Tagy Příspěvky otagované jako "odpad"

odpad

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Nejedná se jen o praktickou, ale i designovou záležitost

Nikdy není nadšený ze defektu pneumatik při jízdě na kole. Oprava a použití pumpičky je sice rychlá záležitost, ale pokud s sebou nemáte dostatek správných nástrojů, tak může následovat dlouhá procházka domů. Firma v Utahu se rozhodla jít řešení tohoto problému naprosti a vytvořila pneumatiky bez duší a dokonce i bez vzduchu. Může se zdát o snahu “znovu objevit Ameriku”, protože původní pokusy o bezvzduché pneumatiky selhaly kvůli špatné tuhosti a tlumení nárazů, ale zakladatelé firmy jsou optimističtí a poukazují zejména na rapidní snížení odapdu z ojetých pneumatik.

Nexo_Airless_Tires_3

Zakladatelé myšlenky jsou majitelé cyklistického obchodu, jejichž prací je, mimo jiné, měnit tisíce prasklých či ojetých pneumatik kol. Jejich nápad se tak zrodil při jejich každodenní činnosti. Oprava jedné pneumatiky stojí od 15 do 30 dolarů a tak ve snaze ušetřit zákazníky nechtěných situací s prasklou pneumatikou (stejně tak jako ušetřit peníze za opravu) přišli s novým řešením. Zakladatel Dave Ballard říká: “Věříme, že jednou naše pneumatiky Nexo Tires and Ever Tires budou nezbytným doplňkem cyklistické výbavy každého, kdo o nich uslyší.” Kromě úspory peněz za opravu jde ale mimo jiné o předejití vzniku odpadu z 10 000 000 pneumatik a duší v USA každý rok. Úspory jsou znatelné i při výrobě. Proces výroby totiž spočívá ve vstřikování hmoty do formy, která je oproti klasickému 8 až 9-ti hodinovému procesu skutečně mnohem rychlejší.

bikethumb1

Pneumatiky se budou vyrábět na konci jejich Kickstarter kampaně ve dvou typech. Pvní (Nexo Tires) typ je určený pro montáž na stávající kola a druhý nahradí celou sadu kol (Ever Tires). Zkoušky trvanlivosti potvrdily výdrž 3100 mil pro model Nexo Tires a dokonce 5000 mil pro Ever Tires. Váha se neliší od klasických pneumatik a pneumatiky jsou dokonce k dispozici v několika barvách.

170436_01_NEXO_Micro_cell_tech._tyre

První produkce by měla být vyrobena v lednu 2017 v DIY (do it yourself) balíčku, díky kterému si každý cyklista může pneumatiky namontovat sám. Set bude k dispozici od 75 do 105 dolarů v závislosti na velikost pneumatik. Již brzy vám tak připínáčky, hřebíky či střepy na cestě nebudou činit nejmenší potíže, které by vás uvedly mimo provoz.

output_uTCuOa

 

Cirkulární ekonomika není jen o hledání cest, jak co nejlépe využít odpady, ale naopak jde o změnu myšlení, kdy už od začátku – tedy od návrhu výrobků – myslíme na to, jak je dlouhý je životní cyklus produktu a co se s ním stane na jeho konci.

Věděli jste, že…
  • S rostoucím počtem vozidel ve společnosti výrazně narůstá též množství opotřebovaných pneumatik. Některé odhady hovoří o tom, že roční produkce “ojetin” v ČR dnes tvoří 10 miliónů kusů.
  • 60-70 % celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik. Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.
  • Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.
  • V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti).
  • Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků.
  • V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.
  • Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

Zdroje: My modern metTřídění odpaduOdpady

 

od -
0 99
Robova přítelkyně jeho aktivity podporuje.

“Dnes je 19. den projektu a mám na sobě 58 liber odpadu. Když budu mít stejnou spotřebuj jako doteď, tak na sobě budu mít 30. den 90 liber. Dnes je první den, kdy jsem se ptal sám sebe, jeslti to zvládnu. Stále nemohu uvěřit,  kolik odpadu produkujeme jen tím, že žijeme běžný, rutinní život v USA. Já osobně v současnosti vytvářím o 33 % odpadu méně než běžný američan a i přesto se stávám obětí vlastního odpadu.  Budu pokračovat, ale každodenní denní aktivity jsou čím dál těžší… “

Průměrný američan vytvoří 4,5 libry kilogramů za den jen tím, že nakupuje, stravuje se a spotřebovává běžným způsobem. Rob Greenfield se rozhodl, že upozorní na fakt, že si lidé vlastně vůbec neuvědomují kolik odpadu produkují a kde končí. Měsíční kampaní, během které na sobě nosí veškerý odpad, se snaží vzbudit zájem veřejnosti a médií o problém, který odpad skutečně znamená. Zároveň upozorňuje na nadměrnou spotřebu a pohodlnost, která se stala součástí našeho každodenního života.

O Robovi napsalo již více než 300 médií včetně New York Post, New York Daily News, USA Today, Mashable, CBS New York, RT America, Huffington Post a známého internetového portálu Now This.

Rob 1Tento projekt však není Robův první a určitě ne ani poslední. V minulosti intenzivně propagoval “dumpster diving” aneb v doslovném překladu “potápění se v popelnicích”, což je aktivita velkého množství zejména mladých lidí, cestovatelů nebo rodin, které si nemohou dovolit nákup kvalitních a zdravých potravin po celém světě. Dumpster diving se stal populární i v zemích Evropské unie a to zejména v severských zemích, kde se ještě do nedávna vyhazovalo ze supermarketů obrovské množství ovoce, zeleniny a dalších čerstvých a stále konzumovatelných potravin.

Rob 6Vytvořil také novou “pyramidu plýtvání potravin” z jídla, které se svými přáteli našel v popelnicích. Polovina veškerého jídla v USA končí v popelnicích přičemž více než 50 milionů američanů je často hladových. Jednoduchý přepočtem můžeme říct, že jídlo, které je vyhozeno, by dvakrát nakrmilo celou americkou populaci. Rob vysbíral jídlo z popelnic v Relaigh, v Severní Karolině a vytvořil pyramidu složenou z vyhozeného jídla. Stejný projekt udělal v dalších čtrnácti městech. Vše s cílem zvýšit zájem o problematiku plýtvání jídlem a aby upozornil, že jídlo ze supermarketů má skončit v potravinových bankách a ne v popelnicích.

This slideshow requires JavaScript.

Zajímá vás, jak projekt skončí? Sledujte Roba na jeho sociálních sítích!

Zdroj fotografií: Facebook Roba Greenfielda.

Upcyklace je téma, které v poslední době rezonuje. Setkáváme se s ním na sociálních sítích, kde si uživatelé sdílejí inspiraci znovuvyužívání předmětů, které by se lehce mohly stát odpadem. V České republice se dokonce upcyklace stala hlavní činnosti ostravské firmy RESPIRO, která ze starých nepotřebných věcí tvoří nejen velmi zajímavé reklamní předměty, ale i umělecká díla. O nových projektech, díky kterým nepotřebná elektronika získává nové využití nám popovídal ředitel společnosti, pan Jakub Mastík.

Ze starých myší nová lavička 

Většina z nás to zná. Doma se nám válí pár nefunkčních kusů hardwaru a ne a ne se ho zbavit. Ať už se jedná o starou klávesnici, PC myš nebo počítačovou skříň, zabírá to prostě místo. V tom přichází společný nápad IT společnosti Tieto a RESPIRa: „Uskutečnili jsme společně sběr takového nefunkčního hardwaru u zaměstnanců a použili jsme jej pro výrobu objektu, který je součástí Tieto projektu Wanna Connect!,“ uvádí Jakub Mastík, obchodní ředitel RESPIRO. Společně s Davidem Žylou vznikl v RESPIRu tým, který dnem i nocí pracoval na návrzích. Originální, umělecká up-cycled lavička, která díky tomuto projektu vznikla, má svou tvář a příběh jako my.

Posuďte sami.

This slideshow requires JavaScript.

Společnost Tieto je nadnárodní, úspěšná IT firma, která se nebála jít vlastní cestou. „Nejen, že se odlišila od konkurence a ukázala, že to se svou odpovědností k životnímu prostředí myslí vážně, ale navíc tím komunikovala příjemně uvolněnou atmosféru uvnitř firmy. Děkujeme společnosti Tieto a všem našim partnerům za odvahu a perfektní spolupráci,“ dodává Jakub Mastík. Zaměstnanci společnosti Tieto mají široké portfolio benefitů a vzniklý objekt je symbolem jejich neotřelého přístupu v této oblasti.

RESPIRO se rozhodlo seznámit firmy a širokou veřejnost s up-cyclingem a přidanými hodnotami nejen prostřednictvím svých výrobků na e-shopu (zde), ale také prostřednictvím marketingových aktivit svých partnerů. Zdaleka se již nejedná pouze o reklamní předměty, ale aktuálně v RESPIRu vznikají další up-cycled umělecká díla.

