11. 8. 2014
Začíná se to tady hemžit těmi koncovkami .se a je na čase uvést věci na pravou míru. Oba portály spojuje stejná myšlenka – NĚCO ZMĚNIT. Jak ráda říkám, pokud kolem sebe chceme vidět změnu, měli bychom začít u sebe. Rádi si stěžujeme, že je něco tak a to další jinak. A že s tím nikdo nic nedělá. A že by se mělo. Co nejdřív. Ale koho tím zaúkolovat?
Když jsem se v únoru 2013 vrátila po půl roce studií z Holandska, mohla jsem porovnat, jak funguje systém vysokých škol u nás a jak v zahraničí. Rozdílů bylo hodně a ačkoliv jsem měla pocit, že ve většině věcí máme hodně co zlepšovat, uvažovala jsem spíš nad tím, kdo by se o to měl postarat. Problémem, který jsem vnímala na vlastní kůži a zdál se mi být nejaktuálnější, bylo uplatnění čerstvých absolventů vysokých škol. Nemálo lidí kolem mě hledalo práci a většina z nich končila svoje “job hunting” story slovy: “No, ale nakonec zase chtěli tři roky praxe, které já samozřejmě nemám, takže dali přednost někomu dalšímu…”
Kde mají ale studenti získat praxi, když během studia většina z nás tráví volný čas po brigádách, které by si do životopisu dal leda blázen? V Holandsku to na magisterském studiu funguje například takhle: rok studujete o 106 (a to tak, že od září do července více méně non stop), poté píšete diplomku (což je často práce na plný úvazek) a současně musíte absolvovat několikaměsíční internship (česky stáž). Netvrdím, že všem pár měsíců praxe přineslo práci na zlatém podnosu, ale minimálně to značně rozvine osobní síť kontaktů, měkké dovednosti a studenti dostanou docela fajn šanci přičichnout si k praxi.
Nemá cenu rozepisovat myšlenkové toky, potoky a řeky, které se mi prolévaly hlavou ve snaze vymyslet něco, co by třeba jen trochu mohlo přispět k tomu, že i nám, budoucím absolventům, se bude dařit lépe než těm, kteří se topí v rozesílání životopisů. Možná má ale cenu popsat kostru toho, jak vzniklo Uplatni.se, protože to třeba někomu dodá inspiraci a zároveň si přes odkazy můžete rozklikat stránky, které by se Vám mohly hodit. A i kdyby to v něčem pomohlo třeba i jednomu z Vás, bude mi to za to stát. Tak tedy…
1) Na Facebooku jsem náhodou narazila na informace o jednodenním školení Management Challenge pořádané AIESEC ve spolupráci s Telefónicou O2. Celá akce se konala v Praze, stála 100 Kč a jednalo se o den, kdy jsem ve škole měla jen přednášky a ne cvičení. Takže jsem se přihlásila a vyrazila do Prahy. Celé školení bylo super, mělo vysokou úroveň a nejzajímavější bylo, že odpolední činností byla práce v týmech, který byl složen z půlky účastníky školení (tedy vesměs studenty) a druhou polovinu tvořili manažeři Telefónicy O2, kteří ve stejný den měli školení o leadershipu. Za zmínku stojí to, že nikdo z nás nevěděl, co se bude dít a manažeři absolutně netušili, co jsme zač. Úkolem bylo využít prostory VIP boxů O2 arény a natočit asi tříminutový spot na dané téma s určitým omezujícím zadáním. Měli jsme na to hodinu a bylo jen na nás, jak si rozdělíme role a o čem budeme točit. Je vlastně jedno, co to bylo. Důležité je, že jsme si navzájem po skončení úkolu dávali zpětnou vazbu, která byl o to zajímavější, že my jsme se nebáli říct, co se nám na chování manažerů líbilo a nelíbilo, protože jsme k nim neměli žádné pracovní či osobní závazky. Pro mě bylo osobně nejzajímavější zjištění, že mě většina z mého týmu označila za nejvýraznější osobu, která se chopila organizace a zároveň schopného leadera, ačkoliv já jsem měla pocit, že jsem se zase tak aktivně neparticipovala.
