. Poté, co se se zákazníkem domluví na prodejní ceně, nabídne nábytek k prodeji v koutku se zlevněným zbožím. Zákazník následně dostane slevovou kartu s vloženou částkou ve výši prodejní ceny nábytku, kterou může využít ke koupi nového zboží v IKEA. O samotný prodej se už postará obchodní dům. „Cílem služby není konkurovat internetovým bazarům. Vnímáme to jako servis pro naše zákazníky, kteří k nám chodí pravidelně nakupovat,“ upřesňuje Vladimír Víšek. „Již mnoho let si z koutku se zlevněným zbožím naši zákazníci odváží smontovaný nábytek a věříme, že to bude fungovat i opačně. Pro ty, kteří nemohou nábytek dopravit až do obchodního domu, nabízíme svoz za 300 Kč. Ten budou zajišťovat vozy, které rozváží nový nábytek, na cestě zpět do obchodního domu.“

K prodeji mohou zákazníci nabídnout pouze nábytek IKEA. „Naší prioritou je vždy zajistit bezpečnost a zdravotní nezávadnost všech výrobků, které v obchodním domě prodáváme. Proto v současné době vykupujeme pouze nábytek IKEA, u kterého jsme toto schopni garantovat,“ vysvětluje Jan Král, vedoucí oddělení Recovery v IKEA Praha-Zličín, které je zodpovědné za provozování služby Druhý život nábytku. „Na veškerý nábytek, který prodáváme v koutku se zlevněným zbožím, poskytujeme jednoroční záruku,“ doplňuje. Záruka se vztahuje jak na zboží od zákazníků, tak na všechny další produkty, které IKEA ve zlevněném koutku IKEA nabízí.

Celý proces má na starosti oddělení Recovery, které je součástí širší myšlenky cirkulární ekonomiky a od roku 2000 je součástí všech obchodních domů. Kromě vrácení života nábytku od zákazníků se do oddělení Recovery dostanou výrobky, které zákazník vrátí v poškozeném obalu,nebo je reklamuje. Další cestou, kterou sem nábytek doputuje, je přímo z obchodního domu – jako vystavené zboží, výrobky vyřazené ze sortimentu, nebo výrobky, které se při vystavení v obchodním domě poškodily. Oddělení Recovery dokáže opravit a znovu uvést do prodeje až 90 % nábytku, který jím projde. Pouze 10 % jde na recyklaci.

Kromě nové služby Druhý život nábytku, kdy nábytek ještě může najít své využití u někoho jiného, IKEA již řadu let nabízí službu Odvoz a ekologicky šetrná likvidace. V rámci teto služby si zákazník může při objednání dopravy nového nábytku zajistit odvoz i ekologickou likvidaci svého starého vysloužilého nábytku (např. matrace, pohovky, kuchyně atd.).

###

IKEA a cirkulární ekonomika

IKEA je členem celosvětové platformy Circular Economy 100. Ta dává podnět společnostem, aby minimalizovaly odpad a nahradily jej systémem oprav, dalšího využití produktů či recyklací. Má za cíl podpořit koloběh věcí od jednoho uživatele k druhému. Tím se zároveň zvyšuje využitelnost výrobků a prodlužuje se jejich životnost. Cílem IKEA je stát se inspirací pro miliony lidí v oblasti šetrného bydlení. Tento cíl si IKEA vytyčila v roce 2012 ve strategii Dobré pro lidi a pro planetu (People and Planet Positive). Do roku 2020 chce dosáhnout výrazného posunu ve třech hlavních oblastech – nabízet chytrá řešení a produkty pro šetrnější život v domácnostech, vyrábět 100 % energie, kterou IKEA celosvětově spotřebuje, z obnovitelných zdrojů a vytvářet podmínky pro lepší každodenní život lidí i celých komunit.

 

 

Sedím na židli, kterou jindy okupuje pozadí některého ze senátorů a poslouchám komentáře o tom, jak je těžké zvyšovat míru třídění odpadů, protože Češi vedou evropské příčky a už téměř nemáme co vylepšit.  Na sobě mám vysoké podpadky, šaty a sako. V hlavě mám velmi čerstvé obrázky z analýzy odpadu. Konkrétněji – mám v hlavě obrázek sebe samé oblečené do holinek, protichemických rukavic a kombinézy. Sebe samu vidím s rouškou na puse a nose tak, abych ten smrad vůbec vydržela. A říkám si… Tak já vám všem asi řeknu, kolik my toho ještě vytřídit můžeme. Takové semináře na půdě Senátu jsou potřeba.Takové , kde vyjádří názory všechny strany, kterých se odpady týkají. Je ale potřeba, abychom si přestali hrát na nemohoucí a začali makat. 

Za poslední rok mi prošlo rukama několik tun odpadu. Je to moje záliba, ve svém volném čase nedělám nic raději. Odpadek sem, odpadek tam. Jednorázová plena, hygienické potřeby, psí exkrementy, prohnilé jídlo… Znáte snad lepší aktivitu na pěkný slunný den s teplotami nad třicítku? No dobře, já znám. A hrabat se v odpadu je aktivita, kterou si člověk jednou prožije a už ji nepotřebuje. Já jich mám za sebou několik a ještě mě jich spoustu čeká.

Na začátku to bylo z hecu. 

