Novinky

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Pohledová deska PACKWALL Design pro obklady stěn a finální povrchy.

Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh asi 18 000 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může třeba vzniknout stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce.  Desky z nápojových kartonů tak v udržitelném stavebnictví je možné najít například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Důležité je však zmínit, že malé množství zbytku potravin nevadí. Není třeba je tedy důkladně vymývat, jen důkladně vyprázdnit.  „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

K vyšší míře třídění přispívá i dostatek kontejnerů. Praha jejich počet meziročně zvyšuje.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony. 

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění energetické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren jako palivo. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot (> 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.

“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil. Za těžko recyklovatelný materiál jsou nápojové kartony považovány kvůli svému vícevrstvému obalu. Díky moderním technologiím, které si poradí i s kombinovanými obaly, však k jejich recyklaci dochází a tyto druhy odpadů jsou dále využívány.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane přes 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca  1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země. 

Věděli jste, že…

  • … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru?
  • … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?
  • … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®?

This slideshow requires JavaScript.

V úterý 25.7. 2017 zahájila zkušebního provozu Library of Things Prague (dále LoT), která sídlí v Hybernské 4 v Praze. Návštěvníci se seznámili s prostorem i zakladateli nové knihovny věcí, vyzkoušeli nabízené předměty a případně si je rovnou půjčili domů.

LoT, knihovna věcí, je prostor, kde si lze půjčit nářadí, sportovní a outdoorové vybavení, hudební nástroje a jiné předměty, které nepotřebujete často a není tudíž nutné je vlastnit. Podobná místa již úspěšně fungují v zahraničí, např. ve Velké Británii či Rakousku. Tento jednoduchý koncept půjčování věcí jde ruku v ruce se stále populárnějším trendem sdílené ekonomiky a boje proti plýtvání. Na zmíněné principy navazuje i Library of Things Prague.

Iniciativa, za kterou stojí skupina mladých kamarádů, vznikla před pár měsíci a 25.7. slavnostně otevřela svou provozovnu. Od teď si zájemci budou moci půjčit např. stan, vrtačku či tenisovou raketu, na dobu jednoho týdne za dobrovolný příspěvek, který bude využit na další rozvoj knihovny. Zároveň se připravuje série workshopů s tématikou DIY výroby, recyklace a udržitelnosti.

Na podzim je pak plánováno spuštění plného provozu. Library of Things Prague sídlí v Hybernské 4 v prostorách donedávna opuštěného domu, jenž má nyní nově ve výpůjčce Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy. V rámci její iniciativy Hybernská ožívá zde začínají vznikat prostory jako posluchárna, promítací sál, bar, galerie či umělecké ateliéry.

Kontakt facebook.com/libraryofthingsprague www.libraryofthings.cz kolektiv@libraryofthings.cz

Projekt byl podpořen programem Nadace O2 – SmartUP. a akceleračním program Social Impact Award 2017.

This slideshow requires JavaScript.

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

Foto z akce Ukliďme Česko, Ukliďme Sedmičku! Autor: Tomáš Slavík

Poslední úklidovou akcí v Havířově skončila o uplynulém víkendu jarní etapa dobrovolnické akce
Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Zúčastnilo se jí přes 83 000 dobrovolníků, což je bezmála
tolik, jako za celý loňský rok. Podzimní termín úklidů 23. září bude generálkou na dlouho
připravovaný celosvětový World Cleanup Day, který proběhne příští rok ve více než 100 zemích na
všech kontinentech.

Jaká jsou konkrétní čísla z letošních jarních úklidů?
• 2215 úklidových akcí
• Odpadu sesbíráno: 1 331 t
• Z toho vytříděno: 281 t
• Dobrovolníků: 83 491
• Dětí: 45 848

