Tagy Příspěvky otagované jako "odpady"

odpady

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Pohledová deska PACKWALL Design pro obklady stěn a finální povrchy.

Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh asi 18 000 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může třeba vzniknout stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce.  Desky z nápojových kartonů tak v udržitelném stavebnictví je možné najít například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Důležité je však zmínit, že malé množství zbytku potravin nevadí. Není třeba je tedy důkladně vymývat, jen důkladně vyprázdnit.  „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

K vyšší míře třídění přispívá i dostatek kontejnerů. Praha jejich počet meziročně zvyšuje.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony. 

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění energetické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren jako palivo. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot (> 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.

“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil. Za těžko recyklovatelný materiál jsou nápojové kartony považovány kvůli svému vícevrstvému obalu. Díky moderním technologiím, které si poradí i s kombinovanými obaly, však k jejich recyklaci dochází a tyto druhy odpadů jsou dále využívány.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane přes 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca  1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země. 

Věděli jste, že…

  • … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru?
  • … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?
  • … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®?

This slideshow requires JavaScript.

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Poslední úklidovou akcí v Havířově skončila o uplynulém víkendu jarní etapa dobrovolnické akce
Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Zúčastnilo se jí přes 83 000 dobrovolníků, což je bezmála
tolik, jako za celý loňský rok. Podzimní termín úklidů 23. září bude generálkou na dlouho
připravovaný celosvětový World Cleanup Day, který proběhne příští rok ve více než 100 zemích na
všech kontinentech.

Jaká jsou konkrétní čísla z letošních jarních úklidů?
• 2215 úklidových akcí
• Odpadu sesbíráno: 1 331 t
• Z toho vytříděno: 281 t
• Dobrovolníků: 83 491
• Dětí: 45 848

„Počet uskutečněných akcí je zhruba o čtvrtinu vyšší, než za stejné období loňského roku,
předpokládáme tak, že na podzim přivítáme symbolicky letošního stotisícího účastníka“, sdělil nám
organizátor akce Radek Janoušek. „Před koncem školního roku ještě plníme závazky – probíhají
přírodovědné exkurze pro vítězné školní kolektivy, které se zapojily do úklidů a uspěly ve výtvarné
soutěži, v průběhu prázdnin však již budeme intenzivně připravovat podzimní vlnu úklidů, kdy zeleň
ustoupí a odpadky opět vykouknou“, dodává.
Zářijový termín je tradičně ve znamení akce Clean Up The World (vznik v Austrálii) souvisí ale i s
iniciativou LetsDoIt (vznik v Evropě), ke které se organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko také
hlásí. Ta totiž chystá historicky největší, dluho připravovaný celosvětový úklid právě v podzimním
termínu roku 2018. „Rádi bychom v předstihu motivovali účastníky k uklízení i na podzim. Na jednu
stranu bychom organizátory akcí neradi přetěžovali, na druhou stranu je tu jedinečná šance připojit se k
akci světového formátu a ukázat, že na to máme. A co si budeme povídat, řada lokalit si úklid 2x v roce
také zaslouží“, řekl k tomu další z organizátorů akce Miroslav Kubásek.


Ve stejném termínu jako úklidy, proběhne v září i druhý ročník osvětové akce nazvané Recykliště v
Brně-Pisárkách. Kromě předávání cen vítězům letošní úklidové fotosoutěže se mohou návštěvníci této
populárně-vzdělávací akce pro malé i větší děti těšit na bohatý kulturní program s řadou soutěží na téma
odpadů a jejich recyklace.
„Hlavní podzimní termín akce Ukliďme svět, ukliďme Česko je pro letošek stanoven na sobotu
23.září. Uklízet se ale dá i mimo hromadný termín, každá akce se počítá. A díky partnerům, především
pak Nadačnímu fondu Veolia, budeme opět připraveni pomoci s pytli a rukavicemi“, dodává Kateřina
Landová z pořádajícího Českého svazu ochránců přírody. Dobrovolníci se mohou registrovat již nyní na
stránkách www.UklidmeCesko.cz a nalákat tak co nejvíce dobrovolníků z okolí ke společnému dílu pro
dobrou věc a radost z čistého a zdravého životní prostředí.

