Tagy Příspěvky otagované jako "oběhové hospodářství"

oběhové hospodářství

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Jedná se o kurz, ve kterém budou mít účastníci zcela exkluzivní možnost získat vzdělání, které v České republice nemá konkurenci. Téma oběhového hospodářství v uceleném vzdělávacím celku v rámci celoživotního vzdělávání začíná již v září! 

Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:

foto-vlad-koci“Připravili jsme kurz celoživotního vzdělávání, kde akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe poskytnou znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům.Oběhové hospodářství je přirozená koncepce, kterou se snažíme nyní v naší ekonomice znovu aplikovat. Ačkoli je z pohledu udržitelnosti tato koncepce nutností, a ačkoli ji značná část veřejnosti vítá jako příležitost k rozvoji podnikání, má oběhové hospodářství i své kritiky.

Zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství. Náš kurz je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ říká Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. 

 foto-sona_jonasova„Za poslední dva roky se rapidně zvýšil zájem o téma oběhového hospodářství a to zejména ze strany firem. Naším cílem je proto vytvořit obsahově hodnotný kurz, který účastníky provede celým spektrem témat, ale vždy s důrazem na využití v praxi. Věříme, že každý účastník bude po absolvování kurzu o krok napřed a zhodnotí svoje znalosti v reálných podmínkách“, říká Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit  600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.

Rozsah kurzu:

Září 2017 – červen 2018, 13 celodenních výukových bloků, vždy v pátek cca každé 3 týdny.

Profil absolventa:

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.

 Organizační zajištění kurzu: Mgr. Markéta Švančarová. V případě zájmu či dotazů kontaktujte na emailu: marketa.svancarova@vscht.cz.

pozvanka-na-kurz

Další informace spolu s přihláškou do kurzu najdete na http://bit.ly/2n6P4VI.

Čárové kódy se pomalu stávají součásti efektivního odpadového hospodářství mnoha obcí.

Cirkulární ekonomika je modelem ideálního nakládání s odpadem. Ta předpokládá, že je možné znovu využít téměř všechen odpad, který vyprodukujeme. To je totiž cenná komodita, kterou můžeme využívat stejně dobře, jako jiné zdroje. Rozdíl je však ten, že produkty, které se staly odpadem, byly již jednou vytěženy a zpracovány a jejich znovuvyužitím tedy přispíváme k ochraně životního prostředí hned několikrát. Jednak snižujeme množství uloženého odpadu na skládkách, což znečišťuje půdu, vodu i vzduch. Dále redukujeme těžbu neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa či kov. I využití strojů k těžbě a dopravních prostředků k transportu se významně sníží díky využití každé součásti komunálního odpadu.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (INCIEN) se ve spolupráci s firmou Tetra Pak letos zaměřil na  nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na to následovala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 7 s počtem 5,55 sběrných míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední je Praha 3 s počtem 16 míst na km2.

snimek-obrazovky-2016-12-11-v-22-51-24

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. INCIEN proto například v městské části Praha 7 ve spolupráci s oborem životního prostředí vytipoval místa, kde by mohla být kapacita navýšena díky 20ti novým nádobám na nápojové kartony, což v přepočtu znamená navýšení o 45 % současně instalované kapacity. Toto doporučení reflektuje i komentáře, kterými měli obyvatelé možnost doplnit dotazníkové šetření, jehož se účastnili.

INCIEN také důraznil potřebu informovat občany o tom, jak se nápojové kartony dají znovu využívat. Například na území Prahy 7 v rámci aktivit navazujících na průzkum byly mateřských i základním školám nabídnuty osvětové aktivity o třídění odpadů pro žáky.

Při dobré spolupráci obyvatel, městské části a organizace jako je například INCIEN, vše naznačuje tomu, že bychom se mohli stále více přibližovat ideálnímu využití odpadu. Možná po nás tedy jednou zůstane zdravá čistá krajina namísto zatravněných kopců odpadu, které se jako domov pouze tváří. Důležité je proto myslet na to, že každý odpad může najít svoje využití a že třídění odpadů má skutečně smysl.

Věděli jste, že…

… sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde s plasty, papírem, ale i samostaně jako tady v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru. 

… nápojové kartony jsou z více jak 70% vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy rozvlákní se v papírně na jednotlivé složky. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Plast a hliník jsou bud na místě energeticky využity, nebo se posílají na další zpracování. Dalším dobrým příkladem recyklace je lisování nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, příkladem je česká firma Flexibau.

… nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council® (FSC®), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC® .

 

Autor: Magdalena Hronová

Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Moderní technologie a inovace budou trendem zejména roku 2017.

