Business

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.

Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru “od dveří”, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra “čistoty” vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

“Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 – 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle “zero waste” a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 – 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat” – říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Správným tříděním ale celé “kolečko” teprve začíná. Na co tedy u třídění  papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou  tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. “Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“ říká zástupce firmy pan  Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.

 

A jak takový proces vypadá představí následující fotoreport:

Jak se vyrábí taková izolace? Poví vám o tom Felix! Zdroj: CIUR, a.s.)

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

 

Pamatujte si:

Co do kontejneru na papír PATŘÍ Co do kontejneru na papír NEPATŘÍ
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.

Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice, ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec.

 

A úplně na závěr se můžete podívat na video o příběhu papíru od společnosti EKO-KOM, a.s.!

 

 

Každý produkt má vlastní obal a některé jsou dotažené do posledních detailů. Potraviny, které není vhodné vystavovat slunci, jsou navíc v obalu látkovém.

Boom obchodů, kde můžete nakoupit suroviny bez obalů, pokračuje. Při návštěvě Zlína naší pozornosti neunikl obchod Bez obalu, za jehož založením stojí sympatický mladý pár se dvěma dětmi – Ingrid a Michal Poppe. Celou myšlenku není třeba dlouhosáhle představovat, ale za zmínku určitě stojí dávka inspirace a přesvědčení, která rodinu k takovém kroku vedla. Ingrid na webových stránkách píše:

“… tohle jsou hlavní důvody, proč obchůdek vznikl:

  • Protože my, jako rodina, chceme nakupovat kvalitní potraviny a nechceme je nakupovat v jednorázových obalech (tedy chceme minimalizovat náš odpad).
  • Protože věříme, že takhle chce nakupovat víc lidí a my jim chceme pomoct – že prostě budou mít na výběr.
  • Protože si myslíme, že bezobalové prodejny jsou zejména lokální záležitostí – ne neosobní prodej, ale prostě krámky, kde si můžete nakoupit úplně přirozeně, zastavit se na kus řeči, dostat slevu, nebo kde můžete říct, co ještě sháníte, a my se vám to pokusíme sehnat.
  • Protože víme, že bezobalové nakupování není věc, kterou si rodina osvojí ze dne na den. Jde o úplně odlišný koncept nakupování, kdy je potřeba víc plánovat, jaké potraviny jsou potřeba, nachystat si nádoby a pak jít nakoupit. Tedy to chce čas. A nejlepší, jak to podpořit, je být v tom spolu. Učit se, komunikovat, dávat si rady a tipy. Tedy jakoby udělat z nakupování příjemnou záležitost (nejen doplnění zásob), na kterou se všichni budeme těšit.
  • A protože jsme přesvědčeni, že velké věci se dějí zdola a tedy každé malé šetření odpadem, odpovědný přístup k spotřebě a upřednostnění kvalitních, a pokud možno lokálních potravin, je ve výsledku velký přínos. A to jak pro rodiny, tak i pro celou společnost.”

A my už jen přidáváme fotogalerii a vřelé doporučení obchod navštívit. Setkáte se nejen s velmi milou obsluhou, ale třeba při nákupu objevíte i nějaký skvělý kousek v mini “freeshopu” nebo si přečtete bezobalové knihy při hrnku kávy či čaje, který si sami můžete uvařit. Celý koncept je velmi přátelský a vítající všechny kolemjdoucí.

Od Michala se můžete inspirovat také přístupem k marketingu a propagaci vlastních činností na blogu Slušných firem, jejichž součástí je i zlínský bezobalový obchod.

 

Plýtvání potravinami, palčivé téma, které se poslední dobu stává více a více aktuální. Tento jev dosáhl svého nehorázného měřítka teprve v soudobých dějinách – ročně se vyplýtvá 30 % veškerých potravin napříč produkčním řetězcem. Složité otázce plýtvaní jídlem se věnuje nejen řada mezinárodních organizací, ale i domácí, např. analytické centrum Glopolis, iniciativa Zachraň jídlo a také české potravinové banky. Právě z jejich podnětu  se 21. až 23. dubna konal v Česku první Food-waste hackathon, hledající “smart” řešení pro problematiku plýtvání potravinami.

Věděli jste, že… ?
  • ⅓ světové produkce potravin je ztracená v důsledky špatné infrastruktury, distribuce a spotřeby.
  • Jak uvádí FAO, kdyby globální plýtvání potravinami bylo státem, umístilo by se na 3. místě v žebříku největších producentů skleníkových plynů, hned za USA a Čínou.
  • Neuvěřitelné 3,3 gigatuny skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 zrychlují příchod klimatických změn na planetární úrovní.
  • Výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, že třetina obyvatel ČR vnímá plýtvaní potravinami jako vážný problém, který je potřeba bezodkladně řešit. Avšak většina respondentů podceňuje reálné  množství vyhozených potravin.

V rámci kampaně Reduce Food Waste proběhne celkem pět hackathonů v pěti státech střední Evropy. Ten nejlepší získá plnou podporu na jeho realizaci.

