Business

Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání přírodními zdroji, by měla být součástí návrhu jakéhokoliv produktu a je také součástí průmyslové strategie: Odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Ukázky toho, že to jde, přinese letošní ročník konference Předcházení vzniku odpadů (PVO), která se koná letos v 12. a 13. října v pražském Autoklubu v Opletalově ulici.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října.  První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

Generálním partnerem konference je společnost Ahold Czech republic a.s. Mezi další partnery odborné konference patří společnost Erst&Young a Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH), která sdružuje komerční a nekomerční subjekty prosazující a dodržující principy oběhového hospodářství.

Dobrých příkladů není nikdy dost

Legislativa je alfou a omegou dobře fungujícího odpadového hospodářství, které klade důraz na první stupeň hierarchie odpadů, tedy předcházení jejich vzniku. Konferenci proto zahájí ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart, který se zaměří na novinky z české odpadové legislativy. Čeká nás velká výzva českého odpadového hospodářství – rok 2024 – zákaz skládkování. Součástí prvního bloku budou přednášky o možnosti financování a podpory projektů oběhového hospodářství.  Následně navážou přednášky s ukázkami příkladů dobré praxe.

„I když v České republice nadále narážíme na častou skepsi a krátkozrakost managementu českých podniků, některé společnosti se celosvětovým dopadem se projektům, jež předchází odpadům, nebrání a dokážou díky nim i generovat zisk,“ vysvětluje organizátorka konference Jana Drábková, proč se program zaměřuje hlavně na praktické ukázky fungující praxe.  Dobrými příklady, které na konferenci zazní, jsou například společnost IKEA se svým projektem Druhý život nábytku nebo společnost H & M se svoji exkluzivní fashion kolekcí CONSCIOUS .

Do prodejen H & M mohou zákazníci zanést jakékoliv staré oblečení nebo textil, za který posléze dostanou slevu na nákup nové módy.

Touto cestou chceme poskytnout módu a kvalitu za nejlepší cenu co nejvíce udržitelným způsobem. Uzavření smyčky je závazek H & M směrem k udržitelné budoucnosti módy. Cílem je vytvořit cyklus v používání  textilií, aby nežádoucí oděvy mohly být znovu použity a recyklovány pro vytvoření nových textilních vláken a posloužit pro výrobu dalších produktů,“

říká Slavomíra Barnová z české pobočky společnosti H & M.

Dalším z pilířů oběhového hospodářství a šetrného nakládání se zdroji je sdílená ekonomika, které organizátoři konference budou věnovat poslední blok přednášek prvního dne. V rámci tohoto bloku vystoupí například zakladatel platformy SharyGo Dan Erblach, který představí sdílení jako nový způsob využívání věcí. Impact Hub Praha ukáže sdílenou ekonomiku jako nástroj na vytváření komunit za účelem společného boje se společenskými problémy, jako je ochrana životního prostředí.

Neplýtvej potravinami

Druhý den konference bude věnován výhradně potravinovému odpadu a novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, která od začátku roku 2018 prodejnám s plochou nad 400 m2, udává povinnost darovat neprodejné potraviny na humanitární a charitativní účely.

„Samotnou změnu v zákoně reprezentuje zejména jeden obsáhlý odstavec, který však neodpovídá na klíčové otázky spojené s organizací, zodpovědností a financováním darování potravin. S ohledem na aktuálnost jsme se konference rozhodli věnovat druhý den potravinovým odpadům s otevřením široké panelové diskuze k problematice novely zákona,“ vysvětluje výkonný ředitel CEMCu Vladimír Študent.

Cílem panelové diskuze bude vytvořit prostor pro vyřešení klíčových otázek spojených s novelou zákona. Diskuze se zúčastní zástupci všech zainteresovaných stran, jako je MZe, MŽP, MPSV, SZPI, Potravinových bank a SOCR ČR, který je spoluorganizátorem.

Změna myšlení

„Změna legislativy je jen počátek dlouhodobého procesu změny myšlení zainteresovaných skupin. Je potřeba, aby změnu doprovázela tvorba takových systémových opatření, bez nichž se cirkulární ekonomika nestane součástí našeho života. Tato konference je střípkem, který přikládáme do mozaiky řešení,“ popisuje úlohu konference Jana Drábková.