Nábytek pro základní školu Otická ze starých počítačových komponent. 

Jakub a jeho firma RESPIRO ale nezahálí a projekt Wanna Connect! je jen jedním z mnoha: “Rozhodli jsme se dětem udělat život krásným. Naučili jsme je, že starý je dobrý. Umíte si představit stůl z gramodesek? Stůl z nefunkčních počítačových komponent a desek plošných spojů? Kuchyňské doplňky z kalkulaček? Neumíte, že? Děti ze Základní školy Otická si to díky naší práci představit umí. 3 nejúspěšnější třídy ve sběru si prošlyRESPIRO od sklepení až po půdní prostory. Samy si vyráběly přívěsky z gramodesek a navíc si mohly odnést tričko RESPIRO.”

This slideshow requires JavaScript.


Zajímá Vás, jaké výrobky by mohla firma RESPIRO vyrobit i pro Vás? Mohou to být například reklamní předměty či dárky pro Vaše partnery na Vánoce. Můžete si být jisti, že dáte novou šanci věcem, které již nemají svoje uplatnění a zároveň se odlišíte od jiných firem.

Doporučujeme navštívit webové stránky firmy, které jsou plné realizovaných projektů a inspirace! 

Ve světě jednorázových obalů je potřeba zamyslet se nad tím, co se s danou položkou dál děje. Přemýšlíme-li o tzv. „zero waste“ (bez odpadu) konceptu, je důležité si uvědomit, že bychom měli z našich zlozvyků vyčlenit vše nerecyklovatelné. Nejčastěji používáme plastové výrobky, které skončí – po jednom použití – na skládce, v lepším případě se vytřídí.

Období horkých dnů je v plném proudu a my se rádi osvěžujeme ledovými nápoji, které jsou vesměs ozdobeny brčkem. A ne jedním. Co všechno o brčkách nevíte?

  • Ve Spojených státech amerických se denně spotřebuje 500 milionů jednorázových brček. Což vychází na 1,5 brčka denně na obyvatele. Jak je to možné? (poznámka: USA má 319 milionů obyvatel, zdroj: US Census Bureau, 2014).
  • Většina brček je vyráběna z plastů č. 3 (PVC) anebo z plastů č. 5 (PP). V případě plastů č. 5 se jedná o plasty nízké kvality, které známe i jako jogurtové kelímky, vaničky od margarínů, atd.
Které plasty jsou bezpečné? zdroj: http://agroweb.org/tjera/fo/u/20150821152628756.png
  • 90% odpadu v našich oceánech jsou plasty. Některé výrobky z plastu jsou designovány tak, aby vydržely téměř navždy, ale my je použijeme jen jedenkrát a pak vyhodíme. Brčka, dle světových výzkumů, patří mezi TOP 10 odpadů, které znečišťují naše oceány.

O problematice plastů a potenciálního řešení jsme vás informovali v článku o mladíkovi, který se chystá vyčistit všechen plast z oceánu.  Další iniciativy jsou například projekt SeaBin:

Ale najdou se i jiné aktivity, které jsou iniciovány lidmi na sociálních sítích. V ČR například Ukliďme Česko anebo Keep it Clean Czech Republic. Další inspirující aktivity můžete najít na Instagramu pod hashtagem #grabbits (http://www.grabbits.org/). I naše poklady z Kunratického lesa byly zveřejněny:

justgrabbits

  • Nápoje jako takové chutnají úplně stejně i bez brček. Používáte doma brčka? Jste zastánci názoru, že brčko je nejhygieničtější řešení? Nevěřte tomu. Když už brčko, tak nerezové. Inspiraci nabízí stránky Econea.cz. Firma Econea je součástí platformy GIVT.CZ přes kterou můžete přímo podporovat neziskové organizace jako např. Institut Cirkulární Ekonomiky.
  • Pokud máte doma zásobu plastových brček, můžete je tzv. upcyklovat. Podívejte se na různé nápady, které nabízí stránka Pinterest nebo inspirativní videa na Youtube (zjistíte, že vytvořit dárek z brček není zas až tak složité).

    zdroj: http://www.fastcasual.com/photos/burgerville-promotes-sustainability-with-its-menu/
    Fresh. Local. Sustainable. Vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu.
  • Brčka nemusí být jen jednorázová a téměř nerecyklovatelná. Najdou se i takové řetězce, které mají brčka rozložitelná (a nejen brčka, ale i jiné obaly). Je řeč o potravinovém řetězci BurgerVille, který ve svém udržitelném programu podporuje recyklování, kompostování, ale také spolupráci s místními farmáři a využívání obnovitelných zdrojů.  Vše je možné! Kéž by se každý nadnárodní řetězec inspiroval.