Hackathon je atraktivní formou pro rozjezd jakýchkoliv nápadů ve sféře IT. Kdo byli jeho účastníci? Nejen programátoři, ale i zástupci neziskového sektoru, studenti environmentálních oborů – všichni, komu plýtvání jídlem vadí. Téměř dvacet mladých lidí se rozdělilo do soutěživých týmů, aby přispěli svými nápady k omezení plýtvaní.  Během třídenního brainstormingu se účastníci soustředili na řadu problémů, se kterými se potýkají jak maloobchodní sítě  či potravinové banky, tak i samotní spotřebitelé.  

“Mezi takové problémy se řadí například potřeba aplikace pro klienty potravinových bank, která by ukázala, jaké potraviny jsou aktuálně k dispozici a v jakém množství, jaká jídla by se z nich dala  uvařit”, uvedla Věra Doušová, předsedkyně České Federaci potravinových bank. Podle ní by aplikace měla obsahovat i vzdělávací prvky – koneční spotřebitelé potravin si jídla  moc neváží, jelikož ho nevypěstovali, nekoupili, ale dostali zdarma. Produkce jídla však něco stojí – jak společnost, tak i planetu.

Dalšími výzvami je například i zefektivnění spolupráce sítí supermarketů s potravinovými bankami, zařazení menších prodejen do odběru přebytečných potravin a zlepšení systému uschovávaní potravin tak, aby se nekazily po delší dobu. Jako jedna z posledních výzev, která zazněla v pátečním programu je potřeba aplikace, která by interaktivním způsobem podala žákům základních a středních škol osvětu v problematice plýtvaní potravin.

Následující brainstorming vyústil do tří konceptů aplikací, které mají potenciál do českého prostředí přinést tak žádoucí změnu v předcházení vzniku gastroodpadů. Aplikace Eco To Go má za cíl spojit restaurace, ve kterých vznikají přebytky pokrmů a zákazníky, kteří je budou moci odebrat za sníženou cenu.  Řada restauraci si tak vrátí část utopených nákladů, získá nové klienty a zároveň sníží svojí uhlíkovou stopu. Klienti si na oplátku polepší ekologickou karmu – a to bez rizika pro peněženku. Zajímavé je i to, že veškerý zisk z aplikace  by byl věnován organizaci Zachraň jídlo.

Další aplikace spojí dohromady přebytky potravin v domácnostech a obchodech, monitoring ledniček a budování nových komunit. Stačí kliknout na ikonu informující že máte přebytky a aplikace vám ukáže jak na ně: buď nabídne recepty a chytré triky pro ukládání potravin, nebo vám ukáže s kým se o ně můžete podělit.

Avšak vítězem celého hackathonu se stala aplikace, která reaguje přímo na potřeby potravinových bank a supermarketů, které jídlo dodávají. Ambiciózní aplikace Předáno usnadní komunikace mezi dodavateli a odběrateli. Jednoduché řešení umožní monitoring procházejících potravin, jejich distribuci a odběr. Podle autorského týmu celoplošné zavedení systému ušetří velký počet přírodních a finančních zdrojů, mnoho hodin lidské práce a také pomůže těm, kteří pomoc opravdu potřebují. V budoucnosti se tým Předáno vidí jako sociální podnik, který bude platformou zlepšující komunikaci mezi prodejnami a potravinovými bankami a osvětové činnosti.

Všechny projekty byly oceněné věcnými cenami splňujícími i ty nejnáročnější environmentální kriteria. Příjemným překvapením pro účastníky byl fakt, že všechny projekty podstoupí do Laboratoře Nadace Vodafone, kde získají nejcennější rady od odborníků, otestují zájem o svoje produkty a pokročí od nápadu k finančně udržitelné realizaci.

Projekty, které vznikly v rámci hackathonu, slibují kvalitativní posun směrem k redukci odpadu a řešení pro ekonomické, sociální a environmentální aspekty plýtvání potravinami. Přejeme účastníkům hodně úspěchu ve vývoji jejich aplikací a úspěšné dotažení nápadu do konce. Myslíte si, že český projekt vyhraje na celé středoevropské úrovni? Vypadá to nadějně.

Text a foto: Stepan Vashkevich

Česká společnost Arancia představuje unikátní řešení zaměřené na eliminaci vzniku odpadu v maloobchodu, domácnostech a celém dodavatelském řetězci. Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

MIWA poskytuje unikátní řešení obchodům s potravinami, umožňující spotřebiteli pohodný způsob nakupování bez obalu.  Zároveň tento systém minimalizuje vznik obalového a transportního odpadu v celém dodavatelském řetězci vytvořením uceleného obchodního ekosystému, který zajišťuje dopravu zboží v opakovaně použitelných transportních kapslích.

„Jedinečný přínos našeho ekosystému spočívá v jeho komplexnosti, neboť zahrnuje skutečně všechny články dodavatelského řetězce. Je to velká změna stávajícího způsobu obchodování s obrovským společenským dopadem „ říká ředitel společnosti Arancia Petr Báča, který projekt zahájil už v roce 2014.

