Životní styl

V úterý 25.7. 2017 zahájila zkušebního provozu Library of Things Prague (dále LoT), která sídlí v Hybernské 4 v Praze. Návštěvníci se seznámili s prostorem i zakladateli nové knihovny věcí, vyzkoušeli nabízené předměty a případně si je rovnou půjčili domů.

LoT, knihovna věcí, je prostor, kde si lze půjčit nářadí, sportovní a outdoorové vybavení, hudební nástroje a jiné předměty, které nepotřebujete často a není tudíž nutné je vlastnit. Podobná místa již úspěšně fungují v zahraničí, např. ve Velké Británii či Rakousku. Tento jednoduchý koncept půjčování věcí jde ruku v ruce se stále populárnějším trendem sdílené ekonomiky a boje proti plýtvání. Na zmíněné principy navazuje i Library of Things Prague.

Iniciativa, za kterou stojí skupina mladých kamarádů, vznikla před pár měsíci a 25.7. slavnostně otevřela svou provozovnu. Od teď si zájemci budou moci půjčit např. stan, vrtačku či tenisovou raketu, na dobu jednoho týdne za dobrovolný příspěvek, který bude využit na další rozvoj knihovny. Zároveň se připravuje série workshopů s tématikou DIY výroby, recyklace a udržitelnosti.

Na podzim je pak plánováno spuštění plného provozu. Library of Things Prague sídlí v Hybernské 4 v prostorách donedávna opuštěného domu, jenž má nyní nově ve výpůjčce Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy. V rámci její iniciativy Hybernská ožívá zde začínají vznikat prostory jako posluchárna, promítací sál, bar, galerie či umělecké ateliéry.

Kontakt facebook.com/libraryofthingsprague www.libraryofthings.cz kolektiv@libraryofthings.cz

Projekt byl podpořen programem Nadace O2 – SmartUP. a akceleračním program Social Impact Award 2017.

This slideshow requires JavaScript.

Odpady jsou palčivé téma, se kterým se potýkáme v každodenním životě, a s každým dnem získává tato problematika na vážnosti. I z tohoto důvodu se ve světě rozmáhá trend směřující k nulovému odpadu. Jakkoliv zní tato představa ambiciózně, není zase tak obtížné se k ní alespoň přiblížit. V praxi to znamená jediné. Změnit vnímání odpadů z materiálů, kterých se potřebujeme co nejelegantněji a nejlevněji zbavit, na zdroje. Tak mohou být materiály recyklovány a dlouhodobě je snižována spotřeba primárních zdrojů. Pojďme se ale podívat na téma, které vzniku odpadů předchází – tedy na cesty, jak snižovat vlastní produkci odpadů v domácnosti. Na toto téma jsme diskutovali s autorky blogu Czech Zero Waste, což je první český blog o životě s nulovým odpadem.

czw
Jana Karasová, Helena Škrdlíková a Michaela Ondráčková (Zdroj: Facebook Czech Zero Waste)

Kterým odpadům se skutečně nedá vyhnout?

Samozřejmě si uvědomujeme, že zero waste, tedy nulový odpad, je trošku vysoký cíl. Bereme to spíš jako ideál, kterého se snažíme dosáhnout. Někteří říkají, že je to utopie, protože i ty věci, které si nakoupíme bez obalu, se přece musely do bezobalového obchodu nějak dostat. Toho jsme si vědomy, spousta odpadů vzniká před tím, než si zboží vůbec můžeme koupit. Při výrobě, při přepravě. To jsou odpady, kterým se vlastním snažením asi nevyhneme.

Jak vypadá den slavné zero waste blogerky?

Asi jako každý jiný. Jen s tím rozdílem, že nemusím vynášet koš.

Máte vlastní vizi proměny odpadového hospodářství?

Bylo by skvělé, kdyby se změnil celý systém výroby. Nejlepším řešením odpadů je jim předcházet. Máme na mysli hlavně design výrobků, aby se dělaly tak, aby vydržely co nejdéle, a po tom, co doslouží, aby se daly jednoduše zpracovat na další, stejně kvalitní výrobky. K tomu patří i sen, že každý obchod s potravinami bude fungovat tak, jak fungují ty bezobalové.