Výdaje na odpadové hospodářství tvoří značnou část každého obecního rozpočtu. K nejnákladnějším položkám patří zajistit svoz odpadu a platit za jeho ukládání na skládky či spalování. Plánovanou novou legislativou dojde k zavedení přísnějších podmínek pro nakládáním s odpady, ke zvyšování poplatků za ně, ale i k recyklačním slevám. Některé obce však již dnes, díky zavedenému systému ECONIT, změna zákona nezatíží. Tento systém evidence a sledování množství svozu odpadu jim ročně ušetří statisíce korun.

Stávající poplatek za skládkování odpadu je od roku 2009 neměnný – 500 Kč za tunu a za nebezpečný odpad 6200 Kč za tunu. To se však přijetím nového zákona významně změní. Předpokládá se, že v roce 2018 by měl poplatek vzrůst až na 900,- Kč a v roce 2024 až na 1800,- Kč za tunu skládkového odpadu. Důvodem zvyšování ceny je tlak na vyšší separaci a následnou recyklaci odpadu pro obce a snaha o předcházení vzniku odpadu.  Zavedením nového zákona a větším ekonomickým zatížením obcí se v případě nepřipravenosti očekává přenesení zodpovědnosti za odpady na občany novými poplatky. Na druhou stranu se počítá i s motivačními slevami v případě efektivního třídění a snižování množství skládkového odpadu na domácnost.

Evidence odpadu ECONIT je chytrý systém, který obcím řeší kompletní přehled nakládání s odpady. Celý systém funguje na vzájemné kooperaci občana a obce. Každá domácnost v obci získá barevné pytle na odpady evidované čárovým kódem, který je unikátní pro každou domácnost. Samotní obyvatelé nebo obec následně zajistí svoz odpadu do sběrného dvoru, kde dochází ke zvážení a zaevidování množství vytříděného odpadu pro jednotlivé domácnosti. Obec tak získává přehledné informace o stavu a separaci odpadu a může vyhodnotit vytříděné množství a možnosti jeho dalšího využití. Na základě získaných dat dochází k hodnocení třídění odpadů v domácnosti a obyvatelé mohou získat výraznou slevu z ročního poplatku za odpad.

Každá domácnost navíc může po přihlášení na www.chytreodpady.cz sledovat zaevidování každého svezeného pytle. Občané zde mohou vidět, kolik jejich odpad váží, jestli obsahoval nějaké příměsi a kolik za něj dostala domácnost bodů. Domácnost tak vidí nejen, kolik ušetří na poplatku za odpad, ale i to, co by měla zlepšit v třídění, aby ušetřila ještě více.

trojanovice-econit-60

Dobrý příklad z praxe

Příkladem fungování systému ECONIT je také obec Trojanovice v Moravskoslezském kraji, která v jej používá od roku 2009. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu k dalšímu užití. Pro občany také v obci zavedli motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu a extra body, pokud odpad dovezou sami do svozového dvoru. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

„Díky systému ECONIT, který používáme již od roku 2009 a do kterého se nám zapojilo až 90% domácností, jsme zvýšili vytříděnost ze směsného komunálního odpadu až na 80%, což nám i občanům přineslo zejména zajímavou finanční odměnu a stali jsme se nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje“, doplňuje Mgr. Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmu a jsou připravení i na legislativní změny Zákona o odpadech, který obcím ukládá povinnost zvyšovat míru separace až na 42 % v roce 2022. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cestu, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Kontakt pro média: Ivana Jenerálová, jeneralova@tristarpromotion.cz, +420 777 563 943

O ECONITU

Chytrý systém evidence odpadů pomocí QR kódů, který obci umožní evidovat tříděný i směšný komunální odpad a také jednotlivé druhy odpadů ve sběrném dvoře. Pomocí evidence odpadů získá obec přesný náhled na produkci odpadů na svém území a bude mít vlastní data, která nepodléhají zkreslení (např. díky svozu odpadu z mikroregionů a následnému přepočtu a průměrování množství vyprodukovaného odpadu na jednu obec). Díky ECONITU bude mít obec pod kontrolou svozovou firmu a tím i faktury za jejich služby. Obec získá motivační nástroj pro občany k zodpovědnému třídění odpadů (díky bonusovému systému lze dosáhnout vyšších objemů vyseparovaného odpadu). Navíc bude mít obec možnost měřit produkci SKO a množství separace v jednotlivých domácnostech. Za chytrým systémem evidence odpadů ECONIT stojí společnost JRK BioWaste Management, která se dlouhodobě věnuje problematice snižování množství odpadů a předcházení jeho vzniku.

This slideshow requires JavaScript.

