Tagy Příspěvky otagované jako "cirkulární ekonomika"

cirkulární ekonomika

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Znáte to, chystáte se na víkend pod stan a už teď je vám jasné, že na první pohled levná dovolená se pěkně prodraží. Starý stan už nefunguje tak jak má, do batohu se nevejde vše potřebné a navíc byste třeba večer ugrilovali něco dobrého, ale jednoduše nemáte gril. Nová platforma SharyGo pro sdílení věcí je dalším kouskem do skládačky, které se říká sdílená ekonomika.

Češi už jsou na sdílení věcí zvyklí. 

V posledních letech se s platformami pro sdílení roztrhl pytel. Pro příklad uvádíme platformu REKOLA. Díky ní si můžete při cestě z práce nechat vlasy profouknout při jízdě na kole. Nemusíte si ho kvůli blaženému pocitu kupovat, ale stačí si jej vypůjčit. To vše jen ve čtyřech krocích:

1) prvně kolo NAJDETE a to za pomocí SMS, webu či brzy mobilní aplikace,
2) ODEMKNETE díky kódu, který Vám přijde na telefon,
3) JEDETE a to kam jen chcete a nakonc kolo
4) VRÁTÍTE a o tom kam informujete pomocí SMS.

Projekt REKOLA se rozšířil již do pěti měst České republiky a právě teď můžete Rekola používat v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a Teplicích. Není ale vyloučeno, že se brzy objeví v některých dalších městech. Rozumná města po celém světě zlepšují infrastrukturu pro cyklisty, podporují bikesharingové systémy a vedou živé debaty o rozumném zapojení kol do života města. A projekt jako Rekola tak dává lidem možnost půjčit si kolo kdykoliv potřebují bez toho, aniž by investovali do nového, které je ve městech často těžké někde uskladnit a často se také můžeme obávat krádeže.

Nedávno také v Praze vznikla Knihovna věcí, za kterou stojí Goethe Institut. Půjčit si zde můžete netradiční předměty, které nepotřebujete každý den, ale když už ano, tak stojí nemalý peníz. A o jaké věci se jedná? Může to být například gramofon, disko kouse nebo branky na fotbalový zápas s kamarády.

Půjčujeme si i banánové krabice

O častém stěhování nesní nikdo z nás. Balení, převážení, vynášení, vybalování, vyhazování použitých krabic… A právě samotné banánové krabice v dnešní době superrychlých doplňovačů v supermarketech není vždy lehké sehnat. V Brně si dokonce krabice od banánů můžete půjčit. Vyhnete se zbytečné produkci odpadů a jistě budete souhlasit s tím, že právě kvalitní “banánovka” toho vydrží tolik, že je škoda ji po první použití vyhodit.

Místo výletu do nákupního centra využijte chytrou aplikaci. Ušetříte peníze, čas i životní prostředí. 

Stan, vrtačka, videokamera, gril, snowboard nebo třeba žebřík se stává v době sdílené ekonomiky dostupnější věcí, kterou si nemusíme kupovat. Stačí tuto věc najít v našem okolí a jednoduše si ji půjčit, levněji a od prověřených uživatelů. Šetříme tak peníze a pomáháme si navzájem. Je to jednoduché, na SharyGo jsou denně desítky nových věcí, využijte je.

SharyGo je místem, kde si již stovky registrovaných uživatelů půjčují věci, které potřebují, protože kupovat si je je nevýhodné, zároveň platforma dává prostor lidem, kteří mají skvělé věci, které ale leží ladem a vy je někomu můžete půjčit a vydělat si tak peníze. Každý den pracujeme na nových nabídkách a skvělém procesu služby.

”Pomáháme vám zajistit to, co potřebujete, šetříme vaše peníze a čas. Klademe důraz na perfektní servis, SharyGo je pro nás služba, která denně pomáhá stovkám lidí, bereme to vážně.” Dan Erlebach, Zakladatel SharyGo.

Podobné projekty šíří myšlenku sdílené ekonomiky. Ta je součástí ekonomiky cirkulární, ve které materiály i věci kolují v oběhu po co nejdelší dobu. Často totiž vlastníme věci, které používáme skutečně málo. Důkazem je například i holandský projekt 12 minutes, který funguje podobně jako platforma SharyGo. Název vznikl z inspirace vrtačky. Tu vlastní téměř každá domácnost, ale bylo spočítáno, že během celého životního cyklu je v provozu jen 12 minut. Není tedy lepší si ji půjčit od souseda nebo na sdílecí platformě než ji kupovat novou?

evoluce-sdilene-ekonomiky

Zdroj: https://blog.udemy.com/

“Je těžké následovat lídra, který se při rozhodování o směru cesty dívá hluboko do minulosti” říká uznávaný světový ekonom Jeffre Sachs o vládě Donalda Trumpa.  Jeffrey Sachs vystoupil při příležitosti udělování ocenění za naplňování Cílů udržitleného rozvoje OSN (takzvané SDGs) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Vláda Donalda Trumpa je krokem dozadu zejména pro ochranu klimatu.

Svoji přednášku v zaplněném přednáškovém sále zahájil Jeffrey slovy, že by bylo zřejmě moc jednoduché mít normálního prezidenta. Trumpovy kroky, které stihl za svoji krátkou aktivitu v čele USA uskutečnit, označil za plýtvání časem všech, kteří dlouhodobě pracují na udržitelném rozvoji. Apeloval na účastníky, aby svými silami přispívali ke komunikaci s lokálními vládami a jednotlivými politiky, kteří svojí činností ovlivňují globální aktivity a směřování společnosti. Za stejně důležité však považuje diskuzi se zástupci byznysu, kteří jsou hnacím motorem společnosti a jejich investice určují směr udržitelného nebo naopak zcela neudržitelného rozvoje. V této souvislosti s povzdechem komentoval situaci, která se odehrává v USA v souvislosti s otázkou těžby ropy a budováním nové sítě pro transport ropy v oblastech, které budou těmito aktivitami nevratně poškozeny. Donald Trump totiž zpochybňuje celou otázku změny klimatu a aktivně podporuje čerpání fosilních paliv. Právě fosilní paliva a jejich spalování je ale největšími producentem CO2. Uhlí označil za skvělý pohon pro průmyslovou revoluci. Ne však pro moderní společnost 21. století.

“Zvolením Trumpa ztrácíme čas nás všech,” říká uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs.

České technologie by měly překročit hranice EU a dobýt svět. 

Pozitivně mluvil o české vědě a výzkumu. Označil za důležité, aby české technologie dobyly svět. Ruku v ruce s výzkumem je však třeba zajistit také technologický transfer do reálného světa a zde právě přichází na řadu aktivní komunikace s byznysmeny. Pro rozvoj udržitelné společnosti označil i důležitost udržení statusu Evropské unie a vytváření společných strategií. Evropská unie totiž, mimo jiné, dlouhodobě podporuje myšlenky trvale udržitelného rozvoje a s tím i myšlenky cirkulární ekonomiky. Jako příklad slouží společný Akční plán pro cirkulární ekonomiku, který jasně udává cíle, jejichž naplnění je zodpovědností jednotlivých členských států.

Klíčovým faktorem pro udržitelný rozvoj je mír. 

V době, kdy světová populace dosahuje hranice 7, 5 miliard obyvatel, je nezbytně nutné zachování mírových podmínek. Zde Jeffrey zmínil absurdnost situace týkající se finanční dotace USA směrem k zemím blízkého východu pro nákup zbraní. Pro Českou republiku však zvýraznil i nutnost zajištění kooperace a mírové spolupráce se silným Ruskem. Válečné konflikty jsou často způsobené neudržitelným nárůstem spotřeby a poptávkou po primárních surovinách jako je ropa, zemní plyn, uhlí či vzácné nerostné suroviny. V zemích jako je Kongo tak v součanosti vládne krutá vláda mafie obchodujíce s koltanem a kobaltem, což jsou nezbytné suroviny pro výrobu mobilních telefonů. A právě díky nárůstu populace, spotřeby jednotlivce a lineárního toku materiálů je čím dál větší tlak na těžbu, jejíž negativní externality se projevují jak v sociální struktuře, nestabilitě politik i v dopadech na životní prostředí.

Zajímavé poznatky z přednášky: 

  • Přestup z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie je nezbytný pro nastartování nízkouhlíkové ekonomiky.
  • Ignorace globálních témat souvisejících se změnou klimatu ze strany nového amerického prezidenta je plýtvání časem, které nejen OSN věnovalo oblasti globálního udržitelného rozvoje.
  • Lokální diskuze a práce odborníků s politiky je nezbytná pro globální změnu.
  • Naše zodpovědnost související s rozhodováním na lokální úrovni má globální důsledky.
  • Ekoinovace a nové technologie by měly mít zajištěný hladký přesun do praxe. Česko má silnou vědeckou základnu jak v nanotechnologicích a nových materiálech, tak v dalších oborech. České technologie mají potenciál, se kterými je třeba pracovat a zajistit jejich maximální rozšíření.
  • Pro ČR je důležitá taktéž spolupráce a mírový vztah s Ruskem s úmyslem prevence budoucích konfliktů.
  • Partnerství, spolupráce, mír, inovace a stabilní politika jsou důležité aspekty jak na lokální úrovni, tak při vyjednávání v mezinárodních sférách.

Záznam z přednášky je k dispozici online. 

Autorem titulní fotografie je Petr Klapper ( http://www.klapper.cz)

Více fotografií z akce naleznete ZDE. 

Priority se v průběhu času mění. Zásadní témata, kterým se ale věnujeme, zůstávají stejná. A s tím i oblasti, na jejichž prosazení pracujeme.

  1. Vymezit jasně legislativní rámec a přijmout Zákon o odpadech. Je potřeba vytvořit stabilní a zdravé prostředí pro přestup z odpadového hospodářství na hospodářství oběhové, které bude v souladu se zájmy samospráv, občanů i legislativou na evropské úrovni a vytvoří stabilní prostředí pro rozvoj inovativních aktivit v podnikatelském prostředí.
  1. Zavést daňové zvýhodnění oprav, znovupoužití, recyklace výrobků a druhotných surovin. Kromě podpory lokálních podniků tím například po vzoru Švédska ulehčíme peněžence občanů, kteří budou moct jednodušeji volit opravu, nežli nákup a spotřebu nových produktů. Daňové úlevy pro druhotné suroviny jsou nezbytné pro zajištění jejich konkurenceschopnosti surovinám primárním. 
  1. Zrušit skládkování. Cenné materiály a suroviny již nemůžeme dále zakopávat do země. Z důvodu ochrany životního prostředí je potřeba prosadit materiálové či alespoň energetické využívání odpadů, než bude vytvořen efektivní recyklační průmysl s preferencí ekodesignu výrobků již při jejich výrobě. 
  1. Zajistit podporu a rozvoj recyklačního průmyslu a nastavit tak zpracování odpadu na území ČR. To přispěje k vytvoření lokálního zpracovatelského odvětví, vytvoření průmyslového metabolismu a uzavření materiálových toků v rámci ČR. Zvýšíme tím jak ekonomický zisk, tak surovinovou bezpečnost a soběstačnost. 
  1. Snížit plýtvání jídlem a zavést správné zacházení s bioodpadem. Potraviny by neměly dále končit na skládkách nebo ve spalovnách. Díky navracení organické hmoty do půdy, přispějeme k zdravějšímu a udržitelnějšímu českému zemědělství a potravinové soběstačnosti. Péče o půdu by se měla stát zásadní prioritou provázanou s dalšímí aktuálními problémy jako je změna klimatu a sucho. Stojíme za podporou organických hnojiv a eliminaci hnojiv minerálních. 
  1. Prosadit legislativy upravující ekologický design výrobků. Je nutné stimulovat výrobce, aby přebrali zodpovědnost a mysleli i na konec životního cyklu svých produktů. Důraz by měl být kladen na kvalitu, opravitelnost a recyklovatelnost.
  1. Podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je potřeba pohánět náš svět čistou, bezpečnou a udržitelnou energií, která nám pomůže zmírnit a přizpůsobit se nadcházejícím klimatickým změnám
  1. Snížit množství obalových materiálů a jednorázových plastových produktů. Zakázáním jednorázových plastových výrobků a obalů, které se těžko recyklují, zabráníme hromadění odpadu v přírodě i nadměrnému balení produktů. Plastový odpad je celosvětový problém, který negativně působí na životní prostředí i zdraví obyvatelstva. 
  1. Investovat do ekologického vzdělávání ve školství, firmách i samosprávách. Občané České republiky by měli pochopit a naučit se řešit palčivé problémy, kterým naše společnost bude v tomto století čelit. Každý z nás se může zapojit. 
  1. Podpořit znovupoužívání, recyklaci a uvědomělé nakládání s vodou. Díky tomuto kroku dosáhneme jak finančních úspor, tak prevence před suchem. Udržitelné hospodaření s vodou, je stejěně jako hospodaření s půdou, nezbytné pro udržitelný rozvoj naší společnosti a zajištění základních životních potřeb. 

