Tagy Příspěvky otagované jako "odpad"

odpad

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

od -
0 83

S unikátní iniciativou přišel slovenský CURAPROX. Staré kartáčky sbírá a důsledně recykluje. A to skutečně. Spousta firem o recyklaci jen mluví, CURAPROX z nich ale vyrábí stylové koše na třídění odpadů do základních škol. Jedná se tak o skvělý příklad cirkulárního byznys modelu, kdy výrobce zajišťuje zpětný odběr a důslednou recyklaci. S novým projektem se mohli seznámit i návštěvníci festivalu POHODA, který proběhl na začátku července v Trenčíně. Ohlas projektu překvapil nejen nás, ale i organizátory.

Za každý starý kartáček dostali návštěvníci slevu a dobrý pocit.

Smyslem samotného projektu Ekovír je podpořit myšlenku třídění odpadů a zejména ukázat lidem, že recyklace má skutečný smysl. Každoročně se totiž zvedá množsví plastů v oceánech a v posledních letech zaplavily internet obrázky, ve kterých nechybí ani zubní kartáčky vyplavené na plážích na opačné straně světa. Důsledná recyklace, zavádění principů cirkulární ekonomiky a spolupráce mezi firmami a občany má nevídaný smysl. Jen díky udržitelné výrobě, spotřebě a zpětnému odběru výrobků totiž můžeme zajistit uzavření cyklů právě například plastu.

CURAPROX goes green – cesta CURAPROX k zelené budoucnosti. 

Na podnět ekologicky smýšlejícího managementu slovenské firmy CURAPROX se firma CURAPROX ve Švýcarsku rozhodla v lednu 2017 jít cestou cirkulární ekonomiky. Cílem je změnit design kartáčků tak, aby ani jeden z obalů netvořil odpad, který končí na skládce či v zařízení na energetické využití odpadů. Firma má dokonce ambice vyrábět kartáčky z co největšího procenta obnovitlených zdrojů, které se na konci životního cyklu budou moci rozložit v domácím kompostéru. Ačkoliv se jedná o velkou výzvu, tak CURAPROX věří, že je to možné. Dlouhodobě tak firma hledá vědce, inovátory a šíří informaci, že budoucnost značky je skutečně zelená.

Na první pohled malé kroky vedou k velkým cílům.

Může se zdát, že CURAPROX recyklací malých kartáčků nemůže pracovat na velké změně. Opak je pravdou. Cílená osvěta, práce s lidmi a stimul firemní kultury udržitleným směrem je přesně to, co v současnosti potřebujeme. Díky jasně nastaveným cílům a dlouhodobému projektu jehož aktuality firma pravidelně vkládá na webové stránky, věříme, že bude CURAPROX vzorem pro ostatní podobně smýšlející firmy. Často se totiž o plastu mluví jako o “špatném” materiálu. Plast je naopak unikátní materiál, který je špatný jen ve chvíli, kdy je s ním nesprávně nakládáno a není dále recyklován. CURAPROX díky recyklaci starých kartáčků může vyrábět nové koše na tříděné odpady, které budou následně distribuovány do základních škol.

CURAPROX Slovensko držíme palce a věříme, že se projekt osvědčí, na koše do základních škol se vysbírá dostatečný počet kartáčků a brzy se iniciativa přesune i do České republiky. 

Na kampaň CURAPROX na festivalu POHODA se můžete podívat díky naší reportáži z akce. Potvrzujeme skvělou atmosféru, příjemný tým lidí a hlavně – čisté zuby po celou dobu konání akce díky partnerství, které firma festivalu poskytuje již několik let a k dispozici jsou tak v umývárnách vždy pasty na zuby pro všechny návštěvníky. Zájemci mohou navíc projít školením o správné dentální hygieně a zúčastnit se soutěží a dalších doprovodných programů. Skvěle se tak kloubí myšlenka péče o chrup a zdraví a témat životního prostředí. Tleskáme!

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Poslední úklidovou akcí v Havířově skončila o uplynulém víkendu jarní etapa dobrovolnické akce
Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Zúčastnilo se jí přes 83 000 dobrovolníků, což je bezmála
tolik, jako za celý loňský rok. Podzimní termín úklidů 23. září bude generálkou na dlouho
připravovaný celosvětový World Cleanup Day, který proběhne příští rok ve více než 100 zemích na
všech kontinentech.

Jaká jsou konkrétní čísla z letošních jarních úklidů?
• 2215 úklidových akcí
• Odpadu sesbíráno: 1 331 t
• Z toho vytříděno: 281 t
• Dobrovolníků: 83 491
• Dětí: 45 848

„Počet uskutečněných akcí je zhruba o čtvrtinu vyšší, než za stejné období loňského roku,
předpokládáme tak, že na podzim přivítáme symbolicky letošního stotisícího účastníka“, sdělil nám
organizátor akce Radek Janoušek. „Před koncem školního roku ještě plníme závazky – probíhají
přírodovědné exkurze pro vítězné školní kolektivy, které se zapojily do úklidů a uspěly ve výtvarné
soutěži, v průběhu prázdnin však již budeme intenzivně připravovat podzimní vlnu úklidů, kdy zeleň
ustoupí a odpadky opět vykouknou“, dodává.
Zářijový termín je tradičně ve znamení akce Clean Up The World (vznik v Austrálii) souvisí ale i s
iniciativou LetsDoIt (vznik v Evropě), ke které se organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko také
hlásí. Ta totiž chystá historicky největší, dluho připravovaný celosvětový úklid právě v podzimním
termínu roku 2018. „Rádi bychom v předstihu motivovali účastníky k uklízení i na podzim. Na jednu
stranu bychom organizátory akcí neradi přetěžovali, na druhou stranu je tu jedinečná šance připojit se k
akci světového formátu a ukázat, že na to máme. A co si budeme povídat, řada lokalit si úklid 2x v roce
také zaslouží“, řekl k tomu další z organizátorů akce Miroslav Kubásek.