 

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat vaše odpady s vědomím, že budou znova využity nebo zrecyklovány. A to není vše – odevzdáním odpadů byste také přispívali na charitu. Zní to jako cirkulární sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost.

Začalo to v roce 2008 s dotazníky, jedním malým Twingem a pár kartonovými krabicemi. Dnes je Cirkle firma s osmi zaměstnanci, propracovanými webovými stránkami a především vyladěným konceptem služeb.

Cirkle spolupracuje s místními farmáři a nabízí službu doručování nákupů do domu v Bruselu a okolí. Cílem je aby alespoň 80 % výrobků pocházelo od belgických farmářů. Pokud vás zajímá, odkud pochází například vajíčka, jednoduše si to najdete na webu. Veškeré ovoce a zelenina je v bio kvalitě, stejně jako řada dalších potravin. Nakoupit můžete vše od sezónní ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků či pečiva až po sypké surovin na váhu ve znovupoužitelných obalech. V nabídce jsou také sady přísad pro konkrétní recepty, které obsahují přesné množství surovin pro daný počet porcí. Obalové materiály jsou používány jen pokud je to nezbytné pro přepravu či hygienu a chytrý systém objednávek na míru předchází vzniku potravinových odpadů.

Cirkle ale dostává svému názvu a zde rozhodně nekončí! Kruh uzavírá tím, že od svých zákazníků odebírá asi 20 druhů odpadů nebo lépe řečeno materiálů k recyklaci a opětovnému použití. Vedle těch vcelku běžných jako drobné elektroniky či textilu odebírají také ty netradiční jako CD, brýle, korkové špunty, náplně do tiskárny nebo použitý potravinový olej.

Kouzlo konceptu není jen ve spojení pohodlnosti a efektivity pro spotřebitele, má navíc sociální i environmentální přínosy. Podpora lokálních producentů a zodpovědného nákupu bez zbytečných obalů je tím nejjasnějším. Veškerý zisk, který pochází z prodeje materiálů k recyklaci je darován charitám, stejně jako věci k opětovnému využití, například textil. Promyšlený logistický systém šetří emise CO2, které byly vyprodukovány, pokud by jel každý na nákup individuálně. Dodávky nejezdí tam plné a zpět prázdné ale rozvoz je plánován tak, aby byly objednávky seskupeny a po cestě se vyzvedává zboží či právě odpady.

Na závěr jeden krásný příklad oběhového hospodářství v rámci Cirkle: Sesbíraný potravinový olej je prodán výrobcům biodieselu a zisk je darován na charitu. Tento biodiesel je potom využíván pro pohon dodávek Cirkle.

Pokud je cirkulární ekonomika pro většinu lidí stále jen abstraktním termínem, podobné projekty konkrétně ukazují jak je možné se na ní podílet a jaký ekonomický i společenský potenciál se v ní skrývá.

 

Zdroj obrázků: www.cirkle.be

Sedím na židli, kterou jindy okupuje pozadí některého ze senátorů a poslouchám komentáře o tom, jak je těžké zvyšovat míru třídění odpadů, protože Češi vedou evropské příčky a už téměř nemáme co vylepšit.  Na sobě mám vysoké podpadky, šaty a sako. V hlavě mám velmi čerstvé obrázky z analýzy odpadu. Konkrétněji – mám v hlavě obrázek sebe samé oblečené do holinek, protichemických rukavic a kombinézy. Sebe samu vidím s rouškou na puse a nose tak, abych ten smrad vůbec vydržela. A říkám si… Tak já vám všem asi řeknu, kolik my toho ještě vytřídit můžeme. Takové semináře na půdě Senátu jsou potřeba.Takové , kde vyjádří názory všechny strany, kterých se odpady týkají. Je ale potřeba, abychom si přestali hrát na nemohoucí a začali makat. 

Za poslední rok mi prošlo rukama několik tun odpadu. Je to moje záliba, ve svém volném čase nedělám nic raději. Odpadek sem, odpadek tam. Jednorázová plena, hygienické potřeby, psí exkrementy, prohnilé jídlo… Znáte snad lepší aktivitu na pěkný slunný den s teplotami nad třicítku? No dobře, já znám. A hrabat se v odpadu je aktivita, kterou si člověk jednou prožije a už ji nepotřebuje. Já jich mám za sebou několik a ještě mě jich spoustu čeká.

Na začátku to bylo z hecu. 