Téma cirkuární ekonomiky se stává stabilní a neodmyslitelnou součástí reportů udržitelnosti nadnárodních korporátů. Po zprávách o aktivitách IKEA a nových projektech jako je například Druhý život pro nábytek s nadšením vítáme strategické plány i další švédské firmy, kterou je známá značka H&M.

V reportu o udržitelnosti za rok 2016 společnosti H&M Group je uvedeno několik nových cílů, včetně závazku používat do roku 2030 100% recyklovaných nebo jinak udržitelně vyrobených materiálů a stát se tak do roku 2040 společností prospěšnou podnebí v rámci celého svého hodnotového řetězce.

Další klíčovou zprávou je závazek přejít na využívání elektrické energie pocházející z 100% obnovitelných zdrojů. V roce 2016 pocházelo globálně 96% elektrické energie společnosti použité na vlastní činnosti z obnovitelných zdrojů. Report také zmiňuje, že H&M bylo v roce 2016 jmenováno největším spotřebitelem bavlny s certifikátem Better Cotton Initiative. Pokud jde o recyklaci a opětovné použití, pokračuje H&M Group ve svém ambiciózním plánu rozvoje této oblasti. Od začátku globální iniciativy sběru oděvů (Garment Collecting Initiative) v roce 2013, H&M Group vysbíralo více než 39 000 tun nechtěného textilu. Do roku 2020 má společnost za cíl vysbírat minimálně 25 000 tun textilu každý rok. Report také ukazuje, že práce v oblasti průmyslových vztahů H&M Group a programu spravedlivých reálných mezd pokračuje se značným pokrokem.

“Chceme využít naší velikosti a vlivu k provedení změn směrem k cirkulární a obnovitelné módě. Zároveň chceme, aby naše společnost byla ještě více férová a rovnoprávná. Proto jsme přišli s novou strategií, která posune naši práci v oblasti udržitelnosti na vyšší úroveň”, říká Anna Gedda, Head of Sustainability v rámci společnosti H&M Group. “Chceme být příkladem, vydláždit cestu a zkoušet nové věci, a to jak v oblasti environmentální, tak sociální, aby se í móda stala udržitelnou a udržitelnost módní. Naše strategie stát se prospěšným podnebí je jedním ze způsobů, jak toho docílit,” dodává Anna Gedda.

Společnost H&M Group se stane do roku 2040 prospěšnou podnebí

Cílem společnosti H&M Group je stát se nejpozději do roku 2040 prospěšnou podnebí skrz celý svůj hodnotový řetězec. Společnost bude pracovat na tom, aby podstatně snížila emise skleníkových plynů, než její hodnotový řetězec uvolňuje.  Aby se stala prospěšnou podnebí, H&M Group se zaměří na energetickou účinnost, obnovitelnou energii  a řešení nevyhnutelných emisí pomocí aktivit posilujících schopnost planety zotavovat se a odolávat změně podnebí a podporování technologických inovací, které umožňují vstřebávat skleníkové plyny.

  • Prospěšnost podnebí do roku 2040 skrz celý hodnotový řetězec H&M Group
  • H&M Group se zavazuje ke klimaticky neutrálnímu dodavatelskému řetězci se stupněm 1-2 do roku 2030.
  • H&M group má závazek využívat 100% obnovitelé energie ve svých vlastních činnostech; podíl 78% v roce 2015 se zvýšil na 96% v roce 2016.
  • V roce 2016 snížila H&M Group své emise v porovnání s rokem 2015 CO2 o 47%.
  • H&M Group je hrdým členem programu WWF Climate Savers.

