Svět

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V sídle OSN dne 18. července v rámci konání politického fora na nejvyšší úrovni proběhla konference SDG Business forum.

Nejvýznamnější body z uvítacích proslovů Business fora: 

Lise Kingo (CEO and Executive Director of the United Nations Global Compact): “Jsme první generace, která má prostředky na boj s chudou, avšak dvě miliardy lidí žije v zemích, které trpí nedostatkem vody a statisíce lidí žijí pod hranicí příjmů o výši dvou dolarů denně. Potřebujeme radikálním způsobem aktivizovat náš zájem o naplňování cílů s důrazem na měření skutečného dopadu.”

Wu Hongbo (Under-Secretary-General for Economic and Social Affairs, United Natiions): Dnešní setkání, které se koná na půdě OSN, přímo v prostředí General Assembly Hall vyjadřuje dramatickou potřebu vzbudit zájem byznysu o participaci na naplňování cílů. V rámci Partnership Exchange jsme v prvním dni setkání slyšeli o důležitosti mezisektorové spolupráce, která zahrnuje byznys. Dnes se však dozvíme, jak přeměnit strategi v konkrétní akci. Naše očekávání od byznysu a průmyslu jsou následující:

  1.  Propojení sociálních, ekologických a ekonomických aspektů.
  2.  Jako největší uživatelé zdrojů, očekáváme, že se byznys stane lídrem v oblasti plnění cíle udržitelné produkce a spotřeby.
  3. SDG jsou o koherenci, propojení a integraci. Tyto oblasti vyžadují přeměnu vnímání cesty, jak děláme byznys.
  4. Péče o ženy, děti a pořebné není jen morální povinnost, ale i ukázka moudrosti a chytrosti při nastavení dlouhodobě udržitelných byznys modelů.

SDG jsou o lidech, proto musím pracovat společně, abychom si byli jisti, že každý jedinec může naplnit svůj potenciál v rámci limitů prostředí. SDG’s jsou o naší planetě a o její ochraně s cílem zachovat současné hodnoty pro budoucí generace. Pracujme společně s cílem zapojit každého do procesu využívání blahobytu, který máme k dispozici. SDG’s jsou o partnerství. Pracujme společně a mobilizujme prostředky k našich cílů.”

Silným tématem celého fora je i Indie, které i v současnosti patří mezi rozvojové země čelící mnoha environmentálním, sociálním a zejména ekonomickým výzvám. Hlavním bodem pro naplňování SDG’s v Indii je zabezpečit hospodářského růstu, který je nutný pro přesun od chudoby k prosperitě. Následujícím bodem je podpora přístupu ke vzdělání. Nezbytným bodem pro rozvoj je však, oproti cílům rozvinutých zemí, zajištění bydlení pro každého, které je zároveň propojeno s tématem zajištění dostatečného zdroje elektřiny.

Obecným cílem byznysu je zajistit byznys pro vlastníky. V posledních letech ale vnímáme posun od prostého vytváření zisku k zajištění zodpovědné produkce. “Důležité je si uvědomit, že naplnění SDG’s neproběhne v New Yorku, ale v jednotlivých zemích. Příkladem je recyklace PET lahví umožnila vytvořit zaměstnaní pro 20 000 lidí, ze kterých je většina žen. Tato spolupráce mezi byznysem,  komunitou a vládou je skvělám příkladem, jak může podnik plnit cíle SDG’s a současně produkovat. zisk.” doplnila jedna z panelistek hlavního fora.

Kristian Jensen (Minister of Finanance, Denmark). “Svět potřebuje snílky, ale také ty, kteří tyto sny změní v realitu. Dánský penzijní fond má v současnosti lepší výsledky v plnění závazků svých věřitelů než banky. Já osobně bych byl raději, kdyby se mi o moje finance staral fond.”

Frans Lindelow (CEO, Skandia). “Pomalu se posunujeme z pojmu “shareholders value” k “shared value”. 

Gavin Wilson (CEO, IFC Asset Management Company). “Je třeba změnit vnímání ředitelů společností, kteří stále rozdělují způsob, jakým se rozhodují v souvislosti s naplňování SDG’s v jejich soukromém životě a v práci.” 

Nick Chrism (Deputy Head of Global Sales and Markets / Global Chair of Infrastructure, Govenment and Healthcare, KPMG): “Progres je nezbytností pro naplňování cílů, které hovoří o investicích potřebných ze strany byznysu. Nezapomínejme ale na to, že není možné být zaměřen jen na dlouhodobé strategie. Ty jsou v současnosti narušeny disruptivními technologiemi, o kterých jsme do teď neměli ani ponětí.”

Laura Palmerio (Sustainable Integration Director, Danone): “Aqua spolupracuje se 700 farmáři s cílem změnit konvenčního na organické zemědělství. Aqua zároveň zajišťuje zajištění funkčnosti dodavatelského řetězce, který i malým farmářů umožňuje prodávat rýži, kterou pěstují. A jak tato spolupráce přináší byznys pro Danone (vlastníka společnosti Aqua)? Danone se zavázalo zajišťovat péči o vodní zdroje a konvenční zemědělství s využíváním minerálních hnojiv je jedním z největších zdrojů znečištění v dané oblasti. Díky dlouhodobé spolupráci, vzdělávání a nastavení oboustranně výhodných podmínek šetříme přírodní zdroje a vytváříme oboustranně výhodné partnerství. Voda, kterou společnost Aqua prodává je zároveň uvědomělá v oblasti produkce plastů – voda není prodávaná v nádobách menších než 20 litrů.”