Když jsem zakládala INCIEN, tak jsem začala pracovat s firmou JRK. Je to tým lidí, kteří se rozhodli změnit svět odpadového hospodářství v Čechách a na Slovensku. Skromný plán, že? Velmi jednoduše mohu napsat, že našli díru na trhu. Začali totiž nabízet obcím produkty a služby, které jim pomáhají snižovat množství odpadu, předcházet jeho vzniku a to třeba díky domácímu kompostování. Objezdili stovky obcí a našli cestu, jak starostům vysvětlit, že celý systém může fungovat úplně jinak. Jen je důležité mít odpady ve vlastních rukou. A ne vždy věřit datům, které obcím dávají svozové firmy. I když jsou i takové, které fungují přesně tak jak mají – férově.

IMG19948

A právě lidi z JRK mi ukázali, že jestli chceme lidem dokázat, že to fakt jde jinak, tak jim musíme ukázat data. Reálné. Žádné statistky a pěkná čísílka “vygooglovatelná” na internetu. A tak se oni sami začali hrabat v odpadu a naučili to i mě. Ze začátku jsem si říkala – fajn, tak jednou to dám a pak už to nebude potřeba. Jenže ona ta hromada z obce o pětistech obyvatelích vypadá úplně jinak než ta, která putuje do malešické spalovny z městské části Praha 7. A tak mi to hrabání v odpadu zůstalo do dneška.

IMG19810

Víte, nerada tvrdím lidem něco, co vlastně ani nevím, jestli je fakt pravda. Já často slýchám různá tvrzení – v médiích, na konferencích, při schůzkách s lidmi, které toto téma zajímá. Třeba to, že víc už třídit nejde a tomu se mi zase tak moc věřit nechtělo. A tak jsem si (s bandou pomocníku, samozřejmě) prohrabala několik kup odpadu a zjistila, že toho odpadu, který se vážně hodí jen na energetické využití není moc. Říkáte si – tak proč stavět nové spalovny? Nemuseli bychom. Pravda. Za předpokladu ale, že každé malé děcko bude vědět, kam patří nápojový karton od mlíčka, které má ke svačině či slupk od banánu. A oni to, bohužel, neví.

IMG19812

Konec polemiky a pojďme k věci ale. Je hodně věcí, které je třeba změnit a je na nich třeba makat. A proto nemůžu psát litanie a sedět u toho v kanceláři na zadku. Já vám chci jen ve stručnosti napsat pár věcí, které mi plují hlavou, když probírám vaše a odpady a říkám si, ….

Nepoužívejte jednorázové plastové obaly. Na jídlo, na pití, na sváču… Prostě ne. Dejte jim sbohem. Sice jsme občas leniví něco vymít a nebo si to s sebou vzít, ale představa plastové lžičky, která má za sebou tour de world a v závěru skončí po jednom obědě v koši je fakt smutná.

Zkuste zase začít prát plíny. Já vím, je to pohodlné – mít jednorázovky a pak je hodit do koše. Ale za rok je to třeba tuna odpadu a to fakt není málo. Přitom internet je plný článků o tom, jak jsou pleny pratelné levnější, pohodlné a k zadku vašeho dítěte fakt příjemnější.

Kompostujte. Nemusíte být hipstr z Letné abyste doma měli kompostér a prostě už nikdy víc šlupky do zeleniny do koše neházeli. Na skládce jim není dvakrát hej, tlejí, smrdí, produkují metan a už nikdy se nevrátí tam, kam patří – do půdy.

Třiďte odpady. Všechny. No prostě jo. Hliník můžeme recyklovat jak blázni donekonečna. To samé se sklem. Plasty se dají požít na tisíc dalších věcí, nápojové kartony se recyklují třeba na toaletní papír nebo desky ke stavbám domů, elektroodpad se rozebere “do mrtě” a drahé kovy putují zpět do hutí a nemusí kvůli jejich těžbě umírat u práce děti v Africe. Jdu do extrému, ale fakt to má smysl.

Hoďte svoje staré oblečení do kontejneru na textil. Třeba je až na konci ulice a možná taky na konci vaší čtvrti, ale fakt se pak dostane tam, kam má. Buď do second-handů a dá práci dalším lidem, nebo se zrecykluje a využije v automobilovém průmyslu nebo pomůže lidem v nouzi. Kdyuž už vám je jedno, co se s vašimi starými kousky stane, tak jim aspoň dejte druhou šanci.

Začněte na odpad myslet už ve chvíli, když si ho vkládáte do košíku. Není k dispozici bezobalová alternativa? Nebo něco, co je v obalu, který se dá zrecyklovat? Nerecyklovatelné jsou jednorázové obaly, které jsou zamaštěné a i když to byl na začátku papír vysoké kvality, tak po jeho znečištění se s ním již nic dělat nedá. Sáčky na zeleninu a ovoce – přineste si svoje. Vždyť už pomalu, ale jistě, začínáme mít na trhu zajímavé alternativy! 