Pro více podrobností z programu a aktualit z přípravy konferenci sledujte stránky www.predcházeniodpadu.cz nebo facebook konference.

Nové sídlo společnosti zajišťující technické služby pro město Hranice vyroste do tří let na severovýchodním okraji města. V navrhovaném areálu bude umístěno několik provozů odlišného charakteru; reprezentativní funkce budou soustředěny do architektonicky výrazného kruhového objektu, který do území vnese jasnou a snadno zapamatovatelnou identitu, technická část je navržena na ortogonálním rastru, s důrazem na funkčnost, obslužnost a ekonomický aspekt stavby. Součástí areálu bude také edukační centrum a prostory pro začínající podnikatele v rekonstruovaném stávajícím administrativním objektu.

Stávající areál firmy EKOLTES Hranice, a. s., se nachází v severovýchodní části města, na rozhraní průmyslové zóny, sídlištní zástavby a volné krajiny a v současné době jej tvoří objekt administrativy a dílen v nevyhovujícím provozním, estetickém i technickém stavu a sběrný dvůr se zázemím. Nově zde má být umístěno několik provozů zcela odlišného charakteru – administrativní centrum, edukační centrum, sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Každá ze jmenovaných funkcí má specifické požadavky na funkčnost, reprezentativnost i dopravní obslužnost.

Stavební program je logicky rozdělen na reprezentativní a technickou část. Reprezentativní část vyplňuje východní část pozemku v návaznosti na příjezdovou komunikaci a je navržena jako solitér kruhového půdorysu; kruh zde symbolizuje recyklaci, koloběh či navrácení produktu zpět do procesu používání. Ústředním motivem návrhu je stoupající spirála, do které jsou vkládány jednotlivé prvky programu. Geometrie spirály je definována dvěma kruhy, jejichž mezikruží vytváří rámec pro umístění požadovaných funkcí: v podzemním podlaží se nachází parkování a zázemí sběrného dvora, ve dvou nadzemních podlažích jsou soustředěny administrativní zázemí, vedení firmy a edukační centrum. Kancelářské prostory ve formě pravoúhlých boxů jsou propojeny dynamicky tvarovanou chodbou s rozmanitými meziprostory a zákoutími, které lze využívat jako terasy, kuchyňky, zasedací místnosti či k neformálnímu posezení.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes9

Edukační centrum neboli centrum prevence odpadů je důležitou součástí programu a přidanou hodnotou návrhu, jež zdůrazňuje potřebu smysluplného zacházení s odpady. Návštěvnická trasa začíná tzv. RE-USE centrem, pokračuje expozicí nakládání s odpady a přednáškovým sálem a je zakončena vyhlídkou do krajiny na střeše objektu, přičemž RE-USE centrum v 1. NP a přednáškový sál ve 2. NP jsou nejvýraznějšími prvky celé stavby. Na spirále mezi nimi jsou prezentovány jednotlivé druhy odpadu, možnosti jejich zpracování i následného využití. Návštěvníkům je po celou dobu prohlídky zprostředkován vizuální kontakt se sběrným dvorem, a mohou tak sledovat celý proces recyklace v přímém přenosu. Samostatnou částí expozice je pak střešní krajina, kde jsou představeny ekologické přístupy s blízkým vztahem k přírodě – větrná energie, sluneční energie, včelařství, hmyzí hotel apod.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes6

Střed mezikruží vyplňuje provoz sběrného dvora. Kruhové uspořádání umožňuje minimalizovat manipulační plochy pro obsluhu sběrného dvora, neboť pohyb po kružnici v jednom směru eliminuje otáčení vozidel a zvyšuje uživatelský komfort jak pro pracovníky, tak pro zákazníky.

Vzhledem k poloze a povaze řešeného objektu je materiálové řešení navrženo v industriálním duchu. Ústřední spirála je provedena jako betonová superkonstrukce, veškeré další funkce využívají maximum recyklovaných materiálů, aby i samotný objekt byl showroomem recyklace.

Technická část areálu umístěná v západní části areálu představuje racionální protipól kruhového uspořádání; je rozvržena do čtverce a umožňuje maximálně efektivní a ekonomický způsob využívání.

V severní části areálu se nachází stávající administrativní budova; jedná se o soubor několika přístaveb a dostaveb nesourodého charakteru, který rekonstrukcí získá novou tvář a přehlednou dispozici s jasnými provozními vazbami a širokými možnostmi využití, například jako pronajímatelné kanceláře pro začínající podnikatele.

Nedílnou součástí řešení je vegetační úprava nezastavěných ploch, které plní zejména funkce mikroklimatickou, hygienickou, urbanistickou, ekologickou a estetickou. Veškeré úpravy jsou navrženy tak, aby byly snadno udržovatelné, prostorově a provozně bezkonfliktní. Kruhová plocha uprostřed areálu připomíná přírodě blízký hájek tvořený kombinací bříz s podrostem kapradin a okrasných travin. Ze západní a jižní strany je areál odcloněn stromořadím. Extenzivní lehká vegetační střecha je porostlá převážně sukulenty, zelené plochy jsou pokryty trávníkem.

chybikkristof-architects-urban-designers_ekoltes

 

Pohledová deska PACKWALL Design pro obklady stěn a finální povrchy.

Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh asi 18 000 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může třeba vzniknout stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce.  Desky z nápojových kartonů tak v udržitelném stavebnictví je možné najít například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Důležité je však zmínit, že malé množství zbytku potravin nevadí. Není třeba je tedy důkladně vymývat, jen důkladně vyprázdnit.  „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

K vyšší míře třídění přispívá i dostatek kontejnerů. Praha jejich počet meziročně zvyšuje.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony. 

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění energetické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren jako palivo. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot (> 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.

“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil. Za těžko recyklovatelný materiál jsou nápojové kartony považovány kvůli svému vícevrstvému obalu. Díky moderním technologiím, které si poradí i s kombinovanými obaly, však k jejich recyklaci dochází a tyto druhy odpadů jsou dále využívány.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane přes 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca  1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země. 

Věděli jste, že…

  • … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru?
  • … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?
  • … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®?

This slideshow requires JavaScript.

Klasický obárzek ve městě Funchal. Door to door systém sběru, tedy systém "ode dveří" je využíván u domů místních obyvatel.

Ostrovní státy či provincie mívají často velké deficity v třídění odpadů. Dovodem bývá dlouhodobě podinvestovaná infrastrukutra či nedostatek recyklačních kapacit. Většina odpadů tak často končí na skládkách. Dva portugalské ostrovy – Madeira a Azory, u kterých by se daly očekávat podobné výsledky, mají však odlišné výsledky i nakládání s odpadem. Azory podle údajů z roku 2014 skládkují více než 80 % odpadů. Madeira jen necelá dvě procenta. Důvod? Kapacity pro energetické využití odpadů.

V Portugalsku jsou tři zařízení na energetické využívání odpadů. Jedno v Portu, druhé v Lisabonu a třetí na Madeiře. To je jeden z důvodů, proč má skládkování na Madeiře červenou. Jedná se o hornatý ostrovní stát s krásnou přírodou a celkovou rozlohou 801 km². Na tak malé ploše si těžko můžeme představit skládku, která by ročně pojala přes sto tisíc tun odpadů. Taková situace je však na sousedních Azorech, které skládkují většinu svého odpadu. Recyklace a třídění odpadů je však v současnosti na Madeiře stále nedostatečné a s postupným zaváděním balíčku o cirkulární ekonomice se bude muset i tento ostrov přidat k “recyklační” evropské společnosti. V současnosti tak zavádí intenzivní oddělený sběr odpadů, který překvapí nejednnoho turistu. Většina přímořských států v turistických oblastech s efektivním tříděním odpadů stále bojuje. Příkladem jsou i řecké ostrovy, kde se turistům nabízí typický obrázek přeplněných “hnízd” na třídění, respektive netřídění, odpadů.

Madeira vsadila na osvětové aktivity a intenzifikaci systému tříděného sběru. V určité dny v týdnu tak před domy uvidíte malé nádoby na tříděné odpady. V horských vesnicích a těžce dostupných oblastech jsou stále sběrná hnízda s velkokapacitními nádobami, ty jsou však vždy doplněny cedulemi o správném systému třídění a málokdy najdete stání s nedostatečnou údržbou a přeplněnými nádobami. I přesto, že jednotlivé členské státy mohou vykazovat plnění cílů recyklace za celé území, dochází již nyní k renesanci odpadového hospodářství a i malé ostrovní provincie investují do nových systémů.

Na Madeiře je energeticky využito 90 % odpadů, 8 % je tříděno a necelá dvě procenta končí na skládkách. Z tříděného odpadu tvoří 37 % papír, 33, 9 % sklo, kovové a plastové obaly 29 % a necelé procento tvoří oddělený sběr baterií. Systém je tedy stále v porovnání například s českými výsledky, nedostatečný. Energetické využívání odpadů je však stále preferovanější řešení než prosté skládkování.

This slideshow requires JavaScript.

 

Zdroj dat: Evropská Komise, Informační list o odpadovém hospodářství Portugalska. 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V sídle OSN dne 18. července v rámci konání politického fora na nejvyšší úrovni proběhla konference SDG Business forum.

Nejvýznamnější body z uvítacích proslovů Business fora: 

Lise Kingo (CEO and Executive Director of the United Nations Global Compact): “Jsme první generace, která má prostředky na boj s chudou, avšak dvě miliardy lidí žije v zemích, které trpí nedostatkem vody a statisíce lidí žijí pod hranicí příjmů o výši dvou dolarů denně. Potřebujeme radikálním způsobem aktivizovat náš zájem o naplňování cílů s důrazem na měření skutečného dopadu.”

Wu Hongbo (Under-Secretary-General for Economic and Social Affairs, United Natiions): Dnešní setkání, které se koná na půdě OSN, přímo v prostředí General Assembly Hall vyjadřuje dramatickou potřebu vzbudit zájem byznysu o participaci na naplňování cílů. V rámci Partnership Exchange jsme v prvním dni setkání slyšeli o důležitosti mezisektorové spolupráce, která zahrnuje byznys. Dnes se však dozvíme, jak přeměnit strategi v konkrétní akci. Naše očekávání od byznysu a průmyslu jsou následující:

  1.  Propojení sociálních, ekologických a ekonomických aspektů.
  2.  Jako největší uživatelé zdrojů, očekáváme, že se byznys stane lídrem v oblasti plnění cíle udržitelné produkce a spotřeby.
  3. SDG jsou o koherenci, propojení a integraci. Tyto oblasti vyžadují přeměnu vnímání cesty, jak děláme byznys.
  4. Péče o ženy, děti a pořebné není jen morální povinnost, ale i ukázka moudrosti a chytrosti při nastavení dlouhodobě udržitelných byznys modelů.

SDG jsou o lidech, proto musím pracovat společně, abychom si byli jisti, že každý jedinec může naplnit svůj potenciál v rámci limitů prostředí. SDG’s jsou o naší planetě a o její ochraně s cílem zachovat současné hodnoty pro budoucí generace. Pracujme společně s cílem zapojit každého do procesu využívání blahobytu, který máme k dispozici. SDG’s jsou o partnerství. Pracujme společně a mobilizujme prostředky k našich cílů.”

Silným tématem celého fora je i Indie, které i v současnosti patří mezi rozvojové země čelící mnoha environmentálním, sociálním a zejména ekonomickým výzvám. Hlavním bodem pro naplňování SDG’s v Indii je zabezpečit hospodářského růstu, který je nutný pro přesun od chudoby k prosperitě. Následujícím bodem je podpora přístupu ke vzdělání. Nezbytným bodem pro rozvoj je však, oproti cílům rozvinutých zemí, zajištění bydlení pro každého, které je zároveň propojeno s tématem zajištění dostatečného zdroje elektřiny.

Obecným cílem byznysu je zajistit byznys pro vlastníky. V posledních letech ale vnímáme posun od prostého vytváření zisku k zajištění zodpovědné produkce. “Důležité je si uvědomit, že naplnění SDG’s neproběhne v New Yorku, ale v jednotlivých zemích. Příkladem je recyklace PET lahví umožnila vytvořit zaměstnaní pro 20 000 lidí, ze kterých je většina žen. Tato spolupráce mezi byznysem,  komunitou a vládou je skvělám příkladem, jak může podnik plnit cíle SDG’s a současně produkovat. zisk.” doplnila jedna z panelistek hlavního fora.

Kristian Jensen (Minister of Finanance, Denmark). “Svět potřebuje snílky, ale také ty, kteří tyto sny změní v realitu. Dánský penzijní fond má v současnosti lepší výsledky v plnění závazků svých věřitelů než banky. Já osobně bych byl raději, kdyby se mi o moje finance staral fond.”

Frans Lindelow (CEO, Skandia). “Pomalu se posunujeme z pojmu “shareholders value” k “shared value”. 

Gavin Wilson (CEO, IFC Asset Management Company). “Je třeba změnit vnímání ředitelů společností, kteří stále rozdělují způsob, jakým se rozhodují v souvislosti s naplňování SDG’s v jejich soukromém životě a v práci.” 

Nick Chrism (Deputy Head of Global Sales and Markets / Global Chair of Infrastructure, Govenment and Healthcare, KPMG): “Progres je nezbytností pro naplňování cílů, které hovoří o investicích potřebných ze strany byznysu. Nezapomínejme ale na to, že není možné být zaměřen jen na dlouhodobé strategie. Ty jsou v současnosti narušeny disruptivními technologiemi, o kterých jsme do teď neměli ani ponětí.”

Laura Palmerio (Sustainable Integration Director, Danone): “Aqua spolupracuje se 700 farmáři s cílem změnit konvenčního na organické zemědělství. Aqua zároveň zajišťuje zajištění funkčnosti dodavatelského řetězce, který i malým farmářů umožňuje prodávat rýži, kterou pěstují. A jak tato spolupráce přináší byznys pro Danone (vlastníka společnosti Aqua)? Danone se zavázalo zajišťovat péči o vodní zdroje a konvenční zemědělství s využíváním minerálních hnojiv je jedním z největších zdrojů znečištění v dané oblasti. Díky dlouhodobé spolupráci, vzdělávání a nastavení oboustranně výhodných podmínek šetříme přírodní zdroje a vytváříme oboustranně výhodné partnerství. Voda, kterou společnost Aqua prodává je zároveň uvědomělá v oblasti produkce plastů – voda není prodávaná v nádobách menších než 20 litrů.”

Máte zájem o více informací? Čtěte:

V New Yorku odstartovalo politické forum na vysoké úrovni o plnění cílů udržitelného rozvoje

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na politickém foru na vysoké úrovni, které bylo v pondělí 17. července zahájeno v sídle OSN v New Yorku. V úvodni sekci byly významně vyzdvihnuty témata týkající se společenské zodpovědnosti za boj s chudobou s důrazem nenechat nikoho pozadu (z anglického výrazu “Leave no one behind”). Agenda 2030 se díky aktivní činnosti Úřadu vlády ČR stala aktuálním i v České republice a v současnosti je na pořadu dne její dostatečná propagace a podpora klíčových aktérů. 

Ačkoliv je boj s chudobou tématem posledních desetiletí, ani v 21. století není dořešeno. Naopak, boj s nedostatkem přírodních zdrojů souvisejících se zajištěním základních podmínek pro přežití, se stává jednou z největších výzev zejména díky neustále se zvyšujícím důsledkům klimatické změny, o jejíž existenci již není možné pochybovat.

Jeffrey Sachs, světový ekonom a profesor, který v rámci udělování Cen SDG’s (prestižního ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje, které se uskutečnily v minulém měsíci v České republice) vystoupil i na Karlově Univerzitě v Praze,  opět v úvodní sekci fora významně zmínil potřebu přesunout se k odklonu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Stěžejní část svého projevu věnoval vyzvdvišení tématu bohatství, které společnost v současné době má a které by již nyní mohlo zahájit účinný boj s překážkami, jež nám brání naplňová cílů udržitelného rozvoje a boji s chudovou. Jen 2043 nejbohatších lidí planety mezi sebou dělí 7.7 bilionů dolarů. Výstup je jediný – jsme v době, kdy kumulujeme neuvěřitelné množství bohatství, které je však mezi vlastníky rozmístěno takovým způsobem, že nerovnosti mezi populací jsou největší v historii země.

Udržitelné nakládání s půdou jako mezisektorový problém

Nakládání s půdou zcela neudržitelným zpsůobem se stalo globálním trendem, který se dotýká téměř každé země bez výjimek. Ztráta biodiverzity půdy, vody, snižování zalesnění a související půdní eroze přináší dosud nepředpokládané a dramatické změny ohrožující kompletnost ekosystémů.

Jeffrey také vymezil akční kroky, které považuje nejen za funkční v boji za udržitlenou budoucnost. Jsou jimi:

  • Boj proti korupci a silnému lobby společností, jejichž hlavní byznys souvisí s těžbou ropy, uhlí a zemního plynu. Do roku 2050 bychom se měli odprostit od fosilních paliv a přejít k obnovitelným zdrojům energie.
  • Investice do životního prostředí, společnosti a vládní stability.
  • Zapojení nejbohatších lidí světa do boje s chudobou a dalšími cíli. Za zcela nesprávné považuje fungování daňových rájů, které blokují finance, jež by se mohly stát investičním prostředkem pro naplnění cílů.
  • Zelená ekonomika a pracovní místa, které vytvoří, včetně míst souvisejích se vzděláváním a zdravotní péčí označil za ty, které by měly nahradit zaměstnání, jež lidem poskytuje zaměstnání přímo související s výrobou zbraní. Tedy oblastí, které se stala aktuální s rostoucím počtem válečných konfliktů a teroristických útoků.
  • Zpracování technologických “roadmaps” (znalostní databáze dostupných technologií), které by mohly být dostupné celosvětově a to včetně výstupů výzkumu. Jedině otevřená data a dostatek informací o ověřených správně fungujících technologiích, dle jeho názoru, mohou urychlit celý proces.
  • Výzvou vlád je zejména spolupráce, transparentnost, férovost, upřímnost a prosazování společensky odpovědných rozhodování.

V závěru uvedl, že firmy, které staví svoje podnikání na destrukci planety, ničí nejen svoje budoucí příjmy, ale celý svůj vlastní byznys. V rétorice řeči potvrdil výzvy a problémy, o které se podělil již v červnu v Praze.

Uznávaný světový ekonom Jeffrey Sachs v Praze promluvil o Cílech udržitelného rozvoje.

Další řečník, kterým byla tentokrát češka Marie Chatardová zvýraznila potřebu alokace potřebné investice pro rozvoj infrastruktury vedoucí k naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Stálá představitelka ČR při OSN zdůraznila význam sběru, monitoringu a zejména evaluace dat souvisejících například i se vzděláním a zdravotní péčí žen a dívek po celé planetě.

Zvučným tématem politického fora je klimatická změna, která souvisí i s migrací obyvatelstva odcházejících z oblastí postižených válečnými konflikty. Ty jsou často spojeny s nadměrnou těžbou fosilních paliv a následné vyplenění původní krajiny, změnou infrastruktury, příležitostí pro zajištění živobytí a v neposlední řadě s nedostatkem vzdělání a zdravotní péče zejména pro ženy. Klišé, které říká, že vše se vším souvisí, se zde potvrzuje v každém proslovu řečníků ze všech koutů světa.

Závěrem, avšak v neposlední řadě, je nutné zvýraznit téma robotizace a třetí průmyslové revoluce, kteřá přichází s nepředpokládatelným rozvojem IT a nanotechnologií. Oblast technologií, které často nahrazují lidksou práci jsou natolik dynamické, že v brzké době můžeme očekávat významné změny zaměstnanosti, přístupu k informacím i rychlosti rozvoje. Věřme tedy, že udržitelným směrem.

Součástí fora je i prezentace plnění cílů jednotlivými státy. Letos prezentovat bude i Česká republika v zasoupení místopředsedy vlády a ministra životního prostředí, Richarda Brabce, Robina Dufka, zástupce firmy JRK BioWaste Management a Taťána Gregor Brzobohatá, která zastupuje svoji organizaci Krása pomoci.

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí. 

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější.  

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je papír objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích. 

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?

 

Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

 

visici_pytle2

 

Skvěla alternativa jednorázovým igelitkám a sáčkům jsou kompostovatelné sáčky, se kterými v loňském roce zvedly pozornost dvě české studentky. Zdroj: frusack.com

 

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší? 

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.
  • Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.

 

 

Autor: Ing. Soňa Jonášová

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

sona@incien.org

Praha 27. 6. 2017

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

RANDOM POSTS

0 14
Předcházení vzniku odpadů je nedílnou součástí oběhového hospodářství, před jehož výzvami dnes český průmysl a podnikatelé stojí. Myšlenka, jak předcházet odpadům a zamezit plýtvání...