Tagy Příspěvky otagované jako "INCIEN"

INCIEN

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

Priority se v průběhu času mění. Zásadní témata, kterým se ale věnujeme, zůstávají stejná. A s tím i oblasti, na jejichž prosazení pracujeme.

  1. Vymezit jasně legislativní rámec a přijmout Zákon o odpadech. Je potřeba vytvořit stabilní a zdravé prostředí pro přestup z odpadového hospodářství na hospodářství oběhové, které bude v souladu se zájmy samospráv, občanů i legislativou na evropské úrovni a vytvoří stabilní prostředí pro rozvoj inovativních aktivit v podnikatelském prostředí.
  1. Zavést daňové zvýhodnění oprav, znovupoužití, recyklace výrobků a druhotných surovin. Kromě podpory lokálních podniků tím například po vzoru Švédska ulehčíme peněžence občanů, kteří budou moct jednodušeji volit opravu, nežli nákup a spotřebu nových produktů. Daňové úlevy pro druhotné suroviny jsou nezbytné pro zajištění jejich konkurenceschopnosti surovinám primárním. 
  1. Zrušit skládkování. Cenné materiály a suroviny již nemůžeme dále zakopávat do země. Z důvodu ochrany životního prostředí je potřeba prosadit materiálové či alespoň energetické využívání odpadů, než bude vytvořen efektivní recyklační průmysl s preferencí ekodesignu výrobků již při jejich výrobě. 
  1. Zajistit podporu a rozvoj recyklačního průmyslu a nastavit tak zpracování odpadu na území ČR. To přispěje k vytvoření lokálního zpracovatelského odvětví, vytvoření průmyslového metabolismu a uzavření materiálových toků v rámci ČR. Zvýšíme tím jak ekonomický zisk, tak surovinovou bezpečnost a soběstačnost. 
  1. Snížit plýtvání jídlem a zavést správné zacházení s bioodpadem. Potraviny by neměly dále končit na skládkách nebo ve spalovnách. Díky navracení organické hmoty do půdy, přispějeme k zdravějšímu a udržitelnějšímu českému zemědělství a potravinové soběstačnosti. Péče o půdu by se měla stát zásadní prioritou provázanou s dalšímí aktuálními problémy jako je změna klimatu a sucho. Stojíme za podporou organických hnojiv a eliminaci hnojiv minerálních. 
  1. Prosadit legislativy upravující ekologický design výrobků. Je nutné stimulovat výrobce, aby přebrali zodpovědnost a mysleli i na konec životního cyklu svých produktů. Důraz by měl být kladen na kvalitu, opravitelnost a recyklovatelnost.
  1. Podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je potřeba pohánět náš svět čistou, bezpečnou a udržitelnou energií, která nám pomůže zmírnit a přizpůsobit se nadcházejícím klimatickým změnám
  1. Snížit množství obalových materiálů a jednorázových plastových produktů. Zakázáním jednorázových plastových výrobků a obalů, které se těžko recyklují, zabráníme hromadění odpadu v přírodě i nadměrnému balení produktů. Plastový odpad je celosvětový problém, který negativně působí na životní prostředí i zdraví obyvatelstva. 
  1. Investovat do ekologického vzdělávání ve školství, firmách i samosprávách. Občané České republiky by měli pochopit a naučit se řešit palčivé problémy, kterým naše společnost bude v tomto století čelit. Každý z nás se může zapojit. 
  1. Podpořit znovupoužívání, recyklaci a uvědomělé nakládání s vodou. Díky tomuto kroku dosáhneme jak finančních úspor, tak prevence před suchem. Udržitelné hospodaření s vodou, je stejěně jako hospodaření s půdou, nezbytné pro udržitelný rozvoj naší společnosti a zajištění základních životních potřeb. 

Sedím na židli, kterou jindy okupuje pozadí některého ze senátorů a poslouchám komentáře o tom, jak je těžké zvyšovat míru třídění odpadů, protože Češi vedou evropské příčky a už téměř nemáme co vylepšit.  Na sobě mám vysoké podpadky, šaty a sako. V hlavě mám velmi čerstvé obrázky z analýzy odpadu. Konkrétněji – mám v hlavě obrázek sebe samé oblečené do holinek, protichemických rukavic a kombinézy. Sebe samu vidím s rouškou na puse a nose tak, abych ten smrad vůbec vydržela. A říkám si… Tak já vám všem asi řeknu, kolik my toho ještě vytřídit můžeme. Takové semináře na půdě Senátu jsou potřeba.Takové , kde vyjádří názory všechny strany, kterých se odpady týkají. Je ale potřeba, abychom si přestali hrát na nemohoucí a začali makat. 