Arancia vyvinula technologii a procesní systém MIWA, založený na myšlence precyklace, tedy přístupu: „nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem, je ho vůbec nevytvářet.“

V úterý 4. dubna spustila společnost Arancia web miwa.eu, v němž detailně představuje fungování celého systému. Základní myšlenka je jednoduchá: výrobci potravin své zboží místo do klasických plastových obalů a kartonových krabic nasypou či nalijí do speciálně vyvinutých kapslí, jež je možné opětovně plnit. Kapsle budou na prodejní ploše obchodů umístěné ve speciálních stojanech tak, aby se z nich dalo odsypávat, nebo odlévat. Zákazník si pomocí aplikace v chytrém telefonu nebo scanneru na vozíku navolí, jaké zboží a v jakém množství chce koupit a obsluha mu jej obratem připraví do vratných nebo znovupoužitelných obalů. Nákup je možné také přímo z aplikace zaplatit, což ušetří čas strávený vykládáním zboží na pás a čekáním ve frontách u pokladen.

„Systém je vhodný pro všechny formáty obchodů s potravinami, pro velké sítě supermarketů, malé lokální obchody, kavárny, nebo třeba farmářské prodejny. Jednoduše propojí malé a velké výrobce s globálními i malými maloobchodníky. “ popisuje Báča.

Technologie MIWA pracuje se sypkými trvanlivými potravinami, jako jsou těstoviny nebo luštěniny, trvanlivými tekutinami, jako med či olej a nepotravinovým zbožím, například s krmivem pro domácí zvířata, nebo drogistickým zbožím. Právě toto zboží bývá prakticky vždy balené v jednorázových plastových obalech.

Prodej zboží odvažovaného zákazníkům do vlastních, nebo vratných obalů navazuje na způsob obchodování a zákaznickou zkušenost, která zde již existovala před nástupem samoobslužných prodejen. „Výzvou ale je zachovat a ideálně vylepšit, při prodeji zboží bez obalu, moderní nákupní zážitek pro spotřebitele a zároveň dodržet všechny předepsané standardy distribuce a skladování z pohledu obchodníka a výrobce. S pomocí MIWA dokážeme vyřešit všechny těžkosti ohledně logistiky a pohodlí nákupu a přitom dodržet to, co slibujeme – tedy odstranit plastový odpad z celého dodavatelského řetěze,“ shrnuje Báča.

Arancia Europa, a.s. byla založena v roce 2015 za účelem vývoje a výroby technologických inovací, které pomáhají překonávat překážky k zavedení koncepce precyklace jako standardu pro spotřebitele, obchodníky a výrobce. V centru pozornosti systému MIWA je řešení pro maloobchod, neboť právě maloobchod má přímý vliv na chování výrobců a spotřebitelů i ostatních článků dodavatelského řetězce.

Mezinárodní tým profesionálů z oblasti retailu, technologií a designu je nyní, po třech letech intenzivní práce, zkoumání, testování a vývoje, připraven představit projekt MIWA světu. Projekt, který během několika let změní zavedený způsob obchodování, podobu obchodů i samotné nakupování.

 

Nová jarní kolekce H&M Conscious Exclusive jde stále vpřed. A to nejenom co se týče udržitelnosti použitých materiálů, ale taky stylu. Letos přináší nový revoluční udržitelný materiál BIONIC® – recyklovaný polyester vyrobený z plastových odpadů, které se bohužel stále častěji objevují na mořských pobřežích.  Výsledkem je nádherná, splývavá látka, která byla použita při tvorbě plisovaných šatů. Ty jsou nosním prvkem kolekce a dokazují, jak výjimečné a krásné může být propojení módy a ochrany životního prostředí.

 Letos poprvé nabízí H&M Conscious Exclusive kromě kompletní kolekce pro ženy a  ležérních formálních modelů pro muže i oblečení pro děti a taky exkluzivní vůni Conscious Exclusive. Ta je vyrobená z čistě přírodních olejů. Kolekce bude k dostání od 20. dubna 2017 na internetu a ve více než 160 obchodech H&M  po celém světě.

“The Journey of a Dress” – krátké video, které představuje nádherné šaty BIONIC®

Conscious Exclusive je kolekce skutečně výjimečných kousků, jako stvořených na oslavu jara. Klíčovým prvkem celé kolekce jsou éterické plisované šaty v pudrově růžové barvě, vyrobené z materiálu BIONIC®. Je to recyklovaný polyester, který je vyrobený z plastových odpadů, které vyplavilo moře. Kolekce nabízí skutečně širokou škálu modelů pro různé příležitosti, z nichž každý dokazuje, že je možné propojit módu a ochranu životního prostředí.

Kolekce Conscious Exclusive navozuje večerní náladu, obzvláště se třpytem a pajetkami, které upoutávají pozornost, na krátkých koktejlových šatech z recyklovaného polyesteru. Smoking se objevuje v novém pojetí jako společenské sako z bio hedvábí a kepru TENCEL® se splývajícími kalhotami. Doplňky zahrnují síťovanou tašku, vyrobenou z recyklovaného pobřežního odpadu, a také elegantní náušnice z recyklovaného skla a plastu. Kolekci tvoří také užší linie pánských oděvů a poprvé obsahuje kolekce Conscious Exclusive i vybrané kousky pro děti.