infografika-stat2017jaro

Kristýna Pavlíčková

E-mail: 2017@uklidmecesko.cz

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

od -
0 44
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Zastupitelé měst a obcí se po dlouhých měsících čekání dozvěděli výsledky 40. výzvy OPŽP v oblasti předcházení vzniku odpadů. Naprostá většina projektů se orientovala na pořízení zahradních kompostérů. Získáním dotace však začíná série aktivit, jejichž správné nastavní může významně ovlivnit jak finální podobu a kvalitu kompostérů, tak skutečné fungování kompostérů v praxi. Proto si dovolujeme za INCIEN dle našich zkušeností přidat pár tipů, které mohou zastupitelům obcí pomoci s nastavením správného systému předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

Časté otázky a odpovědi vyplývající se získáním dotace:

  • Byl náš projekt podpořen? Informace o tom, zda byl Váš projekt podpořen naleznete ZDE.
  • Co dál? Po tom, co byl Váš projekt zařazen mezi šťastlivce, jste byli zřejmě vyzváni ze strany SFŽP o doplnění relevantní částky vyplývající z ukončených výběrových řízení, resp. smluv o dílo, aby mohli na fondu připravit tzv. RopD (Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
  • Jaké termíny máme dodat fondu pro přípravu RopD? Pokud již máte vyhodnocené výběrové řízení a podepsanou smlouvu s dodavatelem můžete dodat velmi brzký termín, po RopD budete moci již realizovat nákup kompostéru. Pokud výběrové řízení terpve připravujete, uvažte kolik času potřebujete na přípravu zadávací dokumentace, vyhodnocení výběrového řízení a poté administraci s dodavateli. Doporučujeme minimálně 3 měsíce.
  • Pokud teprve výběrové řízení připravujeme, na co nezapomenout? Důležité je říct, že obec musí připravit zadávací dokumentaci, která by měla být v souladu s Pokyny pro zadávání veřejnechných zakázek OPŽP. Pro tvorbu kvalitní zadávací dokumentace můžete oslovit buď společnost, která Vám připravila celou žádost o podporu a nebo se do toho obec může vložit sama. Nejdůležitější je vycházet z již vyhotovených dokumentů, které byly součástí projektové dokumentace. Přílohou zadávací dokumentace veřejné zakázky jsou mimo jiné Technická specifika, na kterých si dejte hodně záležet. Důraz klademe na kvalitu kompostérů, šířku stěn, dostupnost ke kompostu ze všech stran, snadná manipulace, přístup vzduchu ke kompostu díky vnitřnímu žebrování kompostérů atd. Tomuto tématu jsme se věnovali ve článku Není kompostér jako kompostér. 
  • Jaké dodavatele oslovit? Oslovte ověřené dodavatele kompostérů, kteří již mají v České republice historii. Můžeme doporučit například firmu JRK, která se věnuje systémům nakládání s odpady v obcích již sedmým rokem a byla první, která k dodávkám kompostérů zajišťovala obcím osvětu. Samozřejmě jsou firmy další, my máme ale zkušenosti zejména s touto.

Nezapomeňte na osvětu už ve výběrovém řízení.

Některé firmy zajišťují při každé dodávce kompostérů i kvalitní osvětu. Není tomu tak však pokaždé. Proto můžete již ve výběrovém řízení (dále jen VŘ) uvést, že požadujete i proškolení občanů či poskytnutí brožur a materiálů s informacemi o správném kompostování. Perfektně funguje osvěta, která je provedena při rozdávání kompostérů. Prakticky si takový proces představte jako svolání zástupce každé domácnosti v předem daný čas například do místního kulturního domu, kde proběhne hodinová přednáška, dojde k podpisu smluv a odvozu kompostérů domů. Jedná se o nejefektivnější a nejrychlejší způsob rozdání kompostérů obyvatelům.