100% recyklované a další udržitelným způsobem získané materiály v roce 2030

H&M uveřejňuje nový odvážný cíl používat v roce 2030 pouze recyklované nebo jiné udržitelným způsobem získané produkty. Dalším cílem H&M je stát se plně cirkulárním. H&M je celosvětově největším spotřebitelem bavlny s certifikátem Better Cotton Initiative a zodpovědně získaného prachového peří. Je také jedním z největších spotřebitelů organické bavlny, recyklovaného polyesteru a Tencel®Lyocellu. Pro vývoj v této oblasti je nesmírně důležitá spolupráce založená na vědě. H&M proto zahájilo výzkumný projekt s nadací Ellen MacArthur Foundation a Stockholm Resilience Centre na stockholmské univerzitě, aby zjistilo, jak by vypadal cirkulární systém na vyrábění a využívání textilií, který by byl méně závislý na nedostatkových přírodních zdrojích.

  • Do roku 2030, H&M má za cíl používat pouze recyklované nebo jiných udržitelným způsobem získané materiály ve svých produktech. V roce 2016 byl tento podíl 26%.
  • V roce 2016 pocházelo 43% z celkového množství bavlny používané H&M z udržitelných zdrojů. Cílem je používat do roku 2020 pouze takovouto bavlnu.
  • H&M použilo v roce 2016 recyklovaný polyester z více než 180 milionů PET lahví.
  • 100% získaného prachového peří H&M má certifikát Responsible Down Standard.
  • H&M je celosvětově největším uživatelem bavlny Better Cotton a zodpovědně získaného prachového peří.

V průběhu roku 2016 bylo vybráno v obchodech H&M více než 16 000 tun textilu

Společnost H&M Group zvyšuje své ambice ohledně recyklace a znovuvyužití a oznamuje nový cíl, který je úzce spojen s jejím cirkulárním přístupem; vybrat v obchodech do roku 2020 alespoň 25 000 tun textilu ročně. Od začátku kampaně sběru oděvů v roce 2013 se celkem vybralo 39 000 tun textilu.

  • Během roku 2016 se vysbíralo 16 000 tun textilu.
  • Od roku 2013 se v obchodech vysbíralo 39 000 tun textilu.
  • Do roku 2020 je cílem vysbírat ho ročně 25 000 tun.

Programy pro zvýšení reálné mzdy a průmyslových vztahů

Lepší pracovní podmínky v textilním průmyslu jsou závislé na dobře fungujícím dialogu na trhu práce i v továrnách. H&M Group proto dále zlepšuje své průmyslové vztahy a programy pro reálnou mzdu. V rámci toho H&M Group pracuje s dobrými výsledky na zavedení lepšího systému mezd v továrnách dodavatelů a školení na dialogy na pracovištích pro zaměstnance a management. Důležitá je pro společnost spolupráce s IndustriALL a Swedish trade union IF Metall ve Framework Agreement, která byla v roce 2016 po několika pozitivních výsledcích převedena do trvalé dohody.

  • 140 dodavatelských továren zavádí lepší systémy mezd, pokrývající asi 250 000 pracovníků.
  • Celkem 290 továren dodavatelů, pokrývající asi 370 000 pracovníků, je součástí programů pro dialog na pracovišti.
  • Tyto programy jsou zaváděny v 8 státech, kde probíhá produkce.

Do zpětného odběru textilu se můžete zapojit i v obchodech H&M v České republice. 

Celý report ke stažení zde: http://sustainability.hm.com

CIRKULÁRNÍ BYZNYS NOVINKY Z DOMOVA

Do intenzivního přesunu od linárního k cirkulárnímu systému podnikání, rozvoje a inovací se v měsíci lednu v České republice opřela firma IKEA. Oznámila nejen zahájení projektu Druhá šance pro nábytek, kdy v rámci pilotního projektu na pražském Zličíně testuje systém opětovného prodeje použitého nábytku od zákazníků, ale i zahájení prodeje produktů z recyklovaných materiálů. O obou inovacích si můžete přečíst kompletní informace v článcích, které jsme na Zajímej.se prezentovali v průběhu měsíce.