„Počet uskutečněných akcí je zhruba o čtvrtinu vyšší, než za stejné období loňského roku,
předpokládáme tak, že na podzim přivítáme symbolicky letošního stotisícího účastníka“, sdělil nám
organizátor akce Radek Janoušek. „Před koncem školního roku ještě plníme závazky – probíhají
přírodovědné exkurze pro vítězné školní kolektivy, které se zapojily do úklidů a uspěly ve výtvarné
soutěži, v průběhu prázdnin však již budeme intenzivně připravovat podzimní vlnu úklidů, kdy zeleň
ustoupí a odpadky opět vykouknou“, dodává.
Zářijový termín je tradičně ve znamení akce Clean Up The World (vznik v Austrálii) souvisí ale i s
iniciativou LetsDoIt (vznik v Evropě), ke které se organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko také
hlásí. Ta totiž chystá historicky největší, dluho připravovaný celosvětový úklid právě v podzimním
termínu roku 2018. „Rádi bychom v předstihu motivovali účastníky k uklízení i na podzim. Na jednu
stranu bychom organizátory akcí neradi přetěžovali, na druhou stranu je tu jedinečná šance připojit se k
akci světového formátu a ukázat, že na to máme. A co si budeme povídat, řada lokalit si úklid 2x v roce
také zaslouží“, řekl k tomu další z organizátorů akce Miroslav Kubásek.


Ve stejném termínu jako úklidy, proběhne v září i druhý ročník osvětové akce nazvané Recykliště v
Brně-Pisárkách. Kromě předávání cen vítězům letošní úklidové fotosoutěže se mohou návštěvníci této
populárně-vzdělávací akce pro malé i větší děti těšit na bohatý kulturní program s řadou soutěží na téma
odpadů a jejich recyklace.
„Hlavní podzimní termín akce Ukliďme svět, ukliďme Česko je pro letošek stanoven na sobotu
23.září. Uklízet se ale dá i mimo hromadný termín, každá akce se počítá. A díky partnerům, především
pak Nadačnímu fondu Veolia, budeme opět připraveni pomoci s pytli a rukavicemi“, dodává Kateřina
Landová z pořádajícího Českého svazu ochránců přírody. Dobrovolníci se mohou registrovat již nyní na
stránkách www.UklidmeCesko.cz a nalákat tak co nejvíce dobrovolníků z okolí ke společnému dílu pro
dobrou věc a radost z čistého a zdravého životní prostředí.

infografika-stat2017jaro

Kristýna Pavlíčková

E-mail: 2017@uklidmecesko.cz

od -
0 46
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Praha, 18. července 2017 – Asociace společenské odpovědnosti spolu s agenturou Ipsos provedla v červnu výzkum, ve kterém sledovala, jak lidé v ČR vnímají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo na 35 %. Lidé považují za nejdůležitější Cíle Zdraví a kvalitní život, Ekonomický růst a Život na souši.

Jsou to téměř dva roky, co všechny členské státy OSN přijaly tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs = Sustainable Development Goals). V těchto dnech 44 zemí světa včetně České republiky prezentuje aktuální pokrok v naplňování SDGs na zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF), které probíhá v OSN v New Yorku. Během tohoto setkání byla zveřejněna celosvětová studie SDG Index, která posuzuje pokrok jednotlivých zemích s ohledem na dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Ze 157 hodnocených zemí je Česko na 5. místě hned za skandinávskými zeměmi. ČR dosáhla indexu 81.9, což je nadprůměr celosvětově i v rámci regionu, kde je průměr 77.7. Studie ocenila posun Česka především v otázce chudoby (SDG 1), zdraví a kvalitního života (SDG 3), přístupu k pitné vodě (SDG 6), ekonomického růstu (SDG 8) a života na souši (SDG 15). Naopak prostor pro zlepšení identifikoval v partnerství mezi sektory (SDG 17) a inovacích (SDG 9).

Česká republika se aktivně staví k implementaci SDGs, gesce pro implementaci je zakotvena na Úřadu vlády. Hlavní platformou pro přenos Cílů udržitelného rozvoje je strategický rámec ČR 2030. Jedná se o dokument, který udává směr rozvoje naší země na příští desetiletí. Jeho naplnění zvýší kvalitu života ve všech regionech a nasměřuje Česko k rozvoji, který je udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce.

Výzkum SDGs v ČR: Češi přikládají největší význam Zdraví a kvalitnímu životu, Ekonomickému růstu a Životu na souši

Smyslem výzkumu od agentury Ipsos bylo zjistit názory české populace právě na SDGs a odhalit, které Cíle považuje česká veřejnost za nejdůležitější, včetně toho, jakou by v jejich řešení měla hrát česká vláda, soukromé firmy, nebo jednotlivci. Výzkum navazuje na studii z dubna 2016. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo na 35 %. „Je vidět, že se o udržitelnost zajímají stále více mladí lidé. Oproti roku 2016 významně narostlo povědomí o Cílech i ve věkové skupině mezi 35 a 44 lety, konkrétně z 18 % na 31 %,“ dodává Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. O SDGs slyšeli oproti průměru významně častěji mladí lidé mezi 18 a 24 lety (50 %) spolu s lidmi s vyšším vzděláním (46 %). Mezi hlavní zdroje informací o Cílech patří internet (68 %), 31 % lidí se o SDGs dočetlo v tisku. Celkem 40 % lidí zaznamenalo i komunikaci veřejné správy k tomuto tématu.

35104425233_185f8a8cc3_o

Češi přikládají největší význam SDG 3 = Zdraví a kvalitní život (42 %), poté SDG 8 = Důstojná práce a ekonomický růst (39 %), a jako třetí SDG 15 = Život na souši (38 %). „Přestože už lidé oceňují aktivity i v ČR, které se věnují těmto tématům, tak zároveň mají vysoká očekávání nadále. Je to logické, pro každého člověka je nejdůležitější zdraví, práce a životní prostředí kolem sebe. Nejvíce by se podle lidí měla do naplňování SDGs zapojit vláda a mezinárodní organizace“, dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos.

Richard Brabec, ministr životního prostředí, výsledky výzkumu komentuje: „Určitě osobně vnímám jako pozitivní trend vzrůstajícího zájmu veřejnosti o udržitelný rozvoj naší společnosti. Zároveň je jasné, že tři roky trvající sucho, se kterým se v České republice potýkáme, reálně stojí za vzrůstem povědomí o zdrojích pitné vody i o tématu klimatické změny. Není pochyb, že téma dostupnosti a kvality vody je aktuální a ještě bude.“

Z hlediska vnímání významu jednotlivých SDGs je v porovnání s rokem 2016 možné nalézt dva rozdíly: posílení významu SDG 6 = Pitná voda a kanalizace narostly o 8 p. b. a SDG 8 = Důstojná práce a ekonomický růst narostly o 6 p. b. Obě tato témata jsou v ČR velmi aktuální – jednak díky nízké úrovni českých mezd, a také v důsledku zavádějících opatření proti suchu, která by měla pomoci chránit vodní zdroje.

O SDGs

Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje bylo přijato v roce 2015 na summitu OSN v New Yorku v rámci Agendy 2030. Ta představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015–2030), která vede k vymýcení extrémní chudoby, boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně naší planety. Zaměřují se na nejdůležitější ekonomické, společenské a environmentální výzvy naší doby a jasně definují svět, ve kterém chceme žít. Na jejich formulaci se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Více informací o SDGs na osn.cz/hlavni-temata/sdgs.

O Asociaci společenské odpovědnosti

Asociace společenské odpovědnosti rozvíjí společenskou odpovědnost (CSR) a udržitelné podnikání. V rámci své unikátní vize tvoří s téměř 200 členy největší CSR platformu v ČR, která sdružuje a propojuje organizace z korporátního, neziskového, vzdělávacího i veřejného sektoru s cílem zvýšit jejich potenciál a kompetence v oblasti CSR a udržitelného podnikání. Aktivně rozvíjí Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) ve vztahu k udržitelnému byznysu. Jako hostitelská organizace Národní sítě Global Compact Česká republika do ČR přináší jedinečné globální know-how United Nations Global Compact, největší platformy udržitelného podnikání na světě pod OSN. V roce 2016 se stala národním ambasadorem celosvětové kampaně GivingTuesday a zastřešuje tento významný celosvětový svátek dárcovství a dobrovolnictví v ČR. Více na http://www.spolecenskaodpovednost.cz/.

O agentuře Ipsos

Ipsos poskytuje komplexní služby v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 88 zemích světa. Disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá také know-how specializovaných divizí. Je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Ipsos je členem Asociace společenské odpovědnosti, UN Global Compact Česká republika a CBCSD. Více na http://www.ipsos.cz/

O výzkumu
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace ČR ve věku 18 až 65 let (reprezentativní dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost výběrového souboru byla 1000 respondentů, sběr dat probíhal od 13. do 19. 6. 2017.

Kontakt pro média:

Karolína Gumulcová

E-mail: gumulcova@a-csr.cz

Tel.: +420 723 771 507

http://www.spolecenskaodpovednost.cz/

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V sídle OSN dne 18. července v rámci konání politického fora na nejvyšší úrovni proběhla konference SDG Business forum.

Nejvýznamnější body z uvítacích proslovů Business fora: 

Lise Kingo (CEO and Executive Director of the United Nations Global Compact): “Jsme první generace, která má prostředky na boj s chudou, avšak dvě miliardy lidí žije v zemích, které trpí nedostatkem vody a statisíce lidí žijí pod hranicí příjmů o výši dvou dolarů denně. Potřebujeme radikálním způsobem aktivizovat náš zájem o naplňování cílů s důrazem na měření skutečného dopadu.”

Wu Hongbo (Under-Secretary-General for Economic and Social Affairs, United Natiions): Dnešní setkání, které se koná na půdě OSN, přímo v prostředí General Assembly Hall vyjadřuje dramatickou potřebu vzbudit zájem byznysu o participaci na naplňování cílů. V rámci Partnership Exchange jsme v prvním dni setkání slyšeli o důležitosti mezisektorové spolupráce, která zahrnuje byznys. Dnes se však dozvíme, jak přeměnit strategi v konkrétní akci. Naše očekávání od byznysu a průmyslu jsou následující:

  1.  Propojení sociálních, ekologických a ekonomických aspektů.
  2.  Jako největší uživatelé zdrojů, očekáváme, že se byznys stane lídrem v oblasti plnění cíle udržitelné produkce a spotřeby.
  3. SDG jsou o koherenci, propojení a integraci. Tyto oblasti vyžadují přeměnu vnímání cesty, jak děláme byznys.
  4. Péče o ženy, děti a pořebné není jen morální povinnost, ale i ukázka moudrosti a chytrosti při nastavení dlouhodobě udržitelných byznys modelů.

SDG jsou o lidech, proto musím pracovat společně, abychom si byli jisti, že každý jedinec může naplnit svůj potenciál v rámci limitů prostředí. SDG’s jsou o naší planetě a o její ochraně s cílem zachovat současné hodnoty pro budoucí generace. Pracujme společně s cílem zapojit každého do procesu využívání blahobytu, který máme k dispozici. SDG’s jsou o partnerství. Pracujme společně a mobilizujme prostředky k našich cílů.”

Silným tématem celého fora je i Indie, které i v současnosti patří mezi rozvojové země čelící mnoha environmentálním, sociálním a zejména ekonomickým výzvám. Hlavním bodem pro naplňování SDG’s v Indii je zabezpečit hospodářského růstu, který je nutný pro přesun od chudoby k prosperitě. Následujícím bodem je podpora přístupu ke vzdělání. Nezbytným bodem pro rozvoj je však, oproti cílům rozvinutých zemí, zajištění bydlení pro každého, které je zároveň propojeno s tématem zajištění dostatečného zdroje elektřiny.

Obecným cílem byznysu je zajistit byznys pro vlastníky. V posledních letech ale vnímáme posun od prostého vytváření zisku k zajištění zodpovědné produkce. “Důležité je si uvědomit, že naplnění SDG’s neproběhne v New Yorku, ale v jednotlivých zemích. Příkladem je recyklace PET lahví umožnila vytvořit zaměstnaní pro 20 000 lidí, ze kterých je většina žen. Tato spolupráce mezi byznysem,  komunitou a vládou je skvělám příkladem, jak může podnik plnit cíle SDG’s a současně produkovat. zisk.” doplnila jedna z panelistek hlavního fora.

Kristian Jensen (Minister of Finanance, Denmark). “Svět potřebuje snílky, ale také ty, kteří tyto sny změní v realitu. Dánský penzijní fond má v současnosti lepší výsledky v plnění závazků svých věřitelů než banky. Já osobně bych byl raději, kdyby se mi o moje finance staral fond.”

Frans Lindelow (CEO, Skandia). “Pomalu se posunujeme z pojmu “shareholders value” k “shared value”. 

Gavin Wilson (CEO, IFC Asset Management Company). “Je třeba změnit vnímání ředitelů společností, kteří stále rozdělují způsob, jakým se rozhodují v souvislosti s naplňování SDG’s v jejich soukromém životě a v práci.” 

Nick Chrism (Deputy Head of Global Sales and Markets / Global Chair of Infrastructure, Govenment and Healthcare, KPMG): “Progres je nezbytností pro naplňování cílů, které hovoří o investicích potřebných ze strany byznysu. Nezapomínejme ale na to, že není možné být zaměřen jen na dlouhodobé strategie. Ty jsou v současnosti narušeny disruptivními technologiemi, o kterých jsme do teď neměli ani ponětí.”

Laura Palmerio (Sustainable Integration Director, Danone): “Aqua spolupracuje se 700 farmáři s cílem změnit konvenčního na organické zemědělství. Aqua zároveň zajišťuje zajištění funkčnosti dodavatelského řetězce, který i malým farmářů umožňuje prodávat rýži, kterou pěstují. A jak tato spolupráce přináší byznys pro Danone (vlastníka společnosti Aqua)? Danone se zavázalo zajišťovat péči o vodní zdroje a konvenční zemědělství s využíváním minerálních hnojiv je jedním z největších zdrojů znečištění v dané oblasti. Díky dlouhodobé spolupráci, vzdělávání a nastavení oboustranně výhodných podmínek šetříme přírodní zdroje a vytváříme oboustranně výhodné partnerství. Voda, kterou společnost Aqua prodává je zároveň uvědomělá v oblasti produkce plastů – voda není prodávaná v nádobách menších než 20 litrů.”

Máte zájem o více informací? Čtěte:

V New Yorku odstartovalo politické forum na vysoké úrovni o plnění cílů udržitelného rozvoje

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na politickém foru na vysoké úrovni, které bylo v pondělí 17. července zahájeno v sídle OSN v New Yorku. V úvodni sekci byly významně vyzdvihnuty témata týkající se společenské zodpovědnosti za boj s chudobou s důrazem nenechat nikoho pozadu (z anglického výrazu “Leave no one behind”). Agenda 2030 se díky aktivní činnosti Úřadu vlády ČR stala aktuálním i v České republice a v současnosti je na pořadu dne její dostatečná propagace a podpora klíčových aktérů. 

Ačkoliv je boj s chudobou tématem posledních desetiletí, ani v 21. století není dořešeno. Naopak, boj s nedostatkem přírodních zdrojů souvisejících se zajištěním základních podmínek pro přežití, se stává jednou z největších výzev zejména díky neustále se zvyšujícím důsledkům klimatické změny, o jejíž existenci již není možné pochybovat.

Jeffrey Sachs, světový ekonom a profesor, který v rámci udělování Cen SDG’s (prestižního ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje, které se uskutečnily v minulém měsíci v České republice) vystoupil i na Karlově Univerzitě v Praze,  opět v úvodní sekci fora významně zmínil potřebu přesunout se k odklonu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Stěžejní část svého projevu věnoval vyzvdvišení tématu bohatství, které společnost v současné době má a které by již nyní mohlo zahájit účinný boj s překážkami, jež nám brání naplňová cílů udržitelného rozvoje a boji s chudovou. Jen 2043 nejbohatších lidí planety mezi sebou dělí 7.7 bilionů dolarů. Výstup je jediný – jsme v době, kdy kumulujeme neuvěřitelné množství bohatství, které je však mezi vlastníky rozmístěno takovým způsobem, že nerovnosti mezi populací jsou největší v historii země.

Udržitelné nakládání s půdou jako mezisektorový problém

Nakládání s půdou zcela neudržitelným zpsůobem se stalo globálním trendem, který se dotýká téměř každé země bez výjimek. Ztráta biodiverzity půdy, vody, snižování zalesnění a související půdní eroze přináší dosud nepředpokládané a dramatické změny ohrožující kompletnost ekosystémů.

Jeffrey také vymezil akční kroky, které považuje nejen za funkční v boji za udržitlenou budoucnost. Jsou jimi:

  • Boj proti korupci a silnému lobby společností, jejichž hlavní byznys souvisí s těžbou ropy, uhlí a zemního plynu. Do roku 2050 bychom se měli odprostit od fosilních paliv a přejít k obnovitelným zdrojům energie.
  • Investice do životního prostředí, společnosti a vládní stability.
  • Zapojení nejbohatších lidí světa do boje s chudobou a dalšími cíli. Za zcela nesprávné považuje fungování daňových rájů, které blokují finance, jež by se mohly stát investičním prostředkem pro naplnění cílů.
  • Zelená ekonomika a pracovní místa, které vytvoří, včetně míst souvisejích se vzděláváním a zdravotní péčí označil za ty, které by měly nahradit zaměstnání, jež lidem poskytuje zaměstnání přímo související s výrobou zbraní. Tedy oblastí, které se stala aktuální s rostoucím počtem válečných konfliktů a teroristických útoků.
  • Zpracování technologických “roadmaps” (znalostní databáze dostupných technologií), které by mohly být dostupné celosvětově a to včetně výstupů výzkumu. Jedině otevřená data a dostatek informací o ověřených správně fungujících technologiích, dle jeho názoru, mohou urychlit celý proces.
  • Výzvou vlád je zejména spolupráce, transparentnost, férovost, upřímnost a prosazování společensky odpovědných rozhodování.

V závěru uvedl, že firmy, které staví svoje podnikání na destrukci planety, ničí nejen svoje budoucí příjmy, ale celý svůj vlastní byznys. V rétorice řeči potvrdil výzvy a problémy, o které se podělil již v červnu v Praze.

Uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs v Praze promluvil o Cílech udržitelného rozvoje.

Další řečník, kterým byla tentokrát češka Marie Chatardová zvýraznila potřebu alokace potřebné investice pro rozvoj infrastruktury vedoucí k naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Stálá představitelka ČR při OSN zdůraznila význam sběru, monitoringu a zejména evaluace dat souvisejících například i se vzděláním a zdravotní péčí žen a dívek po celé planetě.

Zvučným tématem politického fora je klimatická změna, která souvisí i s migrací obyvatelstva odcházejících z oblastí postižených válečnými konflikty. Ty jsou často spojeny s nadměrnou těžbou fosilních paliv a následné vyplenění původní krajiny, změnou infrastruktury, příležitostí pro zajištění živobytí a v neposlední řadě s nedostatkem vzdělání a zdravotní péče zejména pro ženy. Klišé, které říká, že vše se vším souvisí, se zde potvrzuje v každém proslovu řečníků ze všech koutů světa.

Závěrem, avšak v neposlední řadě, je nutné zvýraznit téma robotizace a třetí průmyslové revoluce, kteřá přichází s nepředpokládatelným rozvojem IT a nanotechnologií. Oblast technologií, které často nahrazují lidksou práci jsou natolik dynamické, že v brzké době můžeme očekávat významné změny zaměstnanosti, přístupu k informacím i rychlosti rozvoje. Věřme tedy, že udržitelným směrem.

Součástí fora je i prezentace plnění cílů jednotlivými státy. Letos prezentovat bude i Česká republika v zasoupení místopředsedy vlády a ministra životního prostředí, Richarda Brabce, Robina Dufka, zástupce firmy JRK BioWaste Management a Taťána Gregor Brzobohatá, která zastupuje svoji organizaci Krása pomoci.

Plastový odpad okupuje naše životní prostředí, jak na zemi, tak v moři. Vědci odhadují, že v roce 2050 může být v oceánech více plastů než ryb. Greenpeace je součástí celoevropské iniciativy žádající změnu podmínek pro nakládání s odpady, a to především s těmi plastovými. Ale pokud něco chceme změnit, potřebujeme, aby nás bylo slyšet.

Přidejte své jméno k výzvě “PLAST JE PAST”, kterou vede organizace Greenpeace a pojďme změnit to, jak nakládáme s odpady a jak se chováme k oceánům a životu v nich.

Globální produkce plastových výrobků se v posledních letech dramaticky zvýšila. Největší podíl celosvětové poptávky po plastech tvoří obalové materiály (v Evropě je to 39,9 %), z nichž většina je jen na jedno použití, tedy například různé příbory, kelímky či sáčky.

Odhaduje se, že plasty již nyní tvoří 60 až 80 % procent všech odpadků v mořích a oceánech, přičemž toto číslo stále stoupá. Plasty v oceánech ohrožují život dvěma způsoby. Zvířata jako ryby a ptáci je mohou nechtěně spolknout a buď se zadusit, nebo zajít na ucpaný trávicí trakt a podvýživu. Dalším problém je možnost uškrcení či udušení kvůli různým plastovým sáčkům či zbytkům rybářských sítí.

Je čas začít jednat. První krok Vám zabere jen několik vteřin.

Zajímají Vás podrobnosti a souvislosti s cirkulární ekonomikou? Přečtěte si příspěvek Ladislava Špačka ze Sdružení chemického průmyslu, který problematiku plastů v oceánech přiblížil v souvislostech s prostředím v České republice v letním čísle Odpadového fora. 

Pozvánka na konferenci Předcházení vzniku odpadů

Na konferenci Předcházení vzniku odpadu se další členské organizace plnící principy Responsible Care zaměří zejména na předcházení vzniku odpadů při výrobě, distribuci a užití výrobků z plastů. Důraz bude položen i na ochranu vod a moří.

Zejména plasty totiž, představují hrozbu nejen pro zdraví našich vod, moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů, které se hromadí v mořích, vzniká při činnostech na pevnině. Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině. Každoročně skončí ve světových mořích a oceánech přibližně 10 milionů tun odpadků. Plasty, zvláště pak obalové odpady z plastu, jsou hlavním typem drobného odpadu, se kterým se lze setkat v mořském prostředí.

Na rozdíl od organických materiálů se běžné typy plastů plasty v přírodě nerozkládají a hromadí se v přírodním prostředí, zejména v oceánech. Sluneční světlo, slaná voda a vlny rozloží plasty na ještě menší kousky. Oceánské proudy spolu s větry a zemskou rotací tyto částečky, z nichž některé měří pouhé mikrony, shromažďují a vytvářejí velké skvrny v oblastech zvaných odpadkové víry. Tyto odpadkové víry jsou tekuté a mění svou velikost a tvar. Odhaduje se, že největší a nejlépe prozkoumaný odpadkový vír, Severní tichomořský odpadkový vír, stáhl dohromady 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území, které je podle odhadů dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických. V našich oceánech existuje pět dalších velkých mořských vírů, kde se rovněž hromadí odpady, a to i v Atlantském oceánu.

Vzhledem k jeho velikosti a hojnému výskytu mořští živočichové a mořské ptactvo zaměňují odpad v moři s potravou. Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Požití postihuje celá hejna ryb a mořských ptáků.

Ačkoli odpady v moři představují jen jeden z faktorů vyvíjejících tlak na zdraví mořského prostředí, vzbuzují rostoucí obavy. Kumulování plastů v přírodě a jejich dlouhá životnost tento problém dále komplikuje. Podle některých odhadů asi 80 % odpadu, které se nachází v mořském prostředí, pochází z činností probíhajících na pevnině. Řešení problému odpadu v moři musí začít tím, že se zabrání jeho vzniku.

I při řešení tohoto problému však může pomoci každý občan, děti nevyjímaje, všichni účastníci Konference Předcházení vzniku odpadů. SCHP ČR chce být řešení této problematiky ještě více nakloněn a to i jako reprezentant PlasicsEurope v ČR i spoluzakladatel Národní technologické platformy Plasty.

 

RANDOM POSTS

0 16
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...