Tagy Příspěvky otagované jako "oceány"

oceány

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

Boyan Slat je inspirativní mladý muž, který se rozhodl odstranit všechny plasty z oceánu a nemá plány se svojí vizí zpomalit dokud nebude kompletní. Není to žádný nadčlověk, který by snad magicky našel cestu jak napravit plastovou globální krizi. Je jen zářným příkladem člověka s neuvěřitelným osobním nasazení za zachování neobnovitelných zdrojů a mladým člověkem, který se místo diskutování vrhl na zkoušení nových věcí stylem pokus-omyl. 

Slat říká: “To, co je věda ve skutečnosti, to jsou právě ta práce na procesu”.

Sledujte rozhovor, kde vysvětluje svoje zapálení pro problematiku současnosti, jak říká “doby plastové”:

Tento problém je zjevný. Tichý oceán je považován za největší skládku na světě. Množství odpadků pokrývajících povrch Tichého oceánu je větší než stát Texas. Ještě horší je, že většina odpadků je rozptýlena a mikro-plasty plavou všude, znečišťují vodu, tráví ryby a tráví naši planetu.oceangarbage

Slat zahájil crowdfundingovou kampaň za vyčištění oceánu a právě kampaň Ocean.IndieGogo zasáhla skvěle svůj cíl poté, co se jeho TED Talk stal virálním videem, který shlédly téměř dva miliony lidí. Nyní projekt vydělal více než 80.000 dolarů. Dobrý důkaz toho, že se lidé začínají starat o oceány, že?

Nicméně tolik nestačí a je třeba, aby se finanční zdroje vyšplhaly alespoň na 2 miliony dolarů. “Se dvěma miliony dolarů můžeme tento koncept zrealizovat” řekl Slat. S každým dnem však prostředky rostou a tak se Slat snad brzy dostane k částce potřebné k realizaci celé akce.

Zde jsou hlavní místa na planetě, kde se plast shromažďuje v tzv. “kruzích”. V těchto místech je v průměru šestkrát více plastů, než zooplanktonové sušiny, což je poněkud děsivé.

oceangarbagegyres

S jeho iniciativou přichází naděje na postupné vyčištění našich oceánů. Bezpochyby je před námi všemi obrovský kus práce, ale zde je vidět, že i malá snaha může nabrat na obrátkách, pokud je do ní vlito dostatek energie a odhodlání. My sami můžeme začít tím, že začneme omezovat nadbytek plastu, který si nosíme domů při každém nákupu.

Sledujte originál TED Talk, kde Slat vystoupil v roce 2012.

Přeloženo z: http://www.spiritscienceandmetaphysics.com/the-20-year-old-who-plans-to-remove-all-plastic-from-the-ocean/

Nejnovější články

0 198
Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý...