Tagy Příspěvky otagované jako "odpady"

odpady

od -
0 39
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Zastupitelé měst a obcí se po dlouhých měsících čekání dozvěděli výsledky 40. výzvy OPŽP v oblasti předcházení vzniku odpadů. Naprostá většina projektů se orientovala na pořízení zahradních kompostérů. Získáním dotace však začíná série aktivit, jejichž správné nastavní může významně ovlivnit jak finální podobu a kvalitu kompostérů, tak skutečné fungování kompostérů v praxi. Proto si dovolujeme za INCIEN dle našich zkušeností přidat pár tipů, které mohou zastupitelům obcí pomoci s nastavením správného systému předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

Časté otázky a odpovědi vyplývající se získáním dotace:

  • Byl náš projekt podpořen? Informace o tom, zda byl Váš projekt podpořen naleznete ZDE.
  • Co dál? Po tom, co byl Váš projekt zařazen mezi šťastlivce, jste byli zřejmě vyzváni ze strany SFŽP o doplnění relevantní částky vyplývající z ukončených výběrových řízení, resp. smluv o dílo, aby mohli na fondu připravit tzv. RopD (Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
  • Jaké termíny máme dodat fondu pro přípravu RopD? Pokud již máte vyhodnocené výběrové řízení a podepsanou smlouvu s dodavatelem můžete dodat velmi brzký termín, po RopD budete moci již realizovat nákup kompostéru. Pokud výběrové řízení terpve připravujete, uvažte kolik času potřebujete na přípravu zadávací dokumentace, vyhodnocení výběrového řízení a poté administraci s dodavateli. Doporučujeme minimálně 3 měsíce.
  • Pokud teprve výběrové řízení připravujeme, na co nezapomenout? Důležité je říct, že obec musí připravit zadávací dokumentaci, která by měla být v souladu s Pokyny pro zadávání veřejnechných zakázek OPŽP. Pro tvorbu kvalitní zadávací dokumentace můžete oslovit buď společnost, která Vám připravila celou žádost o podporu a nebo se do toho obec může vložit sama. Nejdůležitější je vycházet z již vyhotovených dokumentů, které byly součástí projektové dokumentace. Přílohou zadávací dokumentace veřejné zakázky jsou mimo jiné Technická specifika, na kterých si dejte hodně záležet. Důraz klademe na kvalitu kompostérů, šířku stěn, dostupnost ke kompostu ze všech stran, snadná manipulace, přístup vzduchu ke kompostu díky vnitřnímu žebrování kompostérů atd. Tomuto tématu jsme se věnovali ve článku Není kompostér jako kompostér. 
  • Jaké dodavatele oslovit? Oslovte ověřené dodavatele kompostérů, kteří již mají v České republice historii. Můžeme doporučit například firmu JRK, která se věnuje systémům nakládání s odpady v obcích již sedmým rokem a byla první, která k dodávkám kompostérů zajišťovala obcím osvětu. Samozřejmě jsou firmy další, my máme ale zkušenosti zejména s touto.

Nezapomeňte na osvětu už ve výběrovém řízení.

Některé firmy zajišťují při každé dodávce kompostérů i kvalitní osvětu. Není tomu tak však pokaždé. Proto můžete již ve výběrovém řízení (dále jen VŘ) uvést, že požadujete i proškolení občanů či poskytnutí brožur a materiálů s informacemi o správném kompostování. Perfektně funguje osvěta, která je provedena při rozdávání kompostérů. Prakticky si takový proces představte jako svolání zástupce každé domácnosti v předem daný čas například do místního kulturního domu, kde proběhne hodinová přednáška, dojde k podpisu smluv a odvozu kompostérů domů. Jedná se o nejefektivnější a nejrychlejší způsob rozdání kompostérů obyvatelům.

Chtějte kvalitu! 

Při nákupu kompostérů je totiž klíčová. Levné kompostéry vám mohou po třech letech vlivem počasí zkřehnout, plast popraská a dobrý záměr tak doslova velmi brzy končí v nádobě na odpad (v lepším případě v té na plasty. Jaké parametry můžete vyžadovat? Více informací najdete ve článku Není kompostér jako kompostér. 