Máte zájem o více informací? Čtěte:

V New Yorku odstartovalo politické forum na vysoké úrovni o plnění cílů udržitelného rozvoje

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na politickém foru na vysoké úrovni, které bylo v pondělí 17. července zahájeno v sídle OSN v New Yorku. V úvodni sekci byly významně vyzdvihnuty témata týkající se společenské zodpovědnosti za boj s chudobou s důrazem nenechat nikoho pozadu (z anglického výrazu “Leave no one behind”). Agenda 2030 se díky aktivní činnosti Úřadu vlády ČR stala aktuálním i v České republice a v současnosti je na pořadu dne její dostatečná propagace a podpora klíčových aktérů. 

Ačkoliv je boj s chudobou tématem posledních desetiletí, ani v 21. století není dořešeno. Naopak, boj s nedostatkem přírodních zdrojů souvisejících se zajištěním základních podmínek pro přežití, se stává jednou z největších výzev zejména díky neustále se zvyšujícím důsledkům klimatické změny, o jejíž existenci již není možné pochybovat.

Jeffrey Sachs, světový ekonom a profesor, který v rámci udělování Cen SDG’s (prestižního ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje, které se uskutečnily v minulém měsíci v České republice) vystoupil i na Karlově Univerzitě v Praze,  opět v úvodní sekci fora významně zmínil potřebu přesunout se k odklonu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Stěžejní část svého projevu věnoval vyzvdvišení tématu bohatství, které společnost v současné době má a které by již nyní mohlo zahájit účinný boj s překážkami, jež nám brání naplňová cílů udržitelného rozvoje a boji s chudovou. Jen 2043 nejbohatších lidí planety mezi sebou dělí 7.7 bilionů dolarů. Výstup je jediný – jsme v době, kdy kumulujeme neuvěřitelné množství bohatství, které je však mezi vlastníky rozmístěno takovým způsobem, že nerovnosti mezi populací jsou největší v historii země.

Udržitelné nakládání s půdou jako mezisektorový problém

Nakládání s půdou zcela neudržitelným zpsůobem se stalo globálním trendem, který se dotýká téměř každé země bez výjimek. Ztráta biodiverzity půdy, vody, snižování zalesnění a související půdní eroze přináší dosud nepředpokládané a dramatické změny ohrožující kompletnost ekosystémů.

Jeffrey také vymezil akční kroky, které považuje nejen za funkční v boji za udržitlenou budoucnost. Jsou jimi:

  • Boj proti korupci a silnému lobby společností, jejichž hlavní byznys souvisí s těžbou ropy, uhlí a zemního plynu. Do roku 2050 bychom se měli odprostit od fosilních paliv a přejít k obnovitelným zdrojům energie.
  • Investice do životního prostředí, společnosti a vládní stability.
  • Zapojení nejbohatších lidí světa do boje s chudobou a dalšími cíli. Za zcela nesprávné považuje fungování daňových rájů, které blokují finance, jež by se mohly stát investičním prostředkem pro naplnění cílů.
  • Zelená ekonomika a pracovní místa, které vytvoří, včetně míst souvisejích se vzděláváním a zdravotní péčí označil za ty, které by měly nahradit zaměstnání, jež lidem poskytuje zaměstnání přímo související s výrobou zbraní. Tedy oblastí, které se stala aktuální s rostoucím počtem válečných konfliktů a teroristických útoků.
  • Zpracování technologických “roadmaps” (znalostní databáze dostupných technologií), které by mohly být dostupné celosvětově a to včetně výstupů výzkumu. Jedině otevřená data a dostatek informací o ověřených správně fungujících technologiích, dle jeho názoru, mohou urychlit celý proces.
  • Výzvou vlád je zejména spolupráce, transparentnost, férovost, upřímnost a prosazování společensky odpovědných rozhodování.

V závěru uvedl, že firmy, které staví svoje podnikání na destrukci planety, ničí nejen svoje budoucí příjmy, ale celý svůj vlastní byznys. V rétorice řeči potvrdil výzvy a problémy, o které se podělil již v červnu v Praze.

Uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs v Praze promluvil o Cílech udržitelného rozvoje.

Další řečník, kterým byla tentokrát češka Marie Chatardová zvýraznila potřebu alokace potřebné investice pro rozvoj infrastruktury vedoucí k naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Stálá představitelka ČR při OSN zdůraznila význam sběru, monitoringu a zejména evaluace dat souvisejících například i se vzděláním a zdravotní péčí žen a dívek po celé planetě.

Zvučným tématem politického fora je klimatická změna, která souvisí i s migrací obyvatelstva odcházejících z oblastí postižených válečnými konflikty. Ty jsou často spojeny s nadměrnou těžbou fosilních paliv a následné vyplenění původní krajiny, změnou infrastruktury, příležitostí pro zajištění živobytí a v neposlední řadě s nedostatkem vzdělání a zdravotní péče zejména pro ženy. Klišé, které říká, že vše se vším souvisí, se zde potvrzuje v každém proslovu řečníků ze všech koutů světa.

