Americký prezident Donald Trump plní svoje antienvironmentální předsevzetí a 1. června oznámil odstup Spojených států od Pařížské klimatické dohody. Tu v roce 2015 podepsalo 195 států a poprvé v dějinách lidstva se tématu klimatických změn dostalo takové pozornosti. USA se bude pokoušet vyjednávat “spravedlivější” dohodu s Evropskou unií, ta však vyjednávání razantně odmítá.
Trump sklidil tvrou kritiku.
Z poradního týmu Donalda Trumpa po tomto rozhodnutí odstoupil i Elon Musk, vizionář, jehož spolupráci s Trumpem mnozí environmentalisté označovali jako naději. Kritiku obdržel Trump i od bývalého prezidenta Baracka Obamy, který věří, že se firmy a města tomuto rozhodnutí postaví a naopak vyinou ještě větší úsilí pro ochranu klimatu. Mezi evropské reprezentanty, kteří zareagovali mezi prvními, patří i eurokomisař Miguel Arias Cañete, který uvedl, že Evropská unie rozhodnutí Trumpa hluboce lituje. Podpořil také tvrzení, že i přes odstup USA se EU i nadále bude věnovat všem patřičným opatřením vedoucím ke snižování klimatických změn. Ohradila se i britská premiérka Theresa Mayová, která v telefonu Trampovi po jeho výstupu vyjádřila zklamání. Přidal se i kanadský premiér Justin Trudeau a desítky dalších.
“Zvolením Trumpa ztrácíme čas nás všech,” říká uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs.
K tématu Donaldovy vlády se vyjádřil i uznávaý světový ekonom, který se mimo jiné úzce věnuje i otázkám udržitelného rozvoje a před týdnem vystoupil na Právnické fakultě Univerzitě Karlově v Praze. Trumpovy kroky, které stihl za svoji krátkou aktivitu v čele USA uskutečnit, označil za plýtvání časem všech, kteří dlouhodobě pracují na udržitelném rozvoji. Apeloval na účastníky, aby svými silami přispívali ke komunikaci s lokálními vládami a jednotlivými politiky, kteří svojí činností ovlivňují globální aktivity a směřování společnosti. Za stejně důležité však považuje diskuzi se zástupci byznysu, kteří jsou hnacím motorem společnosti a jejich investice určují směr udržitelného nebo naopak zcela neudržitelného rozvoje. V této souvislosti s povzdechem komentoval situaci, která se odehrává v USA v souvislosti s otázkou těžby ropy a budováním nové sítě pro transport ropy v oblastech, které budou těmito aktivitami nevratně poškozeny. Donald Trump totiž zpochybňuje celou otázku změny klimatu a aktivně podporuje čerpání fosilních paliv. Právě fosilní paliva a jejich spalování je ale největšími producentem CO2. Uhlí označil za skvělý pohon pro průmyslovou revoluci. Ne však pro moderní společnost 21. století. Před týdnem ještě ani Jeffrey Sachs neměl ponětí o tom, co přijde nyní.
„Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl Trump.
Ministr Brabec říká, že to půjde i bez Trumpa.
Podle nejnovějšího vyjdáření ministra životního prostředí Richarda Brabce však bude docházet ke snižování závislosti na fosilních palivech a celkovému snižování produkce CO2 i bez USA. Odstoupení by mělo začít platit až za čtyři roky a ze signálů, které Trump vysílal již po svém nástupu prý bylo zřejmé, že k něčemu obdobnému dojde. Brabec však dodal, že předpokládá, že firmy i tak budou tlačit na snižování emisní zátěže a to i bez Trumpa. Ochrana nejen klimatu, ale i lokálního životního prostředí, se v posledních letech stává stále ožehavějším tématem a nelze předpokládat, že by se i firmy, stejně jako zpátečnický prezident, při volení směru svého rozvoje, ohlížely zpět do minulosti.
Klaus ke změně klimatu přistupoval podobně skepticky.
Obdobný postoj měl ke klimatickým změnám i náš bývalý prezident Václav Klaus. V době, kdy však technologie a inovace jsou na špici a následky klimatických změn jsou nejen měřitelné, ale zejména zcela zřejmé, však není pochybování na místě. Odstup USA od Pařížské dohody je velký krok vedle a obrovská ztráta času, který byl vynaložen při jednáních týkajcích se ochrany klimatu. USA se tak posunuje na chvost a může očekávat tvrdou reakci od všech států, které dohodu podpořily a ratifikovaly. Právě USA by mělo být v čele a postavit se tak enormní zátěži, kterou vyvíjí místní těžký a těžební průmysl na životní prostředí.
Den po odstoupení Donalda Trumpa od Pařížské dohody a čas, kdy se zpráva rozšířila do celého světa tak můžeme označit jako černý pátek pro ochranu klimatu.