Podpořte myšlenku recyklace – chtějte výrobky z druhotných surovin. 

Věděli jste, že na českém trhu jsou i výrobky ze 100 % recyklovaných materiálů? Chtějte je a dejte si tyto požadavky již do výběrového řízení. Snížíte tak ekologickou stopu produktu a přitom kvalita těchto materiálů je srovnatelná s primárními surovinami. Zároveň se díky uvedení parametrů týkajících se druhotných surovin do VŘ můžete zařadit do soutěže Přeměna odpadů na zdroje, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu a která oceňuje obce, které podporují využívání druhotných surovin.

Zajímá Vás konkrétní dotaz týkající se kompostování v obci nebo byste rádi využili možnosti osvětových aktivit od neziskové organizace Institut Cirkulární Ekonomiky? Ozvěte se nám! 

 

Ve dnech 21.-23.dubna 2017 pořádá centrum Glopolis první Food Waste Hackathon v ČR. Tato víkendová akce proběhne v Praze a propojí IT odborníky  s lidmi, kteří se zabývají plýtváním potravinami. Cílem je vytvořit funkční a inovativní návrhy mobilních a webových aplikací proti plýtvání potravinami.  

Konkrétní výzvy, které potřebují chytrá řešení, představí Potravinová banka Praha (Jak lépe podporovat potravinové banky), Tesco (Jak snížit plýtvání u prodejců) a Glopolis (Jak zaujmout a aktivovat mládež). Nadace Vodafone navíc představí možnosti technologických řešení, kde nápadům a inovacím se nedává hranice.

Výraz hackathon pochází ze slov hack a marathon; jde o soutěž, při níž programátoři v omezeném čase pracují na vyřešení zadaného softwarového projektu. V posledních letech se hackathony zaměřují na vyřešení různých společenských problémů.

Každoročně v EU zbytečně vyhazujeme na 88 miliónů tun potravin v hodnotě kolem 143 miliard eur ročně.  V těchto propočtech navíc chybí náklady na tzv. externality, jako je zbytečné využívání přírodních zdrojů a pracovní síly potřebné k výrobě těchto potravin.

Po víkendové práci  na aplikacích proti plýtvání potravinami účastníci představí své projekty před odbornou porotou. Autoři nejlepších návrhů si odnesou věcné ceny od podporovatelů Food Waste Hackathonu: CZC.cz, IKEA, Nadace Vodafone a Mamma Coffee. Vítězný projekt získá navíc možnost dotáhnout svou práci v Laboratoři Nadace Vodafone pro rok  2017.

Partnery Food Waste Hackathonu jsou Asociace společenské odpovědnosti, INCIEN, Kokoza, Potravinová banka Praha, Sociologický ústav AV ČR a Zachraň jídlo.

Více informací naleznete také na webových stránkách www.glopolis.org.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Jedná se o kurz, ve kterém budou mít účastníci zcela exkluzivní možnost získat vzdělání, které v České republice nemá konkurenci. Téma oběhového hospodářství v uceleném vzdělávacím celku v rámci celoživotního vzdělávání začíná již v září! 

Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:

foto-vlad-koci“Připravili jsme kurz celoživotního vzdělávání, kde akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe poskytnou znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům.Oběhové hospodářství je přirozená koncepce, kterou se snažíme nyní v naší ekonomice znovu aplikovat. Ačkoli je z pohledu udržitelnosti tato koncepce nutností, a ačkoli ji značná část veřejnosti vítá jako příležitost k rozvoji podnikání, má oběhové hospodářství i své kritiky.

Zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství. Náš kurz je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ říká Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. 

 foto-sona_jonasova„Za poslední dva roky se rapidně zvýšil zájem o téma oběhového hospodářství a to zejména ze strany firem. Naším cílem je proto vytvořit obsahově hodnotný kurz, který účastníky provede celým spektrem témat, ale vždy s důrazem na využití v praxi. Věříme, že každý účastník bude po absolvování kurzu o krok napřed a zhodnotí svoje znalosti v reálných podmínkách“, říká Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit  600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.