Závěrem, avšak v neposlední řadě, je nutné zvýraznit téma robotizace a třetí průmyslové revoluce, kteřá přichází s nepředpokládatelným rozvojem IT a nanotechnologií. Oblast technologií, které často nahrazují lidksou práci jsou natolik dynamické, že v brzké době můžeme očekávat významné změny zaměstnanosti, přístupu k informacím i rychlosti rozvoje. Věřme tedy, že udržitelným směrem.

Součástí fora je i prezentace plnění cílů jednotlivými státy. Letos prezentovat bude i Česká republika v zasoupení místopředsedy vlády a ministra životního prostředí, Richarda Brabce, Robina Dufka, zástupce firmy JRK BioWaste Management a Taťána Gregor Brzobohatá, která zastupuje svoji organizaci Krása pomoci.

Plastový odpad okupuje naše životní prostředí, jak na zemi, tak v moři. Vědci odhadují, že v roce 2050 může být v oceánech více plastů než ryb. Greenpeace je součástí celoevropské iniciativy žádající změnu podmínek pro nakládání s odpady, a to především s těmi plastovými. Ale pokud něco chceme změnit, potřebujeme, aby nás bylo slyšet.

Přidejte své jméno k výzvě “PLAST JE PAST”, kterou vede organizace Greenpeace a pojďme změnit to, jak nakládáme s odpady a jak se chováme k oceánům a životu v nich.

Globální produkce plastových výrobků se v posledních letech dramaticky zvýšila. Největší podíl celosvětové poptávky po plastech tvoří obalové materiály (v Evropě je to 39,9 %), z nichž většina je jen na jedno použití, tedy například různé příbory, kelímky či sáčky.

Odhaduje se, že plasty již nyní tvoří 60 až 80 % procent všech odpadků v mořích a oceánech, přičemž toto číslo stále stoupá. Plasty v oceánech ohrožují život dvěma způsoby. Zvířata jako ryby a ptáci je mohou nechtěně spolknout a buď se zadusit, nebo zajít na ucpaný trávicí trakt a podvýživu. Dalším problém je možnost uškrcení či udušení kvůli různým plastovým sáčkům či zbytkům rybářských sítí.

Je čas začít jednat. První krok Vám zabere jen několik vteřin.

Zajímají Vás podrobnosti a souvislosti s cirkulární ekonomikou? Přečtěte si příspěvek Ladislava Špačka ze Sdružení chemického průmyslu, který problematiku plastů v oceánech přiblížil v souvislostech s prostředím v České republice v letním čísle Odpadového fora. 

Pozvánka na konferenci Předcházení vzniku odpadů

Na konferenci Předcházení vzniku odpadu se další členské organizace plnící principy Responsible Care zaměří zejména na předcházení vzniku odpadů při výrobě, distribuci a užití výrobků z plastů. Důraz bude položen i na ochranu vod a moří.

Zejména plasty totiž, představují hrozbu nejen pro zdraví našich vod, moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů, které se hromadí v mořích, vzniká při činnostech na pevnině. Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině. Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků. Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí.

Na rozdíl od organických materiálů se běžné typy plastů plasty v přírodě nerozkládají a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Oceánské proudy spolu s větry a zemskou rotací tyto částečky, z nichž některé měří pouhé mikrony, shromažďují a vytvářejí velké skvrny v oblastech zvaných odpadkové víry. Tyto odpadkové víry jsou tekuté a mění svou velikost a tvar. Odhaduje se, že největší a nejlépe prozkoumaný odpadkový vír, Severní tichomořský odpadkový vír, stáhl dohromady 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území, které je podle odhadů dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických. V našich oceánech existuje pět dalších velkých mořských vírů, kde se rovněž hromadí odpady, a to i v Atlantském oceánu.

Vzhledem k jeho velikosti a hojnému výskytu mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků.

Ačkoli odpady v moři představují jen jeden z faktorů vyvíjejících tlak na zdraví mořského prostředí, vzbuzují rostoucí obavy. Kumulování plastů v přírodě a jejich dlouhá životnost tento problém dále komplikuje. Podle některých odhadů asi 80 % odpadu, které se nachází v mořském prostředí, pochází z činností probíhajících na pevnině. Řešení problému odpadu v moři musí začít tím, že se zabrání jeho vzniku.

I při řešení tohoto problému však může pomoci každý občan, děti nevyjímaje, všichni účastníci Konference Předcházení vzniku odpadů. SCHP ČR chce být řešení této problematiky ještě více nakloněn a to i jako reprezentant PlasicsEurope v ČR i spoluzakladatel Národní technologické platformy Plasty.

 

Americký prezident Donald Trump oznamuje odstoupení od dohody o ochraně klimatu foto: Kevin Lamarque, Reuters.

Americký prezident Donald Trump plní svoje antienvironmentální předsevzetí a 1. června oznámil odstup Spojených států od Pařížské klimatické dohody. Tu v roce 2015 podepsalo 195 států a poprvé v dějinách lidstva se tématu klimatických změn dostalo takové pozornosti. USA se bude pokoušet vyjednávat “spravedlivější” dohodu s Evropskou unií, ta však vyjednávání razantně odmítá.

Trump sklidil tvrou kritiku.

Z poradního týmu Donalda Trumpa po tomto rozhodnutí odstoupil i Elon Musk, vizionář, jehož spolupráci s Trumpem mnozí environmentalisté označovali jako naději.  Kritiku obdržel Trump i od bývalého prezidenta Baracka Obamy, který věří, že se firmy a města tomuto rozhodnutí postaví a naopak vyinou ještě větší úsilí pro ochranu klimatu. Mezi evropské reprezentanty, kteří zareagovali mezi prvními, patří i eurokomisař Miguel Arias Cañete, který uvedl, že Evropská unie rozhodnutí Trumpa hluboce lituje. Podpořil také tvrzení, že i přes odstup USA se EU i nadále bude věnovat všem patřičným opatřením vedoucím ke snižování klimatických změn. Ohradila se i britská premiérka Theresa Mayová, která v telefonu Trampovi po jeho výstupu vyjádřila zklamání. Přidal se i kanadský premiér Justin Trudeau a desítky dalších.

“Zvolením Trumpa ztrácíme čas nás všech,” říká uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs.

K tématu Donaldovy vlády se vyjádřil i uznávaý světový ekonom, který se mimo jiné úzce věnuje i otázkám udržitelného rozvoje a před týdnem vystoupil na Právnické fakultě  Univerzitě Karlově v Praze. Trumpovy kroky, které stihl za svoji krátkou aktivitu v čele USA uskutečnit, označil za plýtvání časem všech, kteří dlouhodobě pracují na udržitelném rozvoji. Apeloval na účastníky, aby svými silami přispívali ke komunikaci s lokálními vládami a jednotlivými politiky, kteří svojí činností ovlivňují globální aktivity a směřování společnosti. Za stejně důležité však považuje diskuzi se zástupci byznysu, kteří jsou hnacím motorem společnosti a jejich investice určují směr udržitelného nebo naopak zcela neudržitelného rozvoje. V této souvislosti s povzdechem komentoval situaci, která se odehrává v USA v souvislosti s otázkou těžby ropy a budováním nové sítě pro transport ropy v oblastech, které budou těmito aktivitami nevratně poškozeny. Donald Trump totiž zpochybňuje celou otázku změny klimatu a aktivně podporuje čerpání fosilních paliv. Právě fosilní paliva a jejich spalování je ale největšími producentem CO2. Uhlí označil za skvělý pohon pro průmyslovou revoluci. Ne však pro moderní společnost 21. století. Před týdnem ještě ani Jeffrey Sachs neměl ponětí o tom, co přijde nyní.

„Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl Trump.

Ministr Brabec říká, že to půjde i bez Trumpa. 

Podle nejnovějšího vyjdáření ministra životního prostředí Richarda Brabce však bude docházet ke snižování závislosti na fosilních palivech a celkovému snižování produkce CO2 i bez USA. Odstoupení by mělo začít platit až za čtyři roky a ze signálů, které Trump vysílal již po svém nástupu prý bylo zřejmé, že k něčemu obdobnému dojde. Brabec však dodal, že předpokládá, že firmy i tak budou tlačit na snižování emisní zátěže a to i bez Trumpa. Ochrana nejen klimatu, ale i lokálního životního prostředí, se v posledních letech stává stále ožehavějším tématem a nelze předpokládat, že by se i firmy, stejně jako zpátečnický prezident, při volení směru svého rozvoje, ohlížely zpět do minulosti.

snimek-obrazovky-2017-06-02-v-7-24-06

Klaus ke změně klimatu přistupoval podobně skepticky.

Obdobný postoj měl ke klimatickým změnám i náš bývalý prezident Václav Klaus. V době, kdy však technologie a inovace jsou na špici a následky klimatických změn jsou nejen měřitelné, ale zejména zcela zřejmé, však není pochybování na místě. Odstup USA od Pařížské dohody je velký krok vedle a obrovská ztráta času, který byl vynaložen při jednáních týkajcích se ochrany klimatu. USA se tak posunuje na chvost a může očekávat tvrdou reakci od všech států, které dohodu podpořily a ratifikovaly. Právě USA by mělo být v čele a postavit se tak enormní zátěži, kterou vyvíjí místní těžký a těžební průmysl na životní prostředí.

Den po odstoupení Donalda Trumpa od Pařížské dohody a čas, kdy se zpráva rozšířila do celého světa tak můžeme označit jako černý pátek pro ochranu klimatu.

 

 

Téma cirkuární ekonomiky se stává stabilní a neodmyslitelnou součástí reportů udržitelnosti nadnárodních korporátů. Po zprávách o aktivitách IKEA a nových projektech jako je například Druhý život pro nábytek s nadšením vítáme strategické plány i další švédské firmy, kterou je známá značka H&M.

V reportu o udržitelnosti za rok 2016 společnosti H&M Group je uvedeno několik nových cílů, včetně závazku používat do roku 2030 100% recyklovaných nebo jinak udržitelně vyrobených materiálů a stát se tak do roku 2040 společností prospěšnou podnebí v rámci celého svého hodnotového řetězce.

Další klíčovou zprávou je závazek přejít na využívání elektrické energie pocházející z 100% obnovitelných zdrojů. V roce 2016 pocházelo globálně 96% elektrické energie společnosti použité na vlastní činnosti z obnovitelných zdrojů. Report také zmiňuje, že H&M bylo v roce 2016 jmenováno největším spotřebitelem bavlny s certifikátem Better Cotton Initiative. Pokud jde o recyklaci a opětovné použití, pokračuje H&M Group ve svém ambiciózním plánu rozvoje této oblasti. Od začátku globální iniciativy sběru oděvů (Garment Collecting Initiative) v roce 2013, H&M Group vysbíralo více než 39 000 tun nechtěného textilu. Do roku 2020 má společnost za cíl vysbírat minimálně 25 000 tun textilu každý rok. Report také ukazuje, že práce v oblasti průmyslových vztahů H&M Group a programu spravedlivých reálných mezd pokračuje se značným pokrokem.

“Chceme využít naší velikosti a vlivu k provedení změn směrem k cirkulární a obnovitelné módě. Zároveň chceme, aby naše společnost byla ještě více férová a rovnoprávná. Proto jsme přišli s novou strategií, která posune naši práci v oblasti udržitelnosti na vyšší úroveň”, říká Anna Gedda, Head of Sustainability v rámci společnosti H&M Group. “Chceme být příkladem, vydláždit cestu a zkoušet nové věci, a to jak v oblasti environmentální, tak sociální, aby se í móda stala udržitelnou a udržitelnost módní. Naše strategie stát se prospěšným podnebí je jedním ze způsobů, jak toho docílit,” dodává Anna Gedda.

Společnost H&M Group se stane do roku 2040 prospěšnou podnebí

Cílem společnosti H&M Group je stát se nejpozději do roku 2040 prospěšnou podnebí skrz celý svůj hodnotový řetězec. Společnost bude pracovat na tom, aby podstatně snížila emise skleníkových plynů, než její hodnotový řetězec uvolňuje.  Aby se stala prospěšnou podnebí, H&M Group se zaměří na energetickou účinnost, obnovitelnou energii  a řešení nevyhnutelných emisí pomocí aktivit posilujících schopnost planety zotavovat se a odolávat změně podnebí a podporování technologických inovací, které umožňují vstřebávat skleníkové plyny.

  • Prospěšnost podnebí do roku 2040 skrz celý hodnotový řetězec H&M Group
  • H&M Group se zavazuje ke klimaticky neutrálnímu dodavatelskému řetězci se stupněm 1-2 do roku 2030.
  • H&M group má závazek využívat 100% obnovitelé energie ve svých vlastních činnostech; podíl 78% v roce 2015 se zvýšil na 96% v roce 2016.
  • V roce 2016 snížila H&M Group své emise v porovnání s rokem 2015 CO2 o 47%.
  • H&M Group je hrdým členem programu WWF Climate Savers.

100% recyklované a další udržitelným způsobem získané materiály v roce 2030

H&M uveřejňuje nový odvážný cíl používat v roce 2030 pouze recyklované nebo jiné udržitelným způsobem získané produkty. Dalším cílem H&M je stát se plně cirkulárním. H&M je celosvětově největším spotřebitelem bavlny s certifikátem Better Cotton Initiative a zodpovědně získaného prachového peří. Je také jedním z největších spotřebitelů organické bavlny, recyklovaného polyesteru a Tencel®Lyocellu. Pro vývoj v této oblasti je nesmírně důležitá spolupráce založená na vědě. H&M proto zahájilo výzkumný projekt s nadací Ellen MacArthur Foundation a Stockholm Resilience Centre na stockholmské univerzitě, aby zjistilo, jak by vypadal cirkulární systém na vyrábění a využívání textilií, který by byl méně závislý na nedostatkových přírodních zdrojích.

  • Do roku 2030, H&M má za cíl používat pouze recyklované nebo jiných udržitelným způsobem získané materiály ve svých produktech. V roce 2016 byl tento podíl 26%.
  • V roce 2016 pocházelo 43% z celkového množství bavlny používané H&M z udržitelných zdrojů. Cílem je používat do roku 2020 pouze takovouto bavlnu.
  • H&M použilo v roce 2016 recyklovaný polyester z více než 180 milionů PET lahví.
  • 100% získaného prachového peří H&M má certifikát Responsible Down Standard.
  • H&M je celosvětově největším uživatelem bavlny Better Cotton a zodpovědně získaného prachového peří.

V průběhu roku 2016 bylo vybráno v obchodech H&M více než 16 000 tun textilu

Společnost H&M Group zvyšuje své ambice ohledně recyklace a znovuvyužití a oznamuje nový cíl, který je úzce spojen s jejím cirkulárním přístupem; vybrat v obchodech do roku 2020 alespoň 25 000 tun textilu ročně. Od začátku kampaně sběru oděvů v roce 2013 se celkem vybralo 39 000 tun textilu.

  • Během roku 2016 se vysbíralo 16 000 tun textilu.
  • Od roku 2013 se v obchodech vysbíralo 39 000 tun textilu.
  • Do roku 2020 je cílem vysbírat ho ročně 25 000 tun.