„Pro tým designerů H&M představuje letošní kolekce Conscious Exclusive příležitost pro tvorbu skutečně originálních a zároveň velmi inovativních kousků. To, že můžeme světu ukázat, co všechno je možné realizovat díky udržitelným materiálům, nás naplňuje neuvěřitelným entuziasmem. Velmi hezkou ukázkou jsou například lehounké plisované šaty z materiálu BIONIC®,“ vysvětluje Pernilla Wohlfahrt, šéfka designu a kreativní ředitelka společnosti H&M.

Pánská kolekce Conscious Exclusive 2017 se soustředí na moderní siluetu, a to obzvláště u černého smokingu na jeden knoflík z bio hedvábí s kalhotami, které jsou po stranách opatřené klasickými smokingovými lampasy. Smoking se nabízí také v tmavě modrém, květinovém žakáru z recyklovaného polyesteru s kontrastním černým límcem. Černý oblek z vlněné směsi zvýrazňuje ramena a obsahuje BIONIC® – polyester z recyklovaného pobřežního odpadu, zatímco westernová bunda z 100% bio bavlny ležérního, upraveného vzhledu je bohatě vyšívaná květinovými vzory.

Ucelený vzhled doplňuje smokingová košile z bio hedvábí a bavlny a také košile s volánkovým předním dílem ze 100% bio hedvábí. Zásadní detail představuje smokingový pás a dlouhý tenký šál ze 100% bio hedvábí, který završuje celý outfit. Pánské oblečení nádherně doplňuje dámskou kolekci Conscious Exclusive stejně tak jako i vůbec první dětské kousky Conscious Exclusive.

Conscious Exclusive je hnacím motorem, který neustále posouvá značku H&M směrem k udržitelnější módě v budoucnu. Více než 26 % produktů z celého portfolia   H&M se nyní vyrábí z udržitelných materiálů (2015), s cílem každým rokem toto procento neustále zvyšovat. Společnost H&M je celosvětově jedním z největších zpracovatelů recyklovaného polyesteru a jedním z největších odběratelů organické bavlny. Jejím cílem je, aby byla v roce 2020 všechna bavlna ze 100 % udržitelných zdrojů. Je to součástí ambice společnosti H&M vyrábět udržitelnou módu dobré kvality, která je dostupná co nejvíce lidem. Další informace najdete na about.hm.com/sustainability.

 

Zakladatelka brněnské značky Tierra Verde, Nataša Foltánová, která vyrábí ekologickou drogerii říká: “Jsme podnikatelskými punkery. Pracujeme nikoliv pro maximalizaci zisku, naši práci považujeme za službu planetě. V Brně vyrábíme ekologické prací a čistící prostředky značky YELLOW&BLUE, které jsou známé nejen v České kotlině, ale i v několika evropských zemích. Děláme však i něco, co nedává ekonomický smysl – shromažďujeme použitý obalový materiál z vlastní výroby, který by jinak skončil na skládce nebo ve spalovně, a vyrábíme z něj praktické věci denní potřeby. A každý takto zrozený kousek do poslední kapky naplňuje naše motto, že VŽDYCKY EXISTUJE ALTERNATIVA.

Pytle od surovin z výroby naší ekologické drogerie YELLOW&BLUE se tedy proměňují na tašky, pouzdra, obaly na sešity a knihy, obálky na dopisy. Sbíráme taky skleněné lahve a vyrábíme z nich úžasné sklenice, misky a lustry. Materiál, který takto sbíráme a zpracováváme, je šťastný, že může znovu posloužit a vlastně takto žít navěky.”

Pojďte se tedy nyní blíže podívat na příběhy některých výrobků a jejich cesty k novému životu.

OBÁLKY

“Na začátku je pytel od jedlé sody, který vyprázdníme a vyrobíme pro vás balíčky oblíbené BIKY, jedlé sody na čistění. Pytle nastříháme na pásy, skládáme a pak sešijeme. Výsledkem jsou tyto milé obálky, které nás zvou k napsání dopisu někomu blízkému…”

Z papírových pytlů od BIKY umíme také dělat obaly na sešity a knihy a praktické obaly na dokumenty.

TAŠKY

“Podobnou cestu do nového života podstupují pytle od dalšího oblíbeného výrobku, bělícího prášku PUER. Vyprázdněný pytel rozstříháme a materiál putuje do šicí dílny, kde se z něj rodí různé tašky a pouzdra. Na doplnění i dekoraci používáme nejrůznější další odpad, například naše vyřazené etiket nebo krásně barevné pytle od krmiv pro domácí mazlíčky, kterými nás zásobují zvířecí útulky. Spolupracujeme také s firmou VIVO BAR, jejichž zákazníci mohou schovávat obaly od tyčinek, které pak opět používáme jako dekoraci na tašky z pytlů.”

OBALY NA DOKUMENTY

Ze zářivě modrých pytlů od mořské soli do myčky vznikají nesmrtelné obaly na dokumenty.

SKLO

Samostatnou kapitolou projektu BORN AGAIN je lahvové sklo, materiál, do kterého se nelze nezamilovat Jednoduché, elegantní lahve obvykle končí po večírku v kontejneru. Nám ale dělá velkou radost vracet život tomuto nádhernému materiálu a pít ze sklenic, které z lahví vzniknou, je skutečný zážitek. Jako by se do nich skutečně vtělila vděčnost čistého skla, že mu byla dána šance na nový, věčný život. Tedy zejména, pokud je zabalíme do recyklovaného kartonu, kde jim pohodlí zajistí z rozložitelného materiálu vyrobené odstřižky od čajových sáčků Sonnentor. A samozřejmě nám z každé skleničky zbývá i horní díl lahve … z něj vznikají designové lustry a milé zvonky.