Rozsah kurzu:

Září 2017 – červen 2018, 13 celodenních výukových bloků, vždy v pátek cca každé 3 týdny.

Profil absolventa:

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.

 Organizační zajištění kurzu: Mgr. Markéta Švančarová. V případě zájmu či dotazů kontaktujte na emailu: marketa.svancarova@vscht.cz.

pozvanka-na-kurz

Další informace spolu s přihláškou do kurzu najdete na http://bit.ly/2n6P4VI.

od -
1 276
Není kompostér jako kompostér. Proto vybírejte ty kvalitní, které Vám na zahradě vydrží dlouhé roky.

Na českém trhu jsou k mání desítky typu kompostérů. Liší se váhou, materiálem, objemem, systémem průduchů, náročností složení, jiným typem plnění i vyprazdňování či barvou. A vybrat si z nich ten nejlepší dá každému starostovi neznalému problematiky dost práce. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je mít na paměti vždy fakt, že investujete do vybavení, které vám má pomoci snižovat množství odpadu. Není jistě ve vašem zájmu pořídit občanům kompostéry, který nevydrží ani po dobu trvání projektu, na zahradě se za pár let rozpadnou a nemají záruku na náhradní díly. Věřte, že u některých nekvalitních kusů se budete o možnostech reklamace informovat již velmi brzy. Tenkostěnné kompostéry totiž vlivem počasí křehnou, praskají a často se po pár letech užívání stanou nefunkčními. Proto vždy obcím radíme:

1) Vyberte si kompostér se stěnou o tloušťce alespoň 0,6 – 0,7 cm. Můžete si být jistí, že je dostatečně těžký, vydrží třeba i dvacet let, na zahradě ho neodfoukne vítr a nezkřehne.

2) Volte takové výrobky, u kterých můžete vyměnit jednotlivé části za nové bez toho, aniž byste museli vyměnit celý výrobek. Volte modulární kompostéry s pevnými díly.

3) Pozorně zvažte, jaký má kompostér systém vyprazdňování. Pokud jediný otvor na odebrání kompostu je malé okénko ve spodním prostoru, tak si můžete být jisti, že budete muset stejně celý kompostér rozebrat. Proto volte takový, který jednoduše rozložíte či rozevřete.

4) Hledejte například kompostéry recyklovatelné nebo vyrobené z již recyklovaných plastů. Ty mají stejnou kvalitu jako kompostéry z primárních plastů a vy pomůžete vytvořit poptávku na trhu, kde jsou využívány druhotné suroviny.

Klíčovou roli hraje osvěta.

Setkali jsme se s obcemi, které i když měli v ceně dodávky zahrnuto školení pro občany, tak odmítli se slovy: „Však u nás lidi kompostují roky, žádné školení není potřeba.“ Jenže ono kompostování v rohu zahrady, kam lidé roky vozí trávu a všechen bioodpad a jednou za tři roky kompost přehodí, je něco jiného, než kompostování v termokompostérech. O ty je třeba pečovat, dbát na správnou vlhkost, prokopávat jejich obsah, správně kombinovat vstupní suroviny a promyslet i jejich umístění tak, aby kompostování bylo pohodlné. Množství dotazů, které se na konci přednášek hromadilo, nás přesvědčilo o tom, že lidé zapomněli na co všechno je nutné myslet před tím, než s kompostováním začnou. Doporučujeme tedy všem obcím, které o kompostování přemýšlí, aby nezapomněly na důslednou osvětu. Bez osvěty s totiž velmi často stává, že kompost začne lidem tlít a zapáchat, nebo je naopak moc suchý a celý systém je pak mnohdy milně považovaný za nefunkční. Při tomto neproškolení a neodborném zacházení s kompostéry pak nádobách na komunální odpad končí biologicky rozložitelný odpad, který mohl být navracen zpět do půdy.

picture5

A jak vlastně vykázat odpad, který nevznikne?