IMG19956

Je toho ještě mnohem víc, ale nejdůležitější jsem už řekla. Jedině tím, že každý z nás bude třídit odpady už doma, tak z nich můžeme udělat zdroje. Posílíme materiálové toky, které proudí směrem k recyklačnímu průmyslu a dáme vale těžbě surovin, které nám docházejí. Nebudou nám za humny smrdět skládky a můžeme našim dětem říct – nebyli jsme sice ukázkoví, ale fakt jsme pro to, abyste měli co jíst, z čeho si vyrobit vlastní auťáky a notebooky a pro to, abyste měli za domem kus louky, kam můžete vyběhnout bez toho, aniž byste pod nohama měly tuny odpadků zavalené hlínou, udělali maximum. 

 

 

 

  1. Omezení jednorázových obalů – zkuste se zamyslet nad tím, co je kolem nás za různé druhy obalů, které nemají další použití. O alternativě plastových sáčků jsme nedávno psali článek, ve kterém představujeme nové kompostovatelné sáčky české výroby. 
  2. BYOR (Bring Your Own Reusables) – je zkratka, která se používá zejména v USA a motivuje lidi, aby si nosili své obaly (tašky, láhve, nádoby). V ČR je zastáncem BYOR konceptu prodejna Bez Obalu. Vy ale můžete začít například tím, že si s sebou začnete brát láhev na více použití. My jsme nadšení z EQUA lahví, o kterých se dočtete více v tomto článku. 
  3. Nekupujte balenou vodu – ta kohoutková je stejně lepší. A když už přešlápnete, plastovou láhev použijte víckrát než jen jednou. O kvalitu vod a názor odborníků jsme se zajímali i my v INCIEN. Po konzultaci s experty firmy ASIO můžeme potvrdit, že to nejlepší, co svému tělu můžeme dopřát, nám teče doma z kohoutku. 
  4. Kompostujte! 40% komunálního odpadu je tvořeno organickou složkou. Odpad na skládkách tlí a produkujte metan, což způsobuje skleníkové jevy. O tom, že kompostovat jde i ve městě jsme již psali též.
  5. Dodržujte princip 3R (Reduce – Reuse – Recycle neboli Redukujte – Znovupoužívejte a Recyklujte) – spoustu věcí nepotřebujeme. Lidé jsou obecně obklopeni věcmi, o kterých ani neví, že je mají. Věci se dají různě vyměnit, či koupit v second hand obchodech (z druhé ruky) či půjčit pro danou událost.
  6. Nakupujte z druhé ruky, opravujte a půjčujte si. Proč nekupovat v second handech či věci opravit, když by mohly sloužit dalších X let? A když je vám oblečení malé, darujte ho. Aby ho někdo další ještě mohl užít.
  7. Zodpovědně třiďte elektroodpad. Využívejte červených popelnic, sběrných míst a sběrných dvorů.
  8. Kupujte lokální produkci – po celé ČR je mnoho farmářských trhů, kde nakoupíte produkty pocházející z ČR a tím podporujete nejen české farmáře, ale i českou ekonomiku. O tématu lokální produkce byly i naše BUZZ Talks, které se věnovaly tématu plýtvání produkce a alternativách nákupů čerstvých potravin v supermarketech.
  9. Každá koruna = vaše volba. Vy jste ti, kteří svým výběrem dávají najevo, co chceme na trhu mít. Rozmýšlejte, jestli zvolíte polskou kvantitu nebo českou kvalitu.
  10. Podpořte změnu legislativy – zákony jsou nezbytné pro nastavení správně fungujícího systému. Máte–li možnost zapojit se do referend, voleb či jinak vyjádřit svůj názor – udělejte to. V České republice se daří koncept cirkulární ekonomiky prosazovat zejména díky legislativním změnám v oblasti nakládání s odpadem, které iniciuje odbor odpadů Ministerstva životního prostředí. 
  11. Získávejte informace a sdílejte je – internet je mocný. Využijte všech možností, které internet a jiné zdroje nabízejí. Zajímejte se. Neustále zdokonalování vám otevře dveře. Právě zajímání se a sdílení informací byl prvotní impulz k založení portálu Zajímej.se. Jednoduše jsme začali vnímat, jaké skvělé iniciativy a projekty se dějí kolem nás a chtěli jsme o nich informovat a inspirovat českou komunitu.
  12. Uklízejte odpad kolem sebe. Rozhodně nebudete první ani poslední. Inspirujte se českou iniciativou Ukliďme Česko, která má tisíce příznivců, kteří uklízejí svoje okolí.

