Tagy Příspěvky otagované jako "osvěta"

osvěta

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Poslední úklidovou akcí v Havířově skončila o uplynulém víkendu jarní etapa dobrovolnické akce
Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Zúčastnilo se jí přes 83 000 dobrovolníků, což je bezmála
tolik, jako za celý loňský rok. Podzimní termín úklidů 23. září bude generálkou na dlouho
připravovaný celosvětový World Cleanup Day, který proběhne příští rok ve více než 100 zemích na
všech kontinentech.

Jaká jsou konkrétní čísla z letošních jarních úklidů?
• 2215 úklidových akcí
• Odpadu sesbíráno: 1 331 t
• Z toho vytříděno: 281 t
• Dobrovolníků: 83 491
• Dětí: 45 848

„Počet uskutečněných akcí je zhruba o čtvrtinu vyšší, než za stejné období loňského roku,
předpokládáme tak, že na podzim přivítáme symbolicky letošního stotisícího účastníka“, sdělil nám
organizátor akce Radek Janoušek. „Před koncem školního roku ještě plníme závazky – probíhají
přírodovědné exkurze pro vítězné školní kolektivy, které se zapojily do úklidů a uspěly ve výtvarné
soutěži, v průběhu prázdnin však již budeme intenzivně připravovat podzimní vlnu úklidů, kdy zeleň
ustoupí a odpadky opět vykouknou“, dodává.
Zářijový termín je tradičně ve znamení akce Clean Up The World (vznik v Austrálii) souvisí ale i s
iniciativou LetsDoIt (vznik v Evropě), ke které se organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko také
hlásí. Ta totiž chystá historicky největší, dluho připravovaný celosvětový úklid právě v podzimním
termínu roku 2018. „Rádi bychom v předstihu motivovali účastníky k uklízení i na podzim. Na jednu
stranu bychom organizátory akcí neradi přetěžovali, na druhou stranu je tu jedinečná šance připojit se k
akci světového formátu a ukázat, že na to máme. A co si budeme povídat, řada lokalit si úklid 2x v roce
také zaslouží“, řekl k tomu další z organizátorů akce Miroslav Kubásek.


Ve stejném termínu jako úklidy, proběhne v září i druhý ročník osvětové akce nazvané Recykliště v
Brně-Pisárkách. Kromě předávání cen vítězům letošní úklidové fotosoutěže se mohou návštěvníci této
populárně-vzdělávací akce pro malé i větší děti těšit na bohatý kulturní program s řadou soutěží na téma
odpadů a jejich recyklace.
„Hlavní podzimní termín akce Ukliďme svět, ukliďme Česko je pro letošek stanoven na sobotu
23.září. Uklízet se ale dá i mimo hromadný termín, každá akce se počítá. A díky partnerům, především
pak Nadačnímu fondu Veolia, budeme opět připraveni pomoci s pytli a rukavicemi“, dodává Kateřina
Landová z pořádajícího Českého svazu ochránců přírody. Dobrovolníci se mohou registrovat již nyní na
stránkách www.UklidmeCesko.cz a nalákat tak co nejvíce dobrovolníků z okolí ke společnému dílu pro
dobrou věc a radost z čistého a zdravého životní prostředí.

infografika-stat2017jaro

Kristýna Pavlíčková

E-mail: 2017@uklidmecesko.cz

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

V posledních třech týdnech proběhly v Auditoriu Veletržního paláce v Praze 7 přednáškové diskusní večery. Každý z nich byl zaměřen na trochu jiné téma, nicméně téma hlavní všechny spojovalo a to PLÝTVÁNÍ JÍDLEM. Nejzajímavější výroky našich řečníků si přečtěte níže, konkrétněji pak na stránkách událostí na síti Facebook (1. večer, 2. večer, 3. večer).

IMG_4242

 

„V rámci diskuse o plýtvání potravinami je třeba se podívat také na způsob pěstování těchto potravin a souvislosti kolem nich. Velkým problémem je eroze vlastnictví půdy.“ Kateřina Zimová (CooLAND)

 

 

IMG_4251

 

„Kritérií na vlastnosti ovoce odběratelů – velkoobchodníků je velká spousta a často se nesoustředí na chuť produktu, ale pouze na vzhled. Obdobně si také vybírají nakupující v supermarketu. Na farmářských trzích se zákazníci při výběru soustředí spíše na chuť …” Jan Petrásek (pěstitel jablek)

 

IMG_4327

 

„V ČR neexistuje prozatím možnost měření potravinového odpadu. Veškerá čísla pocházejí z EU, zejména ze Skandinávie. Přesto, že konkrétní čísla nemáme, snažíme se potravinový odpad snižovat tak, jak jen je možné. To zejména z pohledu osvěty a legislativy. ” Irena Zelinková (Ministerstvo zemědělství)