Součástí každé dotační výzvy či správného plánu odpadového hospodářství je analýza potenciálu vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. A právě ta je podkladem pro množství odpadu, kterému lze předejít, pokud je využit systém prevence například domácím kompostováním. V případě kontroly se tak obec může prokázat analýzou, kde bylo určeno množství odpadu, které je kompostováno a nevstupuje tak do režimu odpadů. A když odpad nevznikne, tak se ani neeviduje. Obdobně je to například s kontejnery na textil či s tzv. Re-use centry, což jsou místa, kde lidé mohou odložit nepotřebný nábytek či vybavení domácností. Tato místa (i když jsou často součástí sběrných dvorů) jsou prostory, které slouží k předcházení vzniku odpadu a opět není nutné množství odložených věcí nijak vykazovat.

Jak často říkáme, nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Za ten totiž obec nemusí platit a šetří tak finance, které může například vložit do osvěty obyvatel či nových, chytrých systémů adresného svozu odpadu, které pomáhají zvyšovat míru třídění odpadů a snižovat náklady obce.

 



Přednáška o kompostování ve městě Lázně Bělohrad.

Příprava na prokopávání kompostu. Právě tehdy oceníme, když se s kompostérem lehce manipuluje.

 

 

Zakladatelka brněnské značky Tierra Verde, Nataša Foltánová, která vyrábí ekologickou drogerii říká: “Jsme podnikatelskými punkery. Pracujeme nikoliv pro maximalizaci zisku, naši práci považujeme za službu planetě. V Brně vyrábíme ekologické prací a čistící prostředky značky YELLOW&BLUE, které jsou známé nejen v České kotlině, ale i v několika evropských zemích. Děláme však i něco, co nedává ekonomický smysl – shromažďujeme použitý obalový materiál z vlastní výroby, který by jinak skončil na skládce nebo ve spalovně, a vyrábíme z něj praktické věci denní potřeby. A každý takto zrozený kousek do poslední kapky naplňuje naše motto, že VŽDYCKY EXISTUJE ALTERNATIVA.

Pytle od surovin z výroby naší ekologické drogerie YELLOW&BLUE se tedy proměňují na tašky, pouzdra, obaly na sešity a knihy, obálky na dopisy. Sbíráme taky skleněné lahve a vyrábíme z nich úžasné sklenice, misky a lustry. Materiál, který takto sbíráme a zpracováváme, je šťastný, že může znovu posloužit a vlastně takto žít navěky.”

Pojďte se tedy nyní blíže podívat na příběhy některých výrobků a jejich cesty k novému životu.

OBÁLKY

“Na začátku je pytel od jedlé sody, který vyprázdníme a vyrobíme pro vás balíčky oblíbené BIKY, jedlé sody na čistění. Pytle nastříháme na pásy, skládáme a pak sešijeme. Výsledkem jsou tyto milé obálky, které nás zvou k napsání dopisu někomu blízkému…”

Z papírových pytlů od BIKY umíme také dělat obaly na sešity a knihy a praktické obaly na dokumenty.

TAŠKY

“Podobnou cestu do nového života podstupují pytle od dalšího oblíbeného výrobku, bělícího prášku PUER. Vyprázdněný pytel rozstříháme a materiál putuje do šicí dílny, kde se z něj rodí různé tašky a pouzdra. Na doplnění i dekoraci používáme nejrůznější další odpad, například naše vyřazené etiket nebo krásně barevné pytle od krmiv pro domácí mazlíčky, kterými nás zásobují zvířecí útulky. Spolupracujeme také s firmou VIVO BAR, jejichž zákazníci mohou schovávat obaly od tyčinek, které pak opět používáme jako dekoraci na tašky z pytlů.”

OBALY NA DOKUMENTY

Ze zářivě modrých pytlů od mořské soli do myčky vznikají nesmrtelné obaly na dokumenty.

SKLO

Samostatnou kapitolou projektu BORN AGAIN je lahvové sklo, materiál, do kterého se nelze nezamilovat Jednoduché, elegantní lahve obvykle končí po večírku v kontejneru. Nám ale dělá velkou radost vracet život tomuto nádhernému materiálu a pít ze sklenic, které z lahví vzniknou, je skutečný zážitek. Jako by se do nich skutečně vtělila vděčnost čistého skla, že mu byla dána šance na nový, věčný život. Tedy zejména, pokud je zabalíme do recyklovaného kartonu, kde jim pohodlí zajistí z rozložitelného materiálu vyrobené odstřižky od čajových sáčků Sonnentor. A samozřejmě nám z každé skleničky zbývá i horní díl lahve … z něj vznikají designové lustry a milé zvonky.

 

“Naše péče a pozornost způsobuje to, že každá takto zhotovená věc má svou vlastní duši. Setkáte se s ní pokaždé, když výrobek ze znovuzrozeného materiálu použijete. Protože vznikl z čisté lásky k světu.”

Pokud s vámi náš punkerský způsob podnikání rezonuje a chtěli byste ho vidět naživo, ozvěte se a zastavte se za námi do Brna.

 

 

CIRKULÁRNÍ BYZNYS NOVINKY Z DOMOVA

Do intenzivního přesunu od linárního k cirkulárnímu systému podnikání, rozvoje a inovací se v měsíci lednu v České republice opřela firma IKEA. Oznámila nejen zahájení projektu Druhá šance pro nábytek, kdy v rámci pilotního projektu na pražském Zličíně testuje systém opětovného prodeje použitého nábytku od zákazníků, ale i zahájení prodeje produktů z recyklovaných materiálů. O obou inovacích si můžete přečíst kompletní informace v článcích, které jsme na Zajímej.se prezentovali v průběhu měsíce.

V Hospodářských novinách se objevil článek o nových stavebních materiálech z odpadních materiálů od redaktorky Zuzany Kemenyové, od které jste možná četli rozhovor o Institutu “Je na čase myslet jinak: vidět odpady jako cenný zdroj”, který vyšel v měsíci lednu. V novém článku se dozvíte, jak česká firma Flexibau vyrábí alternativu pro sádrokarton či OSB desky z nápojových kartonů a firma Ekopanely využívá odpadní slámu. Obě firmy tak ukazují, že nové stavební materiály jsou nejen trendy, ale i ekologické. V článku nechyběl ani názor INCIEN:

„Důsledná recyklace, znovu používání stavebních materiálů a hledání alternativních zdrojů právě například z odpadů je a bude aktuálním tématem i vzhledem k měnící se legislativě využívání odpadů. Příklady českých firem jsou pro nás ukázkou toho, že je toto téma zajímavé i pro české podnikatele,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

CIRKULÁRNÍ NOVINKY ZE SVĚTA

The Ellen MacArthur Foundation (dále jen EMF) a IDEO oficiálně představili nového průvodce cirkulárním designem, tzv.  “Circular Design Guide.  Cílem online průvodce je (nejen designérům) pomoci pochopit, definovat, vyrobit a rozvinout kreativní myšlení vedoucí k inovacím v cirkulární ekonomice.

Unilever oznámil, že do roku 2025 budou jeho výrobky obaleny ve 100% recyklovatelných plastových obalechFirma tak opět ukázala, že svoje závazky týkající se cirkulární ekonomiky myslí vážně. Tento krok je zcela v souladu s cíly, které jsou součástí Akčního plánu pro zavádění cirkulární ekonomiky, který vydala Evropské komise a v jehož souvislosti se hodně diskutují cíle týkající se právě recyklování obalových materiálů. Do roku 2030 bychom měli recyklovat až 70 % obalů. K tomuto číslu se v posledním lednovém týdnu naklonil Evropský parlament. Podle EMF jen 14% z plastových obalů používaných po celém světě si skutečně najde cestu do recyklačních zařízení, zatímco 40% končí na skládkách a třetina v přírodních ekosystémech. Problém plastového odpadu je v současnosti často skloňován v souvislosti se znečištěním oceánů.

Jeden z největších evropských maloobchodníků v oblasti online obchodování testuje přínosy přechodu z prodeje k pronájmu produktů a služeb ve velkém měřítku. Jedná se o projekt, který testuje principy sdílené ekonomiky.