Za poslední rok mi prošlo rukama několik tun odpadu. Je to moje záliba, ve svém volném čase nedělám nic raději. Odpadek sem, odpadek tam. Jednorázová plena, hygienické potřeby, psí exkrementy, prohnilé jídlo… Znáte snad lepší aktivitu na pěkný slunný den s teplotami nad třicítku? No dobře, já znám. A hrabat se v odpadu je aktivita, kterou si člověk jednou prožije a už ji nepotřebuje. Já jich mám za sebou několik a ještě mě jich spoustu čeká.

Na začátku to bylo z hecu. 

Když jsem zakládala INCIEN, tak jsem začala pracovat s firmou JRK. Je to tým lidí, kteří se rozhodli změnit svět odpadového hospodářství v Čechách a na Slovensku. Skromný plán, že? Velmi jednoduše mohu napsat, že našli díru na trhu. Začali totiž nabízet obcím produkty a služby, které jim pomáhají snižovat množství odpadu, předcházet jeho vzniku a to třeba díky domácímu kompostování. Objezdili stovky obcí a našli cestu, jak starostům vysvětlit, že celý systém může fungovat úplně jinak. Jen je důležité mít odpady ve vlastních rukou. A ne vždy věřit datům, které obcím dávají svozové firmy. I když jsou i takové, které fungují přesně tak jak mají – férově.

IMG19948

A právě lidi z JRK mi ukázali, že jestli chceme lidem dokázat, že to fakt jde jinak, tak jim musíme ukázat data. Reálné. Žádné statistky a pěkná čísílka “vygooglovatelná” na internetu. A tak se oni sami začali hrabat v odpadu a naučili to i mě. Ze začátku jsem si říkala – fajn, tak jednou to dám a pak už to nebude potřeba. Jenže ona ta hromada z obce o pětistech obyvatelích vypadá úplně jinak než ta, která putuje do malešické spalovny z městské části Praha 7. A tak mi to hrabání v odpadu zůstalo do dneška.

IMG19810

Víte, nerada tvrdím lidem něco, co vlastně ani nevím, jestli je fakt pravda. Já často slýchám různá tvrzení – v médiích, na konferencích, při schůzkách s lidmi, které toto téma zajímá. Třeba to, že víc už třídit nejde a tomu se mi zase tak moc věřit nechtělo. A tak jsem si (s bandou pomocníku, samozřejmě) prohrabala několik kup odpadu a zjistila, že toho odpadu, který se vážně hodí jen na energetické využití není moc. Říkáte si – tak proč stavět nové spalovny? Nemuseli bychom. Pravda. Za předpokladu ale, že každé malé děcko bude vědět, kam patří nápojový karton od mlíčka, které má ke svačině či slupk od banánu. A oni to, bohužel, neví.

IMG19812

Konec polemiky a pojďme k věci ale. Je hodně věcí, které je třeba změnit a je na nich třeba makat. A proto nemůžu psát litanie a sedět u toho v kanceláři na zadku. Já vám chci jen ve stručnosti napsat pár věcí, které mi plují hlavou, když probírám vaše a odpady a říkám si, ….

Nepoužívejte jednorázové plastové obaly. Na jídlo, na pití, na sváču… Prostě ne. Dejte jim sbohem. Sice jsme občas leniví něco vymít a nebo si to s sebou vzít, ale představa plastové lžičky, která má za sebou tour de world a v závěru skončí po jednom obědě v koši je fakt smutná.

Zkuste zase začít prát plíny. Já vím, je to pohodlné – mít jednorázovky a pak je hodit do koše. Ale za rok je to třeba tuna odpadu a to fakt není málo. Přitom internet je plný článků o tom, jak jsou pleny pratelné levnější, pohodlné a k zadku vašeho dítěte fakt příjemnější.

Kompostujte. Nemusíte být hipstr z Letné abyste doma měli kompostér a prostě už nikdy víc šlupky do zeleniny do koše neházeli. Na skládce jim není dvakrát hej, tlejí, smrdí, produkují metan a už nikdy se nevrátí tam, kam patří – do půdy.