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Globální souvislosti: 

Odpady vznikají na celém světě. Na Zemi se v současné době (2013) podle odhadů vyprodukuje více než 1,3 miliardy tun odpadů. Podle předpovědí vědců by se tato hodnota mohla vyšplhat do roku 2025 až na 2,6 miliardy tun. Největšími producenty odpadu jsou nejbohatší světové státy v čele s USA, kde každý den vznikne okolo 620 tisíc tun odpadů, na druhém místě je Čína s produkcí 520 tisíc tun. V porovnání s tím vznikne v ČR denně průměrně 84 tisíc tun odpadů.

Množství vyprodukovaného odpadu není dáno jen velikostí daného státu a počtem jeho obyvatel, ale také vyspělostí států a tím, jak si umí poradit při nakládání s odpady. Vyspělé státy jsou na tom v odpadovém hospodářství daleko lépe. Mají zpracované postupy nakládání s odpady a možnosti jejich financování. Bez toho by doslova zaplavily svět svými odpadky. V tomto ohledu je spojitost vyspělosti ekonomiky a vysoké úrovně života s vyšší spotřebou a produkcí odpadů mínusem a plusem zároveň (Vítejte na Zemi).

CirCOOLární výzva pro nás: Některým z Vás se může zdát jako klišé třídit odpad. My Vám ale velmi jednoduše řekneme proč by se tak mělo dít dnes a denně.

CirCOOLární hrdinové: Našimi hrdin jsou zaměstananci firmy JRK BioWaste Management. Před šesti lety se rozhodli, že s množstvím odpadu, které vzniká na území obcí zatočí. Začali analýzami komunálního odpadu a zjistili, že 40 % z něj tvoří bioodpady, které rozhodně nepatří na skládky ani do spaloven, ale do půdy. A co s tím začali dělat? Zahájili velké osvětové akce a spolupráce s obcemi na systémech předcházení vzniku bioodpadů. Dnes jich jejich kompostéry mají tisíce obyvatel na svých zahradách a v současnosti vyvíjejí inteligentní systém, který obyvatele díky slevám na poplatcích za odpady, motivují k zvyšování míry třídění. Přečtěte si celý článek o našem hlavním hrdinovi – jednom ze tří zakladetelů firmy, Mojmíru Jiřikovském. 

CirCOOLární aktivity INCIEN: Máme za sebou více než 70 přednášek na českých obcích. Lidem povídáme o tom, proč má smysl třídit odpad a jak správně kompostovat. Díky eliminaci bioodpadů z komunálního odpadu každým dnem přispíváme k zastavení rapidního oteplování planety Země. Skládky totiž produkují metan, plyn 21 x silnější než oxid uhličitý, který je skleníkovým plynem. Zároveň pořádáme konferenci ODPAD ZDROJEM pro obce, kde starostům a zastupitelům obce ukazujeme proč a jak nastavit systém třídění odpadu a jak šetřit finance i životní prostředí a zapojovat do systému obyvatele.

od -
1 125

Dnes v České republice končí na skládkách více než polovina našich komunálních odpadů. V roce 2024 by měl být skládkován jen dále nevyužitelný odpad. A to je například odpad, který projde mechanicko biologickou úpravou, velmi laicky řečeno třídičkou komunálního odpadu, na jejímž konci je část odpadu vytřízena a zbytek, který již nejde dále využít, může putovat na skládku. Ale kolik odpadů tedy na skládce pořád může končit a má systém třídění komunálního odpadu smysl? 

Snímek obrazovky 2016-05-22 v 9.42.18
Česká republika stále skládkuje více než polovinu svého odpadu. Zdroj: Eurostat 2016

Dotřiďování komunálního odpadu může znít na první dojem jako dobrá varianta. Pojďme se ale na komunální odpad podívat zblízka. Víme vůbec, co končí v nádobách na komunální odpad? Následující fotografie jsou fotografie komunálního odpadu z obce A v Jihočeském kraji s 1800 obyvateli. Obsahuje velkou část popela a jelikož je odpad svážen jedenkrát za 14 dní, tak zde v naprosté většině případů probíhají rozkladné procesy biologicky rozložitelných odpadů. A takový odpad je obdobný i v dalších obcích. Z našich zkušeností můžeme nadneseně říci: Ukažte nám váš odpad a my Vám řekneme, odkud jste. Je skutečně velký rozdíl mezi odpadem z měst, obcí či dalších regionů na základě místních zvyklostí.