Koncept, který je srdcem podnikání firmy Patagonia, je jedinečný tím, že začíná u výroby, pokračuje u oprav a recyklace vlastních výrobků s cílem, aby vydržely co nejdéle. To je také jeden z důvodů, proč firma prezentovala svůj přístup v rámci Accenture Strategy Award for Circular Economy Multinational na Evropském Ekonomickém Foru v Davosu ve Švýcarsku na konci ledna. U příležitosti udělení ocenění společnost oznamuje spuštění online platformy, kde bude prodávat použité oblečení a vybavení Patagonia pocházejících od jejich zákazníků. Přečtěte si článek, kde Rose Marcario, ředitel firmy Patagonia vysvětluje firemní cirkulární strategii.

KAM ZA CIRKULÁRNÍMI TÉMATY?

Ať už jste zastupitel obce či stratég ve velkém korporátu, neměli byste si nechat ujít nakouknout pod pokličku cirkulární ekonomiky díky konferenci ODPAD ZDROJEM. Už druhým rokem přinášíme do České republiky téma, které se v posledních letech stalo megatrendem na globální úrovni a pomalu a jistě se dostává i mezi samosprávy. Jaké výhody přináší zavádění principů cirkulární ekonomiky na komunální úrovni? Jak obce díky úsporám a využíváním druhotných surovin šetří obecní kasu i životní prostředí? A jak do toho všeho zapojují obyvatele tak, aby byly výsledky co nejlepší? Přijďte na konferenci, která klade důraz na osobní navazování kontaktů, kvalitní informace a v letošním roce také prestižně představí projekt CIRCLE CITY SCAN, pro který vybírá INCIEN ve spolupráci s Circle Economy Amsterdam pilotní město v České republice. Buďte i vy o krok napřed a přihlaste se na konferenci ODPAD ZDROJEM za zvýhodněnou cenu a včas! 

 

od -
0 45
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Do vypuknutí dobrovolnické akce Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017 zbývají přesně dva měsíce. Po loňském rekordním ročníku je letošním cílem překonání hranice 100 000 zapojených dobrovolníků. Své úklidy mohou zájemci o uklízení přihlašovat již nyní na webu projektu www.UklidmeCesko.cz. Není na co čekat, vzkazují organizátoři akce.

Přesně za 2 měsíce, v sobotu 8. dubna 2017, proběhne letošní hlavní termín úspěšné akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, zaměřené na dobrovolnické úklidy černých skládek, ale i drobného nepořádku z naší přírody, vesnic a měst. Jak to funguje? Od nynějška je možné na stránkách projektu www.UklidmeCesko.cz přihlašovat plánované úklidy a všem zaregistrovaným organizátorům budou poskytnuty nezbytné rady k plánování i propagaci jejich akcí. „Navíc máme dobré zprávy. V letošním roce bychom díky podpoře Ministerstva životního prostředí a sponzorů měli mít opět zajištěny pevné pytle pro všechny zájemce, kterým z loňského ročníku nezbyly zásoby či nemají vlastní zdroje“, sdělila nám jedna z organizátorů, Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody.

Organizátoři akce cílí v letošním roce opět i na školy a dětské kolektivy, neboť věří, že perspektiva je hlavně ve výchově mládeže. „Pytlů bude dost, rukavice ale budeme rozdávat přednostně školám, máme pro ně i 1400 reflexních vest. Chceme pedagogům ušetřit co nejvíce práce s organizací a zajištěním bezpečnosti pro studenty“, dodává Kateřina. Minulý rok uklízelo přes 300 škol.

Letošní ročník akce může proběhnout také díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí zaměřeného na environmentální vzdělávání (EVVO). ,,Podpoříme známý projekt Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017, který motivuje veřejnost, aby změnila přístup k černým skládkám a nakládání s odpadem. Oceňuji, jak se tento projekt každým rokem rozšiřuje a zapojuje se do něj víc a víc lidí. Takovéto projekty napomáhají šířit potřebnou osvětu, pocit odpovědnosti k přírodě i k našemu nejbližšímu okolí, což je také důvod, proč tuto akci ministerstvo každoročně zaštiťuje,” řekl k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec.

 

Kontakt

Radek Janoušek – 777 176 675

Kateřina Landová – 773 198 015

Nebyla by škoda aby váš bioodpad skončil v popelnici s komunálním odpdem?