 

 

 

 

 

Podklady pro vznik článku: The Good Man Project

 

 

Zdroj: greenchemicalsblog.com

Potraviny jsou nejlákavější, když jsou čerstvé a voňavé. Po otevření balení ale o tyto vlastnosti často rychle přicházejí. Přesto je důležité, abychom jimi neplýtvali. Asi třetina potravin na světě se dnes totiž zbytečně vyhazuje. I tady nám naštěstí může pomoci chemie. Společnost BASF vytvořila řadu obalových produktů, těsnicích hmot a stabilizátorů, které potraviny chrání. Tyto produkty prodlužují životnost potravin a zabezpečují, aby zůstaly déle čerstvé. Jídlo je tak i dlouho po otevření balení stejně lákavé jako před vybalením.

Cena kávy

Obliba kávy z kapslí rychle roste, spolu s tím však vzrůstá i množství odpadu, který při její přípravě vzniká. Firma BASF se rozhodla najít řešení, které zabrání zbytečnému plýtvání materiálem. Vynalezli první oficiálně certifikované kompostovatelné kávové kapsle. Svůj ranní šálek kávy si tak můžete vychutnávat bez výčitek svědomí.

Při spolupráci s firmami často narážíme na obrovské zásobníky kapslí s kávou, které jsou plné plastových či jiných materiálů, které již není možné nijak recyklovat a končí tak v nádobách na směsný komunální odpad. Firma Nestlé sice přišla s technologií, která může kapsle recyklovat, ale ekologické stopa celého procesu v poměru k malému množství kapslí, které se skutečně vrátí k recyklaci,  činí celou snahu neekologickým i neekonomickým procesem.

Zdroj informací k článku: Oficiální stránky firmy BASF. 

 

Upcyklace je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepší kvality, pro zlepšení hodnot životního prostředí. Je to protiklad downcyklace, která na rozdíl od upcyklace kvalitu produktu snižuje.

CirCOOLární výzva pro nás: dávejme přednost upcyklovaným výrobkům před těmí, které jsou nové. Dostanou se nám tak totiž do rukou unikátní a originální kousky, které jinak mohly skončit na skládce. Galerie upcyklace je pestrá a člověk může na internetu najít spousty tipů, jak si svůj dům či šatník vylepšit jen díky fantazii a inspiraci od ostatních.

Pro větší lenochy jsou zde také obychody, které upcyklované výrobky nabízejí. Chtěli byste upcyklovanou tašku nebo kabelku ze starých, ale stále stylových bannerů nebo snad moderní koš na odpadky, který je vyrobený z recyklovaných použitých pneumatik?

Snímek obrazovky 2016-06-17 v 9.08.13

#forlesswaste #upcycling

CirCOOLární hrdinové: Ostravská firma RESPIRO několik let úspěšně prezentuje na českém a evropském trhu filosofii tzv. UP-cyclingu, tedy využití již použitých materiálů k výrobě designově vytříbených produktů, které partneři využívají pro svou marketingovou komunikaci. Použité materiály ožívají kreativním designem a dostávají se do prostředí  evropských korporací a vybízejí uživatele k přemýšlení nad trvale udržitelnými hodnotami. V soutěži Promotional Gift Award za rok 2015 v kategorii Výjimečné zpracování zvítězila firma RESPIRO díky tomu, že svým zcela inovativním způsobem přistupuje ke kreativní reklamně. RESPIRO v soutěži reprezentovaly tašky a peněženky z použitých cykloduší pro německého výrobce kol značky GHOST. RESPIRO výrobky se staly nejúspěšnějším dárkem pro jejich distributory po celém světě.

Co je ale krásné je fakt, že ve firmě RESPIRO se nejen mění odpady na zdroje, ale že jsou zde zaměstnání hendikepovaní a těžce uplatnitelní lidé na trhu práce. Výrobky tak dostávají mnohem hlubší rozměr.

CirCOOLární aktivity INCIEN: Často se nás firmy ptají, jaké reklamní předměty nejlépe zapadají do principů cirkulární ekonomiky. Pravda je taková, že žádné. Většina reklamních předmětů totiž neplní ani svůj původní účel – upozornit na značku toho, kdo je rozdává. Při volbě propisek, bloků či klíčenek je vhodné myslet na celkový design a materiál, se kterého jsou vyrobeny, protože při klasickém výběru propagačních materiálů z katalogu se Vám může stát, že si s obchodními partnery vyměníty ty samé materiály, ale jen s jiným logem.