Ve stejném termínu jako úklidy, proběhne v září i druhý ročník osvětové akce nazvané Recykliště v
Brně-Pisárkách. Kromě předávání cen vítězům letošní úklidové fotosoutěže se mohou návštěvníci této
populárně-vzdělávací akce pro malé i větší děti těšit na bohatý kulturní program s řadou soutěží na téma
odpadů a jejich recyklace.
„Hlavní podzimní termín akce Ukliďme svět, ukliďme Česko je pro letošek stanoven na sobotu
23.září. Uklízet se ale dá i mimo hromadný termín, každá akce se počítá. A díky partnerům, především
pak Nadačnímu fondu Veolia, budeme opět připraveni pomoci s pytli a rukavicemi“, dodává Kateřina
Landová z pořádajícího Českého svazu ochránců přírody. Dobrovolníci se mohou registrovat již nyní na
stránkách www.UklidmeCesko.cz a nalákat tak co nejvíce dobrovolníků z okolí ke společnému dílu pro
dobrou věc a radost z čistého a zdravého životní prostředí.

infografika-stat2017jaro

Kristýna Pavlíčková

E-mail: 2017@uklidmecesko.cz

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Nejedná se jen o praktickou, ale i designovou záležitost

Nikdy není nadšený ze defektu pneumatik při jízdě na kole. Oprava a použití pumpičky je sice rychlá záležitost, ale pokud s sebou nemáte dostatek správných nástrojů, tak může následovat dlouhá procházka domů. Firma v Utahu se rozhodla jít řešení tohoto problému naprosti a vytvořila pneumatiky bez duší a dokonce i bez vzduchu. Může se zdát o snahu “znovu objevit Ameriku”, protože původní pokusy o bezvzduché pneumatiky selhaly kvůli špatné tuhosti a tlumení nárazů, ale zakladatelé firmy jsou optimističtí a poukazují zejména na rapidní snížení odapdu z ojetých pneumatik.

Nexo_Airless_Tires_3

Zakladatelé myšlenky jsou majitelé cyklistického obchodu, jejichž prací je, mimo jiné, měnit tisíce prasklých či ojetých pneumatik kol. Jejich nápad se tak zrodil při jejich každodenní činnosti. Oprava jedné pneumatiky stojí od 15 do 30 dolarů a tak ve snaze ušetřit zákazníky nechtěných situací s prasklou pneumatikou (stejně tak jako ušetřit peníze za opravu) přišli s novým řešením. Zakladatel Dave Ballard říká: “Věříme, že jednou naše pneumatiky Nexo Tires and Ever Tires budou nezbytným doplňkem cyklistické výbavy každého, kdo o nich uslyší.” Kromě úspory peněz za opravu jde ale mimo jiné o předejití vzniku odpadu z 10 000 000 pneumatik a duší v USA každý rok. Úspory jsou znatelné i při výrobě. Proces výroby totiž spočívá ve vstřikování hmoty do formy, která je oproti klasickému 8 až 9-ti hodinovému procesu skutečně mnohem rychlejší.

bikethumb1

Pneumatiky se budou vyrábět na konci jejich Kickstarter kampaně ve dvou typech. Pvní (Nexo Tires) typ je určený pro montáž na stávající kola a druhý nahradí celou sadu kol (Ever Tires). Zkoušky trvanlivosti potvrdily výdrž 3100 mil pro model Nexo Tires a dokonce 5000 mil pro Ever Tires. Váha se neliší od klasických pneumatik a pneumatiky jsou dokonce k dispozici v několika barvách.

170436_01_NEXO_Micro_cell_tech._tyre

První produkce by měla být vyrobena v lednu 2017 v DIY (do it yourself) balíčku, díky kterému si každý cyklista může pneumatiky namontovat sám. Set bude k dispozici od 75 do 105 dolarů v závislosti na velikost pneumatik. Již brzy vám tak připínáčky, hřebíky či střepy na cestě nebudou činit nejmenší potíže, které by vás uvedly mimo provoz.

output_uTCuOa

 

Cirkulární ekonomika není jen o hledání cest, jak co nejlépe využít odpady, ale naopak jde o změnu myšlení, kdy už od začátku – tedy od návrhu výrobků – myslíme na to, jak je dlouhý je životní cyklus produktu a co se s ním stane na jeho konci.

Věděli jste, že…
  • S rostoucím počtem vozidel ve společnosti výrazně narůstá též množství opotřebovaných pneumatik. Některé odhady hovoří o tom, že roční produkce “ojetin” v ČR dnes tvoří 10 miliónů kusů.
  • 60-70 % celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik. Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.
  • Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.
  • V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti).
  • Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků.
  • V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.
  • Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

Zdroje: My modern metTřídění odpaduOdpady

 

Nejnovější články

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...