Tagy Příspěvky otagované jako "osvěta"

osvěta

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

V posledních třech týdnech proběhly v Auditoriu Veletržního paláce v Praze 7 přednáškové diskusní večery. Každý z nich byl zaměřen na trochu jiné téma, nicméně téma hlavní všechny spojovalo a to PLÝTVÁNÍ JÍDLEM. Nejzajímavější výroky našich řečníků si přečtěte níže, konkrétněji pak na stránkách událostí na síti Facebook (1. večer, 2. večer, 3. večer).

IMG_4242

 

„V rámci diskuse o plýtvání potravinami je třeba se podívat také na způsob pěstování těchto potravin a souvislosti kolem nich. Velkým problémem je eroze vlastnictví půdy.“ Kateřina Zimová (CooLAND)

 

 

IMG_4251

 

„Kritérií na vlastnosti ovoce odběratelů – velkoobchodníků je velká spousta a často se nesoustředí na chuť produktu, ale pouze na vzhled. Obdobně si také vybírají nakupující v supermarketu. Na farmářských trzích se zákazníci při výběru soustředí spíše na chuť …” Jan Petrásek (pěstitel jablek)

 

IMG_4327

 

„V ČR neexistuje prozatím možnost měření potravinového odpadu. Veškerá čísla pocházejí z EU, zejména ze Skandinávie. Přesto, že konkrétní čísla nemáme, snažíme se potravinový odpad snižovat tak, jak jen je možné. To zejména z pohledu osvěty a legislativy. ” Irena Zelinková (Ministerstvo zemědělství)

 

IMG_9498

„Sodexo dělá okolo 40 tis. jídel denně (10 mil. ročně), z toho 1/2 ročně se musí vyhodit z různých důvodů. Loni bylo vyhozeno 330 t potravinového odpadu. Plán do roku 2025 – žádný recyklovatelný odpad a žádný bio odpad v potravinovém řetězci. Je to velká výzva – obrovské kuchyně, kde v procesu přípravy jídla není čas třídit. ” Daniel Čapek (prezident společnosti Sodexo)

 

IMG_9505

„Dnes již máme k dispozici čerstvé ovoce, zeleninu i pečivo. Denně nám jezdí 1 kamion s potravinami denně. Což bohužel neznamená, že pokryjeme potřeby všem našich klientů. Spolu s množstvím potravin se zvedl i počet našich klientů. Naše technika nyní také stačí max na nynější stav. ” Věra Doušová (Česká Federace potravinových bank)

 

IMG_9521

 

„Kdyby se měli nakrmit všichni lidé na Zemi, kteří momentálně trpí hlady, stačilo by aby se ze všeho vyplýtvaného jídla zachránit jen 1/4. Společně s jídlem plýtváme i obrovským množstvím vody. Zejména v oblastech, odkud se expeduje velké množství potravin. Tato voda nemá šanci se navrátit zpět.” Marie Plojharová (analytické centrum Glopolis)

 

IMG_0222

„Zabývám se garbologií, což je v praxi analýza domovního odpadu. Interpretace aktérů byla nejvýraznější právě v kategorii potravinového odpadu – lidé tvrdili něco jiného, než co se našlo v jejich odpadcích. Potravinový odpad je stále vnímám jak něco “co se nedělá”, proto se nepřiznává.” Lenka Brunclíková (katedra antropologie, FF ZČU)

 

 

IMG_0242

„V naší organizaci se mimo jiné zabýváme také recepty na zpracování přebytků. Jak jde zapojit více lidí – paběrkování (za poslední rok bylo 8 tun zeleniny předáno potravinovým bankám), organizace happeningu “křivá polévka” apod.” Adam Podhola (iniciativa Zachraň jídlo)

 

 

IMG_0325

„V ČR máme tak neuvěřitelně levné jídlo, že je pro spoustu lidí snazší jej vyhodit než zachraňovat …
… Rozhodnutí zákazníka (restaurace, catering) má velkou moc. V praxi rozhoduje opravdu o všem (např. pravidlo “nesmí nikdy nic dojít” na cateringu).” Michal Hromas (kuchař v Herbivore, catering Nomadis)

IMG_4259

 

 

 

IMG_4264IMG_4333

 

 

 

 

IMG_4357

IMG_4227IMG_0257IMG_0312

Nyní nás již čeká jen večer poslední, tento čtvrtek 17. prosince od 18:30 do 21:00 a to pod názvem:  BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 4.: Uzavírání cyklu. Na tomto večeru se bude mimo jiné projednávat také budoucnost BUZZ talks, kterou můžete ovlivnit i Vy! Máte-li návrhy na další témata našich přednáškově diskusních večerů, příp. náměty na jinou formu (zaměření na VŠ studenty, rodiny s dětmi atd.), určitě se o ně přijďte s námi ve čtvrtek podělit!

Více o večeru na FB stránkách události. Obecně o projektu BUZZ talks ZDE novinky pak na FB.

A pro inspiraci video ze 2. večera zaměřeného na plýtvání potravinami na úrovni distribuce a prodeje:

A co že to vlastně bzučí v davu o environmentálních tématech? Nevíte? My ano!