EU sice má řadu politik, které se mohou uplatnit v boji proti plýtvání potravinami, avšak tento potenciál se podle nové zprávy Evropského účetního dvora nevyužívá. Dosud přijatá opatření jsou rozdrobená a nedůsledná a koordinace na úrovni Evropské komise je nedostatečná. Auditoři konstatují, že nejnovější návrh EU na řešení této problematiky, totiž vytvoření platformy, zcela neřeší problémy, na něž ve své zprávě upozorňují.

Plýtvání potravinami je problém, který vyžaduje opatření na všech úrovních. Podle současných odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu. Toto plýtvání s sebou nese hospodářské a environmentální náklady.

Dosavadní pokrok brzdila absence společné definice „plýtvání potravinami“ a dohodnutých výchozích hodnot, podle nichž by se stanovily cíle pro snížení plýtvání, a to navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu, Rady, Výboru regionů, skupiny G20 a dalších subjektů ke snižování plýtvání potravinami.

„Ve zprávě pro Komisi upozorňujeme na několik nevyužitých příležitostí a možných zlepšení, která by nevyžadovala nové legislativní iniciativy ani další veřejné peníze,“ uvedla členka Evropského účetního dvora odpovědná za zprávu Bettina Jakobsenová. „Avšak tím, že se Komise soustředí na vytvoření platformy, opět promarňuje příležitost problém účinně řešit. To, co nyní potřebujeme, je lepší sladění stávajících politik, lepší koordinace a jasný cíl, jak snížit plýtvání potravinami.“

Auditní zpráva pojednává o tom, jak by se současné politiky mohly lépe využívat, a obsahuje doporučení, aby Komise:

• posílila strategii EU v boji proti plýtvání potravinami a lépe ji koordinovala a dále aby vypracovala akční plán na budoucí roky a stanovila jasnou definici plýtvání potravinami,

• zahrnula plýtvání potravinami do budoucích posouzení dopadu a lépe sladila jednotlivé politiky, které se mohou v boji proti plýtvání potravinami uplatnit,

• určila a odstranila právní překážky stojící v cestě darování potravin, podpořila další využití stávajících možností darování a zvážila, jak darování potravin usnadnit v dalších oblastech.

Bettina Jakobsenová však dnes upozornila, že nová platforma výrazně nepřispívá ke strategii v této oblasti a že stále neexistuje jednotná a jednoznačná definice plýtvání potravinami. „Naše doporučení jak budoucí politiku rozvíjet, byla buď ignorována, nebo přijata jen zčásti, a navržené pokyny problém jen přesouvají na členské státy,“ dodala. Auditoři ve své zprávě zkoumali dosud přijatá opatření EU na snižování plýtvání potravinami a fungování různých nástrojů politik. Zjistili, že EU nepřispívá k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že by účinně bojovala proti plýtvání potravinami. Plýtvání potravinami je problémem v celém potravinovém řetězci, říkají auditoři, a je třeba podniknout kroky ve všech jeho fázích. Důraz by se měl klást na prevenci, neboť podaří-li se plýtvání potravinami zabránit, je to výhodnější, než když se musí řešit následně. Auditoři zjistili, že nápadně chybí vyhodnocování dopadu politik EU na boj proti plýtvání potravinami. Významné politiky jako zemědělství, rybolov a bezpečnost potravin mohou všechny hrát svou úlohu a mohly by být v boji proti plýtvání potravinami využity lépe.

Zroj: Zvláštní zpráva č. 34/2016: „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“ je k dispozici ve 23 jazycích EU.

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Moderní technologie a inovace budou trendem zejména roku 2017.

Výdaje na odpadové hospodářství tvoří značnou část každého obecního rozpočtu. K nejnákladnějším položkám patří zajistit svoz odpadu a platit za jeho ukládání na skládky či spalování. Plánovanou novou legislativou dojde k zavedení přísnějších podmínek pro nakládáním s odpady, ke zvyšování poplatků za ně, ale i k recyklačním slevám. Některé obce však již dnes, díky zavedenému systému ECONIT, změna zákona nezatíží. Tento systém evidence a sledování množství svozu odpadu jim ročně ušetří statisíce korun.