Chtějte kvalitu! 

Při nákupu kompostérů je totiž klíčová. Levné kompostéry vám mohou po třech letech vlivem počasí zkřehnout, plast popraská a dobrý záměr tak doslova velmi brzy končí v nádobě na odpad (v lepším případě v té na plasty. Jaké parametry můžete vyžadovat? Více informací najdete ve článku Není kompostér jako kompostér. 

Podpořte myšlenku recyklace – chtějte výrobky z druhotných surovin. 

Věděli jste, že na českém trhu jsou i výrobky ze 100 % recyklovaných materiálů? Chtějte je a dejte si tyto požadavky již do výběrového řízení. Snížíte tak ekologickou stopu produktu a přitom kvalita těchto materiálů je srovnatelná s primárními surovinami. Zároveň se díky uvedení parametrů týkajících se druhotných surovin do VŘ můžete zařadit do soutěže Přeměna odpadů na zdroje, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu a která oceňuje obce, které podporují využívání druhotných surovin.

Zajímá Vás konkrétní dotaz týkající se kompostování v obci nebo byste rádi využili možnosti osvětových aktivit od neziskové organizace Institut Cirkulární Ekonomiky? Ozvěte se nám! 

 

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Jedná se o kurz, ve kterém budou mít účastníci zcela exkluzivní možnost získat vzdělání, které v České republice nemá konkurenci. Téma oběhového hospodářství v uceleném vzdělávacím celku v rámci celoživotního vzdělávání začíná již v září! 

Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:

foto-vlad-koci“Připravili jsme kurz celoživotního vzdělávání, kde akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe poskytnou znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům.Oběhové hospodářství je přirozená koncepce, kterou se snažíme nyní v naší ekonomice znovu aplikovat. Ačkoli je z pohledu udržitelnosti tato koncepce nutností, a ačkoli ji značná část veřejnosti vítá jako příležitost k rozvoji podnikání, má oběhové hospodářství i své kritiky.

Zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství. Náš kurz je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ říká Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. 

 foto-sona_jonasova„Za poslední dva roky se rapidně zvýšil zájem o téma oběhového hospodářství a to zejména ze strany firem. Naším cílem je proto vytvořit obsahově hodnotný kurz, který účastníky provede celým spektrem témat, ale vždy s důrazem na využití v praxi. Věříme, že každý účastník bude po absolvování kurzu o krok napřed a zhodnotí svoje znalosti v reálných podmínkách“, říká Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit  600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.

Rozsah kurzu:

Září 2017 – červen 2018, 13 celodenních výukových bloků, vždy v pátek cca každé 3 týdny.

Profil absolventa:

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.

 Organizační zajištění kurzu: Mgr. Markéta Švančarová. V případě zájmu či dotazů kontaktujte na emailu: marketa.svancarova@vscht.cz.

pozvanka-na-kurz

Další informace spolu s přihláškou do kurzu najdete na http://bit.ly/2n6P4VI.

od -
1 284
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Na českém trhu jsou k mání desítky typu kompostérů. Liší se váhou, materiálem, objemem, systémem průduchů, náročností složení, jiným typem plnění i vyprazdňování či barvou. A vybrat si z nich ten nejlepší dá každému starostovi neznalému problematiky dost práce. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je mít na paměti vždy fakt, že investujete do vybavení, které vám má pomoci snižovat množství odpadu. Není jistě ve vašem zájmu pořídit občanům kompostéry, který nevydrží ani po dobu trvání projektu, na zahradě se za pár let rozpadnou a nemají záruku na náhradní díly. Věřte, že u některých nekvalitních kusů se budete o možnostech reklamace informovat již velmi brzy. Tenkostěnné kompostéry totiž vlivem počasí křehnou, praskají a často se po pár letech užívání stanou nefunkčními. Proto vždy obcím radíme:

1) Vyberte si kompostér se stěnou o tloušťce alespoň 0,6 – 0,7 cm. Můžete si být jistí, že je dostatečně těžký, vydrží třeba i dvacet let, na zahradě ho neodfoukne vítr a nezkřehne.