Třiďte odpady. Všechny. No prostě jo. Hliník můžeme recyklovat jak blázni donekonečna. To samé se sklem. Plasty se dají požít na tisíc dalších věcí, nápojové kartony se recyklují třeba na toaletní papír nebo desky ke stavbám domů, elektroodpad se rozebere “do mrtě” a drahé kovy putují zpět do hutí a nemusí kvůli jejich těžbě umírat u práce děti v Africe. Jdu do extrému, ale fakt to má smysl.

Hoďte svoje staré oblečení do kontejneru na textil. Třeba je až na konci ulice a možná taky na konci vaší čtvrti, ale fakt se pak dostane tam, kam má. Buď do second-handů a dá práci dalším lidem, nebo se zrecykluje a využije v automobilovém průmyslu nebo pomůže lidem v nouzi. Kdyuž už vám je jedno, co se s vašimi starými kousky stane, tak jim aspoň dejte druhou šanci.

Začněte na odpad myslet už ve chvíli, když si ho vkládáte do košíku. Není k dispozici bezobalová alternativa? Nebo něco, co je v obalu, který se dá zrecyklovat? Nerecyklovatelné jsou jednorázové obaly, které jsou zamaštěné a i když to byl na začátku papír vysoké kvality, tak po jeho znečištění se s ním již nic dělat nedá. Sáčky na zeleninu a ovoce – přineste si svoje. Vždyť už pomalu, ale jistě, začínáme mít na trhu zajímavé alternativy! 

IMG19956

Je toho ještě mnohem víc, ale nejdůležitější jsem už řekla. Jedině tím, že každý z nás bude třídit odpady už doma, tak z nich můžeme udělat zdroje. Posílíme materiálové toky, které proudí směrem k recyklačnímu průmyslu a dáme vale těžbě surovin, které nám docházejí. Nebudou nám za humny smrdět skládky a můžeme našim dětem říct – nebyli jsme sice ukázkoví, ale fakt jsme pro to, abyste měli co jíst, z čeho si vyrobit vlastní auťáky a notebooky a pro to, abyste měli za domem kus louky, kam můžete vyběhnout bez toho, aniž byste pod nohama měly tuny odpadků zavalené hlínou, udělali maximum. 

 

 

 

Cirkulární ekonomika je nové téma, o kterém je třeba efektivně komunikovat nejrůznějšími možnými cestami. Často se v naší praxi setkáváme s tím, že lidem kolem sebe vysvětlujeme, o čem celá vize je a k čemu směřujeme a často je třeba zvolit takové komunikační kanály, které jsou jednak efektivní, ale i inovativní. Chcete i Vy dát svému okolí vědět o tom, co je cirkulární ekonomika a chcete k tomu zvolit super cirCOOLární cesty?

Globální souvislosti: Každý projekt, který šíří novou myšlenku pro konkrétní cílovou skupinu, je nutno důkladně komunikovat směrem ven – k lidem. Síla masové komunikace a oslovení davu je stejně tak důležité jako dobrá myšlenka. Jak bychom mohli šířit silné myšlenky bez zvolení vhodných cest? Zejména poukazování na problémy v oblasti životního prostředí je třeba komunikovat zajímavě a pro široké spektrum cílových skupin.

CirCOOLární výzva pro nás: mluvme o cirkulární ekonomice se svými přáteli, rodinou, komunitou, sousedy, kolegy. Šiřme myšlenku dál. Jak:

