Video

Sál se rychle zaplňuje diváky a zdá se, že za chvíli už nebude žádné volné místo. Tak velký zájem veřejnosti vzbudilo promítání filmu A Plastic Ocean, které proběhlo v rámci BUZZ talks.  Jak napovídá už samotný název projektu, na promítání filmu je navázána diskuze. Řečníky jsou tentokrát vizionáři, kteří svou činností přispívají k poražení hegemonie jednorázových plastů. Peter Hanzel z Bezobalu, Jan Freidinger z Greenpeace a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky –  všichni jsou v plastové problematice zběhlí a navzájem se činnosti jejich organizací doplňují.  Celá akce proběhla v rámci Ozvěn filmového festivalu Země na talíři, na jehož příští ročník  se moc těšíme!

img_7919

Samotnému promítání filmu předcházela přehlídka módní kolekce Concisious Exclusive od H&M, která je výjimečná tím, že využívá revoluční materiál BIONIC®. Šaty, které ukazují krásu udržitelnosti, jsou totiž vyrobené z plastového odpadu posbíraného na březích oceánů. Manekýna, oblečená do šatů  z nových „mořských plodů“, se stala terčem pozornosti nejen diváků, ale i Obaláka, neboli Homo Cucculuse, centrálního hrdiny nové kampaně Co se mi stalo? od Bezobalu.  Obě dvě postavy demonstrují rozlišné přístupy k řešení problému nadměrného využívání jednorázových plastů.

img_7908

Film The Plastic Ocean začíná okouzlujícími záběry oceánských vod a krásou volně žijících velryb. Vzápětí rezonují záběry vod, které jsou znečištěné plástovými odpady, hlavně ve formě velmi drobných částic. Zazněla i řada alarmujících faktů: současná produkce plastu je na úrovní 300 milionů tun ročně, přitom polovina plastových výrobků je jen na jedno použití. Průměrná doba použití plastových tašek je 15 minut. Pokud tento trend bude neomezeně pokračovat, do roku 2050 bude plastů v oceánech  více než ryb a tak plasty stanou mořskými plody  21. století.

Největším problémem jsou však mikroplasty, které vznikají rozpadem větších částic pod vlivem UV záření a salinity mořské vody. Jsou velmi podobné planktonu, mořští živočichové si je tak často pletou s potravou  a ony se posouvají napříč potravním řetězcem. Problémem je i jejich toxicita vzniklá z důvodu specifické struktury takových plastů. Na jejich povrchu totiž ulpívají toxické látky, které se při trávení dostávají do tukové a ostatní tkáně těl živočichů. Tento odkaz by vás mohl zasvětit do plastové problematiky ještě více.

Film vyvolává silné emoce a nechává diváky přemýšlet o současném stavu planety. Rozhodně doporučujeme se na něj podívat, pokud jste tak ještě neučinili, tak zhlédněte trailer.

Na otázky, které zůstaly bez odpovědí, mohli hosté reagovat během diskuze, kterou moderovala Soňa Jonášová.  Peter Hanzel říká, že film ještě jednou poukázal na známý problém: sejde z očí, sejde z mysli. To, že se rádoby zbavíme plastového odpadu hodíc ho do koše, neznamená, že jeho příběh skončil. Cesta k čistému svědomí je jednoduchá – stačí postupně měnit svoje návyky a přecházet na znovupoužitelné tašky a obaly v každodenním životě. Rozhodně je na místě i občanská aktivita, jak ukazují úspěšné příklady od Jana Freidingera z Greenpeace, který léta bojoval za zákaz toxických chemikálií ve výrobě nebo za udržitelný rybolov. Soňa se domnívá, že cestou ven je nastavení nových systémů ve výrobě plastu, přechod na stoprocentně recyklovatelné obaly a cirkulární ekonomiku, která nahlíží na tuny plastového odpadu jako na zdroj.

img_7932

Na závěr BUZZ talks řečníci inspirovali hosty k malým činům, které povedou k velké změně. Nebojte se, že to nemá smysl, když cítíte, že je něco správné – udělejte to.

 

A tady jsou pro vás připravené praktické tipy, jak žít více udržitelně a bez plastů:

 

  1. Noste s sebou plátěnou tašku na nákup – tato mantra se skloňuje už od devadesátých let. Jsme rádi, že skutečně mnozí lidé tak činí, tak se připojte i vy.
  2. Dalším jednoduchým krokem je rozšíření množství plátěné výbavy na pečivo, ovoce a zeleninu. Pokud nemáte po ruce babičku, která vám to ušije ze starých látek, tak se podívejte na výtvory Českého Západu. Takové krásné pytlíky šíjí znevýhodněné komunity ze severních Čech. Socio a eko – win-win!
  3. Vlastní lahev na vodu, termohrnek na kávu a placatka na něco dobrého už v současné době není extremismus, ale součást povinné výbavy každého racionálně smýšlejícího člověka.
  4. Pokud vůči třídění máte určitou skepsi, zajeďte někdy na exkurzi do třídicí linky nebo na skládku. Po tom už žádné otázky o správnosti třídění odpadu nepřijdou v úvahu.
  5. Buďte kreativní ve vyhýbaní se plastům, přináší to spoustu zábavy a sociálních interakcí. Zkuste si třeba pořídit výbavu, díky které nebudete muset už ani jednou použít plastový sáček. Mladé Češky vymyslely náhradu za jednorázové plastové sáčky.
  6. Máte rádi minimalismus? Vyzkoušejte si například týden bez odpadů. Článek o Tadeášovi, jehož odpad se vejde do zavařovací sklenice vám může být inspirací.
  7. Plastový odpad není naším jediným problémem. Zkuste třeba dalších 12 cirkulárních tipů pro méně odpadu.