Doporučujeme tedy výrobky upcyklované! Mají kouzlo, příběh a dávají odpadům nový rozměr! Pro další výrobky a inspiraci doporučujeme prolistovat katalog firmy RESPIRO. 

(Celá ČR, embargo 1.4. 2016, 00:01 hod.) Hlavní mediální tváří kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko 2016 se stal brankář fotbalové reprezentace Petr Čech. K akci se navíc osobně připojí a v sobotu 16. dubna bude jako jeden z více než tisícovky organizátorů místních úklidů se svými spoluhráči uklízet okolí stadionu Old Traford, kde momentálně působí.

Když jsme letos na začátku roku po sloučení s Českým svazem ochránců přírody měnili název naší úklidové akce z „Ukliďme Česko“ na nový společný „Ukliďme svět, ukliďme Česko 2016“, sami jsme netušili, jak blízko jsme k tomu, aby se naše iniciativa opravdu rozšířila do světa. A teď její čest a slávu šíří až v Anglii taková sportovní superhvězda, jakou je Petr Čech.“ Sdělil nám jeden z organizátorů akce Hugo Maurenc.

Na jeho motivaci jsme se zeptali v krátkém telefonickém rozhovoru i samotného Petra Čecha:

Petře, stal jste se jedním z podporovatelů a bezesporu největší celebritou akce Ukliďme svět, Ukliďme Česko 2016, co Vás k tomu vedlo?

Odjakživa mě štval nepořádek, který po sobě zanechávali návštěvníci fotbalových zápasů na stadionech a v jejich okolí. Na záplavu rozházených kelímků od piva opravdu není pěkný pohled. Dlouho jsem přemýšlel co s tím, až mě na YouTube oslovilo video s názvem „Kdo neuklízí, není Čech!“, díky kterému jsem si na www.UklidmeCesko.cz přečetl, co všechno tahle parta dokázala a co ještě chystá a bylo rozhodnuto.

A jak jste přesvědčil spoluhráče, aby se k Vám přidali?

Nebylo to zase tak těžké. Málo kdo o tom ví, zvláště u nás v Čechách, kde má slovo ekolog po některých přehmatech nejmenované politické strany poněkud záporný nádech, ale máme tady v Arsenalu takovou malou ekologickou buňku. Shodou okolností jí šéfuje Tomáš Rosický, který jako správný kapitán jde ostatním vzorem.

Tak to je opravdu pro našince nová informace a čím se taková fotbalová „ekobuňka“ zabývá?

Jak jsem říkal, nechtěli jsme ty aktivity příliš ventilovat přes média, vypadalo by to prvoplánově. Spíše to děláme pro svůj dobrý pocit, abychom chránili životní prostředí a přitom třeba i pomohli potřebným. Jednou z takových aktivit je například recyklace vysloužilých míčů, ze kterých vyrábíme ve volném čase čepice s podpisy hráčů, které pak nejčastěji vydražíme a utržené peníze zasíláme do pečovatelského domu pro děti s mentálním postižením. Samozřejmě i samotní chovanci ústavu mají z našich netradičních pokrývek hlavy nefalšovanou radost, která z těch jejich upřímných dětských oček přímo čiší. Minulý rok jsme za naši činnost dokonce dostali ocenění v soutěži pořádané přední britskou CSR agenturou Bussiness For Us. Ale těch aktivit je samozřejmě více, pošlu Vám k tomu na e-mail pár fotografií..

Tak to už se nedivíme, že jste se připojil k největší dobrovolnické akci v historii České republiky a hrdě nesete její prapor na mediálním poli. Nebyl nějaký problém s Vaší zastupující agenturou? Přece jen jste vázán smlouvami…

Ano, zpočátku se jim to moc nelíbílo, dokonce mi vyhrožovali nějakým právníkem. Ale poté, co jsem rozhodně trval na svém, skončil ten omezenec, který chtěl omezovat moje ekologické aktivity na „mediální skládce“.

A co byste na závěr vzkázal všem, kteří ještě nejsou rozhodnutí s námi společně 16. dubna uklidit ty opravdové skládky?

Na to je jednoduchá odpověď (smích): Kdo neuklízí, není Čech!

Děkujeme za rozhovor a ať se Vám úklid vydaří.Uklidme Cesko

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú. je hrdým partnerem akce a sám se připojí úklidem v městské části Praha 7.

Připojte se k akci na Facebookové události. 

Kontakt:

Radek Janoušek
Spolek Ekošmak
tel.: 777 176 675
radek@uklidmecesko.cz

 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...