  • Webové stránky: řiďte se heslem “jasně, stručně, výstižně a s obrázky”! Buďte jasní ve svém sdělení a doplňte jej o zajímavou infografiku či obrázky a videa. Ty často řeknou mnohem více než dlouhé texty.
  • Sociální sítě: zvolte je dle cílové skupiny. Ne pro každé je Facebook vhodnou formou komunikace. Dejte šanci i profesním sítím jako je LinkedIn. Mluvte o svých zájmech v kruhu profesionálů, které mohou Vaše projekty nadchnout!
  • Plakáty, letáky: My v INCIEN se snažíme tisknout co nejméně. Ale někdy to bez tisku nejde. Opět preferujte stručnost a jednoduché grafické ztvárnění. Preferujte při tisku recyklované materiály a pokud možno, materiály používejte vícekrát.
  • Mobilní rozhlas: Dejte šanci technologiím, které jsou uživatelsky přijatelné a přizpůsobí se různým věkovým skupinám. Mobilní rozhlas je aplikace, kdy zástupci obcí mohou svým občanům zasílat SMS zprávy, hlasové zprávy nebo pořádat veřejná referenda. Více o aplikaci nalezente zde. 
  • Mobilní aplikace: využívejte mobilní aplikace, které je možno naprogramovat přímo pro potřeby Vaší obce. Jedná se o řešení, u kterého se prvotní investice vrátí v krátkém časovém horizontu díky vysoké míře zapojení obyvatel a širokému spektru informací, které je možno komunikovat přímo k předem zvoleným cílovým skupinám. Každý občan tak dostává skutečně jen takové informace, které si předvolí.
  • Přednášky, debaty a semináře: Není nad fyzický kontakt a “face to face” komunikaci, kdy lidem ve svém okolí můžete o tématu popovídat a přizvat si k tomu například odborníky z oboru. Debaty jsou zároveň skvělou formou získávání zpětné vazby.
  • Obecní rozhlas: osvědčený a na vesnicích často využívaný komunikační kanál.
  • Odborné časopisy, blogy, portály: šiřte informace o projektech a tématech, kterým se věnujete i mezi lidmei, které toto téma již zajímá. Rozšiřujte povědomí o fungujících projektech a aktivitách v odborných časopisech. Buďte lídrem cirkulárních znalostí!
  • Konference: Pořádejte konference na témata, která letí. My jsme na začátku roku 2016 pořádali konferenci ODPAD ZDROJEM, díky které se více než 100 účastníků aktivně věnovalo tématům cirkulární ekonomiky a možnostem jejího šíření v obcích.
Ondřej Švrček
Mgr. Ondřej Švrček, ředitel firmy Neogenia.


CirCOOLární hrdinové:  
Mgr. Ondřej Švrček je ředitel firmy Neogenia, která na českém trhu působí již přes 6 let a patří mezi přední společnosti na poli slevového, direct a proximity marketingu. Jejich projekty navštěvuje každý den až 70 000 uživatelů a jejich počet neustále roste. Neogenia se nebojí přicházet s inovativními způsoby komunikace i do prostředí malých obcí, které jsou k inovacím a novým způsobům často skeptické. Společně s INCIEN pracuje na zavedení efektivní komunikace změn v oblasti odpadového hospodářství a projektů cirkulární ekonomiky jak v obcích, tak ve firmách. Ondřej věří, že i inovativní mobilní technologie mají svoje místo v chytrých telefonech napříč generacemi a díky školením a přednáškám učí starosty stovek obcí, jak komunikovat správně a efektivně se svými občany.

Speciálně pro letní sezonu jsme nejne pro zástupce obcí, ale i jiných zájmových sdružení či organizací připravili ve spolupráci s firmou Neogenia nabídku na implementaci efektivního systému komunikace v obci s 10% slevou. Stačí Vám jen použít kód z poukazu. 

Snímek obrazovky 2016-06-07 v 11.53.00

CirCOOLární aktivity INCIEN: Ve spolupráci s obcemi aktivně komunikujeme změny týkající se odpadového hospodářství mezi občany. Musíme ke své činnosti využívat široké spektrum komunikačních kanálů a o svoje zkušenosti s výsledky našich kampaní se rádi dělíme s ostatními. Na konferenci ODPAD ZDROJEM, která proběhla v březnu 2016 jsme společně se zástupci firmy Neogenia účastníkům během workshopu představili efektivní cesty komunikace. Prezentace z akce shrnuje obsahovou část a video Vás vtáhne do děje!

Zajímá Vás, jaký způsob efektivní komunikace zvolit ve Vaší obci, komunitě či firmě? Nebo naopak máte zkušenost s fungujícími komunikačními kanály a chcete se o svůj názor podělit? Napište nám svůj názor pod článek nebo na email sona@incien.org.  V našem týmu v současnosti také hledáme studenty a stážisty na pozici koordinátorů komunikace individuálních projektů. 

od -
1 125

Dnes v České republice končí na skládkách více než polovina našich komunálních odpadů. V roce 2024 by měl být skládkován jen dále nevyužitelný odpad. A to je například odpad, který projde mechanicko biologickou úpravou, velmi laicky řečeno třídičkou komunálního odpadu, na jejímž konci je část odpadu vytřízena a zbytek, který již nejde dále využít, může putovat na skládku. Ale kolik odpadů tedy na skládce pořád může končit a má systém třídění komunálního odpadu smysl? 