Plast v oceánech je problém, jehož skutečné měřítko přesahuje hranice naší představivosti. Existuje ještě jedno staré přísloví, které by stálo za zmínění. Co děláme v životě se ozývá ve věčnosti.  O použití plastů to platí dvojnásob.

Text a foto: Štěpán Vaškevič.

 

 

Ve světě jednorázových obalů je potřeba zamyslet se nad tím, co se s danou položkou dál děje. Přemýšlíme-li o tzv. „zero waste“ (bez odpadu) konceptu, je důležité si uvědomit, že bychom měli z našich zlozvyků vyčlenit vše nerecyklovatelné. Nejčastěji používáme plastové výrobky, které skončí – po jednom použití – na skládce, v lepším případě se vytřídí.

Období horkých dnů je v plném proudu a my se rádi osvěžujeme ledovými nápoji, které jsou vesměs ozdobeny brčkem. A ne jedním. Co všechno o brčkách nevíte?

  • Ve Spojených státech amerických se denně spotřebuje 500 milionů jednorázových brček. Což vychází na 1,5 brčka denně na obyvatele. Jak je to možné? (poznámka: USA má 319 milionů obyvatel, zdroj: US Census Bureau, 2014).
  • Většina brček je vyráběna z plastů č. 3 (PVC) anebo z plastů č. 5 (PP). V případě plastů č. 5 se jedná o plasty nízké kvality, které známe i jako jogurtové kelímky, vaničky od margarínů, atd.
Které plasty jsou bezpečné? zdroj: http://agroweb.org/tjera/fo/u/20150821152628756.png
  • 90% odpadu v našich oceánech jsou plasty. Některé výrobky z plastu jsou designovány tak, aby vydržely téměř navždy, ale my je použijeme jen jedenkrát a pak vyhodíme. Brčka, dle světových výzkumů, patří mezi TOP 10 odpadů, které znečišťují naše oceány.

O problematice plastů a potenciálního řešení jsme vás informovali v článku o mladíkovi, který se chystá vyčistit všechen plast z oceánu.  Další iniciativy jsou například projekt SeaBin:

Ale najdou se i jiné aktivity, které jsou iniciovány lidmi na sociálních sítích. V ČR například Ukliďme Česko anebo Keep it Clean Czech Republic. Další inspirující aktivity můžete najít na Instagramu pod hashtagem #grabbits (http://www.grabbits.org/). I naše poklady z Kunratického lesa byly zveřejněny:

justgrabbits

  • Nápoje jako takové chutnají úplně stejně i bez brček. Používáte doma brčka? Jste zastánci názoru, že brčko je nejhygieničtější řešení? Nevěřte tomu. Když už brčko, tak nerezové. Inspiraci nabízí stránky Econea.cz. Firma Econea je součástí platformy GIVT.CZ přes kterou můžete přímo podporovat neziskové organizace jako např. Institut Cirkulární Ekonomiky.
  • Pokud máte doma zásobu plastových brček, můžete je tzv. upcyklovat. Podívejte se na různé nápady, které nabízí stránka Pinterest nebo inspirativní videa na Youtube (zjistíte, že vytvořit dárek z brček není zas až tak složité).

    zdroj: http://www.fastcasual.com/photos/burgerville-promotes-sustainability-with-its-menu/
    Fresh. Local. Sustainable. Vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu.
  • Brčka nemusí být jen jednorázová a téměř nerecyklovatelná. Najdou se i takové řetězce, které mají brčka rozložitelná (a nejen brčka, ale i jiné obaly). Je řeč o potravinovém řetězci BurgerVille, který ve svém udržitelném programu podporuje recyklování, kompostování, ale také spolupráci s místními farmáři a využívání obnovitelných zdrojů.  Vše je možné! Kéž by se každý nadnárodní řetězec inspiroval.

 

 

 

 

 

Podklady pro vznik článku: The Good Man Project

 

 

© Joshua, Flickr, 2007, CC BY 2.0

Příběh věcí je projekt, který jehož začátky se váží ke 20-minutovému videu o tom, jakým způsobem produkujeme, využíváme a zbavujeme se všech věcí v našem životě. Po pěti letech a 40 milionech shlédnutí je projekt tvořen 5000 nadšenci po celém světě. Všechny spojuje jeden cíl – vybudovat zdravější planetu.

Do projektu se můžeme zapojit všichni. Můžeme jej podpořit finančně, účastnit se studijních programů, které jsou organizovány v rámci projektu, nebo se podílet na šíření povědomí o projektu tím, že budeme film promítat. Rodině místo Ordinace v Růžové zahradě, známým po společné večeři nebo jako oddechovku po firemním meetingu. Jednoduše kdykoli. Film je k dispozici ZDARMA – můžete si jej stáhnout nebo požádat o zaslání DVD. 

Video “The story of solution” v angličtině (doporučujeme kvůli vysoké kvalitě videa)

 

Příběh věcí v češtině (nízká kvalita videa i dabingu)

Titulní fotografie: Joshua, Flickr, 2007, CC BY 2.0

RANDOM POSTS

0 18
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...