 

IMG_9498

„Sodexo dělá okolo 40 tis. jídel denně (10 mil. ročně), z toho 1/2 ročně se musí vyhodit z různých důvodů. Loni bylo vyhozeno 330 t potravinového odpadu. Plán do roku 2025 – žádný recyklovatelný odpad a žádný bio odpad v potravinovém řetězci. Je to velká výzva – obrovské kuchyně, kde v procesu přípravy jídla není čas třídit. ” Daniel Čapek (prezident společnosti Sodexo)

 

IMG_9505

„Dnes již máme k dispozici čerstvé ovoce, zeleninu i pečivo. Denně nám jezdí 1 kamion s potravinami denně. Což bohužel neznamená, že pokryjeme potřeby všem našich klientů. Spolu s množstvím potravin se zvedl i počet našich klientů. Naše technika nyní také stačí max na nynější stav. ” Věra Doušová (Česká Federace potravinových bank)

 

IMG_9521

 

„Kdyby se měli nakrmit všichni lidé na Zemi, kteří momentálně trpí hlady, stačilo by aby se ze všeho vyplýtvaného jídla zachránit jen 1/4. Společně s jídlem plýtváme i obrovským množstvím vody. Zejména v oblastech, odkud se expeduje velké množství potravin. Tato voda nemá šanci se navrátit zpět.” Marie Plojharová (analytické centrum Glopolis)

 

IMG_0222

„Zabývám se garbologií, což je v praxi analýza domovního odpadu. Interpretace aktérů byla nejvýraznější právě v kategorii potravinového odpadu – lidé tvrdili něco jiného, než co se našlo v jejich odpadcích. Potravinový odpad je stále vnímám jak něco “co se nedělá”, proto se nepřiznává.” Lenka Brunclíková (katedra antropologie, FF ZČU)

 

 

IMG_0242

„V naší organizaci se mimo jiné zabýváme také recepty na zpracování přebytků. Jak jde zapojit více lidí – paběrkování (za poslední rok bylo 8 tun zeleniny předáno potravinovým bankám), organizace happeningu “křivá polévka” apod.” Adam Podhola (iniciativa Zachraň jídlo)

 

 

IMG_0325

„V ČR máme tak neuvěřitelně levné jídlo, že je pro spoustu lidí snazší jej vyhodit než zachraňovat …
… Rozhodnutí zákazníka (restaurace, catering) má velkou moc. V praxi rozhoduje opravdu o všem (např. pravidlo “nesmí nikdy nic dojít” na cateringu).” Michal Hromas (kuchař v Herbivore, catering Nomadis)

IMG_4259

 

 

 

IMG_4264IMG_4333

 

 

 

 

IMG_4357

IMG_4227IMG_0257IMG_0312

Nyní nás již čeká jen večer poslední, tento čtvrtek 17. prosince od 18:30 do 21:00 a to pod názvem:  BUZZ TALKS ☞ Plýtvání jídlem ☜ Díl 4.: Uzavírání cyklu. Na tomto večeru se bude mimo jiné projednávat také budoucnost BUZZ talks, kterou můžete ovlivnit i Vy! Máte-li návrhy na další témata našich přednáškově diskusních večerů, příp. náměty na jinou formu (zaměření na VŠ studenty, rodiny s dětmi atd.), určitě se o ně přijďte s námi ve čtvrtek podělit!

Více o večeru na FB stránkách události. Obecně o projektu BUZZ talks ZDE novinky pak na FB.

A pro inspiraci video ze 2. večera zaměřeného na plýtvání potravinami na úrovni distribuce a prodeje:

A co že to vlastně bzučí v davu o environmentálních tématech? Nevíte? My ano!

Buzz Talks jsou kreativní pracovní setkání na aktuální témata týkající se problematiky životního prostředí a jeho udržitelnosti. Principem Buzz talks je v rámci cyklu setkání mezi zainteresovanými stranami a za pomoci kreativního moderovaného procesu hledat inovativní cesty, jak životní prostředí chránit v rámci ekonomicky soběstačných projektů. Buzz talks nejsou jen obyčejné přednášky, ale zejména kreativní setkání jednotlivců, zástupců firem, veřejného sektoru, akademiků a veřejnosti, jejichž výstupem jsou skutečné návrhy, které mohou být uvedeny do praxe právě díky spolupráci jednotlivých zainteresovaných stran. Buzz talks tímto mohou dále sloužit jako platforma pro uplatnění a navazování funkčních pracovních vztahů v oblasti životního prostředí.