Snímek obrazovky 2016-05-22 v 9.42.18
Česká republika stále skládkuje více než polovinu svého odpadu. Zdroj: Eurostat 2016

Dotřiďování komunálního odpadu může znít na první dojem jako dobrá varianta. Pojďme se ale na komunální odpad podívat zblízka. Víme vůbec, co končí v nádobách na komunální odpad? Následující fotografie jsou fotografie komunálního odpadu z obce A v Jihočeském kraji s 1800 obyvateli. Obsahuje velkou část popela a jelikož je odpad svážen jedenkrát za 14 dní, tak zde v naprosté většině případů probíhají rozkladné procesy biologicky rozložitelných odpadů. A takový odpad je obdobný i v dalších obcích. Z našich zkušeností můžeme nadneseně říci: Ukažte nám váš odpad a my Vám řekneme, odkud jste. Je skutečně velký rozdíl mezi odpadem z měst, obcí či dalších regionů na základě místních zvyklostí.

Podíváme-li se na obsah černých nádob výše zmíněné obce trošku podrobněji, zjistíme následující: téměř polovina obsahu je komunální odpad, který nelze již dále využít. Jedná se o jednorázové nebo jinak kontaminované odpady. Velkou část tvoří i popel, kterého je více než 11 %. PET lahve, které by mohly mít zajímavou výkupní hodnotu, jsou zde zastoupeny zcela minimálně a ostatní plast tvoří zhruba 5 %. Počítáme-li i folie, tak celkové množství lehce překročí hranici 10 %. Gastroodpad a odpad ze zeleně již však není možné nikterak dále využít (pokud skončí v nádobě na SKO), neboť to evropská legislativa neumožňuje. Papíru je v komunálním odpadu z obcí minimálně, většina obyvatel jej pálí nebo je díky rozkladným procesům bioodpadu v takovém stavu, že jej již není možné dále vytřídit. Zajímavé může být vytřídit kovy, ale ani toto procento není nijak významné. Vyplatí se tedy konkrétně tento odpad dotřiďovat?

Snímek obrazovky 2016-05-21 v 20.42.09
Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce.

Tento odpad lze však energeticky využít. Než aby skončil nevyužitý na skládce, může se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, spalovny,  jsou však něco, co přímo škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou tak přísné, že například pražská ZEVO Malešice ročně vyprodukuje méně dioxinů než novoroční pražský ohňostroj.

Pro srovnání ale uvádíme výsledky analýzy z další obce B Moravskoslezském kraji (dále jen obec B). Zde bylo provedeno vzorkování komunálního odpadu, aby zastupitelé obce zjistili, zda-li je místo pro zlepšení a zvýšení míry třídění odpadu.

Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.
Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých složek odpadu v komunálním odpadu z obce v Moravskoslezském kraji.

Z analýzy odpadu, která byla provedena v obci B je jasně patrné, že nejvyšší potenciál pro snížení množství odpadu představuje důsledná separace a případné vylepšení systému sběru bioodpadu. Tato složka je v případě předcházení jejího vzniku (např. díky domácímu či komunitnímu kompostování) jednoduše řešitelná na území obce a není nutné za její svoz platit finanční prostředky z obecního rozpočtu. Bioodpady jsou zároveň cennou surovinou a díky kompostování jsou lehce navratitelné do půdy. Naopak při jejich odkládání do nádob na svoz se lidé zbavují cenné složky, která se může vrátit do půdy. Obec systém svozu stojí nemalé prostředky a vhodné je také zjistit, jaké je koncové zařízení pro jeho využívání, zda-li obec neplatí vysokou finanční částku za svoz na velkou vzdálenost a zda-li je bioodpad dále využíván v kompostárnách či bioplynových stanicích.

Dále je ve vzorku relativně vysoká míra textilií. Otázkou však je, jestli je v obci v současnosti fungující sběr textilií a jestli zde není prostor pro navýšení množství kontejnerů na sběr textilií. Množství skla, které končí v nádobách na SKO je sice stejné jako průměr v České republice, je však škoda, když právě sklo, které je velmi snadno recyklovatelná a hodnotná surovina, končí na skládkách či spalovnách a není dále využíváno. Množství plastů a papíru je nižší než průměr, avšak i tak se jedná o suroviny, které jsou dále recyklovatelné a současně se jejich separací může obci podařit získat část prostředků vynaložených na odpadové hospodářství zpět. Případně pokud je v obci pytlový sběr, je zde vhodná důkladná osvěta a zdůraznění významu separace třídění, které může mít při nedodržení vliv na zvyšování poplatků za komunální odpad.