V Hospodářských novinách se objevil článek o nových stavebních materiálech z odpadních materiálů od redaktorky Zuzany Kemenyové, od které jste možná četli rozhovor o Institutu “Je na čase myslet jinak: vidět odpady jako cenný zdroj”, který vyšel v měsíci lednu. V novém článku se dozvíte, jak česká firma Flexibau vyrábí alternativu pro sádrokarton či OSB desky z nápojových kartonů a firma Ekopanely využívá odpadní slámu. Obě firmy tak ukazují, že nové stavební materiály jsou nejen trendy, ale i ekologické. V článku nechyběl ani názor INCIEN:

„Důsledná recyklace, znovu používání stavebních materiálů a hledání alternativních zdrojů právě například z odpadů je a bude aktuálním tématem i vzhledem k měnící se legislativě využívání odpadů. Příklady českých firem jsou pro nás ukázkou toho, že je toto téma zajímavé i pro české podnikatele,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

CIRKULÁRNÍ NOVINKY ZE SVĚTA

The Ellen MacArthur Foundation (dále jen EMF) a IDEO oficiálně představili nového průvodce cirkulárním designem, tzv.  “Circular Design Guide.  Cílem online průvodce je (nejen designérům) pomoci pochopit, definovat, vyrobit a rozvinout kreativní myšlení vedoucí k inovacím v cirkulární ekonomice.

Unilever oznámil, že do roku 2025 budou jeho výrobky obaleny ve 100% recyklovatelných plastových obalechFirma tak opět ukázala, že svoje závazky týkající se cirkulární ekonomiky myslí vážně. Tento krok je zcela v souladu s cíly, které jsou součástí Akčního plánu pro zavádění cirkulární ekonomiky, který vydala Evropské komise a v jehož souvislosti se hodně diskutují cíle týkající se právě recyklování obalových materiálů. Do roku 2030 bychom měli recyklovat až 70 % obalů. K tomuto číslu se v posledním lednovém týdnu naklonil Evropský parlament. Podle EMF jen 14% z plastových obalů používaných po celém světě si skutečně najde cestu do recyklačních zařízení, zatímco 40% končí na skládkách a třetina v přírodních ekosystémech. Problém plastového odpadu je v současnosti často skloňován v souvislosti se znečištěním oceánů.

Jeden z největších evropských maloobchodníků v oblasti online obchodování testuje přínosy přechodu z prodeje k pronájmu produktů a služeb ve velkém měřítku. Jedná se o projekt, který testuje principy sdílené ekonomiky.

Koncept, který je srdcem podnikání firmy Patagonia, je jedinečný tím, že začíná u výroby, pokračuje u oprav a recyklace vlastních výrobků s cílem, aby vydržely co nejdéle. To je také jeden z důvodů, proč firma prezentovala svůj přístup v rámci Accenture Strategy Award for Circular Economy Multinational na Evropském Ekonomickém Foru v Davosu ve Švýcarsku na konci ledna. U příležitosti udělení ocenění společnost oznamuje spuštění online platformy, kde bude prodávat použité oblečení a vybavení Patagonia pocházejících od jejich zákazníků. Přečtěte si článek, kde Rose Marcario, ředitel firmy Patagonia vysvětluje firemní cirkulární strategii.

KAM ZA CIRKULÁRNÍMI TÉMATY?

Ať už jste zastupitel obce či stratég ve velkém korporátu, neměli byste si nechat ujít nakouknout pod pokličku cirkulární ekonomiky díky konferenci ODPAD ZDROJEM. Už druhým rokem přinášíme do České republiky téma, které se v posledních letech stalo megatrendem na globální úrovni a pomalu a jistě se dostává i mezi samosprávy. Jaké výhody přináší zavádění principů cirkulární ekonomiky na komunální úrovni? Jak obce díky úsporám a využíváním druhotných surovin šetří obecní kasu i životní prostředí? A jak do toho všeho zapojují obyvatele tak, aby byly výsledky co nejlepší? Přijďte na konferenci, která klade důraz na osobní navazování kontaktů, kvalitní informace a v letošním roce také prestižně představí projekt CIRCLE CITY SCAN, pro který vybírá INCIEN ve spolupráci s Circle Economy Amsterdam pilotní město v České republice. Buďte i vy o krok napřed a přihlaste se na konferenci ODPAD ZDROJEM za zvýhodněnou cenu a včas! 