Čili, stručně a jasně, zajímá vás daná tématika? Přijďte a nebudete litovat. Nezaručujeme, že se vám změní život, ale třeba najdete směr, kterým se dále ubírat nebo snad aktivity, do kterých se vyplatí investovat volný čas.logo_smart

 

Buzz Talks jsou projektem sponzorovaným z programu SmartUp (nadace O2). Náklady na akce jsou tedy plně hrazeny, organizátoři fungují na dobrovolnické bázi, vstup je zdarma a akce samy o sobě neziskové.

Do konce roku 2015 proběhne pilotní část – 4 večery na společnou tématiku. Fresh Food In Garbage Can To Illustrate WastePokud se akce vydaří, můžete se začít těšit na další zajímavá témata bloků v příštím roce. Pro tuto část jsme si vybrali velice aktuální tématiku Potravinového odpadu neboli Food Waste na všech jeho úrovních. Realizace započne ve druhé půlce listopadu. Můžete se tedy těšit na 4 večery plné nových informací, různých úhlů pohledu, zajímavých diskusí a akčních plánů na to,  jak neplýtvat a nakrmit stále rostoucí lidskou populaci.

 

Konkrétněji:

Kdy – ve čtvrtky 26. 11., 3. 12,  10. 12., 17. 12. vždy od 18:30 do 21:00

Kde – Auditorium Veletržního paláce

Pro aktuální informace sledujte naši FCB stránku

A kdo že to vlastně vystoupí? Namátkou alespoň pár řečníků:

Kateřina Zimová (Cooland)

Dana Třísková (Ministerstvo zemědělství)

Věra Doušová (Federace potravinových bank ČR)

Marie Plojharová (Glopolis)

Michal Hugo Rachad Hromas (TEDx talk)

Adam Podhola (Zachraň jídlo)

Petr Hanzel (Bez obalu)

Soňa Jonášová (Institut cirkulární ekonomiky)

 

Oficiální program a plný seznam řečníků již brzy na našich FCB stránkách!
Počet míst je omezen, proto s registrací neváhejte! Přihlásit se můžete prostřednictvím webového formuláře

Zaujal vás tento projekt? Chtěli byste dělat více než jen přijít na přednášku? Ozvěte se na tento email naší koordinátorce Anežce: tkacova.anezka@gmail.com a nabídněte své schopnosti! Dobrovolníci vždy vítáni ať už pro pomoc s propagací, digitalizací či přímo fyzickou pomocí na místě před a po akci.

Zdroj: pixabay.com, Autor: jackmac34

Vlivem nebývalého rozvoje industrializace, modernizace, globalizace, westernizace a dalších “-zací” ve 20. století, dochází k mnohem viditelnějším rozdílům mezi jednotlivými generacemi. Pravděpodobně jste se již setkali s označením Generace X, Ztracená generace, Baby Boom generace a dalšími. Otázkou zůstává, zda-li je takové rozdělení generací a tvoření mnohdy až propastních rozdílů správné. V současnosti nám ale, ať již chceme či nechceme “generalizovat generace”, roste pod rukama Generace Z. Teď to jsou ještě děti, ale za 20 let budou lídry světových hnutí, národních aktivit a budou určovat, jaký bude svět kolem nás. Pojďme je tedy vychovat. 

Čím je tedy Generace Z specifická? 

Sebastian Chum píše, že Generace Z jsou: “Lidé narození zhruba v letech 1995 až 2010. Jejich formativní roky budou trvat až 30 let. Definováni internetem a multikulturalismem, válkami a finančí krizí, rozpadem rodiny a v podstatě kompletní ztrátou jistot, obracejí se Z k sobě sama a individuální specializaci. Jejich prioritou je vzdělání a rozvoj svých schopností, takže pokračují v individualistickém vývoji nastoleném předchozími generacemi.” V jakém prostředí ale Generace Z skutečně vyrůstá?

Po nas příjde potopa

Za rodiče Generace Z se nepřekvapivě považuje Generace Y.  Bez ohledu na další specifika, po kterých se můžete pídit v článku Sebastiana Chluma, je Generace Y, ať už chceme či nechceme ta, která připravuje (nebo ničí) půdu, na které budou vyrůstat jejich děti. Je jen na nás, jaká tedy bude půda, kterou pro naše děti připravíme, jak se o ni v součastnosti staráme a v jakém blahobytu budou vyrůstat dašlí generace.

