Anebo ne… Jak je také možno se na vlastní oči přesvědčit v holandském universitním městě Wageningenu.
The Creative Community Garden Wageningen (kreativní komunitní zahrada ve Wageningenu) je produkční i volnočasovoým prostorem asi 200m od jedné z nejprestižnějších evropských “Life Sciences” universit. Byla založena v roce 2013 skupinou aktivních studentů, kterým se líbila představa mít vlastní pokusnou zahradu blízko kampusu. Hlavním záměrem bylo vytvořit kreativní prostor pro studenty, universitní zaměstnance i zainteresovanou veřejnost pro vyzkoušení nejrůznějších alternativních zemědělských/zahradnických technik a také prostor pro společná setkání a sdílení zkušeností. Veškeré postupy jsou v souladu s ekologickým zemědělstvím a ve velkém se zde uplatňují i permakulturní prvky (Co je to permakultura?).
Jak to tedy funguje?
Jednoduché to není…:) Spolupráce je založena na dobrovolnictví a celý projekt nemá žádného hlavního lídra. Spousta lidí přijíždí do Wageningenu třeba jen na chvíli – pár měsíců, semestr – tak se složení zahradníků stále obměňuje. Veškeré důležité věci se rozhodují společně, často u večeře sestávající se z domácí pizzy upečené v troubě na dřevo přímo na zahradě. Takže to není nic nepříjemného a porady se rádo účastní spousta lidí. Rozhodování tedy problém není. Co už je trochu komplikovanější je investování peněz a energie do chodu zahrady. Přeci jenom ne každý má vždy volný víkend aby mohl přiložit ruku k dílu při každotýdenních pracích a v období sklizně. Takže to tak trochu funguje stylem – kdo zrovna přijde, ten zrovna mele. Což by se mohlo jevit jako nefér pro lidi, kteří se zapojí na podzim – takže sklízí a nesejí oproti opačným případům – zapojení se na jaře. Je to tak, nicméně v tomto případě jde o mnoho více, než si jen vypěstovat vlastní jídlo a ušetřit tak nějaké peníze.
1) Zejména Wageningen je městem mnoha kultur. Sama universita se pyšní zastoupením min 20% zahraničních studentů z celého světa. Účast na zahradních akcích a pracích tedy dává dohromady zajímavou diverzifikovanou komunitu napříč různými kulturami. Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké si na začátku pobytu v zahraničí najít svou skupinu lidí, se kterými by bylo příjemné strávit nadcházející rok v novém prostředí. Naštěstí jsem náhodou na tuto skupinu narazila pár dní po příjezdu a už jsem se jich nepustila až do svého odjezdu o 10 měsíců později.
2) Je to skvělé místo pro ozkoušení si praktik a postupů naučených teoreticky v praxi. Sdílení zkušeností mezi lidmi, zejména jiných národností a kultur, snad nemůže být efektivnější jinak než právě při budování něčeho společného.
3) Péče o životní prostředí je další, v neposlední řadě důležitou složkou činnosti této komunitní zahrady. Snažíme se zde vytvářet co nejvíce různorodé prostředí se spoustou biotopů pro podporu biodiversity a ekosystémových služeb (např. regulace škůdců a podpůrné rostliny). Na pozemku se nachází velký rybník s nespočtem žab a dalších vodních živočichů, zarostlé prostory ponechány svému osudu (příroda si sama řekne co je pro ni nejlepší) a veškeré druhy vysázených rostlin se snažíme mít co nejrůznorodější. Čím větší různorodost = tím větší stabilita celého systému.
Co je ale hlavní obecnou výhodou městského komunitního zahradničení?
Komunitní zahrada může vzniknout na jakémkoli místě – stará nevyužitá zahrada ve vnitrobloku, vyklizené smetiště i na vybotonovaném plácku. Možnosti realizace jsou nepřeberné. Jako hezký příklad prostoru, kterého je snad všude dostatek se mi jeví tzv. rooftop gardening (Střešní zahrada). Jakákoli rovná či jen mírně zešikmená střecha po které se dá chodit a má alespoň nějakou nosnost je vhodným pěstebním prostorem. Podkladový materiál není důležitý, když se na něj položí bedýnky na vyvýšené záhony a u vysokých budov také odpadá problém se zastíněním okolními objekty.
Jaký má tento koncept potenciál v ČR?
Dle stále vzrůstajícího počtu komunitních zahrad ve velkých městech, tak obrovský (Mapa komunitních zahrad a kompostáren v ČR). Se stále stoupajícím trendem hromadného stěhování se do měst se právě komunitním zahradničením dá dosáhnout “pěstování zeleniny i sousedských vztahů”. Přeci jen ne každému vyhovuje obecný asociální individualismus, do kterého se ve městě dá snadno upadnout.
Více o komunitách, pěstování ve městech a kompostování se dočtete na na stránkách Kokozy nebo na dalších nepřeberných webovkách po zadání správných hesel do vyhledávače.
Exkurze na Komunitní zahradu na okraji Prahy KomPot bude součástí Permakulturní letní školy na ČZU konané 27.7.-2.8. Je zde možnost zúčastnit se i jen vybraných dní. Lekce a exkurze proběhnou v angličtině. Více informací najdete ZDE