Stávající poplatek za skládkování odpadu je od roku 2009 neměnný – 500 Kč za tunu a za nebezpečný odpad 6200 Kč za tunu. To se však přijetím nového zákona významně změní. Předpokládá se, že v roce 2018 by měl poplatek vzrůst až na 900,- Kč a v roce 2024 až na 1800,- Kč za tunu skládkového odpadu. Důvodem zvyšování ceny je tlak na vyšší separaci a následnou recyklaci odpadu pro obce a snaha o předcházení vzniku odpadu.  Zavedením nového zákona a větším ekonomickým zatížením obcí se v případě nepřipravenosti očekává přenesení zodpovědnosti za odpady na občany novými poplatky. Na druhou stranu se počítá i s motivačními slevami v případě efektivního třídění a snižování množství skládkového odpadu na domácnost.

Evidence odpadu ECONIT je chytrý systém, který obcím řeší kompletní přehled nakládání s odpady. Celý systém funguje na vzájemné kooperaci občana a obce. Každá domácnost v obci získá barevné pytle na odpady evidované čárovým kódem, který je unikátní pro každou domácnost. Samotní obyvatelé nebo obec následně zajistí svoz odpadu do sběrného dvoru, kde dochází ke zvážení a zaevidování množství vytříděného odpadu pro jednotlivé domácnosti. Obec tak získává přehledné informace o stavu a separaci odpadu a může vyhodnotit vytříděné množství a možnosti jeho dalšího využití. Na základě získaných dat dochází k hodnocení třídění odpadů v domácnosti a obyvatelé mohou získat výraznou slevu z ročního poplatku za odpad.

Každá domácnost navíc může po přihlášení na www.chytreodpady.cz sledovat zaevidování každého svezeného pytle. Občané zde mohou vidět, kolik jejich odpad váží, jestli obsahoval nějaké příměsi a kolik za něj dostala domácnost bodů. Domácnost tak vidí nejen, kolik ušetří na poplatku za odpad, ale i to, co by měla zlepšit v třídění, aby ušetřila ještě více.

trojanovice-econit-60

Dobrý příklad z praxe

Příkladem fungování systému ECONIT je také obec Trojanovice v Moravskoslezském kraji, která v jej používá od roku 2009. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu k dalšímu užití. Pro občany také v obci zavedli motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu a extra body, pokud odpad dovezou sami do svozového dvoru. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

„Díky systému ECONIT, který používáme již od roku 2009 a do kterého se nám zapojilo až 90% domácností, jsme zvýšili vytříděnost ze směsného komunálního odpadu až na 80%, což nám i občanům přineslo zejména zajímavou finanční odměnu a stali jsme se nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje“, doplňuje Mgr. Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmu a jsou připravení i na legislativní změny Zákona o odpadech, který obcím ukládá povinnost zvyšovat míru separace až na 42 % v roce 2022. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cestu, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Kontakt pro média: Ivana Jenerálová, jeneralova@tristarpromotion.cz, +420 777 563 943

O ECONITU

Chytrý systém evidence odpadů pomocí QR kódů, který obci umožní evidovat tříděný i směšný komunální odpad a také jednotlivé druhy odpadů ve sběrném dvoře. Pomocí evidence odpadů získá obec přesný náhled na produkci odpadů na svém území a bude mít vlastní data, která nepodléhají zkreslení (např. díky svozu odpadu z mikroregionů a následnému přepočtu a průměrování množství vyprodukovaného odpadu na jednu obec). Díky ECONITU bude mít obec pod kontrolou svozovou firmu a tím i faktury za jejich služby. Obec získá motivační nástroj pro občany k zodpovědnému třídění odpadů (díky bonusovému systému lze dosáhnout vyšších objemů vyseparovaného odpadu). Navíc bude mít obec možnost měřit produkci SKO a množství separace v jednotlivých domácnostech. Za chytrým systémem evidence odpadů ECONIT stojí společnost JRK BioWaste Management, která se dlouhodobě věnuje problematice snižování množství odpadů a předcházení jeho vzniku.

This slideshow requires JavaScript.

 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...