Podíváme-li se na obsah černých nádob výše zmíněné obce trošku podrobněji, zjistíme následující: téměř polovina obsahu je komunální odpad, který nelze již dále využít. Jedná se o jednorázové nebo jinak kontaminované odpady. Velkou část tvoří i popel, kterého je více než 11 %. PET lahve, které by mohly mít zajímavou výkupní hodnotu, jsou zde zastoupeny zcela minimálně a ostatní plast tvoří zhruba 5 %. Počítáme-li i folie, tak celkové množství lehce překročí hranici 10 %. Gastroodpad a odpad ze zeleně již však není možné nikterak dále využít (pokud skončí v nádobě na SKO), neboť to evropská legislativa neumožňuje. Papíru je v komunálním odpadu z obcí minimálně, většina obyvatel jej pálí nebo je díky rozkladným procesům bioodpadu v takovém stavu, že jej již není možné dále vytřídit. Zajímavé může být vytřídit kovy, ale ani toto procento není nijak významné. Vyplatí se tedy konkrétně tento odpad dotřiďovat?

Snímek obrazovky 2016-05-21 v 20.42.09
Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce.

Tento odpad lze však energeticky využít. Než aby skončil nevyužitý na skládce, může se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, spalovny,  jsou však něco, co přímo škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou tak přísné, že například pražská ZEVO Malešice ročně vyprodukuje méně dioxinů než novoroční pražský ohňostroj.

Pro srovnání ale uvádíme výsledky analýzy z další obce B Moravskoslezském kraji (dále jen obec B). Zde bylo provedeno vzorkování komunálního odpadu, aby zastupitelé obce zjistili, zda-li je místo pro zlepšení a zvýšení míry třídění odpadu.

Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.
Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.

Z analýzy odpadu, která byla provedena v obci B je jasně patrné, že nejvyšší potenciál pro snížení množství odpadu představuje důsledná separace a případné vylepšení systému sběru bioodpadu. Tato složka je v případě předcházení jejího vzniku (např. díky domácímu či komunitnímu kompostování) jednoduše řešitelná na území obce a není nutné za její svoz platit finanční prostředky z obecního rozpočtu. Bioodpady jsou zároveň cennou surovinou a díky kompostování jsou lehce navratitelné do půdy. Naopak při jejich odkládání do nádob na svoz se lidé zbavují cenné složky, která se může vrátit do půdy. Obec systém svozu stojí nemalé prostředky a vhodné je také zjistit, jaké je koncové zařízení pro jeho využívání, zda-li obec neplatí vysokou finanční částku za svoz na velkou vzdálenost a zda-li je bioodpad dále využíván v kompostárnách či bioplynových stanicích.

Dále je ve vzorku relativně vysoká míra textilií. Otázkou však je, jestli je v obci v současnosti fungující sběr textilií a jestli zde není prostor pro navýšení množství kontejnerů na sběr textilií. Množství skla, které končí v nádobách na SKO je sice stejné jako průměr v České republice, je však škoda, když právě sklo, které je velmi snadno recyklovatelná a hodnotná surovina, končí na skládkách či spalovnách a není dále využíváno. Množství plastů a papíru je nižší než průměr, avšak i tak se jedná o suroviny, které jsou dále recyklovatelné a současně se jejich separací může obci podařit získat část prostředků vynaložených na odpadové hospodářství zpět. Případně pokud je v obci pytlový sběr, je zde vhodná důkladná osvěta a zdůraznění významu separace třídění, které může mít při nedodržení vliv na zvyšování poplatků za komunální odpad.

Od roku 2015 jsou obce taktéž povinny zajistit systém pro sběr kovů. Ve vzorku z obce B je množství kovů a hliníku cca 4,6 % a to je již zajímavé číslo, které svědčí o tom, že je i zde prostor pro zvýšení množství třídění. Není nutné nádobu umístit na několik míst, ale vždy je vhodnější mít nádobu umístěnou např. u nákupního střediska než jen dát občanům příležitost odkládat kovy na sběrný dvůr.

Srovnání s průměrem v České republice

Ekokom
Obrázek č. 3 Obsah nádoby na směsný komunální odpad dle údajů společnosti EKO-KOM, a.s.

Při porovnání s běžným obsahem nádoby na komunální odpad, dle údajů poskytovaných společností EKO-KOM, a.s., lze konstatovat, že odpad ze vzorků z obce B je svým složením zcela odlišný. Největším rozdílem je podíl biologicky rozložitelných odpadů (komentář výše) a komunálního odpadu.

Celkové množství komunálního odpadu, tedy obsahové složky, která již nejde dále vyseparovat a žádným způsobem využít bylo celkem 14,8 %, což znamená potenciál pro vyšší míru třídění odpadu v dané oblasti. Laicky řečeno, nádoby na komunální odpad by měly být ve zcela ideálním případě naplněny skutečně jen komunálním odpadem, kterého je v našem případě jen velmi nízké procento.