2) Několik týdnů po skončení školení nám přišel informativní email, že díky velmi pozitivní zpětné vazbě obou zúčastněných skupin, se bude konat pokračování Management Challenge, tentokrát v Plzni. Docela bez váhání jsem se přihlásila. Tentokrát jsme již dopředu znali svůj tým (složený ze studentů) a mohli jsme si dle preferencí vybrat téma, které se nám líbí a kterému bychom se rádi věnovali. Mezi mé preference byla, vzhledem k mému oboru studia, tedy Podnikání v Agrobyznysu, Zemědělská a potravinářská politika v České Republice. Před samotnou účastí jsme se v rámci týmu museli jakkoli spojit a vypracovat zadané úkoly. Zajímavé bylo, že náš tým byl velmi různorodý a tvořili ho studenti z absolutně rozdílných oborů. O to víc, jsem se na Plzeň začínala těšit.
V Plzni jsme měl každý tým možnost poznat asi pět managerů, kterým jsme během jedné minuty měli představit náš projekt a během druhé minuty se nám oni snažili nabídnout jejich pomoc a přesvědčit nás, abychom je přijali do týmu. My jsme po strategické rozmluvě zvolili jako partnera Danu Dvořákovou, která byla pro projekt Uplatni.se velmi důležitou osobou. V rámci odpoledne jsme tvořili profil imaginárního projektu, pro který bychom chtěli získat finance z projekt Think Big. Po větších úpravách původní vize projektu jsem nakonec prosadila ten, ve kterém hlavní roli hrála spolupráce mezi studenty a farmáři a nakonec jsme prezentovali projekt “Student hledá Farmáře”.
Proč jsem však zmínila Danu Dvořákovou? Při rautu po skončení školení jsme totiž během rautu diskutovaly skutečně podpořené projekty a Dana mi řekla, že projekt tak, jak jsme jej prezentovali v našem týmu by měl skutečnou možnost na úspěch a získání finanční podpory. To mi začalo vrtat hlavou a vzhledem k tomu, že do odevzdání přihlášky zbývalo pár dní, bylo nutné dát věci do pohybu.
3) Důležité bylo najít členy týmu (měli být minimálně tři + jeden náhradník a já byla sama), vyplnit přihlášky, získat doporučení, podporu vedení Agronomické fakulty a dát projektu vizi a cíl. To vše se nakonec podařilo a po měsíci jsme se dozvěděli, že projekt “Praxe a diplomové práce studentům zemědělství na míru” bude finančně podpořen. Z finančních zdrojů jsme vybudovali portál www.uplatni.se a v listopadu zorganizovali veletrh se stejným jménem. Na prezenční listině bylo podepsáno bezmála 300 studentů Agronomické fakulty, přijelo asi 15 firem fungující v oborech, které se vyučují na Agronomické fakultě a vše dopadlo nad očekávání dobře.
A JAKÁ JE HLAVNÍ VIZE UPLATNI.SE?
Chceme aby vznikla spolupráce mezi studenty a firmami. Studenti tak budou mít možnost získat cennou praxi či stáž ve firmě v jejich oboru již během studia, čímž si rozšíří svoje znalosti a kontakty a naučí se pracovat na reálných projektech. Firmy mají naopak možnost přijmout studenta, zadat mu k řešení projekt, který je například díky nízké prioritě či nedostatku pracovních sil odložen na dobu neurčitou, a nechat si jej bezplatně vypracovat. Otestují si však zároveň člověka, kterého mohou v budoucnosti přijmout do firmy jako posilu bez toho, aniž by museli vypisovat náročná výběrová řízení a doufat, že vyberou správného kandidáta.
Celý projekt je vlastně uspokojení současné nabídky a poptávky a to jak ze strany studentů, tak i firem.
Více o přínosu pro studenty a firmy si přečtěte na stránkách www.uplatni.se.
… a to je vlastně celý příběh. V letošním roce byla jarní výzva Think big otevřená jen pro projekty podpořené v podzimní vlně a ten náš byl podpořen již před rokem. I přesto však plánujeme další ročník veletrhu a oživení portálu. Když se chce, tak jde všechno. A projekty, které mají smysl si podporu najdou.
Velké díky za pomoc při realizaci projektu patří také:
Centru transferu technologií MENDELU
Vedení Agronomické fakulty MENDELU
Nadace rozvoje občanské společnosti
Trochu z aktualit, 25. 3. 2016