 

IKEA v únoru uvede na trh nová kuchyňská dvířka a čela zásuvek KUNGSBACKA, která doplňují sortiment dvířek pro kuchyně METOD. Skrývají v sobě více, než se na první pohled může zdát. Prozradíme vám, že moderní design není jejich jedinou předností. Tak jako u lidí, i u této kolekce platí pravidlo – tu pravou krásu najdete uvnitř. KUNGSBACKA jsou totiž dvířka vyrobená z recyklovaného dřeva a recyklovaného plastu. IKEA společně s italskými dodavateli přinesla na trh nový materiál – plastovou fólii z recyklovaných PET lahví.

Nový výrobek bude k dispozici od únoru.

Každý, komu záleží na životním prostředí a budoucích generacích, se v současnosti zaobírá tématem trvalé udržitelnosti. V posledních letech se toto téma čím dál častěji skloňuje i v nábytkářském průmyslu. Propojit funkčnost, kvalitu, design a trvalou udržitelnost je pro mnohé velkou výzvou. Najít cenově dostupné a trvale udržitelné řešení, které zároveň vypadá dobře, však může být v dnešní době stále poměrně náročné.

V souladu se svým přesvědčením, že udržitelný způsob života by měl být dostupný každému, spojila IKEA své síly s italským dodavatelem 3B, aby společně vyvinuli nový udržitelný materiál – plastovou fólii z recyklovaných PET lahví. Při výrobě kuchyňských dvířek KUNGSBACKA šetří tato fólie životní prostředí ve stejné míře jako recyklované dřevo s certifikátem FSC®, které tvoří jejich jádro.

„Největší výzvou bylo vytvořit fólii z recyklovaného materiálu, která splní stejné požadavky na kvalitu jako fólie vyrobené z přírodních materiálů. Pracovali jsme opravdu tvrdě, aby nebyla ohrožena kvalita ani cena. Podařilo se nám najít způsob, jak vyrobit fólii přímo z recyklovaných PET lahví, kterou jsou kuchyňská dvířka a čela KUNGSBACKA laminována,“ vysvětluje Marco Bergamo, vedoucí vývoje společnosti 3B, italského dodavatele IKEA. Dvířka a čela zásuvek KUNGSBACKA jsou téměř celá (z 99,9 %) vyrobená z recyklovaného dřeva
a plastové fólie z recyklovaných PET lahví. Doplní 25 typů dvířek, která nabízí IKEA ve svém sortimentu kuchyní METOD.

ph141498

K potažení černého povrchu dvířek KUNGSBACKA o velikosti 40 × 80 cm je potřeba 25 půllitrových PET lahví. Toto je důležitý krok pro IKEA na cestě k cirkulární ekonomice. KUNGSBACKA dává recyklovaným petkám a recyklovanému dřevu nejen nový život, ale také podstatně delší životnost. Stejně jako další kuchyňská dvířka IKEA, také dvířka KUNGSBACKA se mohou pochlubit 25letou zárukou kvality.

IKEA chce i prostřednictvím těchto výrobků poukázat na to, že i nepotřebné plastové PET lahve se můžou stát plnohodnotným materiálem. Díky jejich využití dochází ve výrobním procesu k výrazné úspoře klasické plastové fólie vyráběné z přírodních materiálů.

„Uvědomujeme si, že to, co tvoříme v IKEA, má velký dopad na životní prostředí, protože vždy pracujeme s velkým objemem výrobků. Při použití recyklovaných materiálů můžeme vyrábět věci udržitelnějším způsobem a výrazně tak tento dopad snižovat,“ říká Anna Granath, vývojářka produktů IKEA, která se podílela na vývoji výrobků KUNGSBACKA. „Snažíme se nacházet nové způsoby, jak opakovaně využít materiály, jako je papír, vlákna, pěna a plasty, abychom jim mohli dopřát nový život v novém výrobku,” dodává Anna.

 

Zajímají Vás environmentální souvislosti, které dělají produkt KUNGSBACKA tak výjimečným? Pro kompletní náhled infografiky nahlédněte SEM. snimek-obrazovky-2017-02-01-v-12-39-49

Nejnovější články

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...