Život bez odpadu je tak trochu výzva, ale zvládáte to perfektně. Mohly byste čtenářům dát několik tipů na to, jak žít s menším množstvím odpadu?

  1. Plánujte

Pokud chcete snížit svůj odpad, plánujte. Pokud si naplánujete nákup potravin, nezkazí se vám v ledničce ty tři sýry, co jste koupili ve slevě. Pokud si pořádně promyslíte nákup všeho ostatního od bot a oblečení po rychlovarnou konvici, nenecháte se strhnout slevami a líbivými marketingovými slogany a nakoupíte opravdu jen to, co potřebujete. A o tom, nakolik to prospěje vaší peněžence, ani nemluvme.

  1. Vždy připraven

I sebelepší plánování může člověka překvapit nepřipraveného. Noste s sebou v kabelce pořád síťovku a nějaký látkový pytlík na spontánní nákupy. Nebudete si tak muset pokaždé kupovat novou igelitovou tašku a doma se vám pak nebudou válet stovky mikrotenových sáčků. Pokud máte rádi rychlé občerstvení, nezapomeňte s sebou krabičku a příbor – taková hezká krabička a vidlička dodá šmrnc i obyčejným hranolkům z bufetu na rohu.

  1. Vyhněte se balené vodě

Odpad hodně snížíte, pokud se vyhnete produktům na jedno použití. Mluvíme hlavně o balené vodě v PET lahvích, která nejenom, že není zdravější, ale zanechává za sebou tuny plastového odpadu. Kohoutková je stejně lepší, protože podléhá pravidelným kontrolám, navíc má tu správnou teplotu a je vždy čerstvá. A pokud máte rádi sladké nápoje, vsaďte na domácí sirupy nebo alespoň ty ve skle. A buďte připraveni – mějte s sebou vždy láhev na vodu, kterou lehce doplníte. Nejenomže omezíte odpad, ale také hodně ušetříte.

 

img_4419

  1. Nakupujte bez obalu nebo ve velkém

Velká část odpadů, které nám končí v koši, jsou obaly od jídla. Můžete se jim vyhnout tak, že nakoupíte tzv. bez obalu. (Mapa bezobalových obchodů tady.) Pokud máte štěstí a ve vašem okolí se nějaký takový obchod nachází, máte vyhráno. Pokud takové štěstí nemáte, nezoufejte. Spoustě obalů se dá předejít i v běžném supermarketu. Na nákup pečiva, ovoce a zeleniny můžete použít vlastní látkové pytlíčky, a než nějaké seženete, můžete dopoužívat sáčky, které máte z minulých nákupů. Trvanlivé potraviny můžete nakoupit ve větším balení (tedy ve výsledku s menším počtem obalů) nebo se domluvit s kamarády a potraviny nakupovat ve velkém přímo od dodavatelů a následně si je rozdělit. Existuje také bezobalový eshop a některé bezobalové obchody nabízí rozvoz. Věci, které bez obalu neseženete, zkuste kupovat v recyklovatelných obalech (nezapomeňte je pak vytřídit do správného koše).

  1. Objevte krásu slow fashion

Znáte to, sezónní slevy, akce a už si nesete domů tři trička, která jste si ani nezkusili, protože prostě byla tak levná a nemohli jste je tam nechat. A pak vám leží ve skříni, nikdy je nenosíte a za pár let je vyhodíte či pošlete dál. Tady mluvíme o fast fashion (rychlé módě), která vytváří víc odpadu, než se na první pohled může zdát. Vyhněte se impulzivním nákupům (plánujte), nebojte se bazarů(vyzkoušet můžete třeba web Vinted) a pošlete dál oblečení, které už nenosíte. To, co by už nikdo nechtěl, zaneste do kontejneru na textil. Existuje jich více druhů, některé berou jen hezké, ještě nositelné oblečení, jiné zpracují dál i nenositelné “hadry”. Proto pečlivě sledujte informace na kontejnerech.

  1. Krabička a ubrousek na zabalení svačiny

Když už jste vynaložili všechnu tu snahu při nakupování bez obalu, nekažte to při vaření, skladování a třeba nošení svačiny. Nemusíte balit každý rohlík do papírového ubrousku a následně sáčku. Skvěle vystačí obyčejná krabička na svačinu, a pokud potřebujete něco zabalit, místo potravinové fólie či alobalu můžete použít povoskovaný ubrousek. Návod na jeho výrobu si můžete přečíst tady.

  1. Méně je více

Minimalismus v současné době nabírá obraty. Proč? Takový životní styl přináší řád a preciznost do každodenního života. I když se to nezdá, redukce věcí na základní minimum může působit jako očista a vysvobodit čas a zdroje na to, co opravdu máte rádi. Jak na to? Preferujte kvalitu nad kvantitou a před každým nákupem přemýšlejte, jestli danou věc opravdu potřebujete. Jestli ano, zkuste se nejprve poptat sousedů a příbuzných, jestli jim třeba nepřekáží ve skříni, pak hledejte v různých bazarech (jestli ta věc přežila jednoho majitele, máte docela velkou šanci, že přežije i vás). Pokud ji takhle neseženete a budete ji kupovat novou, nebojte se připlatit za kvalitu (nemusí nutně znamenat za značku) a preferujte věci lokální, z přírodních nebo recyklovatelných materiálů a vyrobenou ve férových podmínkách.

  1. Sdílejte

Ne všechno potřebujete mít doma. Jedná se hlavně o věci, které používáte jen občas, jako je vrtačka, vařič na kempování nebo různé specializované nástroje. Zkuste je radši sdílet s rodinou a sousedy nebo navštivte tzv.  knihovnu věcí.

  1. Zredukujte kosmetickou taštičku

Kosmetika zanechává nejenom spoustu odpadu v podobě prázdných tub od zubní pasty či nedopotřebovaných a už prošlých krémů, ale pokud má nevhodné složení, můžou se chemikálie z ní dostat do vody, nemluvě pak o vlastním těle. Ke snížení odpadu nemusíte začít vyrábět kosmetiku doma, či se vrátit “na stromy” a nepoužívat kosmetiku vůbec. Stačí si rozmyslet, kolik různých krémů potřebujeme (proč mít jiný krém na ruce a jiný na tělo, když se jedná o péči o stejnou kůži?), koupit si nový šampuk nebo stáčený šampon, až ten starý dopotřebujeme, a místo sprchového gelu používat obyčejné mýdlo, místo deodorantu můžete používat kamenec, který vám vydrží nadosmrti, anebo si vyrobit tuhý deodorant podle našeho návodu.

  1. Soda, ocet a kyselina citronová – silnější trojka na úklid než ty známe z reklam

Co platilo u kosmetiky, platí i o uklízecích prostředcích. Takže, dopotřebujte ty, které máte, a už další nekupujte! Se vší špínou si totiž nejlépe poradí silná trojka – ocet, soda a kyselina citrónová. Váš dům bude zářit čistotou, koš zet prázdnotou a nemusíte se bát nebezpečných chemikálií, které běžné čisticí prostředky obsahují.

  1. Řekněte ne věcem na jedno použití

Jednorázové věci, jako je plastové nádobí, žiletky či papírové ubrousky, se můžou zdát levnými teď, ale pokud je používáte častěji, pěkně se prodraží. Investujte do holicího strojku, ze šuplíku vytáhněte látkové kapesníky a při úklidu se vraťte ke starým dobrým utěrkám a hadrům z roztrhaného oblečení.

  1. Kompostujte

Po tom, co se vám podaří aplikovat všechny předchozí tipy, zjistíte, že vám toho v koši moc nezbývá. Kromě bioodpadu, kterého při vaření vzniká opravdu hodně. Naše rada? Kompostujte! A nebojte, kompostování je opravdu pro každého. Pokud máte vlastní zahradu, založte si svůj kompost. Pokud zahradu nevlastníte, existuje několik možností, jak kompostovat. První a nejjednodušší je bioodpad odevzdat do nádob, které poskytuje město. Pokud takové koše vaše město ještě neposkytuje, existují sběrná místa. Další možností je komunitní kompostování. Mapu komunitních kompostů a spoustu dalších tipů ohledně kompostování najdete tady. A pokud jste trochu dobrodruzi a máte rádi zvířátka, vyzkoušejte vermikompostér. Můžete ho mít v bytě, vypadá stylově a se správným rozkladem vašich zbytků vám pomůžou žížaly.

img_4394
Nádoby na biologicky rozložitelné odpady doporučujeme volit perforované. Zamezíte tak tlení. Navíc můžete použít i kompostovatelné sáčky, ty ale často nejsou potřeba – máte-li kompostér po ruce, můžete do něj odpad odložit rovnou. (Zdroj: JRK)

Mohlo by se zdát, že bezodpadový život spotřebitelů vlastně odebírá práci klasickým odpadovým firmám, které s odpadem dále nakládají. Vždyť když žádné odpady nevznikají, není třeba ani odpadových firem. Jak trendy předcházení vzniku odpadů a zero waste vnímá firma Pražské služby, která poskytuje odpadový management našemu hlavnímu městu a navíc provozuje zařízení na energetické využívání odpadů v Malešicích, jsme se zeptali tiskového mluvčího firmy, pana Radima Many.

“Odpadové hospodářství je sektor, který se v posledních letech velmi dynamicky vyvíjí zejména na evropské úrovni. V současnosti jsou nastavovány ambiciózní cíle recyklace, snižování skládkování a i podpora prevence. A my s těmito cíli aktivně pracujeme a dynamicky upravujeme i naše aktivity tak, abychom trendy směřující k maximálnímu využití odpadů mohli naplňovat. Maximálně využíváme kapacity třídicích linek, navazujeme spolupráci se zpracovateli a snažíme se, aby co nejméně odpadů končilo nevyužitých. Proto ty, které se recyklovat nedají, neboť je občané nevytřídili, využíváme alespoň energeticky. V současnosti tak můžeme poskytnout teplo a světlo pro 20 tisíc pražských domácností, aniž bychom využili fosilní paliva.” Je ale zřejmé, že bez aktivní práce s obyvateli není možné zvyšovat míru třídění, proto dále pan Mana dodává, že: “Navíc osvětovými kampaněmi a neustálým zlepšováním infrastruktury pro třídění odpadů meziročně zvyšujeme míru třídění odpadů. Odpady už nyní vnímáme jako zdroj a děláme maximum pro to, abychom v tom nebyli sami.”

 

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Možností pro kompostování ve městech je hned několik. Bioodpad můžete třídit a nosit na vlastní zahradu, pokud ji máte, nebo jej kompostovat přímo v bytě. Mezi další možnosti patří zřízení komunitního kompostu a to například ve společných prostorech ve vnitrobloku, u bytového domu anebo v komunitní zahradě. V Praze a dalších městech jsou navíc zavedeny pravidelné systémy svozu bioodpadů, které končí ve městských kompostárnách.

Vermikompostéry

Vermikompostování (kompostování pomocí žížal) je hodnoceno jako jeden z nejméně ekonomicky náročných způsobů kompostování v bytě. Toto řešení je vhodné pro obyvatele, jež mají skutečně zájem předcházet vzniku odpadu a jsou ochotni do aktivit spojených s kompostování věnovat čas potřebný na údržbu vermikompostu. Výsledkem je však velmi kvalitní substrát, který můžete využít pro pěstování například na balkonech. Vermikompostování se v posledních letech stalo trendem a obyvatelé bytů si tak díky například české firmě Plastia mohou koupit moderní kousek od známého českého designéra Jiřího Pelcla. Na internetu si dokonce můžete objednat i žížalí násadu a začít tak vermikompostovat během pár dní.

Elektrické kompostéry

V současné době je k dispozici technologie, které dokáží zpracovat všechny druhy bioodpadů, které vznikají v domácnosti. Nutné je však jejich umístění v interiéru a připojení k elektrické energii. Proces kompostování probíhá za vyšších teplot, dochází k jeho promíchávání, odpařování nadbytečné vody. Celý proces je možný díky trávení bioodpadu mikroorganismy Acidulo. V tomto případě hovoříme o technologii GreenGood a pro domácnosti stačí zařízení GG 02, které dokáže zpracovat 5 až 6 bioodpadu denně. Taková zařízení se hodí například pro školy a školky nebo restaurace, kde je nutné zpracovávat i gastroodpady, které nejsou kompostovatelné v obyčejných kompostérech.

Více informací: Přeměna bioodpadu na kompost za 24 hodin? Realita!

Kompostování v zahradních kompostérech

Jedná se o klasickou formu kompostování, které je v menších obcích prováděno velmi často a v současné době se jedná o trend v řešení problematiky nakládání s bioodpady. Ve městech je tedy vždy možné kompostovat na veřejných prostranstvích, pokud je vydán souhlas majitele pozemku. Kompostérů je celá řada, důležitým faktorem je vždy vstupní kapitál na pořízení kompostéru, dle kterého se rozhodneme pro výběr vhodného kompostéru. Vždy ale doporučujeme dbát na kvalitu a zakoupit si kompostér, který na zahradě vydrží roky a zároveň se při rozbití některé z jeho částí dá tato část vyměnit. Prostor s veřejným kompostérem by měl být ohrazen nebo samotný kompostér je doporučováno zamykat. Například v Praze se ale kompostuje v oblasti Praha 7, kde mají obyvatelé kompostéry umístěné ve vnitroblocích.

O tom, jaká úroda vás čeká jako odměna za správné kompostování čtěte více v článku: Bioúroda za hubičku díky kompostu.

kompost-lady3res

Komunitní kompostování

Kompostování, jež je určeno pro více rodinám či komunitě obyvatel je označováno jako tzv. komunitní kompostování. K tomuto účelu je možné využívat společné prostory, jež nejsou využívány (sklepy, sklady, chodby, vnitrobloky). Je však nutné získat souhlas vlastníka nemovitosti, nadpoloviční většiny domácností, kterých se kompostování týká, tedy většina domácností z bytového domu, kompostování bude zabezpečeno proti vstupu hlodavců či vandalů, určíme osobu zodpovědnou za kontrolu průběhu kompostování. V tomto případě je vhodně využít automatické kompostéry či vermikompostéry. Můžeme se taktéž rozhodnout pro elektrické kompostéry, avšak problémem může být vysoká cena oproti jiným možnostem. Výhodou však stále zůstává automatický provoz a rychlá produkce kompostu.

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Pořiďte si hnědou nádobu.

Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Službu zajišťují Pražské služby a zákazníci si mohou zvolit nejen frekvenci, ale i velikost nádoby. Nádoby na bioodpad se nazývají kompostejnéry jsou vybaveny vnitřní mřížkou a bočním děrováním, díky kterému je obsah nádoby provětráván a nedochází tak k jeho zapáchání. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů. „Zmíněné konstrukční prvky vedou k omezení zápachu, výskytu larev a dokonce snížení ke hmotnosti odpadu vlivem odpaření vody. Svoz kompostejnerů je tak hygienický a lze ho provádět ve čtrnáctidenních cyklech,“ řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Hlavní město Praha navíc v roce 2017 otevřelo novou kompostárnu, kde má být podle plánu Magistrátu, ročně zpracováno asi 4 tisíc tun biologického odpadu. Z něj se předpokládá produkce 3-4 tisíc tun vyzrálého kompostu, který může být využit v parcích a na zelených plochách Prahy. Jednotlivci mohou zdarma do kompostárny přivézt odpad do objemu 250 kilogramů za měsíc. Mohou odevzdat například listí, posekanou trávu, piliny a odřezky nebo kuchyňské zbytky rostlinného původu. Lidé při odevzdání odpadu dostanou lístečky, na které si budou moci v dalším roce odebrat kompost – dostanou ho kilogram za pět kilo odevzdané hmoty.

V Praze již svážejí bioodpad Pražské služby, které lidem a firmám nabízejí speciální hnědé kontejnery. Firma eviduje asi deset tisíc zájemců o svoz bioodpadu a ročně ho odveze zhruba 6500 tun. Pražané mohou zahradní odpad odevzdávat i ve sběrných dvorech nebo do velkoobjemových kontejnerů.

Víte kolik bioodpadu končí v současnosti na skládkách?

Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a se společností Pražské služby INCIEN zahájil pravidelné měření množství bioodpadu v černých nádobách na směsný komunální odpad. Cílem je zjistit, zda-li se sníží množství bioodpadu po zavedení systému jeho separace a svozu. Podle aktuálních výsledků bylo ve vzorku odpadů celých 19 % kompostovatelných a 15 % kuchyňských odpadů. Můžeme tedy říci, že když by obyvatelé důsledně třídili bioodpady, mohlo být v černých nádobách na směsný komunální odpad, který putuje do ZEVO Malešice, o více než 30 % méně odpadu. Legislativa zároveň směřuje k zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů do roku 2024 a bioodpad je jedním z nich. Nejde ale jen o ukončení skládkování. Jde o maximální využití potenciálu, který bioodpad přináší a to zejména díky jeho opětovnému navracení do půdy.

This slideshow requires JavaScript.

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

od -
0 36

O bioproduktech slýcháme dnes a denně. Hodně lidí se ohání tím, že si takové produkty nemůže dovolit, jiní hledají cesty, jak se k nim dostat co nejpřirozeněji. Takoví si zeleninu a ovoce pěstují sami. Jak ale dosahovat skvělých výsledků a nemuset za to platit horentní sumy? Přečtěte si krásný článek od paní Marie Maslanové ze Slovenska, která se nám nedávno pochlubila se svými výsledky. Díky domácímu kompostování již několikátým rokem sklízí úrodu v biokvalitě. 

Sme rodina žijúca v meste, ktorá rada trávi voľný čas na čerstvom vzduchu. Už desiatky rokov vlastníme chatu so záhradou mimo mesta, kde pestujeme zeleninu, ovocie, bylinky ale aj okrasné rastliny. Práca na záhrade začína hneď na jar prípravou pôdy, sadením a končí na jeseň zazimovaním. Počas roka vzniká na záhrade, ale i v domácnosti veľa biologického odpadu. Keďže kopy na konci záhrady boli neestetické, vytvorili sme si z dosiek silo, kam sme vyhadzovali pokosenú trávu, burinu, odrezky zo stromov a pod. Veľmi rýchlo sa toto silo zaplnilo a zložky v ňom sa rozkladali pomerne pomaly. Na internete sme si naštudovali informácie o správnom kompostovaní a rozhodli sme sa pre iný spôsob nakladania so záhradným odpadom a bioodpadom z domácnosti.

Začiatkom leta 2013 sme si v spoločnosti JRK Waste Management s.r.o. zakúpili 800 litrový kompostér línie PREMIUM. Zloženie bolo veľmi jednoduché, v priebehu 5 minút stál kompostér v záhrade. Umiestnili sme ho vedľa skalky, pretože nikde inde nebolo miesto. Kompostér pekne zapadol do prostredia, dnes pôsobí ako doplnok našej záhradky.

IMG_20150425_164841

Obr. 1  Kompostér zapadá do záhradného prostredia

Všetok biodopad sme začali vhadzovať do kompostéra podľa pokynov z brožúrky, ktorú sme dostali ku kompostéru zdarma. Vďaka dostatočnému objemu kompostéra sa doňho zmestí veľké množstvo bioodpadu. Vhadzujeme doň aj bioodpad z domácnosti, ktorý zbierame do špeciálneho košíka zakúpeného s ďalším príslušenstvom u vyššie spomínanej spoločnosti. Vznikajúci kompost sme pravidelne kontrolovali a premiešavali všetky zložky, podľa potreby pridávali mokrejší, alebo suchší materiál.

DSC08868

Obr. 2 Pravidelné premiešavanie kompostu napomáha rýchlejšiemu procesu rozkladu

Po pol roku používania kompostéra, teda pred zazimovaním celej záhrady sme skontrolovali spodnú vrstvu materiálu nahromadeného v kompostéri. Bolo vidno, že zložky sa za ten časť zmenili na materiál pripomínajúci hlinu – kompost. Na zimu sme nechali kompostér aj s jeho obsahom „odpočívať“, keďže na záhradku v zime nechodíme, čiže sme nedopĺňali žiadny materiál.

 

 

 

DSC00140

Obr. 3 Spodná vrstva kompostu po 6 mesiacoch od jeho založenia

Na jar, predtým ako sme išli sadiť nové plodiny, sme sa rozhodli skontrolovať kvalitu kompostu po 10 mesiacoch od jeho založenia. Boli sme veľmi milo prekvapení, pretože kompost bol vhodný a pripravený na zapracovanie do pôdy pred sadením plodín.

 

 

 

 

 

Fotky 1

Obr. 5 Vyberanie vrchného neskompostovaného materiálu

Keďže bolo kompostu dosť na všetky hriadky, rozhodli sme sa vybrať všetok materiál. Najskôr sme vybrali vrchnú vrstvu, ktorá ešte nebola skompostovaná. Následne sme mohli vybrať zvyšné vrstvy, ktoré pripomínali hlinu, ktorá voňala ako lesná pôda. Vo vzniknutom komposte bolo veľa dážďoviek, ktoré pozitívne ovplyvňujú tvorbu kompostu. Taktiež sme našli vyklíčené jadierka z broskýň, čo nasvedčovalo o kvalite kompostu.

Fotky3

Obr. 6 Spodné vrstvy kompostu, test klíčivosti vzniknutého kompostu a prítomnosť dážďoviek

Hotový kompost sme zapracovali do hriadok a tak sme zabezpečili pre našu zeleninu pôdu plnú živín. Zasadili sme najmä zeleninu, ktorú bežne využívame v kuchyni.

 

Fotky 4

Obr. 7 Zmiešanie kompostu so zeminou a príprava hriadok na sadenie

Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

 

DSC01503Obr. 8 Novozaložený kompost

 Keďže sme kompostér takmer celý vyprázdnili, založili sme hneď na jar nový. Použili sme vrchnú vybratú neskompostovanú časť z pôvodného kompostu, ktorú sme zmiešali s čerstvo pokosenou trávou a nazbieraným bioodpadom z domácnosti.

Vďaka kvalitnému kompostu, ktorý sme si vytvorili sami v našom kompostéri bez použitia prídavných látok zakúpených v obchode sme sa na jeseň mohli tešiť z takejto krásnej úrody.

Zazimovanie záhrady 1

 Obr. 9 Naša bio úroda

Paní Maslanové tímto velmi děkujeme za zaslaný článek i fotografie a vám přejeme, abyste z kompostování měli stejný užitek i radost jako rodina Maslanových! 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Nebyla by škoda aby váš bioodpad skončil v popelnici s komunálním odpdem?

EU sice má řadu politik, které se mohou uplatnit v boji proti plýtvání potravinami, avšak tento potenciál se podle nové zprávy Evropského účetního dvora nevyužívá. Dosud přijatá opatření jsou rozdrobená a nedůsledná a koordinace na úrovni Evropské komise je nedostatečná. Auditoři konstatují, že nejnovější návrh EU na řešení této problematiky, totiž vytvoření platformy, zcela neřeší problémy, na něž ve své zprávě upozorňují.

Plýtvání potravinami je problém, který vyžaduje opatření na všech úrovních. Podle současných odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu. Toto plýtvání s sebou nese hospodářské a environmentální náklady.

Dosavadní pokrok brzdila absence společné definice „plýtvání potravinami“ a dohodnutých výchozích hodnot, podle nichž by se stanovily cíle pro snížení plýtvání, a to navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu, Rady, Výboru regionů, skupiny G20 a dalších subjektů ke snižování plýtvání potravinami.

„Ve zprávě pro Komisi upozorňujeme na několik nevyužitých příležitostí a možných zlepšení, která by nevyžadovala nové legislativní iniciativy ani další veřejné peníze,“ uvedla členka Evropského účetního dvora odpovědná za zprávu Bettina Jakobsenová. „Avšak tím, že se Komise soustředí na vytvoření platformy, opět promarňuje příležitost problém účinně řešit. To, co nyní potřebujeme, je lepší sladění stávajících politik, lepší koordinace a jasný cíl, jak snížit plýtvání potravinami.“

Auditní zpráva pojednává o tom, jak by se současné politiky mohly lépe využívat, a obsahuje doporučení, aby Komise:

• posílila strategii EU v boji proti plýtvání potravinami a lépe ji koordinovala a dále aby vypracovala akční plán na budoucí roky a stanovila jasnou definici plýtvání potravinami,

• zahrnula plýtvání potravinami do budoucích posouzení dopadu a lépe sladila jednotlivé politiky, které se mohou v boji proti plýtvání potravinami uplatnit,

• určila a odstranila právní překážky stojící v cestě darování potravin, podpořila další využití stávajících možností darování a zvážila, jak darování potravin usnadnit v dalších oblastech.

Bettina Jakobsenová však dnes upozornila, že nová platforma výrazně nepřispívá ke strategii v této oblasti a že stále neexistuje jednotná a jednoznačná definice plýtvání potravinami. „Naše doporučení jak budoucí politiku rozvíjet, byla buď ignorována, nebo přijata jen zčásti, a navržené pokyny problém jen přesouvají na členské státy,“ dodala. Auditoři ve své zprávě zkoumali dosud přijatá opatření EU na snižování plýtvání potravinami a fungování různých nástrojů politik. Zjistili, že EU nepřispívá k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že by účinně bojovala proti plýtvání potravinami. Plýtvání potravinami je problémem v celém potravinovém řetězci, říkají auditoři, a je třeba podniknout kroky ve všech jeho fázích. Důraz by se měl klást na prevenci, neboť podaří-li se plýtvání potravinami zabránit, je to výhodnější, než když se musí řešit následně. Auditoři zjistili, že nápadně chybí vyhodnocování dopadu politik EU na boj proti plýtvání potravinami. Významné politiky jako zemědělství, rybolov a bezpečnost potravin mohou všechny hrát svou úlohu a mohly by být v boji proti plýtvání potravinami využity lépe.

Zroj: Zvláštní zpráva č. 34/2016: „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“ je k dispozici ve 23 jazycích EU.

Tadeáš: Tento set by som už nevymenil ani za nič :D, jedine ak tú plastovú misku za kovovú :)

Tadeáš je studentem Univerzity Palackého v Olomouci. Je jedním ze zakladatelů spolku Udržitelný Palacký a se svými spolužáky aktivně propagauje principy trvalé udržitelnosti na půdě univerzity. V rámci aktivit spolku realizují diskuzní večery, exkurze po stopách olomouckých popelářů či happeningy jejichž cílem je poukázat na množství odpadu a nízkou míru jeho třídění právě na půdě univerzity. Sám se snaží jít vzorem a principy zero waste (nulového odpadu) implementovat i do svého každodenního života. V říjnu se rozhodl žít celý měsíc bez produkce odpadu tak, aby veškerý svůj odpad, který vyprodukuje a nebude mu moci předejít, mohl zavřít do malé zavařovací sklenice. A jak se mu to povedlo?

14639827_10208546773007005_7269564047903670393_n

Tadeáš na svých Facebookových stránkách uvedl: 

“Zero-waste mesačnú výzvu mám za sebou!
Podarilo sa mi znížiť svoj odpad na úplné minimum a vyprodukovať len malý pohár odpadkov. Po mesiaci sa v pohári nachádzali hlavne lístky na vlak či MHD a aj tým sa dá už v dnešnej dobe vyhnúť (len potrebujete plánovať trochu viac dopredu a kúpiť si lístok online, čo sa mi za ten mesiac podarilo len raz :DD).

Čo som sa naučil:
1. Základ úspechu je vyhnúť sa jednorázovým produktom ako plastové sáčky, plastové fľaše, slamky, či vreckovky.
2. Ku všetkému existujú alternatívy – kovová fľaša (voda z nej chutí naozaj lepšie), bavlnené sáčky, klasický príbor, kovová slamka, látková vreckovka… Je dôležité mať ich VŽDY pri sebe! Tieto veci zaberú minimálnu časť vašeho batohu a ste s nimi pripravený na akýkoľvek nákup či situáciu.
3. Nie je trápne pýtať si veci bez zbytočných servítkov či plastových slamiek. Predávajúcich to často poteší a zaujme.
4. Kompostovanie je jednoduché a naviac sexi (bioodpad tvorí väčšinu vašeho odpadu (okolo 40%) a môže byť použitý na navrátenie živin do pôdy). 
5. Jesť bez obalu = jesť nespracované potraviny = jesť zdravo.
6. Bezobalové obchody sú najlepšie na svete a mali by byť minimálne v každom krajskom meste!
7. Hypermarkety k životu nepotrebujeme.
8. Zero-waste = minimalismus = sloboda a šťastie.

Naozaj každému odporúčam tento pokus. Po malých krôčikoch prídete k veľkým zmenám nielen v odpade, ktorý vyprodukujete, ale aj v prístupe k životu či životnom štýle, ktorý vediete. Je to ľahšie ako sa zdá, len treba začať. Prvý krokom môže byť kúpa kvalitnej fľaše, ktorá vám vydrží niekoľko rokov.

Tak do toho!”

S povídáním o Tadeášovi nekončíme. V současnosti připravujeme i rozhovor, kde se dozvíte více o tématu dumpsterdivingu. 

RANDOM POSTS

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...