Programy pro zvýšení reálné mzdy a průmyslových vztahů

Lepší pracovní podmínky v textilním průmyslu jsou závislé na dobře fungujícím dialogu na trhu práce i v továrnách. H&M Group proto dále zlepšuje své průmyslové vztahy a programy pro reálnou mzdu. V rámci toho H&M Group pracuje s dobrými výsledky na zavedení lepšího systému mezd v továrnách dodavatelů a školení na dialogy na pracovištích pro zaměstnance a management. Důležitá je pro společnost spolupráce s IndustriALL a Swedish trade union IF Metall ve Framework Agreement, která byla v roce 2016 po několika pozitivních výsledcích převedena do trvalé dohody.

  • 140 dodavatelských továren zavádí lepší systémy mezd, pokrývající asi 250 000 pracovníků.
  • Celkem 290 továren dodavatelů, pokrývající asi 370 000 pracovníků, je součástí programů pro dialog na pracovišti.
  • Tyto programy jsou zaváděny v 8 státech, kde probíhá produkce.

Do zpětného odběru textilu se můžete zapojit i v obchodech H&M v České republice. 

Celý report ke stažení zde: http://sustainability.hm.com

Nová jarní kolekce H&M Conscious Exclusive jde stále vpřed. A to nejenom co se týče udržitelnosti použitých materiálů, ale taky stylu. Letos přináší nový revoluční udržitelný materiál BIONIC® – recyklovaný polyester vyrobený z plastových odpadů, které se bohužel stále častěji objevují na mořských pobřežích.  Výsledkem je nádherná, splývavá látka, která byla použita při tvorbě plisovaných šatů. Ty jsou nosním prvkem kolekce a dokazují, jak výjimečné a krásné může být propojení módy a ochrany životního prostředí.

 Letos poprvé nabízí H&M Conscious Exclusive kromě kompletní kolekce pro ženy a  ležérních formálních modelů pro muže i oblečení pro děti a taky exkluzivní vůni Conscious Exclusive. Ta je vyrobená z čistě přírodních olejů. Kolekce bude k dostání od 20. dubna 2017 na internetu a ve více než 160 obchodech H&M  po celém světě.

“The Journey of a Dress” – krátké video, které představuje nádherné šaty BIONIC®

Conscious Exclusive je kolekce skutečně výjimečných kousků, jako stvořených na oslavu jara. Klíčovým prvkem celé kolekce jsou éterické plisované šaty v pudrově růžové barvě, vyrobené z materiálu BIONIC®. Je to recyklovaný polyester, který je vyrobený z plastových odpadů, které vyplavilo moře. Kolekce nabízí skutečně širokou škálu modelů pro různé příležitosti, z nichž každý dokazuje, že je možné propojit módu a ochranu životního prostředí.

Kolekce Conscious Exclusive navozuje večerní náladu, obzvláště se třpytem a pajetkami, které upoutávají pozornost, na krátkých koktejlových šatech z recyklovaného polyesteru. Smoking se objevuje v novém pojetí jako společenské sako z bio hedvábí a kepru TENCEL® se splývajícími kalhotami. Doplňky zahrnují síťovanou tašku, vyrobenou z recyklovaného pobřežního odpadu, a také elegantní náušnice z recyklovaného skla a plastu. Kolekci tvoří také užší linie pánských oděvů a poprvé obsahuje kolekce Conscious Exclusive i vybrané kousky pro děti.

„Pro tým designerů H&M představuje letošní kolekce Conscious Exclusive příležitost pro tvorbu skutečně originálních a zároveň velmi inovativních kousků. To, že můžeme světu ukázat, co všechno je možné realizovat díky udržitelným materiálům, nás naplňuje neuvěřitelným entuziasmem. Velmi hezkou ukázkou jsou například lehounké plisované šaty z materiálu BIONIC®,“ vysvětluje Pernilla Wohlfahrt, šéfka designu a kreativní ředitelka společnosti H&M.

Pánská kolekce Conscious Exclusive 2017 se soustředí na moderní siluetu, a to obzvláště u černého smokingu na jeden knoflík z bio hedvábí s kalhotami, které jsou po stranách opatřené klasickými smokingovými lampasy. Smoking se nabízí také v tmavě modrém, květinovém žakáru z recyklovaného polyesteru s kontrastním černým límcem. Černý oblek z vlněné směsi zvýrazňuje ramena a obsahuje BIONIC® – polyester z recyklovaného pobřežního odpadu, zatímco westernová bunda z 100% bio bavlny ležérního, upraveného vzhledu je bohatě vyšívaná květinovými vzory.

Ucelený vzhled doplňuje smokingová košile z bio hedvábí a bavlny a také košile s volánkovým předním dílem ze 100% bio hedvábí. Zásadní detail představuje smokingový pás a dlouhý tenký šál ze 100% bio hedvábí, který završuje celý outfit. Pánské oblečení nádherně doplňuje dámskou kolekci Conscious Exclusive stejně tak jako i vůbec první dětské kousky Conscious Exclusive.

Conscious Exclusive je hnacím motorem, který neustále posouvá značku H&M směrem k udržitelnější módě v budoucnu. Více než 26 % produktů z celého portfolia   H&M se nyní vyrábí z udržitelných materiálů (2015), s cílem každým rokem toto procento neustále zvyšovat. Společnost H&M je celosvětově jedním z největších zpracovatelů recyklovaného polyesteru a jedním z největších odběratelů organické bavlny. Jejím cílem je, aby byla v roce 2020 všechna bavlna ze 100 % udržitelných zdrojů. Je to součástí ambice společnosti H&M vyrábět udržitelnou módu dobré kvality, která je dostupná co nejvíce lidem. Další informace najdete na about.hm.com/sustainability.

 

Nebyla by škoda aby váš bioodpad skončil v popelnici s komunálním odpdem?

EU sice má řadu politik, které se mohou uplatnit v boji proti plýtvání potravinami, avšak tento potenciál se podle nové zprávy Evropského účetního dvora nevyužívá. Dosud přijatá opatření jsou rozdrobená a nedůsledná a koordinace na úrovni Evropské komise je nedostatečná. Auditoři konstatují, že nejnovější návrh EU na řešení této problematiky, totiž vytvoření platformy, zcela neřeší problémy, na něž ve své zprávě upozorňují.

Plýtvání potravinami je problém, který vyžaduje opatření na všech úrovních. Podle současných odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu. Toto plýtvání s sebou nese hospodářské a environmentální náklady.

Dosavadní pokrok brzdila absence společné definice „plýtvání potravinami“ a dohodnutých výchozích hodnot, podle nichž by se stanovily cíle pro snížení plýtvání, a to navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu, Rady, Výboru regionů, skupiny G20 a dalších subjektů ke snižování plýtvání potravinami.

„Ve zprávě pro Komisi upozorňujeme na několik nevyužitých příležitostí a možných zlepšení, která by nevyžadovala nové legislativní iniciativy ani další veřejné peníze,“ uvedla členka Evropského účetního dvora odpovědná za zprávu Bettina Jakobsenová. „Avšak tím, že se Komise soustředí na vytvoření platformy, opět promarňuje příležitost problém účinně řešit. To, co nyní potřebujeme, je lepší sladění stávajících politik, lepší koordinace a jasný cíl, jak snížit plýtvání potravinami.“

Auditní zpráva pojednává o tom, jak by se současné politiky mohly lépe využívat, a obsahuje doporučení, aby Komise:

• posílila strategii EU v boji proti plýtvání potravinami a lépe ji koordinovala a dále aby vypracovala akční plán na budoucí roky a stanovila jasnou definici plýtvání potravinami,

• zahrnula plýtvání potravinami do budoucích posouzení dopadu a lépe sladila jednotlivé politiky, které se mohou v boji proti plýtvání potravinami uplatnit,

• určila a odstranila právní překážky stojící v cestě darování potravin, podpořila další využití stávajících možností darování a zvážila, jak darování potravin usnadnit v dalších oblastech.

Bettina Jakobsenová však dnes upozornila, že nová platforma výrazně nepřispívá ke strategii v této oblasti a že stále neexistuje jednotná a jednoznačná definice plýtvání potravinami. „Naše doporučení jak budoucí politiku rozvíjet, byla buď ignorována, nebo přijata jen zčásti, a navržené pokyny problém jen přesouvají na členské státy,“ dodala. Auditoři ve své zprávě zkoumali dosud přijatá opatření EU na snižování plýtvání potravinami a fungování různých nástrojů politik. Zjistili, že EU nepřispívá k tomu, aby se v potravinovém řetězci efektivně využívaly zdroje, tím, že by účinně bojovala proti plýtvání potravinami. Plýtvání potravinami je problémem v celém potravinovém řetězci, říkají auditoři, a je třeba podniknout kroky ve všech jeho fázích. Důraz by se měl klást na prevenci, neboť podaří-li se plýtvání potravinami zabránit, je to výhodnější, než když se musí řešit následně. Auditoři zjistili, že nápadně chybí vyhodnocování dopadu politik EU na boj proti plýtvání potravinami. Významné politiky jako zemědělství, rybolov a bezpečnost potravin mohou všechny hrát svou úlohu a mohly by být v boji proti plýtvání potravinami využity lépe.

Zroj: Zvláštní zpráva č. 34/2016: „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“ je k dispozici ve 23 jazycích EU.

Nejedná se jen o praktickou, ale i designovou záležitost

Nikdy není nadšený ze defektu pneumatik při jízdě na kole. Oprava a použití pumpičky je sice rychlá záležitost, ale pokud s sebou nemáte dostatek správných nástrojů, tak může následovat dlouhá procházka domů. Firma v Utahu se rozhodla jít řešení tohoto problému naprosti a vytvořila pneumatiky bez duší a dokonce i bez vzduchu. Může se zdát o snahu “znovu objevit Ameriku”, protože původní pokusy o bezvzduché pneumatiky selhaly kvůli špatné tuhosti a tlumení nárazů, ale zakladatelé firmy jsou optimističtí a poukazují zejména na rapidní snížení odapdu z ojetých pneumatik.