Stojíme na začátku 21. století a ohlédneme-li se za sebe, můžeme být pyšní. Na první pohled ano. Považujeme se za vyspělou civlizaci, inovujeme, zvyšujeme HDP států, jsme schopni převážet potraviny z jedné strany světa na druhou, cestujeme vesmírem… Na ten druhý pohled ale, bez kapky ostychu, devastujeme naši planetu Zemi a čerpáme neobnovitelné zdroje takovým tempem, že již nyní je jisté, že mnoho z nich bude vyplýtváno již v průběhu pár let. Mohla bych zde zmínit nekonečnou řadu globálních problémů, které se týkají nás všech. Žijeme totiž na jedné planetě, v jednom ekosystému. Takže pokud na jedné straně absolutně zničíme životní prostředí a schopnost příprody revitalizovat a ozdravovat sebe samou, zákonitě se to projeví, dříve či později, všude.

Záchrana Generace Z?

Není zase až tak důležité, jak budeme označovat generaci, která příjde po nás respektive tu, která tu s námi již vyrůstá. Ale je důležité, jaké hodnoty jí předáme a jak ji naučíme vnímat svět kolem nás. Vyrůstají nám zde děti, které jsou “malí dospělí”, přejímají intelektuální názory svých rodičů jako pravdu, ale současně se předčasně dostávají k přemíře lehce dostupných a nekvalitních informací na sociálních sítích. Možná jim prostředí, ve kterém vyrůstají připadne správné a zdravé. Nemají totiž z čím srovnávat. A dost možná ani nebudou mít tak úzkou vazbu na přírodu a prostředí, ve kterém žijí, protože kdykoliv mohou odejít, odcestovat. Nikdo jim v tom nebrání tak, jak tomu bylo v některých historických etapách.

Právě v tento moment je ale velmi důležité se zastavit a zamyslet se nad tím, jak můžeme dětem a mladým lidem pomoci vnímat sebe samé jako součást prostředí kolem sebe. Jak je můžeme naučit být přirozeně zodpovědné za svoje chování, a za to, jaké následky jejich chování má na prostředí kolem nich.

Generace Z… Zero Waste? 

Cirkulární ekonomika je směr, který lidem ukazuje, že stejně jako ve všech přírodních ekosystémech, tak i v systému, kde žijí oni, je třeba uzavírat materiálové a energetické toky. Že je třeba předcházet vzniku opadu na všech stupních. A že odpad je vlastně zdroj. Tak proč jím plýtvat? Generace Z má potenciál stát se generací bez odpadu. Bez odpadu, co to vlastně znamená?

“Zero Waste je cíl, který je pragmatický i vizionářský a vede společnost k napodobování udržitelných přírodních cyklů, v nichž jsou všechny vyřazené materiály zdrojem pro další využití. Zero Waste znamená takové návrhy produktů a procesů, které vedou ke snížení objemu odpadu a jejich toxicity a zároveň zachovávání a obnovování všech materiálů. Vyhýbá se skládkování nebo spalování. Tato strategie zamezuje vypouštění jakýchkoli toxických látek, které by mohly být hrozbou pro zdraví rostlin, zvířat, lidí či planety, do vzduchu, půdy či vody.” (Definice Zero Waste dle Zero Waste International Alliance)

Ať už se některým z nás může zdát vize Zero Waste jakkoliv idylická, v praxi se bez její aplikace ale nemůžeme obejít. Udržitelnost naší společnosti je neoddělitelně spjata právě s předcházení vzniku odpadu a právě Generace Z je ta, která po této cestě musí jít. Musí… tedy v případě, že po ní chce jít dlouho.

A co můžeme udělat my… Generace Y? 

Můžeme se chovat tak, abychom byli pro naše děti a vlastně i lidi kolem nás příkladem. Aby vnímali, že chovat se ohleduplně není trend, životní styl nebo přesvědčení, ale že je to správné. A jelikož máme možnost srovnat svět a přírodu z dob, kdy jsme byli ještě děti s prostředím, které je kolem nás teď, tak je naší povinností začít jednat. My v Institutu Cirkulární Ekonomiky pomýšlíme i na vzdělávání nejmenších. Připravujeme workshopy pro děti ve školkách, přednášíme o tom, co víme, že je správné a jsme nadšení z toho, že pro nás naše práce má smysl, který ale přesahuje zvyšování blahobytu nás samých.

Naše chování je totiž ohleduplné nejen k nám samým, ale i k lidem okolo nás. Jestli jste dočetli tento článek a minimálně máte pocit, že i ve Vašem okolí by bylo potřeba něco změnit a cítíte, že potřebujete pomoc a inspiraci, ozvěte se nám. Spolu totiž dokážeme být změnou, kterou chceme vidět kolem nás. A společně také budeme silnějšími a lepšími lídry pro ty, kteří nastoupí na naši cestu po nás. Pojďme pro ně připravit takovou půdu, která bude živá a kvalitní a semínka nápadů a snů, které do ní zasadí, budou růst a prospívat.

Sledujte nas na Facebooku a buďte s námi v kontaktu.

 

 

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...