Od roku 2015 jsou obce taktéž povinny zajistit systém pro sběr kovů. Ve vzorku z obce B je množství kovů a hliníku cca 4,6 % a to je již zajímavé číslo, které svědčí o tom, že je i zde prostor pro zvýšení množství třídění. Není nutné nádobu umístit na několik míst, ale vždy je vhodnější mít nádobu umístěnou např. u nákupního střediska než jen dát občanům příležitost odkládat kovy na sběrný dvůr.

Srovnání s průměrem v České republice

Ekokom
Obrázek č. 3 Obsah nádoby na směsný komunální odpad dle údajů společnosti EKO-KOM, a.s.

Při porovnání s běžným obsahem nádoby na komunální odpad, dle údajů poskytovaných společností EKO-KOM, a.s., lze konstatovat, že odpad ze vzorků z obce B je svým složením zcela odlišný. Největším rozdílem je podíl biologicky rozložitelných odpadů (komentář výše) a komunálního odpadu.

Celkové množství komunálního odpadu, tedy obsahové složky, která již nejde dále vyseparovat a žádným způsobem využít bylo celkem 14,8 %, což znamená potenciál pro vyšší míru třídění odpadu v dané oblasti. Laicky řečeno, nádoby na komunální odpad by měly být ve zcela ideálním případě naplněny skutečně jen komunálním odpadem, kterého je v našem případě jen velmi nízké procento.

V oblasti obce B doporučujeme zahájit osvětovou kampaň, jejíž hlavním cílem bude motivovat občany k předcházení vzniku komunálního odpadu a důsledné separaci (tedy třídění) odpadu. Osvěta je tedy vhodným doplňkem k jakýmkoliv změnám v systému sběru odpadu v dané oblasti. Z výsledků je patrné, že největší potenciál pro změnu a snížení množství odpadu, které v současnosti končí v nádobách na komunální odpad, je začít s důslednou separací biologicky rozložitelných odpadů, textilu, plastů a skla.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

Ukliďte Česko. Skvělá akce, velcí lidé. I my, Institut Cirkulární Ekonomiky, jsme se zapojili. Jmenovitě hydrolog Daniel a ekoložka Markéta. Ale nic hrozného si pod tím nepředstavujte 🙂 zkrátka jsme se rozhodli, že chceme lesu odlehčit. A divili byste se, co jsme všechno našli. Občas až srdéčko zaplakalo… No posuďte sami – kráčíte lesem, nad hlavou šustí listí, pod nohami praskají větve, a kde se vzala tu se vzala koupelnová rohožka (vcelku dlouhá, jelikož jsme do ní zabalili i další poklady, které ležely v blízkosti). Ležela hned vedle koberců, plechovek od piva, které byly zahrabány pod jehličím. Dotyčný si nejspíše myslel, že se plechovka rychleji rozloží, bude-li zahrabána do půdy. Omyl. Další předměty, které jsme při sběru objevili, asi nikoho nezaskočí. Klasicky si někdo odložil: PET lahve, plechovky, sklo od různého alkoholu, papírové kapesníčky (ať už byly použity jakkoliv), dámské hygienické potřeby, prezervativy, různé kusy železa, nerozeznatelné oděvy, atd.

Naše chodovská parta čítala 7 lidí a každý z nás shromáždil v průměru 3 odpadkové pytle (50l) odpadu!!! Což je zarážející, jelikož jsme intenzivně sbírali 2 hodiny, na male ploše, na okraji lesa.

Při procházce lesem za účelem sbíraní odpadků je vám až smutno z toho, jak neohleduplní lidé jsou a umí být. S Danielem jsme si tuto aktivitu naplno užili, fotili se u skutečných perliček a tuto aktivitu můžeme jen doporučit. Proč nevytáhnout rodinu, přátelé, děti a ukázat jim, co do lesa nepatří? Nic to nestojí 😉 jen dobrou vůli! Stačí se vybavit gumovými rukavicemi, plastovým pytlem a dobrou náladou.

Více informací o této iniciativě naleznete na oficiálních stránkách projektu Ukliďme Česko.

Uklízíme Kunratický les!

 

Nejnovější články

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...