Buzz Talks jsou kreativní pracovní setkání na aktuální témata týkající se problematiky životního prostředí a jeho udržitelnosti. Principem Buzz talks je v rámci cyklu setkání mezi zainteresovanými stranami a za pomoci kreativního moderovaného procesu hledat inovativní cesty, jak životní prostředí chránit v rámci ekonomicky soběstačných projektů. Buzz talks nejsou jen obyčejné přednášky, ale zejména kreativní setkání jednotlivců, zástupců firem, veřejného sektoru, akademiků a veřejnosti, jejichž výstupem jsou skutečné návrhy, které mohou být uvedeny do praxe právě díky spolupráci jednotlivých zainteresovaných stran. Buzz talks tímto mohou dále sloužit jako platforma pro uplatnění a navazování funkčních pracovních vztahů v oblasti životního prostředí.

Čili, stručně a jasně, zajímá vás daná tématika? Přijďte a nebudete litovat. Nezaručujeme, že se vám změní život, ale třeba najdete směr, kterým se dále ubírat nebo snad aktivity, do kterých se vyplatí investovat volný čas.logo_smart

 

Buzz Talks jsou projektem sponzorovaným z programu SmartUp (nadace O2). Náklady na akce jsou tedy plně hrazeny, organizátoři fungují na dobrovolnické bázi, vstup je zdarma a akce samy o sobě neziskové.

Do konce roku 2015 proběhne pilotní část – 4 večery na společnou tématiku. Fresh Food In Garbage Can To Illustrate WastePokud se akce vydaří, můžete se začít těšit na další zajímavá témata bloků v příštím roce. Pro tuto část jsme si vybrali velice aktuální tématiku Potravinového odpadu neboli Food Waste na všech jeho úrovních. Realizace započne ve druhé půlce listopadu. Můžete se tedy těšit na 4 večery plné nových informací, různých úhlů pohledu, zajímavých diskusí a akčních plánů na to,  jak neplýtvat a nakrmit stále rostoucí lidskou populaci.

 

Konkrétněji:

Kdy – ve čtvrtky 26. 11., 3. 12,  10. 12., 17. 12. vždy od 18:30 do 21:00

Kde – Auditorium Veletržního paláce

Pro aktuální informace sledujte naši FCB stránku

A kdo že to vlastně vystoupí? Namátkou alespoň pár řečníků:

Kateřina Zimová (Cooland)

Dana Třísková (Ministerstvo zemědělství)

Věra Doušová (Federace potravinových bank ČR)

Marie Plojharová (Glopolis)

Michal Hugo Rachad Hromas (TEDx talk)

Adam Podhola (Zachraň jídlo)

Petr Hanzel (Bez obalu)

Soňa Jonášová (Institut cirkulární ekonomiky)

 

Oficiální program a plný seznam řečníků již brzy na našich FCB stránkách!
Počet míst je omezen, proto s registrací neváhejte! Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře

Zaujal vás tento projekt? Chtěli byste dělat více než jen přijít na přednášku? Ozvěte se na tento email naší koordinátorce Anežce: tkacova.anezka@gmail.com a nabídněte své schopnosti! Dobrovolníci vždy vítáni ať už pro pomoc s propagací, digitalizací či přímo fyzickou pomocí na místě před a po akci.

Zdroj: pixabay.com, Autor: jackmac34

Vlivem nebývalého rozvoje industrializace, modernizace, globalizace, westernizace a dalších “-zací” ve 20. století, dochází k mnohem viditelnějším rozdílům mezi jednotlivými generacemi. Pravděpodobně jste se již setkali s označením Generace X, Ztracená generace, Baby Boom generace a dalšími. Otázkou zůstává, zda-li je takové rozdělení generací a tvoření mnohdy až propastních rozdílů správné. V současnosti nám ale, ať již chceme či nechceme “generalizovat generace”, roste pod rukama Generace Z. Teď to jsou ještě děti, ale za 20 let budou lídry světových hnutí, národních aktivit a budou určovat, jaký bude svět kolem nás. Pojďme je tedy vychovat. 

Čím je tedy Generace Z specifická? 

Sebastian Chum píše, že Generace Z jsou: “Lidé narození zhruba v letech 1995 až 2010. Jejich formativní roky budou trvat až 30 let. Definováni internetem a multikulturalismem, válkami a finančí krizí, rozpadem rodiny a v podstatě kompletní ztrátou jistot, obracejí se Z k sobě sama a individuální specializaci. Jejich prioritou je vzdělání a rozvoj svých schopností, takže pokračují v individualistickém vývoji nastoleném předchozími generacemi.” V jakém prostředí ale Generace Z skutečně vyrůstá?

Po nas příjde potopa

Za rodiče Generace Z se nepřekvapivě považuje Generace Y.  Bez ohledu na další specifika, po kterých se můžete pídit v článku Sebastiana Chluma, je Generace Y, ať už chceme či nechceme ta, která připravuje (nebo ničí) půdu, na které budou vyrůstat jejich děti. Je jen na nás, jaká tedy bude půda, kterou pro naše děti připravíme, jak se o ni v součastnosti staráme a v jakém blahobytu budou vyrůstat dašlí generace.