Když jsem zakládala INCIEN, tak jsem začala pracovat s firmou JRK. Je to tým lidí, kteří se rozhodli změnit svět odpadového hospodářství v Čechách a na Slovensku. Skromný plán, že? Velmi jednoduše mohu napsat, že našli díru na trhu. Začali totiž nabízet obcím produkty a služby, které jim pomáhají snižovat množství odpadu, předcházet jeho vzniku a to třeba díky domácímu kompostování. Objezdili stovky obcí a našli cestu, jak starostům vysvětlit, že celý systém může fungovat úplně jinak. Jen je důležité mít odpady ve vlastních rukou. A ne vždy věřit datům, které obcím dávají svozové firmy. I když jsou i takové, které fungují přesně tak jak mají – férově.

IMG19948

A právě lidi z JRK mi ukázali, že jestli chceme lidem dokázat, že to fakt jde jinak, tak jim musíme ukázat data. Reálné. Žádné statistky a pěkná čísílka “vygooglovatelná” na internetu. A tak se oni sami začali hrabat v odpadu a naučili to i mě. Ze začátku jsem si říkala – fajn, tak jednou to dám a pak už to nebude potřeba. Jenže ona ta hromada z obce o pětistech obyvatelích vypadá úplně jinak než ta, která putuje do malešické spalovny z městské části Praha 7. A tak mi to hrabání v odpadu zůstalo do dneška.

IMG19810

Víte, nerada tvrdím lidem něco, co vlastně ani nevím, jestli je fakt pravda. Já často slýchám různá tvrzení – v médiích, na konferencích, při schůzkách s lidmi, které toto téma zajímá. Třeba to, že víc už třídit nejde a tomu se mi zase tak moc věřit nechtělo. A tak jsem si (s bandou pomocníku, samozřejmě) prohrabala několik kup odpadu a zjistila, že toho odpadu, který se vážně hodí jen na energetické využití není moc. Říkáte si – tak proč stavět nové spalovny? Nemuseli bychom. Pravda. Za předpokladu ale, že každé malé děcko bude vědět, kam patří nápojový karton od mlíčka, které má ke svačině či slupk od banánu. A oni to, bohužel, neví.

IMG19812

Konec polemiky a pojďme k věci ale. Je hodně věcí, které je třeba změnit a je na nich třeba makat. A proto nemůžu psát litanie a sedět u toho v kanceláři na zadku. Já vám chci jen ve stručnosti napsat pár věcí, které mi plují hlavou, když probírám vaše a odpady a říkám si, ….

Nepoužívejte jednorázové plastové obaly. Na jídlo, na pití, na sváču… Prostě ne. Dejte jim sbohem. Sice jsme občas leniví něco vymít a nebo si to s sebou vzít, ale představa plastové lžičky, která má za sebou tour de world a v závěru skončí po jednom obědě v koši je fakt smutná.

Zkuste zase začít prát plíny. Já vím, je to pohodlné – mít jednorázovky a pak je hodit do koše. Ale za rok je to třeba tuna odpadu a to fakt není málo. Přitom internet je plný článků o tom, jak jsou pleny pratelné levnější, pohodlné a k zadku vašeho dítěte fakt příjemnější.

Kompostujte. Nemusíte být hipstr z Letné abyste doma měli kompostér a prostě už nikdy víc šlupky do zeleniny do koše neházeli. Na skládce jim není dvakrát hej, tlejí, smrdí, produkují metan a už nikdy se nevrátí tam, kam patří – do půdy.

Třiďte odpady. Všechny. No prostě jo. Hliník můžeme recyklovat jak blázni donekonečna. To samé se sklem. Plasty se dají požít na tisíc dalších věcí, nápojové kartony se recyklují třeba na toaletní papír nebo desky ke stavbám domů, elektroodpad se rozebere “do mrtě” a drahé kovy putují zpět do hutí a nemusí kvůli jejich těžbě umírat u práce děti v Africe. Jdu do extrému, ale fakt to má smysl.

Hoďte svoje staré oblečení do kontejneru na textil. Třeba je až na konci ulice a možná taky na konci vaší čtvrti, ale fakt se pak dostane tam, kam má. Buď do second-handů a dá práci dalším lidem, nebo se zrecykluje a využije v automobilovém průmyslu nebo pomůže lidem v nouzi. Kdyuž už vám je jedno, co se s vašimi starými kousky stane, tak jim aspoň dejte druhou šanci.

Začněte na odpad myslet už ve chvíli, když si ho vkládáte do košíku. Není k dispozici bezobalová alternativa? Nebo něco, co je v obalu, který se dá zrecyklovat? Nerecyklovatelné jsou jednorázové obaly, které jsou zamaštěné a i když to byl na začátku papír vysoké kvality, tak po jeho znečištění se s ním již nic dělat nedá. Sáčky na zeleninu a ovoce – přineste si svoje. Vždyť už pomalu, ale jistě, začínáme mít na trhu zajímavé alternativy! 

IMG19956

Je toho ještě mnohem víc, ale nejdůležitější jsem už řekla. Jedině tím, že každý z nás bude třídit odpady už doma, tak z nich můžeme udělat zdroje. Posílíme materiálové toky, které proudí směrem k recyklačnímu průmyslu a dáme vale těžbě surovin, které nám docházejí. Nebudou nám za humny smrdět skládky a můžeme našim dětem říct – nebyli jsme sice ukázkoví, ale fakt jsme pro to, abyste měli co jíst, z čeho si vyrobit vlastní auťáky a notebooky a pro to, abyste měli za domem kus louky, kam můžete vyběhnout bez toho, aniž byste pod nohama měly tuny odpadků zavalené hlínou, udělali maximum. 

 

 

 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...