Životní styl

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2016 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 7 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 4-5 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

od -
0 36

O bioproduktech slýcháme dnes a denně. Hodně lidí se ohání tím, že si takové produkty nemůže dovolit, jiní hledají cesty, jak se k nim dostat co nejpřirozeněji. Takoví si zeleninu a ovoce pěstují sami. Jak ale dosahovat skvělých výsledků a nemuset za to platit horentní sumy? Přečtěte si krásný článek od paní Marie Maslanové ze Slovenska, která se nám nedávno pochlubila se svými výsledky. Díky domácímu kompostování již několikátým rokem sklízí úrodu v biokvalitě. 

Sme rodina žijúca v meste, ktorá rada trávi voľný čas na čerstvom vzduchu. Už desiatky rokov vlastníme chatu so záhradou mimo mesta, kde pestujeme zeleninu, ovocie, bylinky ale aj okrasné rastliny. Práca na záhrade začína hneď na jar prípravou pôdy, sadením a končí na jeseň zazimovaním. Počas roka vzniká na záhrade, ale i v domácnosti veľa biologického odpadu. Keďže kopy na konci záhrady boli neestetické, vytvorili sme si z dosiek silo, kam sme vyhadzovali pokosenú trávu, burinu, odrezky zo stromov a pod. Veľmi rýchlo sa toto silo zaplnilo a zložky v ňom sa rozkladali pomerne pomaly. Na internete sme si naštudovali informácie o správnom kompostovaní a rozhodli sme sa pre iný spôsob nakladania so záhradným odpadom a bioodpadom z domácnosti.

Začiatkom leta 2013 sme si v spoločnosti JRK Waste Management s.r.o. zakúpili 800 litrový kompostér línie PREMIUM. Zloženie bolo veľmi jednoduché, v priebehu 5 minút stál kompostér v záhrade. Umiestnili sme ho vedľa skalky, pretože nikde inde nebolo miesto. Kompostér pekne zapadol do prostredia, dnes pôsobí ako doplnok našej záhradky.

IMG_20150425_164841

Obr. 1  Kompostér zapadá do záhradného prostredia

Všetok biodopad sme začali vhadzovať do kompostéra podľa pokynov z brožúrky, ktorú sme dostali ku kompostéru zdarma. Vďaka dostatočnému objemu kompostéra sa doňho zmestí veľké množstvo bioodpadu. Vhadzujeme doň aj bioodpad z domácnosti, ktorý zbierame do špeciálneho košíka zakúpeného s ďalším príslušenstvom u vyššie spomínanej spoločnosti. Vznikajúci kompost sme pravidelne kontrolovali a premiešavali všetky zložky, podľa potreby pridávali mokrejší, alebo suchší materiál.

DSC08868

Obr. 2 Pravidelné premiešavanie kompostu napomáha rýchlejšiemu procesu rozkladu

Po pol roku používania kompostéra, teda pred zazimovaním celej záhrady sme skontrolovali spodnú vrstvu materiálu nahromadeného v kompostéri. Bolo vidno, že zložky sa za ten časť zmenili na materiál pripomínajúci hlinu – kompost. Na zimu sme nechali kompostér aj s jeho obsahom „odpočívať“, keďže na záhradku v zime nechodíme, čiže sme nedopĺňali žiadny materiál.

 

 

 

DSC00140

Obr. 3 Spodná vrstva kompostu po 6 mesiacoch od jeho založenia

Na jar, predtým ako sme išli sadiť nové plodiny, sme sa rozhodli skontrolovať kvalitu kompostu po 10 mesiacoch od jeho založenia. Boli sme veľmi milo prekvapení, pretože kompost bol vhodný a pripravený na zapracovanie do pôdy pred sadením plodín.

 

 

 

 

 

Fotky 1

Obr. 5 Vyberanie vrchného neskompostovaného materiálu

Keďže bolo kompostu dosť na všetky hriadky, rozhodli sme sa vybrať všetok materiál. Najskôr sme vybrali vrchnú vrstvu, ktorá ešte nebola skompostovaná. Následne sme mohli vybrať zvyšné vrstvy, ktoré pripomínali hlinu, ktorá voňala ako lesná pôda. Vo vzniknutom komposte bolo veľa dážďoviek, ktoré pozitívne ovplyvňujú tvorbu kompostu. Taktiež sme našli vyklíčené jadierka z broskýň, čo nasvedčovalo o kvalite kompostu.

Fotky3

Obr. 6 Spodné vrstvy kompostu, test klíčivosti vzniknutého kompostu a prítomnosť dážďoviek

Hotový kompost sme zapracovali do hriadok a tak sme zabezpečili pre našu zeleninu pôdu plnú živín. Zasadili sme najmä zeleninu, ktorú bežne využívame v kuchyni.

 

Fotky 4

Obr. 7 Zmiešanie kompostu so zeminou a príprava hriadok na sadenie

Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

 

DSC01503Obr. 8 Novozaložený kompost

 Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

Vďaka kvalitnému kompostu, ktorý sme si vytvorili sami v našom kompostéri bez použitia prídavných látok zakúpených v obchode sme sa na jeseň mohli tešiť z takejto krásnej úrody.

Zazimovanie záhrady 1

 Obr. 9 Naša bio úroda

Paní Maslanové tímto velmi děkujeme za zaslaný článek i fotografie a vám přejeme, abyste z kompostování měli stejný užitek i radost jako rodina Maslanových! 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Nebyla by škoda aby váš bioodpad skončil v popelnici s komunálním odpdem?

EU sice má řadu politik, které se mohou uplatnit v boji proti plýtvání potravinami, avšak tento potenciál se podle nové zprávy Evropského účetního dvora nevyužívá. Dosud přijatá opatření jsou rozdrobená a nedůsledná a koordinace na úrovni Evropské komise je nedostatečná. Auditoři konstatují, že nejnovější návrh EU na řešení této problematiky, totiž vytvoření platformy, zcela neřeší problémy, na něž ve své zprávě upozorňují.

Plýtvání potravinami je problém, který vyžaduje opatření na všech úrovních. Podle současných odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu. Toto plýtvání s sebou nese hospodářské a environmentální náklady.

Dosavadní pokrok brzdila absence společné definice „plýtvání potravinami“ a dohodnutých výchozích hodnot, podle nichž by se stanovily cíle pro snížení plýtvání, a to navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu, Rady, Výboru regionů, skupiny G20 a dalších subjektů ke snižování plýtvání potravinami.

„Ve zprávě pro Komisi upozorňujeme na několik nevyužitých příležitostí a možných zlepšení, která by nevyžadovala nové legislativní iniciativy ani další veřejné peníze,“ uvedla členka Evropského účetního dvora odpovědná za zprávu Bettina Jakobsenová. „Avšak tím, že se Komise soustředí na vytvoření platformy, opět promarňuje příležitost problém účinně řešit. To, co nyní potřebujeme, je lepší sladění stávajících politik, lepší koordinace a jasný cíl, jak snížit plýtvání potravinami.“

Auditní zpráva pojednává o tom, jak by se současné politiky mohly lépe využívat, a obsahuje doporučení, aby Komise:

• posílila strategii EU v boji proti plýtvání potravinami a lépe ji koordinovala a dále aby vypracovala akční plán na budoucí roky a stanovila jasnou definici plýtvání potravinami,

• zahrnula plýtvání potravinami do budoucích posouzení dopadu a lépe sladila jednotlivé politiky, které se mohou v boji proti plýtvání potravinami uplatnit,

• určila a odstranila právní překážky stojící v cestě darování potravin, podpořila další využití stávajících možností darování a zvážila, jak darování potravin usnadnit v dalších oblastech.

Bettina Jakobsenová však dnes upozornila, že nová platforma výrazně nepřispívá ke strategii v této oblasti a že stále neexistuje jednotná a jednoznačná definice plýtvání potravinami. „Naše doporučení jak budoucí politiku rozvíjet, byla buď ignorována, nebo přijata jen zčásti, a navržené pokyny problém jen přesouvají na členské státy,“ dodala. Auditoři ve své zprávě zkoumali dosud přijatá opatření EU na snižování plýtvání potravinami a fungování různých nástrojů politik. Zjistili, že EU nepřispívá k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že by účinně bojovala proti plýtvání potravinami. Plýtvání potravinami je problémem v celém potravinovém řetězci, říkají auditoři, a je třeba podniknout kroky ve všech jeho fázích. Důraz by se měl klást na prevenci, neboť podaří-li se plýtvání potravinami zabránit, je to výhodnější, než když se musí řešit následně. Auditoři zjistili, že nápadně chybí vyhodnocování dopadu politik EU na boj proti plýtvání potravinami. Významné politiky jako zemědělství, rybolov a bezpečnost potravin mohou všechny hrát svou úlohu a mohly by být v boji proti plýtvání potravinami využity lépe.

Zroj: Zvláštní zpráva č. 34/2016: „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“ je k dispozici ve 23 jazycích EU.

Tadeáš: Tento set by som už nevymenil ani za nič :D, jedine ak tú plastovú misku za kovovú :)

Tadeáš je studentem Univerzity Palackého v Olomouci. Je jedním ze zakladatelů spolku Udržitelný Palacký a se svými spolužáky aktivně propagauje principy trvalé udržitelnosti na půdě univerzity. V rámci aktivit spolku realizují diskuzní večery, exkurze po stopách olomouckých popelářů či happeningy jejichž cílem je poukázat na množství odpadu a nízkou míru jeho třídění právě na půdě univerzity. Sám se snaží jít vzorem a principy zero waste (nulového odpadu) implementovat i do svého každodenního života. V říjnu se rozhodl žít celý měsíc bez produkce odpadu tak, aby veškerý svůj odpad, který vyprodukuje a nebude mu moci předejít, mohl zavřít do malé zavařovací sklenice. A jak se mu to povedlo?

14639827_10208546773007005_7269564047903670393_n

Tadeáš na svých Facebookových stránkách uvedl: 

“Zero-waste mesačnú výzvu mám za sebou!
Podarilo sa mi znížiť svoj odpad na úplné minimum a vyprodukovať len malý pohár odpadkov. Po mesiaci sa v pohári nachádzali hlavne lístky na vlak či MHD a aj tým sa dá už v dnešnej dobe vyhnúť (len potrebujete plánovať trochu viac dopredu a kúpiť si lístok online, čo sa mi za ten mesiac podarilo len raz :DD).

Čo som sa naučil:
1. Základ úspechu je vyhnúť sa jednorázovým produktom ako plastové sáčky, plastové fľaše, slamky, či vreckovky.
2. Ku všetkému existujú alternatívy – kovová fľaša (voda z nej chutí naozaj lepšie), bavlnené sáčky, klasický príbor, kovová slamka, látková vreckovka… Je dôležité mať ich VŽDY pri sebe! Tieto veci zaberú minimálnu časť vašeho batohu a ste s nimi pripravený na akýkoľvek nákup či situáciu.
3. Nie je trápne pýtať si veci bez zbytočných servítkov či plastových slamiek. Predávajúcich to často poteší a zaujme.
4. Kompostovanie je jednoduché a naviac sexi (bioodpad tvorí väčšinu vašeho odpadu (okolo 40%) a môže byť použitý na navrátenie živin do pôdy). 
5. Jesť bez obalu = jesť nespracované potraviny = jesť zdravo.
6. Bezobalové obchody sú najlepšie na svete a mali by byť minimálne v každom krajskom meste!
7. Hypermarkety k životu nepotrebujeme.
8. Zero-waste = minimalismus = sloboda a šťastie.

Naozaj každému odporúčam tento pokus. Po malých krôčikoch prídete k veľkým zmenám nielen v odpade, ktorý vyprodukujete, ale aj v prístupe k životu či životnom štýle, ktorý vediete. Je to ľahšie ako sa zdá, len treba začať. Prvý krokom môže byť kúpa kvalitnej fľaše, ktorá vám vydrží niekoľko rokov.

Tak do toho!”

S povídáním o Tadeášovi nekončíme. V současnosti připravujeme i rozhovor, kde se dozvíte více o tématu dumpsterdivingu. 

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat vaše odpady s vědomím, že budou znova využity nebo zrecyklovány. A to není vše – odevzdáním odpadů byste také přispívali na charitu. Zní to jako cirkulární sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost.

Začalo to v roce 2008 s dotazníky, jedním malým Twingem a pár kartonovými krabicemi. Dnes je Cirkle firma s osmi zaměstnanci, propracovanými webovými stránkami a především vyladěným konceptem služeb.

Cirkle spolupracuje s místními farmáři a nabízí službu doručování nákupů do domu v Bruselu a okolí. Cílem je aby alespoň 80 % výrobků pocházelo od belgických farmářů. Pokud vás zajímá, odkud pochází například vajíčka, jednoduše si to najdete na webu. Veškeré ovoce a zelenina je v bio kvalitě, stejně jako řada dalších potravin. Nakoupit můžete vše od sezónní ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků či pečiva až po sypké surovin na váhu ve znovupoužitelných obalech. V nabídce jsou také sady přísad pro konkrétní recepty, které obsahují přesné množství surovin pro daný počet porcí. Obalové materiály jsou používány jen pokud je to nezbytné pro přepravu či hygienu a chytrý systém objednávek na míru předchází vzniku potravinových odpadů.

Cirkle ale dostává svému názvu a zde rozhodně nekončí! Kruh uzavírá tím, že od svých zákazníků odebírá asi 20 druhů odpadů nebo lépe řečeno materiálů k recyklaci a opětovnému použití. Vedle těch vcelku běžných jako drobné elektroniky či textilu odebírají také ty netradiční jako CD, brýle, korkové špunty, náplně do tiskárny nebo použitý potravinový olej.

Kouzlo konceptu není jen ve spojení pohodlnosti a efektivity pro spotřebitele, má navíc sociální i environmentální přínosy. Podpora lokálních producentů a zodpovědného nákupu bez zbytečných obalů je tím nejjasnějším. Veškerý zisk, který pochází z prodeje materiálů k recyklaci je darován charitám, stejně jako věci k opětovnému využití, například textil. Promyšlený logistický systém šetří emise CO2, které byly vyprodukovány, pokud by jel každý na nákup individuálně. Dodávky nejezdí tam plné a zpět prázdné ale rozvoz je plánován tak, aby byly objednávky seskupeny a po cestě se vyzvedává zboží či právě odpady.

Na závěr jeden krásný příklad oběhového hospodářství v rámci Cirkle: Sesbíraný potravinový olej je prodán výrobcům biodieselu a zisk je darován na charitu. Tento biodiesel je potom využíván pro pohon dodávek Cirkle.

Pokud je cirkulární ekonomika pro většinu lidí stále jen abstraktním termínem, podobné projekty konkrétně ukazují jak je možné se na ní podílet a jaký ekonomický i společenský potenciál se v ní skrývá.

 

Zdroj obrázků: www.cirkle.be

People’s Design Lab je projekt, za kterým stojí organizace Zero Waste Europe a jehož cílem je poukázat na plýtvání zdroji a produkci odpadů způsobenou neefektivním produktovým designem. Terčem jsou produkty, které mají nadbytečné množství nesmyslných obalů, nejdou opravit či se snadno rozbijí.

V první fázi kampaně bylo možné nominovat produkty, jejichž design by si zasloužil přinejmenším přehodnotit. V druhé fázi bude probíhat hlasování o nejhorší design a pro „vítězné“ produkty bude v rámci online workshopů napříč Evropou navrženo lepší řešení, které bude nakonec konfrontováno přímo s výrobci. Kandidátů je mnoho, od vajíčka natvrdo oloupaného a zabaleného v plastiku po elektrický kartáček jehož hlavice nelze vyměnit!

Co si z této kampaně odnést jako spotřebitel? Rozhodně to, že se vyplatí zamýšlet při nákupu nad našimi volbami a podobně nehospodárných produktů se vyvarovat. Ušetří to naše finance, nervy i životní prostředí. Nakonec jsme to my, kdo má možnost vyslat výrobcům signál, že o podobné produkty nestojíme!

 

 

Zdroj obrázků: Webové stránky People’s Design Lab a Deviant Art

V roce 2011 na takzvaný Černý pátek (Black Friday), tedy den kterým se v USA tradičně startuje předvánoční nákupní sezóna a který je doprovázen frontami, slevami a celkově nakupovacím šílenstvím, se v novinách New York Times objevila celostránková reklama na fleecovou bundu s provokativním heslem „Tuhle bundu si nekupuj“.

Tato reklama americké outdoorové oděvní firmy Patagonia informovala zákazníky o environmentálních nákladech na výrobu bundy a žádala je, aby si dobře rozmysleli, zda jí opravdu potřebují. Ačkoli je bunda vyrobena s ohledem na životní prostředí a s důrazem na trvanlivost, hodnota, která je do ní vložená ve formě přírodních zdrojů bude vždy převyšovat její cenu.

Přímo tím konfrontovala spotřebitele s jejich dílem zodpovědnosti za následky konzumu a odstartovala kampaň s kontroverzním cílem – z pozice soukromé firmy motivovat svoje zákazníky, aby se konzumerismu postavili a nakupovali méně.

Patagonia je společnost, pro kterou bylo od jejího založení v 70. letech životní prostředí a co možná největší udržitelnost produkce prioritou. Každý rok například podporuje aktivisty pracující na záchraně přírodních stanovišť 1 % ze svého prodeje a vede nové environmentální kampaně. Bez zajímavosti také není, že již od roku 1996 používá ve svých výrobcích výhradně organickou bavlnu.

Snaha o přestavbu ekonomického modelu v duchu anti-konzumerismu byla inspirována mezi jinými změnou spotřebitelského chování pozorovanou v USA po velké recesi v roce 2007. V té době se lidé znovu obraceli ke kvalitě, omezili impulzivní nákupy a cenili zboží jehož hodnota přetrvává jako například zahradnické potřeby, které jim navíc dají autonomii v podobě vlastní zeleniny.

Patagonia motivuje spotřebitele k co nejdelšímu užívání jejich oděvů a snaží se navázat oboustranný vztah. V podstatě říká – my převezmeme závazky na straně producenta, budeme vyrábět udržitelné a kvalitní věci, nabídneme vám opravy oděvů, budeme zprostředkovávat second hand prodej, propagovat dlouhodobé užívání a nakonec recyklaci. A vy, jako zákazníci stojící na pomyslné druhé straně barikády, přijmete zase svou část závazku – dobře svoje nákupy zvážíte, o zakoupené věci budete pečovat a v momentě, kdy je už nepotřebujete je předáte dál nebo odevzdáte k recyklaci.

Vedle spotřebitelů se snaží vyzvat i firmy a zákonodárce, aby je následovali v hledání odpovědi na otázku, jak vlastně vůbec vypadá udržitelný byznys. Vycházejíc z předpokladu, že neustálý ekonomický růst není dlouhodobě udržitelný se snaží vyvolat diskuzi o tom, zda samotná cirkulární ekonomika bude stačit na to, aby vykompenzovala důsledky naší spotřeby na naše zdroje a životní prostředí.

Zajímavé je, že tato strategie se Patagonii vyplácí, což dokazují rostoucí zisky. To vyvolává otázku, které jsou si vědomi i oni sami, jestli snižování dopadu jednotlivých produktů není nakonec převáženo následky celkového růstu firmy. Jak by ale vypadaly firmy, zaměstnanost a naše společnost ve světě bez ekonomického růstu nevíme. Patagonia věří, že sázka na kvalitu, trvanlivost produktů a odklon od rychlé módy je tou správnou cestou k dlouhodobé udržitelnosti.

Podívejte se na příběhy se šťastným koncem z opravárenských dílen Patagonia zde!

Zdroj obrázků: Webové stránky Patagonia (www.eu.patagonia.com), www.yerdle.com,

RANDOM POSTS

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...