Stojíme na začátku 21. století a ohlédneme-li se za sebe, můžeme být pyšní. Na první pohled ano. Považujeme se za vyspělou civlizaci, inovujeme, zvyšujeme HDP států, jsme schopni převážet potraviny z jedné strany světa na druhou, cestujeme vesmírem… Na ten druhý pohled ale, bez kapky ostychu, devastujeme naši planetu Zemi a čerpáme neobnovitelné zdroje takovým tempem, že již nyní je jisté, že mnoho z nich bude vyplýtváno již v průběhu pár let. Mohla bych zde zmínit nekonečnou řadu globálních problémů, které se týkají nás všech. Žijeme totiž na jedné planetě, v jednom ekosystému. Takže pokud na jedné straně absolutně zničíme životní prostředí a schopnost příprody revitalizovat a ozdravovat sebe samou, zákonitě se to projeví, dříve či později, všude.

Záchrana Generace Z?

Není zase až tak důležité, jak budeme označovat generaci, která příjde po nás respektive tu, která tu s námi již vyrůstá. Ale je důležité, jaké hodnoty jí předáme a jak ji naučíme vnímat svět kolem nás. Vyrůstají nám zde děti, které jsou “malí dospělí”, přejímají intelektuální názory svých rodičů jako pravdu, ale současně se předčasně dostávají k přemíře lehce dostupných a nekvalitních informací na sociálních sítích. Možná jim prostředí, ve kterém vyrůstají připadne správné a zdravé. Nemají totiž z čím srovnávat. A dost možná ani nebudou mít tak úzkou vazbu na přírodu a prostředí, ve kterém žijí, protože kdykoliv mohou odejít, odcestovat. Nikdo jim v tom nebrání tak, jak tomu bylo v některých historických etapách.

Právě v tento moment je ale velmi důležité se zastavit a zamyslet se nad tím, jak můžeme dětem a mladým lidem pomoci vnímat sebe samé jako součást prostředí kolem sebe. Jak je můžeme naučit být přirozeně zodpovědné za svoje chování, a za to, jaké následky jejich chování má na prostředí kolem nich.

Generace Z… Zero Waste? 

Cirkulární ekonomika je směr, který lidem ukazuje, že stejně jako ve všech přírodních ekosystémech, tak i v systému, kde žijí oni, je třeba uzavírat materiálové a energetické toky. Že je třeba předcházet vzniku opadu na všech stupních. A že odpad je vlastně zdroj. Tak proč jím plýtvat? Generace Z má potenciál stát se generací bez odpadu. Bez odpadu, co to vlastně znamená?

“Zero Waste je cíl, který je pragmatický i vizionářský a vede společnost k napodobování udržitelných přírodních cyklů, v nichž jsou všechny vyřazené materiály zdrojem pro další využití. Zero Waste znamená takové návrhy produktů a procesů, které vedou ke snížení objemu odpadu a jejich toxicity a zároveň zachovávání a obnovování všech materiálů. Vyhýbá se skládkování nebo spalování. Tato strategie zamezuje vypouštění jakýchkoli toxických látek, které by mohly být hrozbou pro zdraví rostlin, zvířat, lidí či planety, do vzduchu, půdy či vody.” (Definice Zero Waste dle Zero Waste International Alliance)

Ať už se některým z nás může zdát vize Zero Waste jakkoliv idylická, v praxi se bez její aplikace ale nemůžeme obejít. Udržitelnost naší společnosti je neoddělitelně spjata právě s předcházení vzniku odpadu a právě Generace Z je ta, která po této cestě musí jít. Musí… tedy v případě, že po ní chce jít dlouho.

A co můžeme udělat my… Generace Y? 

Můžeme se chovat tak, abychom byli pro naše děti a vlastně i lidi kolem nás příkladem. Aby vnímali, že chovat se ohleduplně není trend, životní styl nebo přesvědčení, ale že je to správné. A jelikož máme možnost srovnat svět a přírodu z dob, kdy jsme byli ještě děti s prostředím, které je kolem nás teď, tak je naší povinností začít jednat. My v Institutu Cirkulární Ekonomiky pomýšlíme i na vzdělávání nejmenších. Připravujeme workshopy pro děti ve školkách, přednášíme o tom, co víme, že je správné a jsme nadšení z toho, že pro nás naše práce má smysl, který ale přesahuje zvyšování blahobytu nás samých.

Naše chování je totiž ohleduplné nejen k nám samým, ale i k lidem okolo nás. Jestli jste dočetli tento článek a minimálně máte pocit, že i ve Vašem okolí by bylo potřeba něco změnit a cítíte, že potřebujete pomoc a inspiraci, ozvěte se nám. Spolu totiž dokážeme být změnou, kterou chceme vidět kolem nás. A společně také budeme silnějšími a lepšími lídry pro ty, kteří nastoupí na naši cestu po nás. Pojďme pro ně připravit takovou půdu, která bude živá a kvalitní a semínka nápadů a snů, které do ní zasadí, budou růst a prospívat.

Sledujte nas na Facebooku a buďte s námi v kontaktu.

 

 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...