 

“Naše péče a pozornost způsobuje to, že každá takto zhotovená věc má svou vlastní duši. Setkáte se s ní pokaždé, když výrobek ze znovuzrozeného materiálu použijete. Protože vznikl z čisté lásky k světu.”

Pokud s vámi náš punkerský způsob podnikání rezonuje a chtěli byste ho vidět naživo, ozvěte se a zastavte se za námi do Brna.

 

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pro mnohé z nás je mobilní telefon první věc, kterou vidíme ráno a poslední věc, kterou vidíme než jdeme spát. I přes tento téměř intimní vztah je naše znalost o tom, odkud pochází, skoro mizivá. Což je ironické zejména díky faktu, že nám chytré telefony v dnešní době naopak přináší znalosti a informace z celého světa.

Malá holandská firma zvaná Fairphone se rozhodla tento fakt změnit a vyzvat naši etickou ignoranci cestou příběhu. Odkrývá pozadí, které je za produkcí, distribucí, prodejem a v závěru elektrickým odpadem z telefonů. Celý příběh začíná velmi často v dolech Demokratické republiky Kongo, pokračuje v továrnách v Číně, rychle se přesunuje k zákazníkům do Evropy a zanedlouho opouští náš kontinent na lodích směřujících do slumů v Ghaně. Fairphone poukazuje na tento proces, který způsobuje obrovské sociální a environmentální problémy po celém světě, a přichází s telefonem, který dokazuje, že celý proces může vypadat úplně jinak. Společnost komunitu svých zákazníků informuje o tom z čeho je telefon vyrobený, jaké jsou podmínky lidí zaměstnaných v továrnách kde přístroje vznikají a neustále se snaží celý systém zdokonalovat. Fairphone je firma založená v roce 2013 a od svého vzniku prodala již více než 60 000 produktů první generace a v současnosti je k dispozici telefon generace druhé u něhož je produkce na 24 000 kusů. Telefon je v současnosti dostupný jen v Evropě a jeho cena je 525 dolarů.

Úspěch společnosti tkví jak v transparentnosti, tak v edukaci svých zákazníků. Spotřebitelé v dnešní době začínají čím dál více vnímat dopady masové produkce na životní prostředí a dávají přednost produktům a službám, které jsou k přírodě a lidem ohleduplné. Naše nákupní síla roste a my máme možnost volby. Zajímá nás odkud je naše jídlo, kde se vyrábí oblečení, které nosíme a jaké byly podmínky dělníků, kteří pracují pro módní značky, u kterých nakupujeme. Často ale zapomínáme na celý příběh elektroniky a na to, jaký má telefon, který nosíme v kapse a trávíme s ním naprostou většinu svého dne, dopad na životní prostředí a svět kolem nás.

Každý chytrý telefon je vyroben ze zhruba 15 000 komponentů produkovaných v různých továrnách ve všech koutech světa. Asi 40 druhů minerálů včetně zlata, tantalu, cínu a wolframu je nezbytných pro zajištění správné funkčnosti jednoho telefonu. A velké množství těchto minerálů je často těženo právě ve východním Kongu, kde těžba vede k brutálním konfliktům. Ozbrojené skupiny bojují o kontrolu dolů a používají zisky z obchodování a pašování minerálů k financování svých násilných aktivit, které devastují životy civilistů.

Ale zpět k telefonu, ze kterého dost možná právě teď čtete tento článek. Kde si myslíte, že skončí až přestane sloužit? Donedávna byl systém separace a recyklace elektrozařízení naprosto nedostatečný. Miliony tun elektroodpadu se odváželo na lodích do Ghany, kde byly pohřbeny na nekonečných skládkách elektroodpadu. Situace v současnosti sice není nijak uspokojivá, ale pravda je taková, že si Evropa začíná uvědomovat souvislost mezi naším masivním konzumním stylem života a globálními změnami, které postihují přírodní ekosystémy na celém těle.

Je více než jasné, že současný způsob produkce, který je založen na principu vytěžit – vyrobit – vyhodit je trvale neudržitelný. Ustavičně čerpáme neobnovitelné zdroje, přepravujeme výrobky z jednoho na druhý konec světa, stimulujeme spotřebitele ke stále vyšší míře konzumace a nevěnujeme pozornost odpadu, který překračuje veškeré limity. Současný stav ekonomiky označujeme jako lineární a ten volá po změně. Změnou je v očích Evropské unie i dalších světových velmocí nový trend, který však staví na základech, které respektují uzavírání materiálových a energetických cyklů na lokální úrovni. Tento trend se nazývá cirkulární ekonomika.

Cirkulární ekonomika je pojem, který v současné době začíná být skloňován firmami a vládními institucemi v mnoha pádech. V zásadě se totiž jedná o udržitelný koncept, který může významnou měrou přispět ke snižování rychlosti globálního oteplování a zároveň generovat zisk v dlouhodobém měřítku. Evropská komise na začátku prosince roku 2015 přijala balíček o cirkulární ekonomice, která se tak stává jednou z jejích hlavních priorit. Podle EK přechod od lineární k cirkulární ekonomiky znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na primárních surovinách, vytvoření pracovních míst a celý přesun může přinést úsporu až 600 mil. tun skleníkových plynů.

