Studuj

od -
0 75

11. 8. 2014

Začíná se to tady hemžit těmi koncovkami .se a je na čase uvést věci na pravou míru. Oba portály spojuje stejná myšlenka – NĚCO ZMĚNIT.  Jak ráda říkám, pokud kolem sebe chceme vidět změnu, měli bychom začít u sebe. Rádi si stěžujeme, že je něco tak a to další jinak. A že s tím nikdo nic nedělá. A že by se mělo. Co nejdřív. Ale koho tím zaúkolovat?

10338811_241101179430295_7634320174500153378_n

Když jsem se v únoru 2013 vrátila po půl roce studií z Holandska, mohla jsem porovnat, jak funguje systém vysokých škol u nás a jak v zahraničí. Rozdílů bylo hodně a ačkoliv jsem měla pocit, že ve většině věcí máme hodně co zlepšovat, uvažovala jsem spíš nad tím,  kdo by se o to měl postarat. Problémem, který jsem vnímala na vlastní kůži a zdál se mi být nejaktuálnější, bylo uplatnění čerstvých absolventů vysokých škol. Nemálo lidí kolem mě hledalo práci a většina z nich končila svoje “job hunting” story slovy: “No, ale nakonec zase chtěli tři roky praxe, které já samozřejmě nemám, takže dali přednost někomu dalšímu…”

Kde mají ale studenti získat praxi, když během studia většina z nás tráví volný čas po brigádách, které by si do životopisu dal leda blázen? V Holandsku to na magisterském studiu funguje například takhle: rok studujete o 106 (a to tak, že od září do července více méně non stop), poté píšete diplomku (což je často práce na plný úvazek) a současně musíte absolvovat několikaměsíční internship (česky stáž). Netvrdím, že všem pár měsíců praxe přineslo práci na zlatém podnosu, ale minimálně to značně rozvine osobní síť kontaktů, měkké dovednosti a studenti dostanou docela fajn šanci přičichnout si k praxi.

Nemá cenu rozepisovat myšlenkové toky, potoky a řeky, které  se mi prolévaly hlavou ve snaze vymyslet něco, co by třeba jen trochu mohlo přispět k tomu, že i nám, budoucím absolventům, se bude dařit lépe než těm, kteří se topí v rozesílání životopisů. Možná má ale cenu popsat kostru toho, jak vzniklo Uplatni.se, protože to třeba někomu dodá inspiraci a zároveň si přes odkazy můžete rozklikat stránky, které by se Vám mohly hodit. A i kdyby to v něčem pomohlo třeba i jednomu z Vás, bude mi to za to stát. Tak tedy…

71) Na Facebooku jsem náhodou narazila na informace o jednodenním školení Management Challenge pořádané AIESEC ve spolupráci s Telefónicou O2. Celá akce se konala v Praze, stála 100 Kč a jednalo se o den, kdy jsem ve škole měla jen přednášky a ne cvičení. Takže jsem se přihlásila a vyrazila do Prahy. Celé školení bylo super, mělo vysokou úroveň a nejzajímavější bylo, že odpolední činností byla práce v týmech, který byl složen z půlky účastníky školení (tedy vesměs studenty) a druhou polovinu tvořili manažeři Telefónicy O2, kteří ve stejný den měli školení o leadershipu. Za zmínku stojí to, že nikdo z nás nevěděl, co se bude dít a manažeři absolutně netušili, co jsme zač. Úkolem bylo využít prostory VIP boxů O2 arény a natočit asi tříminutový spot na dané téma s určitým omezujícím zadáním. Měli jsme na to hodinu a bylo jen na nás, jak si rozdělíme role a o čem budeme točit. Je vlastně jedno, co to bylo. Důležité je, že jsme si navzájem po skončení úkolu dávali zpětnou vazbu, která byl o to zajímavější, že my jsme se nebáli říct, co se nám na chování manažerů líbilo a nelíbilo, protože jsme k nim neměli žádné pracovní či osobní závazky. Pro mě bylo osobně nejzajímavější zjištění, že mě většina z mého týmu označila za nejvýraznější osobu, která se chopila organizace a zároveň schopného leadera, ačkoliv já jsem měla pocit, že jsem se zase tak aktivně neparticipovala.

2) Několik týdnů po skončení školení nám přišel informativní email, že díky velmi pozitivní zpětné vazbě obou zúčastněných skupin, se bude konat pokračování Management Challenge, tentokrát  v Plzni. Docela bez váhání jsem se přihlásila. Tentokrát jsme již dopředu znali svůj tým (složený ze studentů) a mohli jsme si dle preferencí vybrat téma, které se nám líbí a kterému bychom se rádi věnovali. Mezi mé preference byla, vzhledem k mému oboru studia, tedy Podnikání v Agrobyznysu, Zemědělská a potravinářská politika v České Republice. Před samotnou účastí jsme se v rámci týmu museli jakkoli spojit a vypracovat zadané úkoly. Zajímavé bylo, že náš tým byl velmi různorodý a tvořili ho studenti z absolutně rozdílných oborů. O to víc, jsem se na Plzeň začínala těšit.1

V Plzni jsme měl každý tým možnost poznat asi pět managerů, kterým jsme během jedné minuty měli představit náš projekt a během druhé minuty se nám oni snažili nabídnout jejich pomoc a přesvědčit nás, abychom je přijali do týmu. My jsme po strategické rozmluvě zvolili jako partnera Danu Dvořákovou, která byla pro projekt Uplatni.se velmi důležitou osobou. V rámci odpoledne jsme tvořili profil imaginárního projektu, pro který bychom chtěli získat finance z projekt Think Big. Po větších úpravách původní vize projektu jsem nakonec prosadila ten, ve kterém hlavní roli hrála spolupráce mezi studenty a farmáři a nakonec jsme prezentovali projekt “Student hledá Farmáře”.

2Proč jsem však zmínila Danu Dvořákovou? Při rautu po skončení školení jsme totiž během rautu diskutovaly skutečně podpořené projekty a Dana mi řekla, že projekt tak, jak jsme jej prezentovali v našem týmu by měl skutečnou možnost na úspěch a získání finanční podpory. To mi začalo vrtat hlavou a vzhledem k tomu, že do odevzdání přihlášky zbývalo pár dní, bylo nutné dát věci do pohybu.

3) Důležité bylo najít členy týmu (měli být minimálně tři + jeden náhradník a já byla sama), vyplnit přihlášky, získat doporučení, podporu vedení Agronomické fakulty a dát projektu vizi a cíl. To vše se nakonec podařilo a po měsíci jsme se dozvěděli, že projekt “Praxe a diplomové práce studentům zemědělství na míru” bude finančně podpořen. Z finančních zdrojů jsme vybudovali portál www.uplatni.se a v listopadu zorganizovali veletrh se stejným jménem. Na prezenční listině bylo podepsáno bezmála 300 studentů Agronomické fakulty, přijelo asi 15 firem fungující v oborech, které se vyučují na Agronomické fakultě a vše dopadlo nad očekávání dobře.

543

 

 

 

 

 

A JAKÁ JE HLAVNÍ VIZE UPLATNI.SE?

Chceme aby vznikla spolupráce mezi studenty a firmami. Studenti tak budou mít možnost získat cennou praxi či stáž ve firmě v jejich oboru již během studia, čímž si rozšíří svoje znalosti a kontakty a naučí se pracovat na reálných projektech. Firmy mají naopak možnost přijmout studenta, zadat mu k řešení projekt, který je například díky nízké prioritě či nedostatku pracovních sil odložen na dobu neurčitou, a nechat si jej bezplatně vypracovat. Otestují si však zároveň člověka, kterého mohou v budoucnosti přijmout do firmy jako posilu bez toho, aniž by museli vypisovat náročná výběrová řízení a doufat, že vyberou správného kandidáta.

Celý projekt je vlastně uspokojení současné nabídky a poptávky a to jak ze strany studentů, tak i firem.

Více o přínosu pro studenty a firmy si přečtěte na stránkách www.uplatni.se.

… a to je vlastně celý příběh. V letošním roce byla jarní výzva Think big otevřená jen pro projekty podpořené v podzimní vlně a ten náš byl podpořen již před rokem. I přesto však plánujeme další ročník veletrhu a oživení portálu. Když se chce, tak jde všechno. A projekty, které mají smysl si podporu najdou.

Velké díky za pomoc při realizaci projektu patří také:

Centru transferu technologií MENDELU

Vedení Agronomické fakulty MENDELU

Nadace rozvoje občanské společnosti

Trochu z aktualit, 25. 3. 2016

Permakulturník, permakulturista a permakulturistika, zajímavé ekvivavalenty lidí, zvířat a věcí spojených s permakulturou. A o co jde? Název pochází z anglického permanent agriculture, čili zkráceně permaculture. Jde tedy o počeštěný název, od kterého se nesnadno vytváří odvozeniny. Nicméně problematika směšných označení lidí zabývajících se permakulturou není jedinou zajímavostí tohoto přístupu k životu…

 

A COŽE TO TEDY VLASTNĚ JE?

Z přeložení z anglického originálu by se mohlo zdát, že se jedná o jakýsi alternativní přístup k zemědělství. Nicméně realita a praxe jdou mnohem dále za tento doslovný předpoklad. Celkem výstižný je tento můj osobní zjednodušený popis: “Je to rámec, filosofie a manuál, jak žít trvale udržitelný život šetrný k sobě samému, ostatním lidem i životnímu prostředí. Staví na základech tradičních osvědčených postupů a na moderních vědeckých poznatcích.” Více jednoduchých, byť delších definic i s citacemi najdete ZDE. Permakultura je aplikovatelná celosvětově a v jakýchkoli podmínkách. V praxi je pak nejsnáze pozorovatelná právě v oblasti zemědělství, farmaření i zahradničení na všemožných úrovních. Dodržováním permakulturních principů lze dosáhnout i soběstačnosti za minimalizace vstupů a maximalizace výstupů.

Studentská permakulturní komunitní zahrada ve Wageningenu (autor: Anežka Tkáčová)

Asi před dvěma lety jsem se pokoušela svému kamarádovi vysvětlit permakulturní postupy v praxi na příkladu využívání polykultur v rámci jednoho záhonu. Řekl mi na to: „Aha, takže permakultura je vlastně to, že na jednom záhonku vypěstuješ rajčata, bazalku a mozzarellu a jenom to pak shrneš na talíř jo?“ Nevěděla jsem co mu na to říct, ale alespoň trošku pravdu měl. Nicméně by mě ještě zajímalo, jak si představoval sklizeň olivového oleje k této večeři…:)

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

future-431270_1280

Je začátek 60. let a zelená revoluce je v plném proudu. Pole i životní prostředí se hemží pesticidy a umělými hnojivy. Farmáři a agronomové si mnou ruce nad vidinou obrovských výdělků, světové organizace zase nad představou vymýcení hladu v zemích třetího světa. Ale ouha, najednou se začaly objevovat negativní důsledky používání pesticidů, zejména DDT na životní prostředí a přírodní biodiverzitu. Mezi prvními, kdo na tuto skutečnost upozornili, byla i Rachel Carson a její kniha Silent Spring, neboli Tiché jaro. Jako řetězová reakce začala vznikat spousta environmentálních hnutí pro boj s tímto enormním neuváženým ničením životního prostředí.

Na scénu přichází australský vědec, profesor a popularizátor Bill Mollison , který společně se svým žákem Davidem Holmgrenem dává základy tomuto přístupu sepsáním „permakulturní bible“ Permaculture One (1978). Jejími základními tématy jsou funkce přírodních systémů a poukázání na odlišné a neudržitelné fungování lidské společnosti, zejména z dlouhodobého hlediska.

A CO TEĎ?

Je nutno podotknout, že situace 70. let se s dnešní dobou dá těžko srovnávat, zejména v rozvinutých zemích. Ekologické cítění společnosti je přeci jenom na vzestupu. Podle některých odborníků se nyní nalézáme v době plastové, kdy produkujeme tolik zbytečného odpadu, že se s ním nezvládáme efektivně vypořádat. Máme výzkumy na všechno, i když to někdy může být nesmyslné a nedůležité. Stroje za nás dělají téměř všechnu práci. Společnost díky moderním vymoženostem ztrácí sociální kontakt a neví co s volným časem, ztrácí hodnoty. Nenastal tedy čas vrátit se ke kořenům? K hodnotám našich předků? Myslet na budoucnost našich potomků? Více klišé věty mě už opravdu nenapadly, nicméně na nich něco je. Nezašla tedy věda a technika dále než je nutné? Má ještě kam jít?

To jsou otázky na jiný typ článku, možná i téma několikadílného románu. I když ale pomineme tyto filozofické otázky, je zřejmý posun lidského smýšlení více ekologickým směrem – ať už vzrůstajícím počtem ekospolečností, biozemědělských podniků, komunitních zemědělství, městského pěstování a kompostování apod.

ALE PROČ TO TADY VŠECHNO VYKLÁDÁM

Cílem tohoto článku bylo zejména vysvětlit „co, proč, kdy a jak“ lidem, kteří o permakultuře slyšeli, ale, stejně jako já, měli vždy problém to jednoduše vysvětlit. Snad se mi to alespoň částečně povedlo. Nicméně je v nadlidských možnostech to vše pospat v těchto několika odstavcích, proto pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji zejména stránky neziskové organizace , kde je vše jasně a názorně vysvětleno. Na webovkách můžete také najít spoustu nabídek pořádaných kurzů a workshopů.

Za sebe také mohu nabídnout více vědecky orientovaný týdenní kurz (letní školu) pořádaný v létě na ČZU v Praze –  Permaculture and Science. Je určen zejména studentům souvisejících oborů (např. zemědělství, krajinná architektura, soběstačnost,…) a za účast na celém kurzu je možné získat 3 ECTS. Nicméně zúčastnit se alespoň části kurzu bude umožněno i těm, kdo se včas přihlásí a zaplatí (do naplnění kapacity samozřejmě). Lekce a exkurze proběhnou v angličtině. Více informací najdete ZDE

POZVÁNKA NA AKCI

© Department of Children and Youth Affairs, Flickr, 2013, CC BY 2.0

V dnešní době není problém vycestovat do zahraničí. Největší potíží je totiž dostat se k aktuálním informacím a vybrat si z nich tu nejlepší a šitou na míru právě TOBĚ! V následující době budeme možnosti vycestovat do zahraničí rozšiřovat a o některých z nich psát podrobnější články plné tipů a rad.

  • Youth guarantees – přípravné programy s cílem pomoci mladým lidem ze zemí EU získat nové zaměstnání, další vzdělání nebo přeškolení v rámci čtyř měsíců po ukončení školní docházky.
  • European quality framework on traineeships
  • Your First Eures Job – server pomáhající mladým najít si práci v rámci EU
  • Erasmus & Leonardo da Vinci – možnosti pro studenty vysokých škol
  • Erasmus for Entrepreneurs – portál pro propojení studentů i nestudentů mající podnikatelský záměr s podnikateli ze všech zemí EU. Možnosti absolvování placené stáže, která budoucím zaměstnavatelům umožní vyzkoušet si práci v praxi na vlastní pěst a získat potřebné zkušenosti a kontakty.
  • European Voluntary Service – tisíce možností stát se dobrovolníkem v rámci EU.

V následujícím videu jsou možnosti nejen pro studenty vysokých škol shrnuty, jak se říká, jasně stručně a výstižně!

Titulní fotografie: Department of Children and Youth Affairs, Flickr, 2013, CC BY 2.0

od -
0 23
© UWI, Flickr, 2014, CC BY 2.0

Ještě jste neslyšeli o programu Erasmus +? Erasmus + si dal za cíl rozvíjet dovednosti mladých lidí a zvýšit jejich šance získat dobré zaměstnání a také modernizovat vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mládeží. Program je plánován na sedm let a bude mít rozpočet ve výši 14,7 miliardy eur (40% nárůst oproti předchozímu programu). Díky Erasmu+ získají více než 4 miliony Evropanů příležitost obohatit své studium, odbornou přípravu či praxi o zkušenosti ze zahraničí.

Erasmus+ bude podporovat nadnárodní partnerství mezi institucemi zabývající se vzděláváním, odbornou přípravou a mládeží, tak aby byla navázána hlubší spolupráce mezi světem vzdělání a pracovním trhem a aby došlo k jejich propojení nutnému k řešení nesouladu mezi potřebami evropského pracovního trhu a typy kvalifikace, které jsou v Evropě k dispozici.

Bude rovněž podporovat úsilí členských států o modernizaci vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží. V oblasti sportu bude podporovat místní tělovýchovu a projekty, které se věnují řešení negativních jevů, s nimiž se setkáváme v mnoha zemích (ovlivňování výsledků zápasů a soutěží, doping, násilí a rasismus).

Erasmus + slučuje sedm stávajících programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže; poprvé bude také podporovat sport. V této integrované podobě přináší Erasmus+ více možností spolupráce napříč odvětvími vzděláváníodborné přípravy mládeže  a sportu  a díky jednodušším pravidlům je rovněž snazší se ho účastnit, než tomu bylo u jeho předchůdců.

Neváhejte a vyražte do zahraničí. Takové zkušnosti jaké získáte Vám nikdo nedá a ani se Vám o nich nesnilo.

Vice informací o programu na těchto stránkách a vašich vzdělávacích institucích:

http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/index_cs.htm

http://www.dzs.cz/cz/erasmus-plus/

Titulní fotografie: UWI, Flickr, 2014, CC BY 2.0

RANDOM POSTS

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...