2) Volte takové výrobky, u kterých můžete vyměnit jednotlivé části za nové bez toho, aniž byste museli vyměnit celý výrobek. Volte modulární kompostéry s pevnými díly.

3) Pozorně zvažte, jaký má kompostér systém vyprazdňování. Pokud jediný otvor na odebrání kompostu je malé okénko ve spodním prostoru, tak si můžete být jisti, že budete muset stejně celý kompostér rozebrat. Proto volte takový, který jednoduše rozložíte či rozevřete.

4) Hledejte například kompostéry recyklovatelné nebo vyrobené z již recyklovaných plastů. Ty mají stejnou kvalitu jako kompostéry z primárních plastů a vy pomůžete vytvořit poptávku na trhu, kde jsou využívány druhotné suroviny.

Klíčovou roli hraje osvěta.

Setkali jsme se s obcemi, které i když měli v ceně dodávky zahrnuto školení pro občany, tak odmítli se slovy: „Však u nás lidi kompostují roky, žádné školení není potřeba.“ Jenže ono kompostování v rohu zahrady, kam lidé roky vozí trávu a všechen bioodpad a jednou za tři roky kompost přehodí, je něco jiného, než kompostování v termokompostérech. O ty je třeba pečovat, dbát na správnou vlhkost, prokopávat jejich obsah, správně kombinovat vstupní suroviny a promyslet i jejich umístění tak, aby kompostování bylo pohodlné. Množství dotazů, které se na konci přednášek hromadilo, nás přesvědčilo o tom, že lidé zapomněli na co všechno je nutné myslet před tím, než s kompostováním začnou. Doporučujeme tedy všem obcím, které o kompostování přemýšlí, aby nezapomněly na důslednou osvětu. Bez osvěty s totiž velmi často stává, že kompost začne lidem tlít a zapáchat, nebo je naopak moc suchý a celý systém je pak mnohdy milně považovaný za nefunkční. Při tomto neproškolení a neodborném zacházení s kompostéry pak nádobách na komunální odpad končí biologicky rozložitelný odpad, který mohl být navracen zpět do půdy.

picture5

A jak vlastně vykázat odpad, který nevznikne?

Součástí každé dotační výzvy či správného plánu odpadového hospodářství je analýza potenciálu vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. A právě ta je podkladem pro množství odpadu, kterému lze předejít, pokud je využit systém prevence například domácím kompostováním. V případě kontroly se tak obec může prokázat analýzou, kde bylo určeno množství odpadu, které je kompostováno a nevstupuje tak do režimu odpadů. A když odpad nevznikne, tak se ani neeviduje. Obdobně je to například s kontejnery na textil či s tzv. Re-use centry, což jsou místa, kde lidé mohou odložit nepotřebný nábytek či vybavení domácností. Tato místa (i když jsou často součástí sběrných dvorů) jsou prostory, které slouží k předcházení vzniku odpadu a opět není nutné množství odložených věcí nijak vykazovat.

Jak často říkáme, nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Za ten totiž obec nemusí platit a šetří tak finance, které může například vložit do osvěty obyvatel či nových, chytrých systémů adresného svozu odpadu, které pomáhají zvyšovat míru třídění odpadů a snižovat náklady obce.

 



Přednáška o kompostování ve městě Lázně Bělohrad.

Příprava na prokopávání kompostu. Právě tehdy oceníme, když se s kompostérem lehce manipuluje.

 

 

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...