Základy tohoto konceptu je možné najít v knize “Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things” neboli “Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci” od německého chemika Michaela Braungarta a amerického architekta Williama McDonougha. Základní myšlenka je velmi jednoduchá. Přináší koncept, který je ohleduplný k životnímu prostředí, zajišťuje dlouhodobé příjmy firmám, ale i společnosti. Významná změna však spočívá v tom, jak vnímáme produkt jako takový. Je nutné se přesunout od spotřeby, která je neudržitelná a stále se zvyšující k systému, kde je přidaná hodnota výrobku v ekonomice zachována co nejdelší dobu.

Vraťme se tedy zpátky k mobilním telefonům. Fairphone je firma, která uvádí principy cirkulární ekonomiky do praxe. Mezi ně totiž patří i změna pohledu na vlastnictví, které může být nahrazeno pronájmem, prodlužování životnosti přístroje prostřednictvím opětovného použití a možností samoobslužné opravy nebo recyklace materiálů, ze kterých je telefon vyroben. Transparentní téma produkce také dává zákazníkům možnost odhalit environmentální a sociální dopady a umožňuje jim vybrat si, jestli chtějí telefon s temnou minulostí nebo čistým štítem.

Cirkulární ekonomika je koncept, který se hojně rozvíjí i v České republice. Firmám dává příležitost rozšiřovat služby vázající se k jejich produktům. Umožňuje navazovat pevnější vztahy založené na důvěře a informovanosti zákazníka. Upřednostňuje kvalitní výrobky z udržitelných zdrojů, které mají dlouhý životní cyklus a na konci mohou být recyklovány a využity. Otevírá nové možnosti, vytváří nová pracovní místa a vazby mezi podnikateli. Konkrétním příkladem může být i činnost firmy Sims Recycling Solutions s.r.o., která v rámci České republiky zajišťuje recyklaci informačních a komunikačních zařízení (dále jen ICT) zařízení z velkých firem. Nabízejí komplexní řešení vedoucí k prodlužování životních cyklů ICT díky recyklaci techniky, která je prokazatelně nepoužitelná a naopak díky propracovanému systému dokáží vyhodnotit, která zařízení či komponenty mohou být znovu použita a jejich životní cyklus může být prodloužen. Pokud je nutné přístroj zrecyklovat, jsou využívány jen mechanické procesy (v žádném případě procesy chemické) a výsledná kovová drť je buď využita v hutích či likvidována, je-li to vzhledem k nebezpečnosti nutné. Vytříděné plastové frakce se dále předávají společnostem, které je dále regranulují a opětovně používají. Žádný materiálový tok z recyklačních procesů nekončí za hranicemi Evropy.

Právě takové příklady dobré praxe jsou důkazem, že cirkulární ekonomika v lokálním měřítku přináší nové byznys modely, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí a generují zisk.

Picture1

Cirkulární schéma společnosti Sims Recycling Solutions s.r.o.

Institut Cirkulární Ekonomiky z.ú. je organizace, která byla založena s účelem implementovat principy cirkulární ekonomiky v podmínkách české republiky. V roce 2015 byla její činnost zaměřena na odpadové hospodářství na komunální úrovni, ale v roce 2016 svoje aktivity rozšiřuje a v rámci pilotních projektů spolupracuje s firmami, kterým pomáhá využívat možnosti, které přechod na cirkulární ekonomiku přináší. Mezi nejbližší akce, jejichž hlavním tématem je cirkulární ekonomika patří i konference ODPAD ZDROJEM, jejíž cílem je ukázat zástupcům samospráv, jak je možné tyto principy zavádět na komunální úrovni v rámci odpadového hospodářství obcí.

Nejedná se jen o praktickou, ale i designovou záležitost

Nikdy není nadšený ze defektu pneumatik při jízdě na kole. Oprava a použití pumpičky je sice rychlá záležitost, ale pokud s sebou nemáte dostatek správných nástrojů, tak může následovat dlouhá procházka domů. Firma v Utahu se rozhodla jít řešení tohoto problému naprosti a vytvořila pneumatiky bez duší a dokonce i bez vzduchu. Může se zdát o snahu “znovu objevit Ameriku”, protože původní pokusy o bezvzduché pneumatiky selhaly kvůli špatné tuhosti a tlumení nárazů, ale zakladatelé firmy jsou optimističtí a poukazují zejména na rapidní snížení odapdu z ojetých pneumatik.