Nexo_Airless_Tires_3

Zakladatelé myšlenky jsou majitelé cyklistického obchodu, jejichž prací je, mimo jiné, měnit tisíce prasklých či ojetých pneumatik kol. Jejich nápad se tak zrodil při jejich každodenní činnosti. Oprava jedné pneumatiky stojí od 15 do 30 dolarů a tak ve snaze ušetřit zákazníky nechtěných situací s prasklou pneumatikou (stejně tak jako ušetřit peníze za opravu) přišli s novým řešením. Zakladatel Dave Ballard říká: “Věříme, že jednou naše pneumatiky Nexo Tires and Ever Tires budou nezbytným doplňkem cyklistické výbavy každého, kdo o nich uslyší.” Kromě úspory peněz za opravu jde ale mimo jiné o předejití vzniku odpadu z 10 000 000 pneumatik a duší v USA každý rok. Úspory jsou znatelné i při výrobě. Proces výroby totiž spočívá ve vstřikování hmoty do formy, která je oproti klasickému 8 až 9-ti hodinovému procesu skutečně mnohem rychlejší.

bikethumb1

Pneumatiky se budou vyrábět na konci jejich Kickstarter kampaně ve dvou typech. Pvní (Nexo Tires) typ je určený pro montáž na stávající kola a druhý nahradí celou sadu kol (Ever Tires). Zkoušky trvanlivosti potvrdily výdrž 3100 mil pro model Nexo Tires a dokonce 5000 mil pro Ever Tires. Váha se neliší od klasických pneumatik a pneumatiky jsou dokonce k dispozici v několika barvách.

170436_01_NEXO_Micro_cell_tech._tyre

První produkce by měla být vyrobena v lednu 2017 v DIY (do it yourself) balíčku, díky kterému si každý cyklista může pneumatiky namontovat sám. Set bude k dispozici od 75 do 105 dolarů v závislosti na velikost pneumatik. Již brzy vám tak připínáčky, hřebíky či střepy na cestě nebudou činit nejmenší potíže, které by vás uvedly mimo provoz.

output_uTCuOa

 

Cirkulární ekonomika není jen o hledání cest, jak co nejlépe využít odpady, ale naopak jde o změnu myšlení, kdy už od začátku – tedy od návrhu výrobků – myslíme na to, jak je dlouhý je životní cyklus produktu a co se s ním stane na jeho konci.

Věděli jste, že…
  • S rostoucím počtem vozidel ve společnosti výrazně narůstá též množství opotřebovaných pneumatik. Některé odhady hovoří o tom, že roční produkce “ojetin” v ČR dnes tvoří 10 miliónů kusů.
  • 60-70 % celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik. Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.
  • Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.
  • V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti).
  • Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků.
  • V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.
  • Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

Zdroje: My modern metTřídění odpaduOdpady

 

od -
0 101
Robova přítelkyně jeho aktivity podporuje.

“Dnes je 19. den projektu a mám na sobě 58 liber odpadu. Když budu mít stejnou spotřebuj jako doteď, tak na sobě budu mít 30. den 90 liber. Dnes je první den, kdy jsem se ptal sám sebe, jeslti to zvládnu. Stále nemohu uvěřit,  kolik odpadu produkujeme jen tím, že žijeme běžný, rutinní život v USA. Já osobně v současnosti vytvářím o 33 % odpadu méně než běžný američan a i přesto se stávám obětí vlastního odpadu.  Budu pokračovat, ale každodenní denní aktivity jsou čím dál těžší… “

Průměrný američan vytvoří 4,5 libry kilogramů za den jen tím, že nakupuje, stravuje se a spotřebovává běžným způsobem. Rob Greenfield se rozhodl, že upozorní na fakt, že si lidé vlastně vůbec neuvědomují kolik odpadu produkují a kde končí. Měsíční kampaní, během které na sobě nosí veškerý odpad, se snaží vzbudit zájem veřejnosti a médií o problém, který odpad skutečně znamená. Zároveň upozorňuje na nadměrnou spotřebu a pohodlnost, která se stala součástí našeho každodenního života.

O Robovi napsalo již více než 300 médií včetně New York Post, New York Daily News, USA Today, Mashable, CBS New York, RT America, Huffington Post a známého internetového portálu Now This.

Rob 1Tento projekt však není Robův první a určitě ne ani poslední. V minulosti intenzivně propagoval “dumpster diving” aneb v doslovném překladu “potápění se v popelnicích”, což je aktivita velkého množství zejména mladých lidí, cestovatelů nebo rodin, které si nemohou dovolit nákup kvalitních a zdravých potravin po celém světě. Dumpster diving se stal populární i v zemích Evropské unie a to zejména v severských zemích, kde se ještě do nedávna vyhazovalo ze supermarketů obrovské množství ovoce, zeleniny a dalších čerstvých a stále konzumovatelných potravin.

Rob 6Vytvořil také novou “pyramidu plýtvání potravin” z jídla, které se svými přáteli našel v popelnicích. Polovina veškerého jídla v USA končí v popelnicích přičemž více než 50 milionů američanů je často hladových. Jednoduchý přepočtem můžeme říct, že jídlo, které je vyhozeno, by dvakrát nakrmilo celou americkou populaci. Rob vysbíral jídlo z popelnic v Relaigh, v Severní Karolině a vytvořil pyramidu složenou z vyhozeného jídla. Stejný projekt udělal v dalších čtrnácti městech. Vše s cílem zvýšit zájem o problematiku plýtvání jídlem a aby upozornil, že jídlo ze supermarketů má skončit v potravinových bankách a ne v popelnicích.

This slideshow requires JavaScript.

Zajímá vás, jak projekt skončí? Sledujte Roba na jeho sociálních sítích!

Zdroj fotografií: Facebook Roba Greenfielda.

RANDOM POSTS

0 18
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...