Tagy Příspěvky otagované jako "plýtvání jídlem"

plýtvání jídlem

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

od -
0 99
Robova přítelkyně jeho aktivity podporuje.

“Dnes je 19. den projektu a mám na sobě 58 liber odpadu. Když budu mít stejnou spotřebuj jako doteď, tak na sobě budu mít 30. den 90 liber. Dnes je první den, kdy jsem se ptal sám sebe, jeslti to zvládnu. Stále nemohu uvěřit,  kolik odpadu produkujeme jen tím, že žijeme běžný, rutinní život v USA. Já osobně v současnosti vytvářím o 33 % odpadu méně než běžný američan a i přesto se stávám obětí vlastního odpadu.  Budu pokračovat, ale každodenní denní aktivity jsou čím dál těžší… “

Průměrný američan vytvoří 4,5 libry kilogramů za den jen tím, že nakupuje, stravuje se a spotřebovává běžným způsobem. Rob Greenfield se rozhodl, že upozorní na fakt, že si lidé vlastně vůbec neuvědomují kolik odpadu produkují a kde končí. Měsíční kampaní, během které na sobě nosí veškerý odpad, se snaží vzbudit zájem veřejnosti a médií o problém, který odpad skutečně znamená. Zároveň upozorňuje na nadměrnou spotřebu a pohodlnost, která se stala součástí našeho každodenního života.

O Robovi napsalo již více než 300 médií včetně New York Post, New York Daily News, USA Today, Mashable, CBS New York, RT America, Huffington Post a známého internetového portálu Now This.

Rob 1Tento projekt však není Robův první a určitě ne ani poslední. V minulosti intenzivně propagoval “dumpster diving” aneb v doslovném překladu “potápění se v popelnicích”, což je aktivita velkého množství zejména mladých lidí, cestovatelů nebo rodin, které si nemohou dovolit nákup kvalitních a zdravých potravin po celém světě. Dumpster diving se stal populární i v zemích Evropské unie a to zejména v severských zemích, kde se ještě do nedávna vyhazovalo ze supermarketů obrovské množství ovoce, zeleniny a dalších čerstvých a stále konzumovatelných potravin.

Rob 6Vytvořil také novou “pyramidu plýtvání potravin” z jídla, které se svými přáteli našel v popelnicích. Polovina veškerého jídla v USA končí v popelnicích přičemž více než 50 milionů američanů je často hladových. Jednoduchý přepočtem můžeme říct, že jídlo, které je vyhozeno, by dvakrát nakrmilo celou americkou populaci. Rob vysbíral jídlo z popelnic v Relaigh, v Severní Karolině a vytvořil pyramidu složenou z vyhozeného jídla. Stejný projekt udělal v dalších čtrnácti městech. Vše s cílem zvýšit zájem o problematiku plýtvání jídlem a aby upozornil, že jídlo ze supermarketů má skončit v potravinových bankách a ne v popelnicích.

This slideshow requires JavaScript.

Zajímá vás, jak projekt skončí? Sledujte Roba na jeho sociálních sítích!

Zdroj fotografií: Facebook Roba Greenfielda.

V České republice končí ročně tuny ovoce a zeleniny v odpadu, protože přesně nezapadají do zavedených škatulek: jsou příliš malé, příliš velké, nevhodně barevné nebo zahnuté. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce.

Jak mají jednotlivé druhy ovoce a zeleniny vypadat, určují především vlastní normy obchodních řetězců, které jsou přísné a pro každý řetězec odlišné. Například květák musí mít průměr 15 cm a vážit 1 kilogram. Hodnotí se také barevnost, tvar a zakřivení. Jen malé procento nevyhovující produkce putuje do zpracovatelských podniků či do maloobchodní sítě, kde nejsou tak přísné nároky. Nejrychlejším řešením ale bývá úrodu zaorat či zkompostovat. U brambor se podle některých zemědělců kvůli vzhledu vyřadí 20 – 30 % sklizně, u mrkví sítem neprojde až 30 %.

V obchodech si koupíme jen stejně rostlé květáky, stejně velké brambory nebo rovné mrkve. Obchodníci argumentují tím, že zákazníci nejsou připraveni si nestandardně vypadající zboží kupovat. Odchylky od ideálu jsou ale často minimální, přitom výživová hodnota plodin je stejná.

Také si myslíte, že je škoda nevyužít všechnu zeleninu a ovoce, která se vypěstuje? Jste připraveni si kupovat a zpracovávat i “nedokonalé” výpěstky?

CirCOOlární výzva pro Vás: Pojďte se k nám přidat a podepsat výzvu “Jsem připraven” za využití neestetických kousků ovoce a zeleniny. 

Podepsáním dáváte najevo, že jste připraveni kupovat si zeleninu a ovoce, které nevypadá přesně podle norem. Ukážete tím, že vás trápí plýtvání jídlem. Podepište naši výzvu hned teď a sdílejte ji ve svém okolí!

Díky kampani informujeme veřejnost o tom, že se až 20 % zemědělské produkce nedostane k zákazníkům, a to kvůli přísným nárokům na její vzhled. Podívejte se na vtipné video, které absurditu současné situace vystihuje.

Zdroj: www.jsempripraven.cz

CirCOOLární hrdinové: jsou jednoznačně lidé z iniciativy Zachraň jídlo. Představovat je netřeba. Více informací: http://zachranjidlo.cz.

CirCOOLární aktivity: Na podzim roku 2015 jsme pořádali diskuzní večery na téma Plýtvání jídlem. Díky spolupráci s MotivP si všechny večery můžete prohlédnout i zpětně.

Odkazy ke shlédnutí. http://www.motivp.com/aktuality/BUZZ-TALKS-Plytvani-jidlem.

© Bruce Turner, Flickr, 2007, CC BY 2.0

Globální souvislosti: V současnosti je na celém světě plýtváno asi 30 % celkové produkce potravin. A velkou část z tohoto plýtvání má na starosti plýtvání v domácnostech. Přitom občas stačí začít tím, co si v obchodě vložíme do košíku.

Trent Hamm z The Simple Dollar říká: „Pokud někdy vkročíte do obchodu, aniž byste si to naplánovali, velmi pravděpodobně odejdete s něčím, co jste vůbec neměli v plánu koupit.“ Nejedná se o žádnou novou informaci, že? Kolikrát se nám to už stalo. A vůbec nejhorší je jít nakupovat s prázdným žaludkem. Supermarkety a vůbec všechny obchody jsou plné delikates, a pokud nakupujeme nenajezení, máme jednoduše chuť snad úplně na všechno. Obchody jsou zároveň velmi promyšleně organizovány, takže jsme nevědomky k pokladnám vedeni mnohem delšími cestami, než bychom si sami vybrali a jak už to tak bývá, často po cestě k pokladně přihodíme do košíku i mnoho věcí, které tam původně vůbec být neměly.

Z tohoto důvodu musíme být připraveni i na takovou činnost, jako je nákup potravin. Tedy v případě, že s tím chceme začít něco dělat a po dalším nákupu přínést domů jen to, co skutečně potřebujeme. Měli bychom vědět, co skutečně potřebujeme, co naopak rozhodně nechceme a jaký je náš rozpočet.

CirCOOLární výzva pro nás: Použijte těchto sedm tipů k tomu, abyste přestali plýtvat časem, penězmi a zároveň potravinami.

  1. VŽDY SI S SEBOU VEZMĚTE NÁKUPNÍ LIST

Tuhle radu jste již určitě slyšeli mnohokrát, ale teď to můžete „vyšvihnout“ na vyšší úroveň. Přilepte si nákupní seznam na viditelné místo v kuchyni a to i s propiskou ať si můžete na list připsat další položky kdykoli si na ně vzpomenete. Pak si list seřaďte podle oddělení ve Vašem oblíbeném supermarketu, vyhnete se tak otravnému vracení se do oddělení, které jsou úplně na začátku, a vy tedy musíte projít celý supermarket znovu.

  1. VYTVOŘTE SI SVŮJ „ZÁKLADNÍ NÁKUPNÍ SEZNAM“

Každý z nás má na základě svých stravovacích návyků pár potravin, které pravidelně snídá nebo večeří a v případě, že některé z nich nakoupíte dopředu, nikdy neuděláte chybu. U mě to jsou například klasické ovesné vločky na snídani, mléko, kvalitní těstoviny či celá rajčata v konzervě. V případě, že si připravíte list potravin, které jednoduše používáte velmi často, budete mít jistotu, že kdykoli Vás přepadne hlad, budete si mít z čeho uvařit a vyhnete se nutnosti objednávat si jídlo do domu. Zároveň si zvyknete dávat pozor na to, kdy jsou jednotlivé položky ve slevě a můžete si je nakoupit do zásoby (u těch, které je však nutno skladovat v mrazničce, tento přístup nedoporučujeme. Často totiž zvýší spotřebu elektřiny, což může být v konečném důsledku dražší než koupit produkt za vyšší cenu přímo v obchodě).

  1. VĚNUJTE POZORNOST NAČASOVÁNÍ

Neuvěříte, v jakém rekordním čase dokážete nakoupit, když si svoji návštěvu obchodu s potravinami naplánujete na čas, kdy je v nich klid. Je to věc dost individuální, ale pokud víte, že po otevírací době je obchod plný slevchtivých nejen postarších zákazníků a naopak kolem páté všech těch, kteří si nákupy nechávají na cestu domů z práce, běžte na nákup v hodiny, kdy je v obchodě prázdno. Pokud je to třeba kolem desáté ranní, můžete si být navíc jistí, že Vás budou chipsy lákat mnohem méně než v čas večeře.

  1. IGELITKU K NÁKUPU? ANI VE SNU!

Pokud se snažíte alespoň minimálně šetřit životní prostředí, rozhodně není nutno připomínat, že na nákupy byste měli vyrážet se svoji taškou. Tu je, dle vlastní zkušenosti, velmi praktické nosit v kabelce či autě vlastně kdykoli. Nejedná se totiž jen o nákupy potravin, igelitovou tašku odmítněte i při nákupu oblečení. Určitě totiž znáte situaci, kdy po odpoledni na nákupech se Vám doma při vybalovaní vytvoří hromada tašek, které vlastně na nic nepotřebujete a skončí v koši s plasty (recyklujete, že ano?!)

  1. NAKUPUJTE (ALESPOŇ OBČAS) MIMO SUPERMARKETY

Ano, může to být dražší, ale… Nákupy v menších a specializovaných obchodech mají mnoho výhod. Můžete se prodavače zeptat na původ potravin a můžete si být jistí, že o tom bude vědět víc, než slečna u pokladny v supermarketu. Zároveň se často jedná o lokální produkty, které k Vám nemusely cestovat přes půl světa, jsou čerstvé a chutné. Není to pravidlem, ale o tom jistě víte sami svoje. Jednoduše se nebojte ptát na to, odkud potraviny jsou a co obsahují. Vyrazte na farmářské trhy, nechte si povykládat historii dané potraviny a pobavte se s farmářem o tom, jak se mají jeho krávy. Mléko Vám potom rozhodně bude chutnat o trochu víc ;-)

  1. PTEJTE SE SAMI SEBE NA KRITICKÉ OTÁZKY BĚHEM NAKUPOVÁNÍ.

Chytré nákupy nejsou jen o vysokých cenách. Je to o tom, odkud potraviny pocházejí, jaké obsahují ingredience, v jakém jsou balení či jaký je jejich etický původ. Ptejte se sami sebe: „Není zde stejný produkt s fair trade původem? Jaký je cenový rozdíl mezi tímto produktem a stejným v bio kvalitě? Jsou aditiva obsažená v této potravině skutečně nezbytná? Můžu tento obal zrecyklovat nebo znovu použít? Je zde obsažen palmový olej?“ List otázek, které jsou pro Vás důležité, záleží na Vašich osobních preferencích a zájmech. Někoho zajímá welfare, proto se bude zajímat o to, z jakého chovu pochází vepřové, které si koupil k večeři, pro jiné je důležité vědět, jaké byly podmínky lidí, kteří přiložili ruku k výrobě daného produktu.

  1. VEZMĚTE S SEBOU NA NÁKUP SVOJE DĚTI.

Pro mnohé z Vás to bude jistě znamenat o trochu divočejší nákupy, zejména v případě, že jsou Vaše děti trochu živější, můžete si však být jistí, že je to jedna z věcí, které byste měli věnovat pozornost. Můžete je totiž nenásilnou formou naučit sebedisciplíně a zdravému životnímu stylu či zodpovědnosti. Zatímco Vaše dítě sedí v sedačce nákupního košíku, Vy mu můžete povídat o tom, proč na rozdíl od ostatních nepoužíváte plastové sáčky na ovoce, proč nekupujete čokoládu, která má na obalu veselá zvířátka (ale kakaa je v ní jak šafránu), proč vybíráte mrkvičky, které jsou co nejvíc zkroucené (protože jinak by si je nikdo jiný nekoupil a ony by skončily v kontejneru…). Pokud si Vaše dítko bude přát k večeři pizzu, na kterou je zrovna v supermarketu ochutnávka, můžete společně nakoupit potřebné suroviny a udělat si ji společně.

Titulní fotografie: Bruce Turner, Flickr, 2007, CC BY 2.0

CirCOOLární hrdinové: Jednoznačně iniciativa Zachraň jídlo. Myslíme, že po akci Hostina pro tisíc nebo pravidelné paběrkování křivé zeleniny u farmářů je netřeba představovat. Díky svým aktivitám vzbouzí v široké veřejnosti zájem o konci plýtvání potravin.

Podívejte se jak iniciativu Zachraň jídlo představil Adam Podhola, zakladatel celé iniciativy, na našem diskuzním večeru BUZZ Talks! 

CirCOOLární aktivity INCIEN: V roce 2015 jsme organizovali diskuzní večery BUZZ Talks právě na téma plýtvání jídlem. Celkově se jednalo o 4 večery, 12 řečníků a celý záznam akcí je díky MotivP k dispozici na webu k dodatečnému shlédnutí. 

První blok BUZZ talks, projektu zaměřeného na přednáškově-diskusní večery o aktuálních environmentálních tématech, již byl završen.  Od konce listopadu do Vánoc bylo možné každý čtvrtek večer zhlédnout přednášky a zapojit se do diskuse na téma “Plýtvání potravinami” ve Veletržním paláci v Praze. A jak že to vlastně všechno dopadlo? Najděte si v tomto výčtu odkaz na informace, které Vás nejvíce zajímají.

Krátké shrnutí přednášejících prvních 3 večerů a jejich výroků je k mání v tomto článku.

Obecně o projektu BUZZ talks ZDE novinky a fotky pak ve FB skupině.

1. večer 26. listopad 2015

BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 1.: Produkce

IMG_4237

 

Videozáznam ke zhlédnutí ZDE

 

 

2. večer 3. prosinec 2015

BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 2.: Distribuce a prodej

IMG_9498

 

Videozáznam ke zhlédnutí ZDE

 

 

3. večer 10. prosinec 2015

BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 3.: Spotřebitel

IMG_0325

 

 

Videozáznam ke zhlédnutí ZDE

 

 

 

 

4. večer 17. prosince 2015

BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 4.: Uzavírání cyklu

IMG_0425

 

 

Videozáznam ke zhlédnutí ZDE

 

 

 

Pokud jste se zúčastnili alespoň jednoho našeho večera a rádi byste se s námi podělili o Vaši zpětnou vazbu, učiňte tak prostřednictvím tohoto formuláře. Pokud Vám bohužel účast na předchozích akcích nevyšla, ale koncept, zaměření a styl podobných aktivit je Vám blízký a chtěli byste se zapojit do organizace, neváhejte kontaktovat naši koordinátorku Anežku Tkáčovou.

PODĚKOVÁNÍ:

Zejména Soni Jonášové za všechno a za poskytnutou záštitu a podporu Institutu Cirkulární Ekonomikyprdelka-sonicka

 

 

large

 

 

 

Týmu BUZZ talks:

AAEAAQAAAAAAAAPDAAAAJDVkZjg2MDQ2LThkZTktNGYyYS1iN2Y5LTcyY2YxMDBkNzg3Ng

Vojta Vosecký

12009697_1029979947033324_1387857043306212915_n

Viky Sedláčková

1513756_10202463943873737_5052507597115321131_n

Katka Pecháčková

 

Laura Mitroliosová

Klára Vyskočilová

Denisa Giňová

Digitalizace:

Tomáš Slavík

MotivP

Sponzor:

header_mid_left_2

 

Nadace O2, SmartUp

 

 

 

V posledních třech týdnech proběhly v Auditoriu Veletržního paláce v Praze 7 přednáškové diskusní večery. Každý z nich byl zaměřen na trochu jiné téma, nicméně téma hlavní všechny spojovalo a to PLÝTVÁNÍ JÍDLEM. Nejzajímavější výroky našich řečníků si přečtěte níže, konkrétněji pak na stránkách událostí na síti Facebook (1. večer, 2. večer, 3. večer).

IMG_4242

 

„V rámci diskuse o plýtvání potravinami je třeba se podívat také na způsob pěstování těchto potravin a souvislosti kolem nich. Velkým problémem je eroze vlastnictví půdy.“ Kateřina Zimová (CooLAND)

 

 

IMG_4251

 

„Kritérií na vlastnosti ovoce odběratelů – velkoobchodníků je velká spousta a často se nesoustředí na chuť produktu, ale pouze na vzhled. Obdobně si také vybírají nakupující v supermarketu. Na farmářských trzích se zákazníci při výběru soustředí spíše na chuť …” Jan Petrásek (pěstitel jablek)

 

IMG_4327

 

„V ČR neexistuje prozatím možnost měření potravinového odpadu. Veškerá čísla pocházejí z EU, zejména ze Skandinávie. Přesto, že konkrétní čísla nemáme, snažíme se potravinový odpad snižovat tak, jak jen je možné. To zejména z pohledu osvěty a legislativy. ” Irena Zelinková (Ministerstvo zemědělství)

 

IMG_9498

„Sodexo dělá okolo 40 tis. jídel denně (10 mil. ročně), z toho 1/2 ročně se musí vyhodit z různých důvodů. Loni bylo vyhozeno 330 t potravinového odpadu. Plán do roku 2025 – žádný recyklovatelný odpad a žádný bio odpad v potravinovém řetězci. Je to velká výzva – obrovské kuchyně, kde v procesu přípravy jídla není čas třídit. ” Daniel Čapek (prezident společnosti Sodexo)

 

IMG_9505

„Dnes již máme k dispozici čerstvé ovoce, zeleninu i pečivo. Denně nám jezdí 1 kamion s potravinami denně. Což bohužel neznamená, že pokryjeme potřeby všem našich klientů. Spolu s množstvím potravin se zvedl i počet našich klientů. Naše technika nyní také stačí max na nynější stav. ” Věra Doušová (Česká Federace potravinových bank)

 

IMG_9521

 

„Kdyby se měli nakrmit všichni lidé na Zemi, kteří momentálně trpí hlady, stačilo by aby se ze všeho vyplýtvaného jídla zachránit jen 1/4. Společně s jídlem plýtváme i obrovským množstvím vody. Zejména v oblastech, odkud se expeduje velké množství potravin. Tato voda nemá šanci se navrátit zpět.” Marie Plojharová (analytické centrum Glopolis)

 

IMG_0222

„Zabývám se garbologií, což je v praxi analýza domovního odpadu. Interpretace aktérů byla nejvýraznější právě v kategorii potravinového odpadu – lidé tvrdili něco jiného, než co se našlo v jejich odpadcích. Potravinový odpad je stále vnímám jak něco “co se nedělá”, proto se nepřiznává.” Lenka Brunclíková (katedra antropologie, FF ZČU)

 

 

IMG_0242

„V naší organizaci se mimo jiné zabýváme také recepty na zpracování přebytků. Jak jde zapojit více lidí – paběrkování (za poslední rok bylo 8 tun zeleniny předáno potravinovým bankám), organizace happeningu “křivá polévka” apod.” Adam Podhola (iniciativa Zachraň jídlo)

 

 

IMG_0325

„V ČR máme tak neuvěřitelně levné jídlo, že je pro spoustu lidí snazší jej vyhodit než zachraňovat …
… Rozhodnutí zákazníka (restaurace, catering) má velkou moc. V praxi rozhoduje opravdu o všem (např. pravidlo “nesmí nikdy nic dojít” na cateringu).” Michal Hromas (kuchař v Herbivore, catering Nomadis)

IMG_4259

 

 

 

IMG_4264IMG_4333

 

 

 

 

IMG_4357

IMG_4227IMG_0257IMG_0312

Nyní nás již čeká jen večer poslední, tento čtvrtek 17. prosince od 18:30 do 21:00 a to pod názvem:  BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 4.: Uzavírání cyklu. Na tomto večeru se bude mimo jiné projednávat také budoucnost BUZZ talks, kterou můžete ovlivnit i Vy! Máte-li návrhy na další témata našich přednáškově diskusních večerů, příp. náměty na jinou formu (zaměření na VŠ studenty, rodiny s dětmi atd.), určitě se o ně přijďte s námi ve čtvrtek podělit!

Více o večeru na FB stránkách události. Obecně o projektu BUZZ talks ZDE novinky pak na FB.

A pro inspiraci video ze 2. večera zaměřeného na plýtvání potravinami na úrovni distribuce a prodeje:

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...