Nexo_Airless_Tires_3

Zakladatelé myšlenky jsou majitelé cyklistického obchodu, jejichž prací je, mimo jiné, měnit tisíce prasklých či ojetých pneumatik kol. Jejich nápad se tak zrodil při jejich každodenní činnosti. Oprava jedné pneumatiky stojí od 15 do 30 dolarů a tak ve snaze ušetřit zákazníky nechtěných situací s prasklou pneumatikou (stejně tak jako ušetřit peníze za opravu) přišli s novým řešením. Zakladatel Dave Ballard říká: “Věříme, že jednou naše pneumatiky Nexo Tires and Ever Tires budou nezbytným doplňkem cyklistické výbavy každého, kdo o nich uslyší.” Kromě úspory peněz za opravu jde ale mimo jiné o předejití vzniku odpadu z 10 000 000 pneumatik a duší v USA každý rok. Úspory jsou znatelné i při výrobě. Proces výroby totiž spočívá ve vstřikování hmoty do formy, která je oproti klasickému 8 až 9-ti hodinovému procesu skutečně mnohem rychlejší.

bikethumb1

Pneumatiky se budou vyrábět na konci jejich Kickstarter kampaně ve dvou typech. Pvní (Nexo Tires) typ je určený pro montáž na stávající kola a druhý nahradí celou sadu kol (Ever Tires). Zkoušky trvanlivosti potvrdily výdrž 3100 mil pro model Nexo Tires a dokonce 5000 mil pro Ever Tires. Váha se neliší od klasických pneumatik a pneumatiky jsou dokonce k dispozici v několika barvách.

170436_01_NEXO_Micro_cell_tech._tyre

První produkce by měla být vyrobena v lednu 2017 v DIY (do it yourself) balíčku, díky kterému si každý cyklista může pneumatiky namontovat sám. Set bude k dispozici od 75 do 105 dolarů v závislosti na velikost pneumatik. Již brzy vám tak připínáčky, hřebíky či střepy na cestě nebudou činit nejmenší potíže, které by vás uvedly mimo provoz.

output_uTCuOa

 

Cirkulární ekonomika není jen o hledání cest, jak co nejlépe využít odpady, ale naopak jde o změnu myšlení, kdy už od začátku – tedy od návrhu výrobků – myslíme na to, jak je dlouhý je životní cyklus produktu a co se s ním stane na jeho konci.

Věděli jste, že…
  • S rostoucím počtem vozidel ve společnosti výrazně narůstá též množství opotřebovaných pneumatik. Některé odhady hovoří o tom, že roční produkce “ojetin” v ČR dnes tvoří 10 miliónů kusů.
  • 60-70 % celkové světové produkce kaučuku se používá k výrobě pneumatik. Tímhle tempem přírodní kaučuk brzy dojde.
  • Největším spotřebitelem pneumatik je bezpochyby automobilový a letecký průmysl — tedy doprava. Ačkoli doprava (automobilová i letecká) je neustále na paškále ohledně emisí CO₂, tuny použitých pneumatik nechávají veřejnost chladnou.
  • V Evropě při likvidaci ojetých pneumatik převažuje spalování (přes polovinu celkového množství sebraných pneumatik). Nejčastěji jako alternativní palivo v cementárnách (buď celé, nebo ve formě drti).
  • Využitím odpadu z pryže lze teoreticky ušetřit až 2 tuny ropy na tunu pryžových výrobků.
  • V ČR funguje několik zařízení na recyklaci pneumatik, které svou kapacitou pokrývají zhruba 9 % české celoroční produkce. Hlavním faktorem, který komplikuje plnou efektivitu těchto zařízení, jsou (vedle ignorance jisté části obyvatelstva) vysoké náklady na logistiku a svoz.
  • Kromě jiného, recyklátoři pneumatik vytvářejí pracovní místa. To je ekonomický aspekt, který je vždy nutné mít na paměti.

Zdroje: My modern metTřídění odpaduOdpady

 

Představte si, že byste si mohli nechat domů doručit nákupy od lokálních producentů v bio kvalitě a při doručení zároveň měli možnost odevzdat vaše odpady s vědomím, že budou znova využity nebo zrecyklovány. A to není vše – odevzdáním odpadů byste také přispívali na charitu. Zní to jako cirkulární sen? Belgická firma Cirkle ho mění ve skutečnost.

Začalo to v roce 2008 s dotazníky, jedním malým Twingem a pár kartonovými krabicemi. Dnes je Cirkle firma s osmi zaměstnanci, propracovanými webovými stránkami a především vyladěným konceptem služeb.

Cirkle spolupracuje s místními farmáři a nabízí službu doručování nákupů do domu v Bruselu a okolí. Cílem je aby alespoň 80 % výrobků pocházelo od belgických farmářů. Pokud vás zajímá, odkud pochází například vajíčka, jednoduše si to najdete na webu. Veškeré ovoce a zelenina je v bio kvalitě, stejně jako řada dalších potravin. Nakoupit můžete vše od sezónní ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků či pečiva až po sypké surovin na váhu ve znovupoužitelných obalech. V nabídce jsou také sady přísad pro konkrétní recepty, které obsahují přesné množství surovin pro daný počet porcí. Obalové materiály jsou používány jen pokud je to nezbytné pro přepravu či hygienu a chytrý systém objednávek na míru předchází vzniku potravinových odpadů.

Cirkle ale dostává svému názvu a zde rozhodně nekončí! Kruh uzavírá tím, že od svých zákazníků odebírá asi 20 druhů odpadů nebo lépe řečeno materiálů k recyklaci a opětovnému použití. Vedle těch vcelku běžných jako drobné elektroniky či textilu odebírají také ty netradiční jako CD, brýle, korkové špunty, náplně do tiskárny nebo použitý potravinový olej.