V oblasti obce B doporučujeme zahájit osvětovou kampaň, jejíž hlavním cílem bude motivovat občany k předcházení vzniku komunálního odpadu a důsledné separaci (tedy třídění) odpadu. Osvěta je tedy vhodným doplňkem k jakýmkoliv změnám v systému sběru odpadu v dané oblasti. Z výsledků je patrné, že největší potenciál pro změnu a snížení množství odpadu, které v současnosti končí v nádobách na komunální odpad, je začít s důslednou separací biologicky rozložitelných odpadů, textilu, plastů a skla.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

PRAHA, (24. listopadu 2015) – V České republice dosáhla míra recyklace nápojových kartonů 21,3 %, uvádí se ve zprávě o udržitelném rozvoji za rok 2014 společnosti Tetra Pak. Firma v ní poukazuje na úspěchy na poli ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti.

Kromě toho, že se Tetra Pak zaměřuje na vývoj udržitelných produktů a snižování dopadů svého podnikání na životní prostředí, se společnost zavázala i ke zvyšování sběru a recyklace nápojových kartonů v České republice. „Naším cílem z globálního hlediska je zdvojnásobit objem recyklace z 20 % v roce 2010 na 40 % v roce 2020,“ zdůrazňuje Pavel Němeček, Key Account Director pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Tetra Pak. Použité nápojové kartony nejsou odpadem. Všechny vrstvy aseptického kartonu – papírová vlákna, polymery i hliník – je možné recyklovat za pomoci relativně jednoduchých metod a vyrobit z nich kvalitní materiál pro další papírové výrobky. „Mezi lety 2011 a 2014 se v České republice zvedla míra recyklace nápojových kartonů z 19 % na 21,3 %, což představuje 3 700 tun těchto obalů,“ dodává Němeček.

Tetra Rex® Bio
Tetra Rex® Bio (zdroj: tetrapak.com)

Příklady trvalé udržitelnosti:

• V lednu 2015 byl na trh uveden obal Tetra Rex® Bio jako první plně obnovitelný obalový materiál, vyrobený výhradně z rostlinných materiálů.
• V červnu byl uveden na trh revoluční plnicí stroj Tetra Pak® E3, který ke sterilizaci obalového materiálu využívá paprsek elektronů místo peroxidu vodíku, což podstatně snižuje spotřebu elektrické energie a dopad na životní prostředí.
• Společnost dosáhla významného pokroku při zavádění globálního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Cílem je získat certifikaci podle normy OHSAS 18001 pro všechny výrobní podniky společnosti Tetra Pak do konce roku 2016. Dosud jich byla certifikována polovina.
• Společnost Tetra Pak nadále podporuje zavádění školních programů výživy. V roce 2014 dostával rekordní počet 66 milionů dětí ve školách mléko a jiné nutriční nápoje v obalech Tetra Pak.

„Náš přístup k udržitelnému rozvoji vychází z motta naší značky: CHRÁNÍME DOBRÉ. To znamená chránit potraviny pomocí našich technologií na zpracování a balení. Znamená také chránit lidi uvnitř společnosti i mimo ni. A znamená to chránit budoucnost – budoucnost naší planety, našich zákazníků a naši vlastní,“ říká Dennis Jönsson, prezident a generální ředitel Tetra Pak Group.

„Po vyhlášení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 se trvalá udržitelnost stane ještě důležitějším aspektem činnosti podniků na celém světě. Jsme připraveni spolupracovat s našimi zákazníky na dosažení náročných cílů, které organizace OSN vytyčila,“ dodává Jönsson. Zpráva společnosti Tetra Pak o trvalé udržitelnosti je k dispozici online na stránkách TetraPack.

O SPOLEČNOSTI TETRA PAK:

logo
“Chrání, co je dobré” aneb příslib značky, že chrání lidi, jídlo a budoucnost (zdroj: tetrapak.com)

Tetra Pak je světovým lídrem v oblasti zpracování a balení potravin. V úzké spolupráci s našimi zákazníky a dodavateli poskytujeme bezpečné, inovativní a ekologicky šetrné produkty, které každý den uspokojují potřeby stovek milionů lidí ve více než 170 zemích celého světa. Společně s více než 23 000 zaměstnanců ve více než 80 zemích se jako lídr v odvětví zavazujeme k odpovědnému a trvale udržitelnému přístupu k podnikání. Naše motto CHRÁNÍME DOBRÉ (PROTECTS WHAT´S GOOD™) odráží naši vizi zajišťovat bezpečnost a dostupnost potravin po celém světě. Další informace o společnosti Tetra Pak jsou k dispozici na adrese www.tetrapak.com

„Tetra Pak“ a „PROTECTS WHAT’S GOOD“ jsou ochranné známky společnosti Tetra Pak Group.

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...