Kouzlo konceptu není jen ve spojení pohodlnosti a efektivity pro spotřebitele, má navíc sociální i environmentální přínosy. Podpora lokálních producentů a zodpovědného nákupu bez zbytečných obalů je tím nejjasnějším. Veškerý zisk, který pochází z prodeje materiálů k recyklaci je darován charitám, stejně jako věci k opětovnému využití, například textil. Promyšlený logistický systém šetří emise CO2, které byly vyprodukovány, pokud by jel každý na nákup individuálně. Dodávky nejezdí tam plné a zpět prázdné ale rozvoz je plánován tak, aby byly objednávky seskupeny a po cestě se vyzvedává zboží či právě odpady.

Na závěr jeden krásný příklad oběhového hospodářství v rámci Cirkle: Sesbíraný potravinový olej je prodán výrobcům biodieselu a zisk je darován na charitu. Tento biodiesel je potom využíván pro pohon dodávek Cirkle.

Pokud je cirkulární ekonomika pro většinu lidí stále jen abstraktním termínem, podobné projekty konkrétně ukazují jak je možné se na ní podílet a jaký ekonomický i společenský potenciál se v ní skrývá.

 

Zdroj obrázků: www.cirkle.be

V roce 2011 na takzvaný Černý pátek (Black Friday), tedy den kterým se v USA tradičně startuje předvánoční nákupní sezóna a který je doprovázen frontami, slevami a celkově nakupovacím šílenstvím, se v novinách New York Times objevila celostránková reklama na fleecovou bundu s provokativním heslem „Tuhle bundu si nekupuj“.

Tato reklama americké outdoorové oděvní firmy Patagonia informovala zákazníky o environmentálních nákladech na výrobu bundy a žádala je, aby si dobře rozmysleli, zda jí opravdu potřebují. Ačkoli je bunda vyrobena s ohledem na životní prostředí a s důrazem na trvanlivost, hodnota, která je do ní vložená ve formě přírodních zdrojů bude vždy převyšovat její cenu.

Přímo tím konfrontovala spotřebitele s jejich dílem zodpovědnosti za následky konzumu a odstartovala kampaň s kontroverzním cílem – z pozice soukromé firmy motivovat svoje zákazníky, aby se konzumerismu postavili a nakupovali méně.

Patagonia je společnost, pro kterou bylo od jejího založení v 70. letech životní prostředí a co možná největší udržitelnost produkce prioritou. Každý rok například podporuje aktivisty pracující na záchraně přírodních stanovišť 1 % ze svého prodeje a vede nové environmentální kampaně. Bez zajímavosti také není, že již od roku 1996 používá ve svých výrobcích výhradně organickou bavlnu.

Snaha o přestavbu ekonomického modelu v duchu anti-konzumerismu byla inspirována mezi jinými změnou spotřebitelského chování pozorovanou v USA po velké recesi v roce 2007. V té době se lidé znovu obraceli ke kvalitě, omezili impulzivní nákupy a cenili zboží jehož hodnota přetrvává jako například zahradnické potřeby, které jim navíc dají autonomii v podobě vlastní zeleniny.

Patagonia motivuje spotřebitele k co nejdelšímu užívání jejich oděvů a snaží se navázat oboustranný vztah. V podstatě říká – my převezmeme závazky na straně producenta, budeme vyrábět udržitelné a kvalitní věci, nabídneme vám opravy oděvů, budeme zprostředkovávat second hand prodej, propagovat dlouhodobé užívání a nakonec recyklaci. A vy, jako zákazníci stojící na pomyslné druhé straně barikády, přijmete zase svou část závazku – dobře svoje nákupy zvážíte, o zakoupené věci budete pečovat a v momentě, kdy je už nepotřebujete je předáte dál nebo odevzdáte k recyklaci.

Vedle spotřebitelů se snaží vyzvat i firmy a zákonodárce, aby je následovali v hledání odpovědi na otázku, jak vlastně vůbec vypadá udržitelný byznys. Vycházejíc z předpokladu, že neustálý ekonomický růst není dlouhodobě udržitelný se snaží vyvolat diskuzi o tom, zda samotná cirkulární ekonomika bude stačit na to, aby vykompenzovala důsledky naší spotřeby na naše zdroje a životní prostředí.

Zajímavé je, že tato strategie se Patagonii vyplácí, což dokazují rostoucí zisky. To vyvolává otázku, které jsou si vědomi i oni sami, jestli snižování dopadu jednotlivých produktů není nakonec převáženo následky celkového růstu firmy. Jak by ale vypadaly firmy, zaměstnanost a naše společnost ve světě bez ekonomického růstu nevíme. Patagonia věří, že sázka na kvalitu, trvanlivost produktů a odklon od rychlé módy je tou správnou cestou k dlouhodobé udržitelnosti.

Podívejte se na příběhy se šťastným koncem z opravárenských dílen Patagonia zde!

Zdroj obrázků: Webové stránky Patagonia (www.eu.patagonia.com), www.yerdle.com,

RANDOM POSTS

0 49
Česká republika představí v polovině července na půdě OSN zprávu o implementaci Agendy 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále...